Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu označilo Trumpovo rozhodnutí za „indiskriminované“ a „nátlakové“. Mluvčí ambasády na sociální síti X zdůraznil, že obchodní války nemají vítěze a protekcionismus poškozuje zájmy všech stran. Čína je pro Írán klíčovým obchodním partnerem, který odebírá většinu jeho exportu ropy. Pokud Washington clo skutečně uplatní, mohla by průměrná sazba na čínské zboží v USA vzrůst zpět nad 70 %, což by fakticky zlikvidovalo výsledky říjnové dohody mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra varoval, že připravenost jeho země na případný vojenský zásah USA je „mnohem vyšší“ než loni v červnu, kdy Spojené státy a Izrael provedly nálety na íránská jaderná zařízení. Arákčí prohlásil, že Írán je připraven na jakoukoli akci a doufá, že Washington zvolí „moudrou cestu“ dialogu. Zároveň však odmítl kombinaci amerických návrhů na jednání se současným vyhrožováním.
Situace v samotném Íránu zůstává kritická. Podle lidskoprávních organizací a zdrojů z bezpečnostních složek se počet obětí protestů, které v zemi trvají již několik týdnů, může blížit ke dvěma tisícům. Režim v Teheránu nadále udržuje informační blokádu a vypíná internet, aby zabránil šíření zpráv o masakrech v ulicích. Právě tyto „nepřijatelné úrovně násilí“ označil Donald Trump za hlavní důvod pro uvalení nových cel.
V Bílém domě se v těchto hodinách schází tým pro národní bezpečnost, aby projednal další možnosti intervence. Podle informací z Pentagonu byly prezidentovi představeny scénáře zahrnující jak kybernetické útoky na íránskou komunikační infrastrukturu, tak cílené letecké údery na velitelská stanoviště. Trumpův poradce pro národní bezpečnost uvedl, že ačkoli je diplomacie stále první možností, Spojené státy nebudou nečinně přihlížet vraždění civilistů.
Pro Donalda Trumpa představuje situace v Íránu zásadní politický test. Jeho snaha skloubit ekonomický nátlak na Čínu s vojenskými hrozbami vůči Teheránu naráží na odpor i u některých spojenců, kteří se obávají globální hospodářské recese. Evropské země a Japonsko, které rovněž udržují s Íránem obchodní styky, nyní zvažují, zda upřednostnit přístup na americký trh, nebo riskovat otevřený konflikt s Washingtonem.
Krize má i silný regionální rozměr. Izrael, který v roce 2025 vedl s Íránem krátkou, ale intenzivní válku, vyjádřil Trumpovým krokům plnou podporu. Naopak Rusko, jehož vliv na Blízkém východě po pádu Asadova režimu v Sýrii značně oslabil, se snaží v Radě bezpečnosti OSN kroky USA zablokovat.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.
Ministerstvo zahraničí upozornilo české občany, že hrozí zhoršení bezpečnostní situaci v Izraeli. Lidé by měli být opatrní, sledovat zprávy a řídit se pokyny místních bezpečnostních složek.
Českou hudební scénou v týdnu otřásla zpráva o úmrtí někdejšího klávesisty kapely Olympic Jiřího Valenty. Podle dostupných informací si měl hudebník, jenž legendární formaci opustil před šesti lety, sám vzít život.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) chce podniknout inspekční cestu na Ukrajinu, aby zjistil, v jakém stavu je ropovod Družba. Ropa jím totiž momentálně na Slovensko a do Maďarska neproudí. Fico si dnes bude volat s ukrajinským prezidentem.
V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty.
Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee řekl zaměstnancům velvyslanectví, aby Izrael opustili dnes, pokud o tom uvažují. Uvedl to americký deník New York Times. Výzva diplomata k jeho podřízeným může souviset s očekáváním, že se bude stupňovat napětí v regionu.
Další dějství války mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem je na spadnutí. I když už se bývalí partneři neměli znovu setkávat u soudu, zřejmě se justice opět bude zabývat tím, k čemu mezi nimi došlo. Potvrzují to slova právního zástupce jednoho z aktérů.
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
V Česku už na přelomu února a března panuje jarní počasí. Nic se na tom nezmění ani o víkendu, kdy se navíc nad území republiky dostane saharský prach. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Dádu Patrasovou potkalo něco, s čím rozhodně nepočítala. Na sociálních sítích se totiž začala šířit zpráva o jejím údajném úmrtí. V takovém případě existuje jediná možná obrana. Patrasová se ozvala, aby uklidnila všechny fanoušky v Česku i na Slovensku.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neplánuje navyšovat obranné výdaje až tak, aby naplnilo závazky v rámci NATO. Za prioritu kabinetu označil zdraví občanů. Babiše následně zkritizoval předseda předchozí české vlády.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.