Čínské úřady, které jsou známé svou přísnou kontrolou internetu a cenzurou politických názorů, mají nový cíl. Rozhodly se vést kampaň proti negativním náladám a pesimismu, které se šíří na sociálních sítích a streamovacích platformách.
Čínský regulátor internetu Cyberspace Administration of China (CAC) odstartoval celostátní kampaň, která má trvat dva měsíce. Její cíl je jasný: potlačit jakýkoliv obsah, který "zlomyslně překrucuje společenské jevy" nebo "nadměrně sebe-podceňuje či zesiluje pocity beznaděje a negativity". Tato kampaň se zaměřuje na videa a blogy, které propagují životní styl jako "ležení na gauči", což je postoj mladé generace, která se snaží vyhnout stresu a tlaku na výkon.
Tento nový cíl je spojen s dlouhodobým ekonomickým zpomalením a rostoucí nezaměstnaností, zejména u mladých lidí. Mnohaletý ekonomický pokles způsobený krizí na trhu nemovitostí podlomil důvěru spotřebitelů a utlumil spotřebu. Výsledkem je všeobecná sklíčenost, což se odráží v online prostoru.
Regulátor internetu také potrestal platformy jako Weibo, Kuaishou a Xiaohongshu, že nedostatečně moderují obsah, který se na nich objevuje. Podle CAC tyto platformy umožňují "škodlivé" informace, jako je "šíření drbů o celebritách a triviálních záležitostech", které se dostávají do trendů.
Kampaň se však netýká jen beznadějných vyjádření. Dále se zaměřuje i na obsah, který "vyvolává extrémní konfrontaci mezi skupinami", "šíří strach a úzkost" a "podněcuje online násilí a nepřátelství". Zakázány jsou také online příspěvky a komentáře, které se týkají ekonomických fám, šíření soukromých informací nebo "poraženeckých narativů, jako například 'snaha je zbytečná'".
Podle Ja Ian Chonga, profesora politologie na Singapurské národní univerzitě, se čínské úřady snaží povzbudit spotřebitelskou důvěru, aby podpořily ekonomický růst. Jedním z možných způsobů, jak toho dosáhnout, je regulace nálad ve společnosti prostřednictvím online obsahu. Chong se domnívá, že ačkoliv kampaň může dočasně změnit tón online diskusí, celková nálada ve společnosti se nezlepší bez skutečného zlepšení životních a pracovních podmínek.
Tato situace však není v Číně nová. V reakci na tlaky v souvislosti s ekonomickým zpomalením se na internetu objevil takzvaný trend "krysích lidí", což jsou mladí lidé, kteří se dobrovolně izolují doma a vyhýbají se vnějšímu světu. Jak Chong dodává, stát se bude snažit zakročit proti těmto novým výrazům, ale ty se budou neustále vyvíjet a hledat si nové cesty.
Nová interaktivní mapa od Climate Trace odhaluje, že znečištění ovzduší, které pochází ze spalování fosilních paliv, ohrožuje zdraví nejméně 1,6 miliardy lidí po celém světě. Většina z těchto lidí, konkrétně 900 milionů, žije v blízkosti průmyslových zařízení, jako jsou elektrárny, rafinerie, přístavy nebo doly, které jsou obzvláště silnými znečišťovateli.
Největší letošní tropická cyklóna na světě, tajfun Ragasa, dorazila na pevninu v jižní Číně. Předtím, než zasáhla Čínu, rozsévala smrt na Tchaj-wanu a v Hongkongu, kde způsobila silné deště a pustošivé větry a zanechala za sebou přes 15 mrtvých.
Redaktorka pro bezpečnost a obranu Deborah Haynes ze Sky News se podělila o svůj děsivý zážitek s ultra vzácným onemocněním, které ji málem připravilo o život. Zatímco si užívala dovolenou na malém ostrově Sark, náhle se jí udělalo nevolno. Během pouhých 48 hodin byla urgentně evakuována do londýnské nemocnice. Díky hrdinským snahám zdravotníků, dobrovolníků a pokročilé medicíně se její život podařilo zachránit.
Čínské úřady, které jsou známé svou přísnou kontrolou internetu a cenzurou politických názorů, mají nový cíl. Rozhodly se vést kampaň proti negativním náladám a pesimismu, které se šíří na sociálních sítích a streamovacích platformách.
Evropská unie, kdysi považovaná za světového lídra v oblasti klimatické politiky, nyní podle webu Politico čelí krizi, která snižuje její vliv na mezinárodní scéně. Vnitřní spory a neschopnost dohodnout se na nových klimatických cílech vedly k tomu, že unie nemohla na nedávném summitu OSN představit konkrétní plány. To otevřelo prostor jiným velmocím, zejména Číně, aby převzaly iniciativu a utvrdily si svou pozici.
Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Během Valného shromáždění OSN a po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským došlo k významné změně v postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Zatímco dříve naznačoval, že by Ukrajina měla odstoupit část svého území, nyní prostřednictvím svého příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území, a dokonce „možná zajít ještě dál“. Tuto změnu postoje vysvětluje tím, že nyní lépe rozumí vojenské a ekonomické situaci a že Rusko má velké ekonomické problémy.
Není pochyb o tom, že umělá inteligence (AI) v posledních letech rychle proniká do zdravotnictví. Jen v USA schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) více než 1 000 nástrojů pro zdravotnictví, a podle nedávného průzkumu Americké lékařské asociace používají AI v nějaké míře více než dvě třetiny lékařů.
Globální zdravotnické organizace a regulační úřady odmítají nepodložená tvrzení Donalda Trumpa, který se pokusil spojit běžně dostupné léky proti bolesti a očkování s autismem. V reakci na to, co Trump uvedl, britský ministr zdravotnictví Wes Streeting vyzval britskou veřejnost, aby „nevěnovala absolutně žádnou pozornost tomu, co Donald Trump říká o medicíně.“
Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“