Čínské úřady, které jsou známé svou přísnou kontrolou internetu a cenzurou politických názorů, mají nový cíl. Rozhodly se vést kampaň proti negativním náladám a pesimismu, které se šíří na sociálních sítích a streamovacích platformách.
Čínský regulátor internetu Cyberspace Administration of China (CAC) odstartoval celostátní kampaň, která má trvat dva měsíce. Její cíl je jasný: potlačit jakýkoliv obsah, který "zlomyslně překrucuje společenské jevy" nebo "nadměrně sebe-podceňuje či zesiluje pocity beznaděje a negativity". Tato kampaň se zaměřuje na videa a blogy, které propagují životní styl jako "ležení na gauči", což je postoj mladé generace, která se snaží vyhnout stresu a tlaku na výkon.
Tento nový cíl je spojen s dlouhodobým ekonomickým zpomalením a rostoucí nezaměstnaností, zejména u mladých lidí. Mnohaletý ekonomický pokles způsobený krizí na trhu nemovitostí podlomil důvěru spotřebitelů a utlumil spotřebu. Výsledkem je všeobecná sklíčenost, což se odráží v online prostoru.
Regulátor internetu také potrestal platformy jako Weibo, Kuaishou a Xiaohongshu, že nedostatečně moderují obsah, který se na nich objevuje. Podle CAC tyto platformy umožňují "škodlivé" informace, jako je "šíření drbů o celebritách a triviálních záležitostech", které se dostávají do trendů.
Kampaň se však netýká jen beznadějných vyjádření. Dále se zaměřuje i na obsah, který "vyvolává extrémní konfrontaci mezi skupinami", "šíří strach a úzkost" a "podněcuje online násilí a nepřátelství". Zakázány jsou také online příspěvky a komentáře, které se týkají ekonomických fám, šíření soukromých informací nebo "poraženeckých narativů, jako například 'snaha je zbytečná'".
Podle Ja Ian Chonga, profesora politologie na Singapurské národní univerzitě, se čínské úřady snaží povzbudit spotřebitelskou důvěru, aby podpořily ekonomický růst. Jedním z možných způsobů, jak toho dosáhnout, je regulace nálad ve společnosti prostřednictvím online obsahu. Chong se domnívá, že ačkoliv kampaň může dočasně změnit tón online diskusí, celková nálada ve společnosti se nezlepší bez skutečného zlepšení životních a pracovních podmínek.
Tato situace však není v Číně nová. V reakci na tlaky v souvislosti s ekonomickým zpomalením se na internetu objevil takzvaný trend "krysích lidí", což jsou mladí lidé, kteří se dobrovolně izolují doma a vyhýbají se vnějšímu světu. Jak Chong dodává, stát se bude snažit zakročit proti těmto novým výrazům, ale ty se budou neustále vyvíjet a hledat si nové cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.