Chameneí by se měl začít bát, vzkázal Trump do Íránu

Napětí eskalovalo zejména v posledních týdnech po brutálním potlačení celonárodních protivládních protestů íránskými bezpečnostními složkami. Trump v reakci na tyto události vyslal do oblasti Perského zálivu námořní „armádu“ a pohrozil vojenskými údery. Íránská armáda kontrovala varováním, že jakýkoliv útok se dočká okamžité a rozhodné odpovědi, včetně úderů na americké síly a majetek v celém regionu.

„Řekl byste, že by měl mít velké obavy? Ano, to by rozhodně měl,“ prohlásil Trump ve středečním rozhovoru pro NBC News na adresu ajatolláha Chameneího. Prezident, který vojenskými útoky začal hrozit už během lednového potlačování pouličních protestů, zdůraznil, že jeho kroky slouží jako podpora demonstrantům, i když se zatím zdržel přímé vojenské akce.

Klíčové rozhovory s vysokými sázkami se mají uskutečnit v pátek v ománském hlavním městě Maskatu. Jednání se zúčastní íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí a Trumpův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Očekávání obou stran se však diametrálně liší. Zatímco Teherán chce mluvit výhradně o jaderném programu a zrušení sankcí, Washington hodlá na stůl položit mnohem širší agendu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Trumpova administrativa hodlá jednání zaměřit nejen na jaderné aktivity, ale také na íránský arzenál balistických raket, sponzorování teroristických organizací v regionu a zacházení režimu s vlastními občany. Teherán prostřednictvím agentury Tasním vzkázal, že obranné záležitosti a raketové kapacity jsou pro něj z principu nesmluvitelné.

Diplomatický proces byl v podstatě přerušen loni v červnu, kdy po sérii nepřímých rozhovorů následoval nečekaný izraelský útok a následné americké bombardování íránských jaderných cílů. „Kdybychom to jaderné zařízení nevyřadili, neměli bychom na Blízkém východě mír, protože arabské země by to nikdy samy nedokázaly,“ obhajoval Trump v rozhovoru loňskou vojenskou operaci.

Trump dále uvedl, že se arabské státy dříve Íránu velmi bály, ale díky jeho tvrdému postupu už strach nemají. Prezident také prohlásil, že má informace o pokusech Íránu obnovit jaderný program na alternativních místech. Původní zasažená místa jsou podle něj v troskách a Teherán se k nim prý ani nemohl přiblížit, natož je znovu zprovoznit.

Vyjádřil se i k informacím o budování nových tajných pracovišť: „Dozvěděli jsme se o tom. Řekl jsem jim: jestli to uděláte, provedeme vám velmi špatné věci.“ Situace v regionu zůstává kritická, což potvrzují i nedávné incidenty na moři. V úterý americká letadlová loď v Arabském moři sestřelila íránský dron, který se k ní „agresivně přiblížil“.

Jen o několik hodin později se dvě ozbrojená plavidla íránských revolučních gard pokusila v Hormuzském průlivu zastavit tanker plující pod americkou vlajkou. Mluvčí amerického centrálního velitelství CENTCOM, kapitán Tim Hawkins, uvedl, že íránské posádky hrozily naloděním a zabavením lodi. Tanker však pokračoval v plavbě pod ochranou amerického torpédoborce.

Uvnitř samotného Íránu přetrvává napětí i po částečném obnovení internetového připojení, které bylo téměř tři týdny zcela odříznuto. Během tohoto informačního vakua probíhaly nejkrvavější střety režimu s demonstranty. Experti varují, že vyhlídky na svobodný přístup k informacím zůstávají pro Íránce chmurné, zatímco teokratický režim nadále čelí jedné z největších výzev od revoluce v roce 1979.