Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Napětí eskalovalo zejména v posledních týdnech po brutálním potlačení celonárodních protivládních protestů íránskými bezpečnostními složkami. Trump v reakci na tyto události vyslal do oblasti Perského zálivu námořní „armádu“ a pohrozil vojenskými údery. Íránská armáda kontrovala varováním, že jakýkoliv útok se dočká okamžité a rozhodné odpovědi, včetně úderů na americké síly a majetek v celém regionu.
„Řekl byste, že by měl mít velké obavy? Ano, to by rozhodně měl,“ prohlásil Trump ve středečním rozhovoru pro NBC News na adresu ajatolláha Chameneího. Prezident, který vojenskými útoky začal hrozit už během lednového potlačování pouličních protestů, zdůraznil, že jeho kroky slouží jako podpora demonstrantům, i když se zatím zdržel přímé vojenské akce.
Klíčové rozhovory s vysokými sázkami se mají uskutečnit v pátek v ománském hlavním městě Maskatu. Jednání se zúčastní íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí a Trumpův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Očekávání obou stran se však diametrálně liší. Zatímco Teherán chce mluvit výhradně o jaderném programu a zrušení sankcí, Washington hodlá na stůl položit mnohem širší agendu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Trumpova administrativa hodlá jednání zaměřit nejen na jaderné aktivity, ale také na íránský arzenál balistických raket, sponzorování teroristických organizací v regionu a zacházení režimu s vlastními občany. Teherán prostřednictvím agentury Tasním vzkázal, že obranné záležitosti a raketové kapacity jsou pro něj z principu nesmluvitelné.
Diplomatický proces byl v podstatě přerušen loni v červnu, kdy po sérii nepřímých rozhovorů následoval nečekaný izraelský útok a následné americké bombardování íránských jaderných cílů. „Kdybychom to jaderné zařízení nevyřadili, neměli bychom na Blízkém východě mír, protože arabské země by to nikdy samy nedokázaly,“ obhajoval Trump v rozhovoru loňskou vojenskou operaci.
Trump dále uvedl, že se arabské státy dříve Íránu velmi bály, ale díky jeho tvrdému postupu už strach nemají. Prezident také prohlásil, že má informace o pokusech Íránu obnovit jaderný program na alternativních místech. Původní zasažená místa jsou podle něj v troskách a Teherán se k nim prý ani nemohl přiblížit, natož je znovu zprovoznit.
Vyjádřil se i k informacím o budování nových tajných pracovišť: „Dozvěděli jsme se o tom. Řekl jsem jim: jestli to uděláte, provedeme vám velmi špatné věci.“ Situace v regionu zůstává kritická, což potvrzují i nedávné incidenty na moři. V úterý americká letadlová loď v Arabském moři sestřelila íránský dron, který se k ní „agresivně přiblížil“.
Jen o několik hodin později se dvě ozbrojená plavidla íránských revolučních gard pokusila v Hormuzském průlivu zastavit tanker plující pod americkou vlajkou. Mluvčí amerického centrálního velitelství CENTCOM, kapitán Tim Hawkins, uvedl, že íránské posádky hrozily naloděním a zabavením lodi. Tanker však pokračoval v plavbě pod ochranou amerického torpédoborce.
Uvnitř samotného Íránu přetrvává napětí i po částečném obnovení internetového připojení, které bylo téměř tři týdny zcela odříznuto. Během tohoto informačního vakua probíhaly nejkrvavější střety režimu s demonstranty. Experti varují, že vyhlídky na svobodný přístup k informacím zůstávají pro Íránce chmurné, zatímco teokratický režim nadále čelí jedné z největších výzev od revoluce v roce 1979.
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.