Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
„Chtějí mluvit. Řekl jsem: Příliš pozdě!“ napsal Trump ve svém příspěvku, čímž naznačil zásadní obrat ve svém postoji. Ještě během uplynulého víkendu totiž prezident naznačoval, že by k určité formě dialogu mohl svolit. V neděli prohlásil, že s rozhovory souhlasil, ale jedním dechem dodal, že Íránci měli s touto iniciativou přijít mnohem dříve, než se vojenská mašinerie dala do pohybu.
Před zahájením samotné operace proběhla mezi oběma stranami tři kola diplomatických jednání, přičemž to poslední skončilo teprve minulý týden v Ženevě. Nyní se však zdá, že diplomatická cesta je definitivně uzavřena. Donald Trump také přiznal, že v tuto chvíli není možné přesně odhadnout, jak dlouho budou vojenské operace na íránském území pokračovat.
Konflikt na Blízkém východě mezitím vstoupil do svého čtvrtého dne a napětí v regionu se dál stupňuje. Spojené státy byly nuceny uzavřít dvě svá velvyslanectví a výrazně omezit diplomatickou přítomnost v několika dalších zemích. Americká ambasáda v Saúdské Arábii varovala před bezprostřední hrozbou raketových a dronových útoků na město Zahrán, zatímco diplomaté v ománském Maskatu dostali příkaz vyhledat úkryt.
Izraelská armáda paralelně s útoky na Írán stupňuje svou ofenzivu v jižním Libanonu. Izraelské jednotky tam obsazují další strategické pozice na zemi s cílem eliminovat hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které je klíčovým spojencem Teheránu. Boje se tak rozšiřují na několik front, což vyvolává chaos v mezinárodní dopravě i v energetickém sektoru.
Průlomovou informaci přinesla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která poprvé oficiálně potvrdila poškození íránského jaderného zařízení. Podle inspektorů byl zasažen závod na obohacování paliva, což je první nezávislé potvrzení škod na íránské jaderné infrastruktuře od začátku sobotních náletů. Tento zásah byl jedním z hlavních deklarovaných cílů společné operace USA a Izraele.
Íránská odplata mezitím zasahuje i sousední státy. Ve Spojených arabských emirátech vypukl požár v ropné průmyslové zóně Fudžajra poté, co na místo dopadly trosky íránského dronu zneškodněného protivzdušnou obranou. Navzdory těmto incidentům mluvčí ministerstva obrany SAE ujistil veřejnost, že země disponuje dostatečnými zásobami munice, aby mohla íránské útoky odrážet libovolně dlouho.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.