Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Napětí eskalovalo zejména v posledních týdnech po brutálním potlačení celonárodních protivládních protestů íránskými bezpečnostními složkami. Trump v reakci na tyto události vyslal do oblasti Perského zálivu námořní „armádu“ a pohrozil vojenskými údery. Íránská armáda kontrovala varováním, že jakýkoliv útok se dočká okamžité a rozhodné odpovědi, včetně úderů na americké síly a majetek v celém regionu.
„Řekl byste, že by měl mít velké obavy? Ano, to by rozhodně měl,“ prohlásil Trump ve středečním rozhovoru pro NBC News na adresu ajatolláha Chameneího. Prezident, který vojenskými útoky začal hrozit už během lednového potlačování pouličních protestů, zdůraznil, že jeho kroky slouží jako podpora demonstrantům, i když se zatím zdržel přímé vojenské akce.
Klíčové rozhovory s vysokými sázkami se mají uskutečnit v pátek v ománském hlavním městě Maskatu. Jednání se zúčastní íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí a Trumpův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Očekávání obou stran se však diametrálně liší. Zatímco Teherán chce mluvit výhradně o jaderném programu a zrušení sankcí, Washington hodlá na stůl položit mnohem širší agendu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Trumpova administrativa hodlá jednání zaměřit nejen na jaderné aktivity, ale také na íránský arzenál balistických raket, sponzorování teroristických organizací v regionu a zacházení režimu s vlastními občany. Teherán prostřednictvím agentury Tasním vzkázal, že obranné záležitosti a raketové kapacity jsou pro něj z principu nesmluvitelné.
Diplomatický proces byl v podstatě přerušen loni v červnu, kdy po sérii nepřímých rozhovorů následoval nečekaný izraelský útok a následné americké bombardování íránských jaderných cílů. „Kdybychom to jaderné zařízení nevyřadili, neměli bychom na Blízkém východě mír, protože arabské země by to nikdy samy nedokázaly,“ obhajoval Trump v rozhovoru loňskou vojenskou operaci.
Trump dále uvedl, že se arabské státy dříve Íránu velmi bály, ale díky jeho tvrdému postupu už strach nemají. Prezident také prohlásil, že má informace o pokusech Íránu obnovit jaderný program na alternativních místech. Původní zasažená místa jsou podle něj v troskách a Teherán se k nim prý ani nemohl přiblížit, natož je znovu zprovoznit.
Vyjádřil se i k informacím o budování nových tajných pracovišť: „Dozvěděli jsme se o tom. Řekl jsem jim: jestli to uděláte, provedeme vám velmi špatné věci.“ Situace v regionu zůstává kritická, což potvrzují i nedávné incidenty na moři. V úterý americká letadlová loď v Arabském moři sestřelila íránský dron, který se k ní „agresivně přiblížil“.
Jen o několik hodin později se dvě ozbrojená plavidla íránských revolučních gard pokusila v Hormuzském průlivu zastavit tanker plující pod americkou vlajkou. Mluvčí amerického centrálního velitelství CENTCOM, kapitán Tim Hawkins, uvedl, že íránské posádky hrozily naloděním a zabavením lodi. Tanker však pokračoval v plavbě pod ochranou amerického torpédoborce.
Uvnitř samotného Íránu přetrvává napětí i po částečném obnovení internetového připojení, které bylo téměř tři týdny zcela odříznuto. Během tohoto informačního vakua probíhaly nejkrvavější střety režimu s demonstranty. Experti varují, že vyhlídky na svobodný přístup k informacím zůstávají pro Íránce chmurné, zatímco teokratický režim nadále čelí jedné z největších výzev od revoluce v roce 1979.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Leden přinesl jeden zlom ve vztahu mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, kteří se dohodli na péči o dceru Rozárku. Nedávno už se ale mezi nimi objevilo nové napětí. Byl to Soukup, který ho svými vyjádřeními vyvolal. Hanychová se zatím snaží zůstat nad věcí.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Po Ivaně Gottové neutajila oslavu kulatých padesátin ani Laďka Něrgešová, která měla 50. narozeniny v pondělí. Významné jubileum provázejí velké emoce, protože oblíbená moderátorka loni přiznala boj s vážnými zdravotními problémy.
Svatba Dary Rolins se v Česku a na Slovensku očekává už nějaký čas, ale nyní přišla jiná překvapivá informace z útrob její rodiny. Jeden z jejích členů si totiž změní příjmení. O koho jde a jaký k tomu má důvod?
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.