Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu označilo Trumpovo rozhodnutí za „indiskriminované“ a „nátlakové“. Mluvčí ambasády na sociální síti X zdůraznil, že obchodní války nemají vítěze a protekcionismus poškozuje zájmy všech stran. Čína je pro Írán klíčovým obchodním partnerem, který odebírá většinu jeho exportu ropy. Pokud Washington clo skutečně uplatní, mohla by průměrná sazba na čínské zboží v USA vzrůst zpět nad 70 %, což by fakticky zlikvidovalo výsledky říjnové dohody mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra varoval, že připravenost jeho země na případný vojenský zásah USA je „mnohem vyšší“ než loni v červnu, kdy Spojené státy a Izrael provedly nálety na íránská jaderná zařízení. Arákčí prohlásil, že Írán je připraven na jakoukoli akci a doufá, že Washington zvolí „moudrou cestu“ dialogu. Zároveň však odmítl kombinaci amerických návrhů na jednání se současným vyhrožováním.
Situace v samotném Íránu zůstává kritická. Podle lidskoprávních organizací a zdrojů z bezpečnostních složek se počet obětí protestů, které v zemi trvají již několik týdnů, může blížit ke dvěma tisícům. Režim v Teheránu nadále udržuje informační blokádu a vypíná internet, aby zabránil šíření zpráv o masakrech v ulicích. Právě tyto „nepřijatelné úrovně násilí“ označil Donald Trump za hlavní důvod pro uvalení nových cel.
V Bílém domě se v těchto hodinách schází tým pro národní bezpečnost, aby projednal další možnosti intervence. Podle informací z Pentagonu byly prezidentovi představeny scénáře zahrnující jak kybernetické útoky na íránskou komunikační infrastrukturu, tak cílené letecké údery na velitelská stanoviště. Trumpův poradce pro národní bezpečnost uvedl, že ačkoli je diplomacie stále první možností, Spojené státy nebudou nečinně přihlížet vraždění civilistů.
Pro Donalda Trumpa představuje situace v Íránu zásadní politický test. Jeho snaha skloubit ekonomický nátlak na Čínu s vojenskými hrozbami vůči Teheránu naráží na odpor i u některých spojenců, kteří se obávají globální hospodářské recese. Evropské země a Japonsko, které rovněž udržují s Íránem obchodní styky, nyní zvažují, zda upřednostnit přístup na americký trh, nebo riskovat otevřený konflikt s Washingtonem.
Krize má i silný regionální rozměr. Izrael, který v roce 2025 vedl s Íránem krátkou, ale intenzivní válku, vyjádřil Trumpovým krokům plnou podporu. Naopak Rusko, jehož vliv na Blízkém východě po pádu Asadova režimu v Sýrii značně oslabil, se snaží v Radě bezpečnosti OSN kroky USA zablokovat.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
