CNN: Trump může Putina vyprovokovat k vojenské reakci Ruska

Vladimir Putin / Donald Trump
Vladimir Putin / Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 10. července 2025 18:52
Sdílej:

Může mít americký prezident Donald Trump takový vliv, že jeho komentáře vyprovokují vojenskou reakci Ruska? Některé události posledních dnů na Ukrajině podle CNN naznačují, že by k tomu mohlo dojít.

Například poté, co Trump v úterý na zasedání kabinetu ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že neprojevuje vážný zájem o mírový proces – prohlásil, že „Putin na nás hází hromadu s*aček, jestli to chcete vědět“ – odpovědělo Rusko nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů od začátku války. Během několika vln bylo na ukrajinská města vysláno 728 dronů a 13 raket.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za „výmluvný“ a poznamenal, že jeho načasování působí jako úder proti mírovému úsilí.

Některé události mohou působit jako přímá reakce na Trumpovy poznámky. Například minulý týden, když si Trump po telefonátu s Putinem stěžoval, že nevidí „žádný pokrok“ směrem k příměří, Moskva odpověděla další masivní palbou – 539 dronů a 11 raket zasáhlo ukrajinské území.

Z toho by se dalo vyvozovat, že pokaždé, když Trump projeví frustraci nebo negativní emoce vůči svému ruskému protějšku, následuje brutální odveta vůči Ukrajině.

Ale tak jednoduché to není.

Rusko podniká rozsáhlé útoky i v době, kdy Trump o konfliktu mlčí. Například 29. června Moskva vyslala 477 dronů a 60 raket – v té době šlo o největší letecký útok války – aniž by Trump v předchozích dnech pronesl jakékoli silnější veřejné prohlášení k Rusku.

Navíc i v případech, kdy Trump vyjadřuje spíše sympatie – jako když v červnu na summitu G7 litoval absence Putina a kritizoval vyloučení Ruska z G8 – Rusko pokračovalo v útocích. Krátce po těchto slovech přišla další vlna raketových a dronových úderů na Kyjev, při nichž zahynulo nejméně 28 lidí.

Kreml mezitím tvrdí, že americký prezident jeho kroky nijak neovlivňuje. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že „Trump obecně používá poměrně tvrdý styl a slovník“ a že Rusko to „bere klidně“.

Ve skutečnosti ruská armáda jedná podle vlastních strategií a priorit – včetně úsilí o zisk co největšího území před tím, než konflikt přejde do patové fáze. Prudké zvýšení počtu nasazených dronů je navíc pravděpodobně výsledkem kombinace nedostatku raket a rozšířené domácí výroby dronů, nikoli citové reakce Vladimira Putina na slova z Bílého domu.

Zatímco načasování některých ruských útoků skutečně působí dojmem, že jsou přímou reakcí na Trumpovy výroky, experti připomínají, že Moskva své kroky plánuje dlouhodobě a s ohledem na vlastní vojenské cíle. Zda a jak velký vliv na ně má rétorika prezidenta Trumpa, zůstává otázkou spekulace – nikoli potvrzeným faktem.

Jisté však je, že bez ohledu na tón, jakým Trump s Kremlem komunikuje, ruská ofenziva pokračuje s neztenčenou silou.

Stalo se
Novinky
Bílý dům

V Bílém domě začaly po volbách personální čistky

Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.

Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv může být znovu otevřen jako součást inspekce jaderných zařízení

Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.

Novinky
Ilustrační foto

10 let od podpisu klimatické dohody: Svět se propadá do hluboké krize, oteplení pod 1,5 stupně neudrží

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

Novinky
Izrael

"Je to jen textilní továrna." Jak Izrael před 60 lety světu tajil jaderný program?

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.