Napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu narůstá poté, co Peking oznámil výrazné zvýšení cel na dovoz zboží z USA až na 125 %. Washington zatím žádné nové jednání s čínskou stranou neplánuje, potvrdil v pátek obchodní zmocněnec Bílého domu Jamieson Greer.
„V tuto chvíli ne,“ odpověděl Greer stručně novinářům, když byl dotázán, zda již byly zahájeny rozhovory s Pekingem. Odmítl zároveň komentovat i nejnovější vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který na setkání se španělským premiérem zdůraznil, že „Čína se nebojí žádného nespravedlivého útlaku“.
Greerův výrok přichází v době, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami opět zostřuje. Čína svým rozhodnutím o dalším navýšení tarifů vyslala jasný signál, že nebude ustupovat a hodlá na americká opatření odpovídat obdobně tvrdě. „Čína rozhodně přijme odvetná opatření a bude bojovat až do konce,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu.
Zatímco prezident Donald Trump tvrdí, že Čína chce dohodu, ale „neví, jak na to“, čínské činy z posledních dní mluví jiným jazykem. Washington navíc ve čtvrtek podle zdrojů CNN neformálně varoval čínské představitele, aby se vyhnuli dalším tarifním odvetám. Žádné oficiální požadavky na rozhovor mezi prezidenty obou zemí ale z Pekingu nepřišly.
Zatímco trhy reagují na nejnovější vývoj značnou nestabilitou, Trump se snaží vyhnout přímému komentáři k prudkým propadům burz. Ve čtvrtek předal otázku novinářů svému ministru financí Scottu Bessentovi, který se snažil situaci zlehčit a poznamenal: „Poměr dva nahoru, jeden dolů není špatný – nebo deset nahoru, pět dolů.“
Bessent poté ujistil, že během příštích devadesáti dnů se Spojené státy dostanou „do bodu velké jistoty“ ohledně celní politiky. Tento časový rámec končí 8. července, kdy vyprší současné přechodné období a Trump se má rozhodnout, zda obnoví přechodně pozastavená cla.
Podle pozorovatelů se nyní rozhoduje, kdo má na Trumpa v otázkách obchodu největší vliv. Zatímco ministr Bessent údajně přesvědčil prezidenta, aby se zatím stáhl z hrozící krize, obchodní jestřáb Peter Navarro podle všeho zůstává i nadále důležitým hlasem v zákulisí.
Prezident Si v mezidobí zopakoval, že Čína se nebude spoléhat na pomoc zvenčí. „Více než 70 let náš rozvoj závisel na soběstačnosti a tvrdé práci, nikoliv na cizí pomoci,“ řekl během setkání se španělským předsedou vlády a jeho slova odvysílala státní televize CCTV.
Zatímco Spojené státy mlčí a vyčkávají, čínská strana zřejmě připravuje další odvetné kroky. Bílý dům ani Národní bezpečnostní rada USA na aktuální vývoj zatím veřejně nereagovaly.
Obchodní válka tak vstupuje do dalšího napjatého období, které může rozhodnout o budoucím směru nejen vztahů mezi oběma velmocemi, ale i o kondici celosvětové ekonomiky.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
