Napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu narůstá poté, co Peking oznámil výrazné zvýšení cel na dovoz zboží z USA až na 125 %. Washington zatím žádné nové jednání s čínskou stranou neplánuje, potvrdil v pátek obchodní zmocněnec Bílého domu Jamieson Greer.
„V tuto chvíli ne,“ odpověděl Greer stručně novinářům, když byl dotázán, zda již byly zahájeny rozhovory s Pekingem. Odmítl zároveň komentovat i nejnovější vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který na setkání se španělským premiérem zdůraznil, že „Čína se nebojí žádného nespravedlivého útlaku“.
Greerův výrok přichází v době, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami opět zostřuje. Čína svým rozhodnutím o dalším navýšení tarifů vyslala jasný signál, že nebude ustupovat a hodlá na americká opatření odpovídat obdobně tvrdě. „Čína rozhodně přijme odvetná opatření a bude bojovat až do konce,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu.
Zatímco prezident Donald Trump tvrdí, že Čína chce dohodu, ale „neví, jak na to“, čínské činy z posledních dní mluví jiným jazykem. Washington navíc ve čtvrtek podle zdrojů CNN neformálně varoval čínské představitele, aby se vyhnuli dalším tarifním odvetám. Žádné oficiální požadavky na rozhovor mezi prezidenty obou zemí ale z Pekingu nepřišly.
Zatímco trhy reagují na nejnovější vývoj značnou nestabilitou, Trump se snaží vyhnout přímému komentáři k prudkým propadům burz. Ve čtvrtek předal otázku novinářů svému ministru financí Scottu Bessentovi, který se snažil situaci zlehčit a poznamenal: „Poměr dva nahoru, jeden dolů není špatný – nebo deset nahoru, pět dolů.“
Bessent poté ujistil, že během příštích devadesáti dnů se Spojené státy dostanou „do bodu velké jistoty“ ohledně celní politiky. Tento časový rámec končí 8. července, kdy vyprší současné přechodné období a Trump se má rozhodnout, zda obnoví přechodně pozastavená cla.
Podle pozorovatelů se nyní rozhoduje, kdo má na Trumpa v otázkách obchodu největší vliv. Zatímco ministr Bessent údajně přesvědčil prezidenta, aby se zatím stáhl z hrozící krize, obchodní jestřáb Peter Navarro podle všeho zůstává i nadále důležitým hlasem v zákulisí.
Prezident Si v mezidobí zopakoval, že Čína se nebude spoléhat na pomoc zvenčí. „Více než 70 let náš rozvoj závisel na soběstačnosti a tvrdé práci, nikoliv na cizí pomoci,“ řekl během setkání se španělským předsedou vlády a jeho slova odvysílala státní televize CCTV.
Zatímco Spojené státy mlčí a vyčkávají, čínská strana zřejmě připravuje další odvetné kroky. Bílý dům ani Národní bezpečnostní rada USA na aktuální vývoj zatím veřejně nereagovaly.
Obchodní válka tak vstupuje do dalšího napjatého období, které může rozhodnout o budoucím směru nejen vztahů mezi oběma velmocemi, ale i o kondici celosvětové ekonomiky.
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Bez nepřetržité dodávky moderních západních zbraní by se Ukrajině jen těžko dařilo bránit se ruské invazi. Od začátku války před více než třemi lety získal Kyjev vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů, přičemž klíčovou roli v obranné strategii hrají především tři americké systémy: protitanková střela Javelin, protiraketový systém Patriot a taktická balistická střela ATACMS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Kyjev navrhl Moskvě nový termín pro mírové rozhovory, které by se měly uskutečnit příští týden. Jedná se o pokus o oživení diplomatických jednání, která se zadrhla začátkem června.
