Může mít americký prezident Donald Trump takový vliv, že jeho komentáře vyprovokují vojenskou reakci Ruska? Některé události posledních dnů na Ukrajině podle CNN naznačují, že by k tomu mohlo dojít.
Například poté, co Trump v úterý na zasedání kabinetu ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že neprojevuje vážný zájem o mírový proces – prohlásil, že „Putin na nás hází hromadu s*aček, jestli to chcete vědět“ – odpovědělo Rusko nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů od začátku války. Během několika vln bylo na ukrajinská města vysláno 728 dronů a 13 raket.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „výmluvný“ a poznamenal, že jeho načasování působí jako úder proti mírovému úsilí.
Některé události mohou působit jako přímá reakce na Trumpovy poznámky. Například minulý týden, když si Trump po telefonátu s Putinem stěžoval, že nevidí „žádný pokrok“ směrem k příměří, Moskva odpověděla další masivní palbou – 539 dronů a 11 raket zasáhlo ukrajinské území.
Z toho by se dalo vyvozovat, že pokaždé, když Trump projeví frustraci nebo negativní emoce vůči svému ruskému protějšku, následuje brutální odveta vůči Ukrajině.
Ale tak jednoduché to není.
Rusko podniká rozsáhlé útoky i v době, kdy Trump o konfliktu mlčí. Například 29. června Moskva vyslala 477 dronů a 60 raket – v té době šlo o největší letecký útok války – aniž by Trump v předchozích dnech pronesl jakékoli silnější veřejné prohlášení k Rusku.
Navíc i v případech, kdy Trump vyjadřuje spíše sympatie – jako když v červnu na summitu G7 litoval absence Putina a kritizoval vyloučení Ruska z G8 – Rusko pokračovalo v útocích. Krátce po těchto slovech přišla další vlna raketových a dronových úderů na Kyjev, při nichž zahynulo nejméně 28 lidí.
Kreml mezitím tvrdí, že americký prezident jeho kroky nijak neovlivňuje. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že „Trump obecně používá poměrně tvrdý styl a slovník“ a že Rusko to „bere klidně“.
Ve skutečnosti ruská armáda jedná podle vlastních strategií a priorit – včetně úsilí o zisk co největšího území před tím, než konflikt přejde do patové fáze. Prudké zvýšení počtu nasazených dronů je navíc pravděpodobně výsledkem kombinace nedostatku raket a rozšířené domácí výroby dronů, nikoli citové reakce Vladimira Putina na slova z Bílého domu.
Zatímco načasování některých ruských útoků skutečně působí dojmem, že jsou přímou reakcí na Trumpovy výroky, experti připomínají, že Moskva své kroky plánuje dlouhodobě a s ohledem na vlastní vojenské cíle. Zda a jak velký vliv na ně má rétorika prezidenta Trumpa, zůstává otázkou spekulace – nikoli potvrzeným faktem.
Jisté však je, že bez ohledu na tón, jakým Trump s Kremlem komunikuje, ruská ofenziva pokračuje s neztenčenou silou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.