Napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu narůstá poté, co Peking oznámil výrazné zvýšení cel na dovoz zboží z USA až na 125 %. Washington zatím žádné nové jednání s čínskou stranou neplánuje, potvrdil v pátek obchodní zmocněnec Bílého domu Jamieson Greer.
„V tuto chvíli ne,“ odpověděl Greer stručně novinářům, když byl dotázán, zda již byly zahájeny rozhovory s Pekingem. Odmítl zároveň komentovat i nejnovější vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který na setkání se španělským premiérem zdůraznil, že „Čína se nebojí žádného nespravedlivého útlaku“.
Greerův výrok přichází v době, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami opět zostřuje. Čína svým rozhodnutím o dalším navýšení tarifů vyslala jasný signál, že nebude ustupovat a hodlá na americká opatření odpovídat obdobně tvrdě. „Čína rozhodně přijme odvetná opatření a bude bojovat až do konce,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu.
Zatímco prezident Donald Trump tvrdí, že Čína chce dohodu, ale „neví, jak na to“, čínské činy z posledních dní mluví jiným jazykem. Washington navíc ve čtvrtek podle zdrojů CNN neformálně varoval čínské představitele, aby se vyhnuli dalším tarifním odvetám. Žádné oficiální požadavky na rozhovor mezi prezidenty obou zemí ale z Pekingu nepřišly.
Zatímco trhy reagují na nejnovější vývoj značnou nestabilitou, Trump se snaží vyhnout přímému komentáři k prudkým propadům burz. Ve čtvrtek předal otázku novinářů svému ministru financí Scottu Bessentovi, který se snažil situaci zlehčit a poznamenal: „Poměr dva nahoru, jeden dolů není špatný – nebo deset nahoru, pět dolů.“
Bessent poté ujistil, že během příštích devadesáti dnů se Spojené státy dostanou „do bodu velké jistoty“ ohledně celní politiky. Tento časový rámec končí 8. července, kdy vyprší současné přechodné období a Trump se má rozhodnout, zda obnoví přechodně pozastavená cla.
Podle pozorovatelů se nyní rozhoduje, kdo má na Trumpa v otázkách obchodu největší vliv. Zatímco ministr Bessent údajně přesvědčil prezidenta, aby se zatím stáhl z hrozící krize, obchodní jestřáb Peter Navarro podle všeho zůstává i nadále důležitým hlasem v zákulisí.
Prezident Si v mezidobí zopakoval, že Čína se nebude spoléhat na pomoc zvenčí. „Více než 70 let náš rozvoj závisel na soběstačnosti a tvrdé práci, nikoliv na cizí pomoci,“ řekl během setkání se španělským předsedou vlády a jeho slova odvysílala státní televize CCTV.
Zatímco Spojené státy mlčí a vyčkávají, čínská strana zřejmě připravuje další odvetné kroky. Bílý dům ani Národní bezpečnostní rada USA na aktuální vývoj zatím veřejně nereagovaly.
Obchodní válka tak vstupuje do dalšího napjatého období, které může rozhodnout o budoucím směru nejen vztahů mezi oběma velmocemi, ale i o kondici celosvětové ekonomiky.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
