Může mít americký prezident Donald Trump takový vliv, že jeho komentáře vyprovokují vojenskou reakci Ruska? Některé události posledních dnů na Ukrajině podle CNN naznačují, že by k tomu mohlo dojít.
Například poté, co Trump v úterý na zasedání kabinetu ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že neprojevuje vážný zájem o mírový proces – prohlásil, že „Putin na nás hází hromadu s*aček, jestli to chcete vědět“ – odpovědělo Rusko nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů od začátku války. Během několika vln bylo na ukrajinská města vysláno 728 dronů a 13 raket.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „výmluvný“ a poznamenal, že jeho načasování působí jako úder proti mírovému úsilí.
Některé události mohou působit jako přímá reakce na Trumpovy poznámky. Například minulý týden, když si Trump po telefonátu s Putinem stěžoval, že nevidí „žádný pokrok“ směrem k příměří, Moskva odpověděla další masivní palbou – 539 dronů a 11 raket zasáhlo ukrajinské území.
Z toho by se dalo vyvozovat, že pokaždé, když Trump projeví frustraci nebo negativní emoce vůči svému ruskému protějšku, následuje brutální odveta vůči Ukrajině.
Ale tak jednoduché to není.
Rusko podniká rozsáhlé útoky i v době, kdy Trump o konfliktu mlčí. Například 29. června Moskva vyslala 477 dronů a 60 raket – v té době šlo o největší letecký útok války – aniž by Trump v předchozích dnech pronesl jakékoli silnější veřejné prohlášení k Rusku.
Navíc i v případech, kdy Trump vyjadřuje spíše sympatie – jako když v červnu na summitu G7 litoval absence Putina a kritizoval vyloučení Ruska z G8 – Rusko pokračovalo v útocích. Krátce po těchto slovech přišla další vlna raketových a dronových úderů na Kyjev, při nichž zahynulo nejméně 28 lidí.
Kreml mezitím tvrdí, že americký prezident jeho kroky nijak neovlivňuje. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že „Trump obecně používá poměrně tvrdý styl a slovník“ a že Rusko to „bere klidně“.
Ve skutečnosti ruská armáda jedná podle vlastních strategií a priorit – včetně úsilí o zisk co největšího území před tím, než konflikt přejde do patové fáze. Prudké zvýšení počtu nasazených dronů je navíc pravděpodobně výsledkem kombinace nedostatku raket a rozšířené domácí výroby dronů, nikoli citové reakce Vladimira Putina na slova z Bílého domu.
Zatímco načasování některých ruských útoků skutečně působí dojmem, že jsou přímou reakcí na Trumpovy výroky, experti připomínají, že Moskva své kroky plánuje dlouhodobě a s ohledem na vlastní vojenské cíle. Zda a jak velký vliv na ně má rétorika prezidenta Trumpa, zůstává otázkou spekulace – nikoli potvrzeným faktem.
Jisté však je, že bez ohledu na tón, jakým Trump s Kremlem komunikuje, ruská ofenziva pokračuje s neztenčenou silou.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
