Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu označilo Trumpovo rozhodnutí za „indiskriminované“ a „nátlakové“. Mluvčí ambasády na sociální síti X zdůraznil, že obchodní války nemají vítěze a protekcionismus poškozuje zájmy všech stran. Čína je pro Írán klíčovým obchodním partnerem, který odebírá většinu jeho exportu ropy. Pokud Washington clo skutečně uplatní, mohla by průměrná sazba na čínské zboží v USA vzrůst zpět nad 70 %, což by fakticky zlikvidovalo výsledky říjnové dohody mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra varoval, že připravenost jeho země na případný vojenský zásah USA je „mnohem vyšší“ než loni v červnu, kdy Spojené státy a Izrael provedly nálety na íránská jaderná zařízení. Arákčí prohlásil, že Írán je připraven na jakoukoli akci a doufá, že Washington zvolí „moudrou cestu“ dialogu. Zároveň však odmítl kombinaci amerických návrhů na jednání se současným vyhrožováním.
Situace v samotném Íránu zůstává kritická. Podle lidskoprávních organizací a zdrojů z bezpečnostních složek se počet obětí protestů, které v zemi trvají již několik týdnů, může blížit ke dvěma tisícům. Režim v Teheránu nadále udržuje informační blokádu a vypíná internet, aby zabránil šíření zpráv o masakrech v ulicích. Právě tyto „nepřijatelné úrovně násilí“ označil Donald Trump za hlavní důvod pro uvalení nových cel.
V Bílém domě se v těchto hodinách schází tým pro národní bezpečnost, aby projednal další možnosti intervence. Podle informací z Pentagonu byly prezidentovi představeny scénáře zahrnující jak kybernetické útoky na íránskou komunikační infrastrukturu, tak cílené letecké údery na velitelská stanoviště. Trumpův poradce pro národní bezpečnost uvedl, že ačkoli je diplomacie stále první možností, Spojené státy nebudou nečinně přihlížet vraždění civilistů.
Pro Donalda Trumpa představuje situace v Íránu zásadní politický test. Jeho snaha skloubit ekonomický nátlak na Čínu s vojenskými hrozbami vůči Teheránu naráží na odpor i u některých spojenců, kteří se obávají globální hospodářské recese. Evropské země a Japonsko, které rovněž udržují s Íránem obchodní styky, nyní zvažují, zda upřednostnit přístup na americký trh, nebo riskovat otevřený konflikt s Washingtonem.
Krize má i silný regionální rozměr. Izrael, který v roce 2025 vedl s Íránem krátkou, ale intenzivní válku, vyjádřil Trumpovým krokům plnou podporu. Naopak Rusko, jehož vliv na Blízkém východě po pádu Asadova režimu v Sýrii značně oslabil, se snaží v Radě bezpečnosti OSN kroky USA zablokovat.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.