Napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu narůstá poté, co Peking oznámil výrazné zvýšení cel na dovoz zboží z USA až na 125 %. Washington zatím žádné nové jednání s čínskou stranou neplánuje, potvrdil v pátek obchodní zmocněnec Bílého domu Jamieson Greer.
„V tuto chvíli ne,“ odpověděl Greer stručně novinářům, když byl dotázán, zda již byly zahájeny rozhovory s Pekingem. Odmítl zároveň komentovat i nejnovější vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který na setkání se španělským premiérem zdůraznil, že „Čína se nebojí žádného nespravedlivého útlaku“.
Greerův výrok přichází v době, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami opět zostřuje. Čína svým rozhodnutím o dalším navýšení tarifů vyslala jasný signál, že nebude ustupovat a hodlá na americká opatření odpovídat obdobně tvrdě. „Čína rozhodně přijme odvetná opatření a bude bojovat až do konce,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu.
Zatímco prezident Donald Trump tvrdí, že Čína chce dohodu, ale „neví, jak na to“, čínské činy z posledních dní mluví jiným jazykem. Washington navíc ve čtvrtek podle zdrojů CNN neformálně varoval čínské představitele, aby se vyhnuli dalším tarifním odvetám. Žádné oficiální požadavky na rozhovor mezi prezidenty obou zemí ale z Pekingu nepřišly.
Zatímco trhy reagují na nejnovější vývoj značnou nestabilitou, Trump se snaží vyhnout přímému komentáři k prudkým propadům burz. Ve čtvrtek předal otázku novinářů svému ministru financí Scottu Bessentovi, který se snažil situaci zlehčit a poznamenal: „Poměr dva nahoru, jeden dolů není špatný – nebo deset nahoru, pět dolů.“
Bessent poté ujistil, že během příštích devadesáti dnů se Spojené státy dostanou „do bodu velké jistoty“ ohledně celní politiky. Tento časový rámec končí 8. července, kdy vyprší současné přechodné období a Trump se má rozhodnout, zda obnoví přechodně pozastavená cla.
Podle pozorovatelů se nyní rozhoduje, kdo má na Trumpa v otázkách obchodu největší vliv. Zatímco ministr Bessent údajně přesvědčil prezidenta, aby se zatím stáhl z hrozící krize, obchodní jestřáb Peter Navarro podle všeho zůstává i nadále důležitým hlasem v zákulisí.
Prezident Si v mezidobí zopakoval, že Čína se nebude spoléhat na pomoc zvenčí. „Více než 70 let náš rozvoj závisel na soběstačnosti a tvrdé práci, nikoliv na cizí pomoci,“ řekl během setkání se španělským předsedou vlády a jeho slova odvysílala státní televize CCTV.
Zatímco Spojené státy mlčí a vyčkávají, čínská strana zřejmě připravuje další odvetné kroky. Bílý dům ani Národní bezpečnostní rada USA na aktuální vývoj zatím veřejně nereagovaly.
Obchodní válka tak vstupuje do dalšího napjatého období, které může rozhodnout o budoucím směru nejen vztahů mezi oběma velmocemi, ale i o kondici celosvětové ekonomiky.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
