Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu označilo Trumpovo rozhodnutí za „indiskriminované“ a „nátlakové“. Mluvčí ambasády na sociální síti X zdůraznil, že obchodní války nemají vítěze a protekcionismus poškozuje zájmy všech stran. Čína je pro Írán klíčovým obchodním partnerem, který odebírá většinu jeho exportu ropy. Pokud Washington clo skutečně uplatní, mohla by průměrná sazba na čínské zboží v USA vzrůst zpět nad 70 %, což by fakticky zlikvidovalo výsledky říjnové dohody mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra varoval, že připravenost jeho země na případný vojenský zásah USA je „mnohem vyšší“ než loni v červnu, kdy Spojené státy a Izrael provedly nálety na íránská jaderná zařízení. Arákčí prohlásil, že Írán je připraven na jakoukoli akci a doufá, že Washington zvolí „moudrou cestu“ dialogu. Zároveň však odmítl kombinaci amerických návrhů na jednání se současným vyhrožováním.
Situace v samotném Íránu zůstává kritická. Podle lidskoprávních organizací a zdrojů z bezpečnostních složek se počet obětí protestů, které v zemi trvají již několik týdnů, může blížit ke dvěma tisícům. Režim v Teheránu nadále udržuje informační blokádu a vypíná internet, aby zabránil šíření zpráv o masakrech v ulicích. Právě tyto „nepřijatelné úrovně násilí“ označil Donald Trump za hlavní důvod pro uvalení nových cel.
V Bílém domě se v těchto hodinách schází tým pro národní bezpečnost, aby projednal další možnosti intervence. Podle informací z Pentagonu byly prezidentovi představeny scénáře zahrnující jak kybernetické útoky na íránskou komunikační infrastrukturu, tak cílené letecké údery na velitelská stanoviště. Trumpův poradce pro národní bezpečnost uvedl, že ačkoli je diplomacie stále první možností, Spojené státy nebudou nečinně přihlížet vraždění civilistů.
Pro Donalda Trumpa představuje situace v Íránu zásadní politický test. Jeho snaha skloubit ekonomický nátlak na Čínu s vojenskými hrozbami vůči Teheránu naráží na odpor i u některých spojenců, kteří se obávají globální hospodářské recese. Evropské země a Japonsko, které rovněž udržují s Íránem obchodní styky, nyní zvažují, zda upřednostnit přístup na americký trh, nebo riskovat otevřený konflikt s Washingtonem.
Krize má i silný regionální rozměr. Izrael, který v roce 2025 vedl s Íránem krátkou, ale intenzivní válku, vyjádřil Trumpovým krokům plnou podporu. Naopak Rusko, jehož vliv na Blízkém východě po pádu Asadova režimu v Sýrii značně oslabil, se snaží v Radě bezpečnosti OSN kroky USA zablokovat.
Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.
Server BBC odhalil rozsáhlou síť, prostřednictvím které jsou mladí muži z chudých zemí lákáni do ruské armády. Hlavní postavou tohoto schématu je čtyřicetiletá bývalá učitelka Polina Alexandrovna Azarnykhová, která prostřednictvím aplikace Telegram verbuje rekruty ze Sýrie, Egypta či Jemenu. Slibuje jim vysoké výdělky a ruské občanství, přičemž mnohé z nich údajně ujistila, že se vyhnou přímému nasazení v boji. Skutečnost na frontě je však drasticky odlišná.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.