Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu označilo Trumpovo rozhodnutí za „indiskriminované“ a „nátlakové“. Mluvčí ambasády na sociální síti X zdůraznil, že obchodní války nemají vítěze a protekcionismus poškozuje zájmy všech stran. Čína je pro Írán klíčovým obchodním partnerem, který odebírá většinu jeho exportu ropy. Pokud Washington clo skutečně uplatní, mohla by průměrná sazba na čínské zboží v USA vzrůst zpět nad 70 %, což by fakticky zlikvidovalo výsledky říjnové dohody mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra varoval, že připravenost jeho země na případný vojenský zásah USA je „mnohem vyšší“ než loni v červnu, kdy Spojené státy a Izrael provedly nálety na íránská jaderná zařízení. Arákčí prohlásil, že Írán je připraven na jakoukoli akci a doufá, že Washington zvolí „moudrou cestu“ dialogu. Zároveň však odmítl kombinaci amerických návrhů na jednání se současným vyhrožováním.
Situace v samotném Íránu zůstává kritická. Podle lidskoprávních organizací a zdrojů z bezpečnostních složek se počet obětí protestů, které v zemi trvají již několik týdnů, může blížit ke dvěma tisícům. Režim v Teheránu nadále udržuje informační blokádu a vypíná internet, aby zabránil šíření zpráv o masakrech v ulicích. Právě tyto „nepřijatelné úrovně násilí“ označil Donald Trump za hlavní důvod pro uvalení nových cel.
V Bílém domě se v těchto hodinách schází tým pro národní bezpečnost, aby projednal další možnosti intervence. Podle informací z Pentagonu byly prezidentovi představeny scénáře zahrnující jak kybernetické útoky na íránskou komunikační infrastrukturu, tak cílené letecké údery na velitelská stanoviště. Trumpův poradce pro národní bezpečnost uvedl, že ačkoli je diplomacie stále první možností, Spojené státy nebudou nečinně přihlížet vraždění civilistů.
Pro Donalda Trumpa představuje situace v Íránu zásadní politický test. Jeho snaha skloubit ekonomický nátlak na Čínu s vojenskými hrozbami vůči Teheránu naráží na odpor i u některých spojenců, kteří se obávají globální hospodářské recese. Evropské země a Japonsko, které rovněž udržují s Íránem obchodní styky, nyní zvažují, zda upřednostnit přístup na americký trh, nebo riskovat otevřený konflikt s Washingtonem.
Krize má i silný regionální rozměr. Izrael, který v roce 2025 vedl s Íránem krátkou, ale intenzivní válku, vyjádřil Trumpovým krokům plnou podporu. Naopak Rusko, jehož vliv na Blízkém východě po pádu Asadova režimu v Sýrii značně oslabil, se snaží v Radě bezpečnosti OSN kroky USA zablokovat.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.