Může mít americký prezident Donald Trump takový vliv, že jeho komentáře vyprovokují vojenskou reakci Ruska? Některé události posledních dnů na Ukrajině podle CNN naznačují, že by k tomu mohlo dojít.
Například poté, co Trump v úterý na zasedání kabinetu ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že neprojevuje vážný zájem o mírový proces – prohlásil, že „Putin na nás hází hromadu s*aček, jestli to chcete vědět“ – odpovědělo Rusko nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů od začátku války. Během několika vln bylo na ukrajinská města vysláno 728 dronů a 13 raket.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „výmluvný“ a poznamenal, že jeho načasování působí jako úder proti mírovému úsilí.
Některé události mohou působit jako přímá reakce na Trumpovy poznámky. Například minulý týden, když si Trump po telefonátu s Putinem stěžoval, že nevidí „žádný pokrok“ směrem k příměří, Moskva odpověděla další masivní palbou – 539 dronů a 11 raket zasáhlo ukrajinské území.
Z toho by se dalo vyvozovat, že pokaždé, když Trump projeví frustraci nebo negativní emoce vůči svému ruskému protějšku, následuje brutální odveta vůči Ukrajině.
Ale tak jednoduché to není.
Rusko podniká rozsáhlé útoky i v době, kdy Trump o konfliktu mlčí. Například 29. června Moskva vyslala 477 dronů a 60 raket – v té době šlo o největší letecký útok války – aniž by Trump v předchozích dnech pronesl jakékoli silnější veřejné prohlášení k Rusku.
Navíc i v případech, kdy Trump vyjadřuje spíše sympatie – jako když v červnu na summitu G7 litoval absence Putina a kritizoval vyloučení Ruska z G8 – Rusko pokračovalo v útocích. Krátce po těchto slovech přišla další vlna raketových a dronových úderů na Kyjev, při nichž zahynulo nejméně 28 lidí.
Kreml mezitím tvrdí, že americký prezident jeho kroky nijak neovlivňuje. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že „Trump obecně používá poměrně tvrdý styl a slovník“ a že Rusko to „bere klidně“.
Ve skutečnosti ruská armáda jedná podle vlastních strategií a priorit – včetně úsilí o zisk co největšího území před tím, než konflikt přejde do patové fáze. Prudké zvýšení počtu nasazených dronů je navíc pravděpodobně výsledkem kombinace nedostatku raket a rozšířené domácí výroby dronů, nikoli citové reakce Vladimira Putina na slova z Bílého domu.
Zatímco načasování některých ruských útoků skutečně působí dojmem, že jsou přímou reakcí na Trumpovy výroky, experti připomínají, že Moskva své kroky plánuje dlouhodobě a s ohledem na vlastní vojenské cíle. Zda a jak velký vliv na ně má rétorika prezidenta Trumpa, zůstává otázkou spekulace – nikoli potvrzeným faktem.
Jisté však je, že bez ohledu na tón, jakým Trump s Kremlem komunikuje, ruská ofenziva pokračuje s neztenčenou silou.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.