Čína se snaží zpomalit dramatický pokles porodnosti. Novým krokem, jak motivovat ženy k zakládání rodin, je zavedení epidurální anestezie při porodu ve všech velkých nemocnicích.
Podle rozhodnutí čínské Národní zdravotní komise budou muset všechny terciární nemocnice – tedy ty s více než 500 lůžky – poskytovat epidurální anestezii do konce roku 2025. Menší sekundární nemocnice (s více než 100 lůžky) pak nejpozději do roku 2027.
Cílem opatření je podle úřadů vytvořit přívětivější podmínky pro ženy při porodu. Podle státního deníku China Daily využívá v současnosti jen asi 30 % rodiček v Číně epidurální anestezii, zatímco ve vyspělých zemích je to běžné – například ve Francii zhruba 82 % a v USA či Kanadě přes 67 %.
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje epidurál jako bezpečný a efektivní způsob úlevy od bolesti pro zdravé ženy při porodu, pokud o něj požádají.
NHC ve svém prohlášení uvedla, že zavedení této služby „zvýší komfort a bezpečnost porodní péče“ a „podpoří smysl pro štěstí a přátelské prostředí k zakládání rodin“.
Čína čelí třetímu po sobě jdoucímu poklesu populace, což vyvolává obavy z budoucího vývoje ekonomiky a stárnutí obyvatelstva. Podle odborníků se tento trend bude v následujících letech dále zhoršovat.
Vedle dostupnější anestezie u porodu začínají některé provincie nově hradit náklady na porodní analgezii z veřejného zdravotního pojištění. Cílem je odstranit další finanční bariéry, které mladé ženy odrazují od mateřství.
Snahy o podporu porodnosti ale nejsou jen otázkou zdravotnictví. V jihozápadní provincii S’-čchuan například místní úřady v červnu navrhly prodloužení manželské dovolené až na 25 dní a mateřské dovolené až na 150 dní, aby pomohly vytvořit „společnost vstřícnou k plodnosti“.
Dlouhodobě se však Čína potýká s rostoucími náklady na péči o děti, nejistotou na trhu práce a zpomalující ekonomikou, což odrazuje zejména mladé páry od svatby a zakládání rodin. Podle nedávných údajů klesl počet nových sňatků na historické minimum, zatímco počet rozvodů roste.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.