Obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy opět eskaluje. Čínská vláda v pátek oznámila zvýšení odvetných cel na americké zboží ze stávajících 84 % na 125 %, jen několik hodin poté, co prezident Si Ťin-pching varoval, že „v celní válce nejsou vítězové“.
Si při jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem vyzval Evropskou unii ke spolupráci na odvrácení „šikany“ ze strany USA. Tento krok je vnímán jako součást širší diplomatické ofenzivy Číny, která hledá podporu mezi dalšími obchodními partnery uprostřed stále tvrdšího tlaku z Washingtonu.
Čínské ministerstvo obchodu ve svém prohlášení uvedlo, že „za současné úrovně cel nemá americké zboží v Číně tržní uplatnění“. Zároveň však naznačilo, že toto navýšení může být posledním krokem v sérii celních protiopatření. „Pokud USA budou nadále uvalovat cla na čínské zboží, Čína to bude ignorovat,“ uvedlo ministerstvo a dodalo, že Čína má k dispozici i jiné protiopatření.
Finanční trhy v reakci na vývoj pokračují v propadu. Japonský index Nikkei se propadl o téměř 5 %, hongkongská burza míří ke svému nejhoršímu týdnu od finanční krize v roce 2008. Ropa míří k druhému týdennímu poklesu v řadě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovu 90denní pauzu v uvalování nových cel (většina zůstává na 10 % do července) za „křehkou“. Na sociální síti X napsal: „Tato pauza znamená 90 dní nejistoty pro všechny naše firmy – na obou stranách Atlantiku i jinde.“
Prezident Si kromě Španělska jednal také se zástupci Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky a plánuje cestu do jihovýchodní Asie, včetně Vietnamu a Kambodže. V oficiálním čínském shrnutí jednání se Sánchezem uvedl: „Čína a EU by měly společně bránit ekonomickou globalizaci, mezinárodní obchodní pravidla a odporovat jednostranné šikaně.“
Španělsko naopak zdůraznilo, že preferuje vyváženější vztahy mezi EU a Čínou, postavené na jednání a spolupráci.
Prezident USA Donald Trump mezitím zvýšil cla na čínské zboží až na 145 %, přičemž Čínu zcela vynechal z nedávné celní pauzy, která se vztahovala na desítky jiných zemí. Bílý dům přesto tvrdí, že jedná s více než 75 státy o nových obchodních dohodách – včetně Vietnamu, Tchaj-wanu a Japonska.
Trump prohlásil, že věří v možnost dohody s Čínou, a označil prezidenta Si za „dlouholetého přítele“. Nicméně z Pekingu nadále zní tvrdá rétorika: „Nikdy nebudeme nečinně přihlížet, jak jsou porušována legitimní práva čínského lidu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Podle Goldman Sachs nyní hrozí americké ekonomice 45% riziko recese. Celní politika USA zůstává nejpřísnější za více než století, a to navzdory částečnému uvolnění pro některé partnery. Kanadské a mexické zboží stále podléhá 25% clům, pokud nesplňuje pravidla obchodní dohody USMCA.
Evropská unie zatím pozastavila své vlastní protiopatření – alespoň prozatím. Svět tak vstupuje do další fáze obchodní nejistoty s globálními dopady.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
