Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Napětí eskalovalo zejména v posledních týdnech po brutálním potlačení celonárodních protivládních protestů íránskými bezpečnostními složkami. Trump v reakci na tyto události vyslal do oblasti Perského zálivu námořní „armádu“ a pohrozil vojenskými údery. Íránská armáda kontrovala varováním, že jakýkoliv útok se dočká okamžité a rozhodné odpovědi, včetně úderů na americké síly a majetek v celém regionu.
„Řekl byste, že by měl mít velké obavy? Ano, to by rozhodně měl,“ prohlásil Trump ve středečním rozhovoru pro NBC News na adresu ajatolláha Chameneího. Prezident, který vojenskými útoky začal hrozit už během lednového potlačování pouličních protestů, zdůraznil, že jeho kroky slouží jako podpora demonstrantům, i když se zatím zdržel přímé vojenské akce.
Klíčové rozhovory s vysokými sázkami se mají uskutečnit v pátek v ománském hlavním městě Maskatu. Jednání se zúčastní íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí a Trumpův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Očekávání obou stran se však diametrálně liší. Zatímco Teherán chce mluvit výhradně o jaderném programu a zrušení sankcí, Washington hodlá na stůl položit mnohem širší agendu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Trumpova administrativa hodlá jednání zaměřit nejen na jaderné aktivity, ale také na íránský arzenál balistických raket, sponzorování teroristických organizací v regionu a zacházení režimu s vlastními občany. Teherán prostřednictvím agentury Tasním vzkázal, že obranné záležitosti a raketové kapacity jsou pro něj z principu nesmluvitelné.
Diplomatický proces byl v podstatě přerušen loni v červnu, kdy po sérii nepřímých rozhovorů následoval nečekaný izraelský útok a následné americké bombardování íránských jaderných cílů. „Kdybychom to jaderné zařízení nevyřadili, neměli bychom na Blízkém východě mír, protože arabské země by to nikdy samy nedokázaly,“ obhajoval Trump v rozhovoru loňskou vojenskou operaci.
Trump dále uvedl, že se arabské státy dříve Íránu velmi bály, ale díky jeho tvrdému postupu už strach nemají. Prezident také prohlásil, že má informace o pokusech Íránu obnovit jaderný program na alternativních místech. Původní zasažená místa jsou podle něj v troskách a Teherán se k nim prý ani nemohl přiblížit, natož je znovu zprovoznit.
Vyjádřil se i k informacím o budování nových tajných pracovišť: „Dozvěděli jsme se o tom. Řekl jsem jim: jestli to uděláte, provedeme vám velmi špatné věci.“ Situace v regionu zůstává kritická, což potvrzují i nedávné incidenty na moři. V úterý americká letadlová loď v Arabském moři sestřelila íránský dron, který se k ní „agresivně přiblížil“.
Jen o několik hodin později se dvě ozbrojená plavidla íránských revolučních gard pokusila v Hormuzském průlivu zastavit tanker plující pod americkou vlajkou. Mluvčí amerického centrálního velitelství CENTCOM, kapitán Tim Hawkins, uvedl, že íránské posádky hrozily naloděním a zabavením lodi. Tanker však pokračoval v plavbě pod ochranou amerického torpédoborce.
Uvnitř samotného Íránu přetrvává napětí i po částečném obnovení internetového připojení, které bylo téměř tři týdny zcela odříznuto. Během tohoto informačního vakua probíhaly nejkrvavější střety režimu s demonstranty. Experti varují, že vyhlídky na svobodný přístup k informacím zůstávají pro Íránce chmurné, zatímco teokratický režim nadále čelí jedné z největších výzev od revoluce v roce 1979.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
Ani současná vlna veder se neobešla bez svých historických rekordů. V úterý bylo vůbec poprvé přes 40 stupňů na území Moravy a Slezska, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úterní maximum ale patří Plzni.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).