Napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu narůstá poté, co Peking oznámil výrazné zvýšení cel na dovoz zboží z USA až na 125 %. Washington zatím žádné nové jednání s čínskou stranou neplánuje, potvrdil v pátek obchodní zmocněnec Bílého domu Jamieson Greer.
„V tuto chvíli ne,“ odpověděl Greer stručně novinářům, když byl dotázán, zda již byly zahájeny rozhovory s Pekingem. Odmítl zároveň komentovat i nejnovější vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který na setkání se španělským premiérem zdůraznil, že „Čína se nebojí žádného nespravedlivého útlaku“.
Greerův výrok přichází v době, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami opět zostřuje. Čína svým rozhodnutím o dalším navýšení tarifů vyslala jasný signál, že nebude ustupovat a hodlá na americká opatření odpovídat obdobně tvrdě. „Čína rozhodně přijme odvetná opatření a bude bojovat až do konce,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu.
Zatímco prezident Donald Trump tvrdí, že Čína chce dohodu, ale „neví, jak na to“, čínské činy z posledních dní mluví jiným jazykem. Washington navíc ve čtvrtek podle zdrojů CNN neformálně varoval čínské představitele, aby se vyhnuli dalším tarifním odvetám. Žádné oficiální požadavky na rozhovor mezi prezidenty obou zemí ale z Pekingu nepřišly.
Zatímco trhy reagují na nejnovější vývoj značnou nestabilitou, Trump se snaží vyhnout přímému komentáři k prudkým propadům burz. Ve čtvrtek předal otázku novinářů svému ministru financí Scottu Bessentovi, který se snažil situaci zlehčit a poznamenal: „Poměr dva nahoru, jeden dolů není špatný – nebo deset nahoru, pět dolů.“
Bessent poté ujistil, že během příštích devadesáti dnů se Spojené státy dostanou „do bodu velké jistoty“ ohledně celní politiky. Tento časový rámec končí 8. července, kdy vyprší současné přechodné období a Trump se má rozhodnout, zda obnoví přechodně pozastavená cla.
Podle pozorovatelů se nyní rozhoduje, kdo má na Trumpa v otázkách obchodu největší vliv. Zatímco ministr Bessent údajně přesvědčil prezidenta, aby se zatím stáhl z hrozící krize, obchodní jestřáb Peter Navarro podle všeho zůstává i nadále důležitým hlasem v zákulisí.
Prezident Si v mezidobí zopakoval, že Čína se nebude spoléhat na pomoc zvenčí. „Více než 70 let náš rozvoj závisel na soběstačnosti a tvrdé práci, nikoliv na cizí pomoci,“ řekl během setkání se španělským předsedou vlády a jeho slova odvysílala státní televize CCTV.
Zatímco Spojené státy mlčí a vyčkávají, čínská strana zřejmě připravuje další odvetné kroky. Bílý dům ani Národní bezpečnostní rada USA na aktuální vývoj zatím veřejně nereagovaly.
Obchodní válka tak vstupuje do dalšího napjatého období, které může rozhodnout o budoucím směru nejen vztahů mezi oběma velmocemi, ale i o kondici celosvětové ekonomiky.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
