Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro The New York Times upozornil, že Čína by mohla využít Rusko k útoku na státy NATO, aby odvedla pozornost Západu od dění v Indo-Pacifiku. V případě, že by se Peking rozhodl zaútočit na Tchaj-wan, je podle něj vysoce pravděpodobné, že požádá Moskvu, aby destabilizovala Evropu.
Rutte vysvětlil, že Spojené státy bránící evropské území NATO tím zároveň chrání i své vlastní zájmy v Asii. Upozornil, že bezpečnost USA je neoddělitelně spojena s bezpečností Atlantiku, Evropy i Arktidy.
„Pokud by se Si Ťin-pching rozhodl zaútočit na Tchaj-wan, nejprve by zavolal svému velmi podřízenému partnerovi Vladimiru Vladimiroviči Putinovi do Moskvy a řekl mu: 'Chystám se to udělat a potřebuji, abys je zaměstnal v Evropě útokem na území NATO',“ uvedl Rutte s tím, že tato varianta je v budoucnu jednou z nejpravděpodobnějších.
Pro odrazení této hrozby Rutte navrhuje dvě klíčová opatření. Prvním je vytvořit tak silnou obrannou pozici, že jakýkoli útok na NATO by pro Kreml znamenal sebevražedný čin. Druhým krokem je posílení spolupráce s Indo-Pacifikem, což je podle Rutteho myšlenka, kterou aktivně podporuje i prezident Trump.
„Jsme navzájem propojeni, a proto musíme spolupracovat nejen v oblasti obranného průmyslu, ale i v inovacích mezi NATO a regionem Indo-Pacifiku,“ dodal Rutte.
V posledních měsících Čína stále otevřeněji podporuje Rusko, přestože oficiálně tvrdí, že je neutrální. Podle evropských diplomatů Peking dal jasně najevo, že nepřipustí ruskou porážku a ukrajinské vítězství.
Kromě strategického partnerství je pro Čínu Rusko klíčovým dodavatelem surovin. Nakupuje od něj masivní objemy ropy a zemního plynu. Nedávno se také objevily zprávy, že Rusko dramaticky zvýšilo vývoz kovů do Číny.
Z pohledu Pekingu tak Moskva není jen zásobárnou surovin, ale i nástrojem k odvádění pozornosti Západu – jakýmsi „hromosvodem“ budoucí války. V kombinaci s ambicemi na Tchaj-wanu může podle Rutteho vzniknout nový typ hybridního globálního konfliktu, ve kterém budou Evropa a Asie propojené víc než kdy dřív.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.