Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Podstatné je, že deficit je meziročně vyšší o více než 31 miliard korun. Příjmy sice rostou, ale nestačí držet krok s výdaji. Rozpočtové inkaso táhne růst mezd, vyšší pojistné a také peníze z Evropské unie, včetně Národního plánu obnovy. Po očištění o změny v rozpočtovém určení daní a o odeznívání daně z mimořádných zisků je patrné, že ekonomika rozpočtu pomáhá více než v předchozích slabších letech. Problém je, že výdajová strana tuto pomoc rychle spotřebovává.
Výdaje rostou zejména kvůli sociálním dávkám, důchodům, platbě za státní pojištěnce, odvodům do rozpočtu EU, platům ve veřejném sektoru a také investicím, především v dopravě a obraně. Část těchto položek má racionální vysvětlení. Důchody se valorizují podle zákona, obrana je politickou i bezpečnostní prioritou, investice do infrastruktury jsou žádoucí. Jenže součet těchto zdánlivě obhajitelných položek vytváří dlouhodobě neobhajitelný schodek.
Červen proto ukazuje hlavní český fiskální problém: stát má strukturálně příliš vysoké výdaje vůči příjmům. Nejde o jednorázový výkyv, který by šlo svést pouze na časování plateb, rozpočtové provizorium nebo evropské fondy. Jedná se o varování, že konsolidace veřejných financí zůstává nedostatečná.
Vláda může argumentovat, že část nynějšího schodku se v druhé polovině roku opticky zlepší. Například předsunutá platba za státní pojištěnce se má později zúčtovat. To ale nemění podstatu věci. Český rozpočet je i v době ekonomického růstu stále hluboko v deficitu. Jestliže stát nedokáže výrazně snižovat schodek ani v období, kdy roste zaměstnanost, mzdy a spotřeba domácností, bude mít mnohem menší prostor ve chvíli, kdy ekonomika znovu zpomalí.
Pololetní výsledek tedy není havárií státní kasy, ale je nepříjemným testem reality. Ukazuje, že vyšší daně, růst mezd ani evropské peníze samy o sobě české veřejné finance neuzdraví. Bez tvrdší kontroly běžných výdajů, reformy mandatorních položek a omezení politicky líbivého přidávání zůstane rozpočet závislý na dluhu. A dluh je jen odložená daň, kterou zaplatí domácnosti a firmy v budoucnu.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Česko řeší vystoupení motoristických ministrů na festivalu v jihomoravské Strážnici, kde lidé vypískali nejprve Oto Klempíře a následně i Petra Macinku. Neuniklo to ani hudebníkovi Janku Ledeckému. Otec olympijské šampionky věnoval oběma politikům vlastní vzkaz.
První červencové hodiny sice přinesly přeháňky a bouřky, ale jako celek má sedmý kalendářní měsíc přinést teplé letní počasí. Dokonce má být tepleji, než je obvyklé. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) má na stole poměrně radikální návrh. Rád by totiž omezil dostupnost energetických nápojů tak, aby si je nemohly koupit děti mladší 16 let. Právě u nich totiž konzumace představuje největší riziko.
V moskevských ulicích se u čerpacích stanic tvoří dlouhé fronty osobních i nákladních automobilů kvůli akutnímu celonárodnímu nedostatku pohonných hmot. Mnozí řidiči tráví celé dny objížděním města a hledáním benzínu, což představuje v zemi, která patří k největším světovým producentům energií, zcela výjimečný stav.
Zavádění umělé inteligence ve světě může podle čerstvé zprávy Organizace spojených národů prohloubit globální nerovnost. Nezávislý mezinárodní vědecký panel pro AI, který loni zřídilo Valné shromáždění OSN jako vůbec první globální vědecký orgán v této oblasti, proto navrhuje společný rámec pro odpovědný vývoj technologií.
Ukrajina podle svého ministra obrany Mychajla Fedorova převzala iniciativu na bojišti díky úderům na ruské jednotky, logistické uzly a ropnou infrastrukturu. Nyní se Kyjev snaží zajistit miliardy dolarů v západní vojenské pomoci, aby si udržel převahu dříve, než Moskva dokáže na novou situaci zareagovat.
Tříletý chlapec byl vyproštěn živý z trosek šest dní po ničivém zemětřesení ve Venezuele, jak oznámil jordánský záchranný tým. Batole jménem Klieber Morán objevili záchranáři v troskách ve státě La Guaira, což prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za obrovský zdroj naděje pro celý národ.
Světové oceány dosáhly v červnu rekordně vysokých teplot a průměrná teplota mořské hladiny překonala dosavadní historická maxima pro toto roční období. Podle údajů evropské Služby pro klimatickou změnu Copernicus, která kombinuje měření ze satelitů, lodí i bójí, dosáhla průměrná globální teplota povrchu moří 21. června hodnoty 20,86 stupně Celsia (69,5 stupně Fahrenheita).
Maďarsko odmítlo návrh Evropské komise, podle kterého by nově příchozí ukrajinští muži v branném věku neměli mít nárok na dočasnou ochranu v Evropské unii. Budapešť se tak ocitla ve sporu s Bruselem, který aktuálně směřuje k prodloužení tohoto nouzového mechanismu pro ukrajinské uprchlíky až do 4. března 2028.
Ve středu se v katarské metropoli Dauhá uskutečnila nepřímá technická jednání na nižší úrovni mezi představiteli Spojených států a Íránu, která zprostředkovali katarští a pákistánští diplomaté. Úterní schůzka amerického zvláštního vyslance Stevea Witkoffa a zetě prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera s katarským premiérem sloužila k přípravě těchto středečních rozhovorů. Zástupci obou zemí se však přímo nesetkali.