Čína se snaží zpomalit dramatický pokles porodnosti. Novým krokem, jak motivovat ženy k zakládání rodin, je zavedení epidurální anestezie při porodu ve všech velkých nemocnicích.
Podle rozhodnutí čínské Národní zdravotní komise budou muset všechny terciární nemocnice – tedy ty s více než 500 lůžky – poskytovat epidurální anestezii do konce roku 2025. Menší sekundární nemocnice (s více než 100 lůžky) pak nejpozději do roku 2027.
Cílem opatření je podle úřadů vytvořit přívětivější podmínky pro ženy při porodu. Podle státního deníku China Daily využívá v současnosti jen asi 30 % rodiček v Číně epidurální anestezii, zatímco ve vyspělých zemích je to běžné – například ve Francii zhruba 82 % a v USA či Kanadě přes 67 %.
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje epidurál jako bezpečný a efektivní způsob úlevy od bolesti pro zdravé ženy při porodu, pokud o něj požádají.
NHC ve svém prohlášení uvedla, že zavedení této služby „zvýší komfort a bezpečnost porodní péče“ a „podpoří smysl pro štěstí a přátelské prostředí k zakládání rodin“.
Čína čelí třetímu po sobě jdoucímu poklesu populace, což vyvolává obavy z budoucího vývoje ekonomiky a stárnutí obyvatelstva. Podle odborníků se tento trend bude v následujících letech dále zhoršovat.
Vedle dostupnější anestezie u porodu začínají některé provincie nově hradit náklady na porodní analgezii z veřejného zdravotního pojištění. Cílem je odstranit další finanční bariéry, které mladé ženy odrazují od mateřství.
Snahy o podporu porodnosti ale nejsou jen otázkou zdravotnictví. V jihozápadní provincii S’-čchuan například místní úřady v červnu navrhly prodloužení manželské dovolené až na 25 dní a mateřské dovolené až na 150 dní, aby pomohly vytvořit „společnost vstřícnou k plodnosti“.
Dlouhodobě se však Čína potýká s rostoucími náklady na péči o děti, nejistotou na trhu práce a zpomalující ekonomikou, což odrazuje zejména mladé páry od svatby a zakládání rodin. Podle nedávných údajů klesl počet nových sňatků na historické minimum, zatímco počet rozvodů roste.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.