Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.
Historik Anthony Seldon přirovnává obtížnost této návštěvy k cestě Jiřího VI. za Franklinem D. Rooseveltem před druhou světovou válkou. Rozdíl je však v nepředvídatelnosti současného amerického hostitele. Zatímco Trump krále Karla III. veřejně obdivuje, vztahy s britskou vládou jsou napjaté, zejména kvůli Trumpovým urážkám na adresu premiéra a britské armády. Král bude muset obratně připomínat společné hodnoty – jako je právní stát a dělba moci – aniž by se dotkl ega prezidenta, který je známý svou citlivostí na jakoukoli formu kritiky.
Návštěva probíhá ve stínu čerstvého násilí. Sobotní střelba na večeři sdružení zpravodajů v Bílém domě, která si vynutila evakuaci prezidentského páru, vedla k okamžitým krizovým rozhovorům mezi Buckinghamským palácem a Washingtonem. Britská vláda ujistila veřejnost, že bezpečnost krále je prioritou a opatření budou „odpovídat míře rizika“. Přestože program pokračuje podle plánu, napětí v hlavním městě USA je hmatatelné.
V úterý vystoupí Karel III. s projevem před oběma komorami Kongresu. Podle odborníků půjde o jeho dosud nejdůležitější veřejné vystoupení. Očekává se, že se pokusí apelovat přímo na americký lid a zdůrazní hluboké kulturní a historické vazby, které přetrvají bez ohledu na to, kdo právě sedí v Oválné pracovně. Výzvou bude vyhnout se tématům, která by si Trump mohl vyložit jako osobní útok, jako jsou narážky na multikulturalismus či mezinárodní spojenectví typu NATO.
Na rozdíl od jiných světových lídrů, kteří byli po schůzkách s Trumpem vystaveni veřejnému ponížení nebo nečekaným únikům informací, se schůzka krále s prezidentem v Oválné pracovně odehraje v soukromí. Odborníci však varují, že pro Trumpa hranice mezi soukromým a veřejným často neexistuje. Existuje obava, že by prezident mohl citlivé body rozhovoru později zveřejnit na své sociální síti Truth Social, což by mohlo krále dostat do nepříjemné situace.
Návštěvu doprovází i kontroverze spojené s královskou rodinou. V USA stále rezonuje skandál Jeffreyho Epsteina v souvislosti se zatčením prince Andrewa. Přestože oběti a někteří kongresmani naléhají na krále a královnu Camillu, aby se setkali s přeživšími, palác to vyloučil s odkazem na probíhající vyšetřování. Zároveň je zde „stín“ prince Harryho a Meghan, kteří žijí v Kalifornii. Ačkoliv setkání otce se synem není v plánu, palác doufá, že vévoda ze Sussexu v době návštěvy neposkytne žádný výbušný rozhovor, který by odvedl pozornost od diplomatického účelu cesty.
Návštěva je pro krále příležitostí ukázat, že jeho role přesahuje politiku a dokáže stabilizovat vztahy i v nejistých časech. Pokud se mu podaří projít tímto diplomatickým minovým polem bez chyby, může to výrazně posílit prestiž britské monarchie na světové scéně.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
