Čína se snaží zpomalit dramatický pokles porodnosti. Novým krokem, jak motivovat ženy k zakládání rodin, je zavedení epidurální anestezie při porodu ve všech velkých nemocnicích.
Podle rozhodnutí čínské Národní zdravotní komise budou muset všechny terciární nemocnice – tedy ty s více než 500 lůžky – poskytovat epidurální anestezii do konce roku 2025. Menší sekundární nemocnice (s více než 100 lůžky) pak nejpozději do roku 2027.
Cílem opatření je podle úřadů vytvořit přívětivější podmínky pro ženy při porodu. Podle státního deníku China Daily využívá v současnosti jen asi 30 % rodiček v Číně epidurální anestezii, zatímco ve vyspělých zemích je to běžné – například ve Francii zhruba 82 % a v USA či Kanadě přes 67 %.
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje epidurál jako bezpečný a efektivní způsob úlevy od bolesti pro zdravé ženy při porodu, pokud o něj požádají.
NHC ve svém prohlášení uvedla, že zavedení této služby „zvýší komfort a bezpečnost porodní péče“ a „podpoří smysl pro štěstí a přátelské prostředí k zakládání rodin“.
Čína čelí třetímu po sobě jdoucímu poklesu populace, což vyvolává obavy z budoucího vývoje ekonomiky a stárnutí obyvatelstva. Podle odborníků se tento trend bude v následujících letech dále zhoršovat.
Vedle dostupnější anestezie u porodu začínají některé provincie nově hradit náklady na porodní analgezii z veřejného zdravotního pojištění. Cílem je odstranit další finanční bariéry, které mladé ženy odrazují od mateřství.
Snahy o podporu porodnosti ale nejsou jen otázkou zdravotnictví. V jihozápadní provincii S’-čchuan například místní úřady v červnu navrhly prodloužení manželské dovolené až na 25 dní a mateřské dovolené až na 150 dní, aby pomohly vytvořit „společnost vstřícnou k plodnosti“.
Dlouhodobě se však Čína potýká s rostoucími náklady na péči o děti, nejistotou na trhu práce a zpomalující ekonomikou, což odrazuje zejména mladé páry od svatby a zakládání rodin. Podle nedávných údajů klesl počet nových sňatků na historické minimum, zatímco počet rozvodů roste.
Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.