Čína se snaží zpomalit dramatický pokles porodnosti. Novým krokem, jak motivovat ženy k zakládání rodin, je zavedení epidurální anestezie při porodu ve všech velkých nemocnicích.
Podle rozhodnutí čínské Národní zdravotní komise budou muset všechny terciární nemocnice – tedy ty s více než 500 lůžky – poskytovat epidurální anestezii do konce roku 2025. Menší sekundární nemocnice (s více než 100 lůžky) pak nejpozději do roku 2027.
Cílem opatření je podle úřadů vytvořit přívětivější podmínky pro ženy při porodu. Podle státního deníku China Daily využívá v současnosti jen asi 30 % rodiček v Číně epidurální anestezii, zatímco ve vyspělých zemích je to běžné – například ve Francii zhruba 82 % a v USA či Kanadě přes 67 %.
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje epidurál jako bezpečný a efektivní způsob úlevy od bolesti pro zdravé ženy při porodu, pokud o něj požádají.
NHC ve svém prohlášení uvedla, že zavedení této služby „zvýší komfort a bezpečnost porodní péče“ a „podpoří smysl pro štěstí a přátelské prostředí k zakládání rodin“.
Čína čelí třetímu po sobě jdoucímu poklesu populace, což vyvolává obavy z budoucího vývoje ekonomiky a stárnutí obyvatelstva. Podle odborníků se tento trend bude v následujících letech dále zhoršovat.
Vedle dostupnější anestezie u porodu začínají některé provincie nově hradit náklady na porodní analgezii z veřejného zdravotního pojištění. Cílem je odstranit další finanční bariéry, které mladé ženy odrazují od mateřství.
Snahy o podporu porodnosti ale nejsou jen otázkou zdravotnictví. V jihozápadní provincii S’-čchuan například místní úřady v červnu navrhly prodloužení manželské dovolené až na 25 dní a mateřské dovolené až na 150 dní, aby pomohly vytvořit „společnost vstřícnou k plodnosti“.
Dlouhodobě se však Čína potýká s rostoucími náklady na péči o děti, nejistotou na trhu práce a zpomalující ekonomikou, což odrazuje zejména mladé páry od svatby a zakládání rodin. Podle nedávných údajů klesl počet nových sňatků na historické minimum, zatímco počet rozvodů roste.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.