Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro The New York Times upozornil, že Čína by mohla využít Rusko k útoku na státy NATO, aby odvedla pozornost Západu od dění v Indo-Pacifiku. V případě, že by se Peking rozhodl zaútočit na Tchaj-wan, je podle něj vysoce pravděpodobné, že požádá Moskvu, aby destabilizovala Evropu.
Rutte vysvětlil, že Spojené státy bránící evropské území NATO tím zároveň chrání i své vlastní zájmy v Asii. Upozornil, že bezpečnost USA je neoddělitelně spojena s bezpečností Atlantiku, Evropy i Arktidy.
„Pokud by se Si Ťin-pching rozhodl zaútočit na Tchaj-wan, nejprve by zavolal svému velmi podřízenému partnerovi Vladimiru Vladimiroviči Putinovi do Moskvy a řekl mu: 'Chystám se to udělat a potřebuji, abys je zaměstnal v Evropě útokem na území NATO',“ uvedl Rutte s tím, že tato varianta je v budoucnu jednou z nejpravděpodobnějších.
Pro odrazení této hrozby Rutte navrhuje dvě klíčová opatření. Prvním je vytvořit tak silnou obrannou pozici, že jakýkoli útok na NATO by pro Kreml znamenal sebevražedný čin. Druhým krokem je posílení spolupráce s Indo-Pacifikem, což je podle Rutteho myšlenka, kterou aktivně podporuje i prezident Trump.
„Jsme navzájem propojeni, a proto musíme spolupracovat nejen v oblasti obranného průmyslu, ale i v inovacích mezi NATO a regionem Indo-Pacifiku,“ dodal Rutte.
V posledních měsících Čína stále otevřeněji podporuje Rusko, přestože oficiálně tvrdí, že je neutrální. Podle evropských diplomatů Peking dal jasně najevo, že nepřipustí ruskou porážku a ukrajinské vítězství.
Kromě strategického partnerství je pro Čínu Rusko klíčovým dodavatelem surovin. Nakupuje od něj masivní objemy ropy a zemního plynu. Nedávno se také objevily zprávy, že Rusko dramaticky zvýšilo vývoz kovů do Číny.
Z pohledu Pekingu tak Moskva není jen zásobárnou surovin, ale i nástrojem k odvádění pozornosti Západu – jakýmsi „hromosvodem“ budoucí války. V kombinaci s ambicemi na Tchaj-wanu může podle Rutteho vzniknout nový typ hybridního globálního konfliktu, ve kterém budou Evropa a Asie propojené víc než kdy dřív.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.