Může mít americký prezident Donald Trump takový vliv, že jeho komentáře vyprovokují vojenskou reakci Ruska? Některé události posledních dnů na Ukrajině podle CNN naznačují, že by k tomu mohlo dojít.
Například poté, co Trump v úterý na zasedání kabinetu ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že neprojevuje vážný zájem o mírový proces – prohlásil, že „Putin na nás hází hromadu s*aček, jestli to chcete vědět“ – odpovědělo Rusko nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů od začátku války. Během několika vln bylo na ukrajinská města vysláno 728 dronů a 13 raket.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „výmluvný“ a poznamenal, že jeho načasování působí jako úder proti mírovému úsilí.
Některé události mohou působit jako přímá reakce na Trumpovy poznámky. Například minulý týden, když si Trump po telefonátu s Putinem stěžoval, že nevidí „žádný pokrok“ směrem k příměří, Moskva odpověděla další masivní palbou – 539 dronů a 11 raket zasáhlo ukrajinské území.
Z toho by se dalo vyvozovat, že pokaždé, když Trump projeví frustraci nebo negativní emoce vůči svému ruskému protějšku, následuje brutální odveta vůči Ukrajině.
Ale tak jednoduché to není.
Rusko podniká rozsáhlé útoky i v době, kdy Trump o konfliktu mlčí. Například 29. června Moskva vyslala 477 dronů a 60 raket – v té době šlo o největší letecký útok války – aniž by Trump v předchozích dnech pronesl jakékoli silnější veřejné prohlášení k Rusku.
Navíc i v případech, kdy Trump vyjadřuje spíše sympatie – jako když v červnu na summitu G7 litoval absence Putina a kritizoval vyloučení Ruska z G8 – Rusko pokračovalo v útocích. Krátce po těchto slovech přišla další vlna raketových a dronových úderů na Kyjev, při nichž zahynulo nejméně 28 lidí.
Kreml mezitím tvrdí, že americký prezident jeho kroky nijak neovlivňuje. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že „Trump obecně používá poměrně tvrdý styl a slovník“ a že Rusko to „bere klidně“.
Ve skutečnosti ruská armáda jedná podle vlastních strategií a priorit – včetně úsilí o zisk co největšího území před tím, než konflikt přejde do patové fáze. Prudké zvýšení počtu nasazených dronů je navíc pravděpodobně výsledkem kombinace nedostatku raket a rozšířené domácí výroby dronů, nikoli citové reakce Vladimira Putina na slova z Bílého domu.
Zatímco načasování některých ruských útoků skutečně působí dojmem, že jsou přímou reakcí na Trumpovy výroky, experti připomínají, že Moskva své kroky plánuje dlouhodobě a s ohledem na vlastní vojenské cíle. Zda a jak velký vliv na ně má rétorika prezidenta Trumpa, zůstává otázkou spekulace – nikoli potvrzeným faktem.
Jisté však je, že bez ohledu na tón, jakým Trump s Kremlem komunikuje, ruská ofenziva pokračuje s neztenčenou silou.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.