Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Napětí eskalovalo zejména v posledních týdnech po brutálním potlačení celonárodních protivládních protestů íránskými bezpečnostními složkami. Trump v reakci na tyto události vyslal do oblasti Perského zálivu námořní „armádu“ a pohrozil vojenskými údery. Íránská armáda kontrovala varováním, že jakýkoliv útok se dočká okamžité a rozhodné odpovědi, včetně úderů na americké síly a majetek v celém regionu.
„Řekl byste, že by měl mít velké obavy? Ano, to by rozhodně měl,“ prohlásil Trump ve středečním rozhovoru pro NBC News na adresu ajatolláha Chameneího. Prezident, který vojenskými útoky začal hrozit už během lednového potlačování pouličních protestů, zdůraznil, že jeho kroky slouží jako podpora demonstrantům, i když se zatím zdržel přímé vojenské akce.
Klíčové rozhovory s vysokými sázkami se mají uskutečnit v pátek v ománském hlavním městě Maskatu. Jednání se zúčastní íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí a Trumpův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Očekávání obou stran se však diametrálně liší. Zatímco Teherán chce mluvit výhradně o jaderném programu a zrušení sankcí, Washington hodlá na stůl položit mnohem širší agendu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Trumpova administrativa hodlá jednání zaměřit nejen na jaderné aktivity, ale také na íránský arzenál balistických raket, sponzorování teroristických organizací v regionu a zacházení režimu s vlastními občany. Teherán prostřednictvím agentury Tasním vzkázal, že obranné záležitosti a raketové kapacity jsou pro něj z principu nesmluvitelné.
Diplomatický proces byl v podstatě přerušen loni v červnu, kdy po sérii nepřímých rozhovorů následoval nečekaný izraelský útok a následné americké bombardování íránských jaderných cílů. „Kdybychom to jaderné zařízení nevyřadili, neměli bychom na Blízkém východě mír, protože arabské země by to nikdy samy nedokázaly,“ obhajoval Trump v rozhovoru loňskou vojenskou operaci.
Trump dále uvedl, že se arabské státy dříve Íránu velmi bály, ale díky jeho tvrdému postupu už strach nemají. Prezident také prohlásil, že má informace o pokusech Íránu obnovit jaderný program na alternativních místech. Původní zasažená místa jsou podle něj v troskách a Teherán se k nim prý ani nemohl přiblížit, natož je znovu zprovoznit.
Vyjádřil se i k informacím o budování nových tajných pracovišť: „Dozvěděli jsme se o tom. Řekl jsem jim: jestli to uděláte, provedeme vám velmi špatné věci.“ Situace v regionu zůstává kritická, což potvrzují i nedávné incidenty na moři. V úterý americká letadlová loď v Arabském moři sestřelila íránský dron, který se k ní „agresivně přiblížil“.
Jen o několik hodin později se dvě ozbrojená plavidla íránských revolučních gard pokusila v Hormuzském průlivu zastavit tanker plující pod americkou vlajkou. Mluvčí amerického centrálního velitelství CENTCOM, kapitán Tim Hawkins, uvedl, že íránské posádky hrozily naloděním a zabavením lodi. Tanker však pokračoval v plavbě pod ochranou amerického torpédoborce.
Uvnitř samotného Íránu přetrvává napětí i po částečném obnovení internetového připojení, které bylo téměř tři týdny zcela odříznuto. Během tohoto informačního vakua probíhaly nejkrvavější střety režimu s demonstranty. Experti varují, že vyhlídky na svobodný přístup k informacím zůstávají pro Íránce chmurné, zatímco teokratický režim nadále čelí jedné z největších výzev od revoluce v roce 1979.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.