Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
Léto letošního roku přineslo ukrajinskému knižnímu trhu obrovské ztráty. Podle analýzy největší ukrajinské digitální platformy pro knihy a kulturu Chytomo zničily ruské údery téměř 10 milionů knih, uvedl web The Conversation. Tento zásah znamenal likvidaci přibližně 74 procent celkové ukrajinské knižní produkce plánované pro tento rok.
Moskva využívá jazyk a kulturu jako zbraň v rámci své doktríny takzvaného Ruského světa. Tato ideologie vznikla v devadesátých letech jako flexibilní nástroj pro geopolitické zásahy i šíření měkké síly. Výsledkem tohoto tlaku je však paradoxně upevnění ukrajinské národní jednoty a zrychlující se odklon obyvatelstva od ruského jazyka směrem k ukrajinštině.
Ukrajinská kultura navzdory vojenským útokům rozkvétá a slouží jako štít proti snahám o vymazání národní identity. Ochrana hmotného i nehmotného dědictví sice probíhá v rámci mezinárodních úmluv UNESCO, možností přímé ochrany v zóně konfliktu jsou však omezené. Povědomí o ukrajinské literatuře proto začíná hrát klíčovou roli v udržení mezinárodní podpory.
Ukrajinská literatura se postupně prosazuje v zahraničních knihkupectvích i knihovnách. Ředitelka Ukrajinského institutu v Londýně Olesja Xromejčuková společně s překladatelem Uilleamem Blackerem ze zavedli podcast The Ukraine Shelf, který posluchačům přibližuje zásadní ukrajinská díla. Na propagaci přeložených knih zaměřuje také iniciativa Chapter Ukraine.
Klíčovou roli v celosvětovém šíření ukrajinské tvorby hraje státní Ukrajinský knižní institut. Tato instituce se zaměřuje na utváření státní politiky v oblasti nakladatelství, podporu čtenářství i pobídky k překladům. Jen během tohoto roku institut podpořil vydání stovky překladů ukrajinských knih ve 33 zemích světa. S nedostatkem kvalifikovaných překladatelů pak pomáhá mezinárodní iniciativa Translating Ukraine Alliance Council.
Na severoamerickém trhu působí jako významný vydavatel ukrajinské literatury nakladatelství HURI Books, které stojí za projektem Ukrainian Book Challenge. Tato kampaň vybízí čtenáře po celém světě k zakoupení alespoň jedné knihy o Ukrajině nebo od ukrajinského autora ročně a ke sdílení výzvy na sociálních sítích.
Koupě každé knihy představuje podle zástupců iniciativy přímou podporu ukrajinské kultury v boji proti jejímu zničení. Pro zahraniční nakladatele jsou totiž konkrétní prodejní čísla zásadním argumentem k tomu, aby do vydávání ukrajinských autorů investovali i v budoucnu.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.
Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Druhé polovině pracovního týdne tentokrát dominují bouřky, které budou hrozit i v pátek. Klid nastane během víkendu, kdy by srážky měly ustat. Zároveň se očekávají příjemné letní teploty. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.
Kontroverzní poslanec Filip Turek (Motoristé) dostává do problémů i lidi ze svého blízkého okolí. Jeden člověk z ministerstva životního prostředí musel podávat vysvětlení na policii v souvislosti s kauzou Turkových výroků na sociálních sítích.