Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Jakub Kulhánek se stane českým velvyslancem ve Spojených státech amerických, Radek Rubeš nastoupí na post velvyslance v Itálii, Lukáš Kaucký zamíří do Vietnamu a Aleš Vytečka bude zastupovat Českou republiku ve Finsku. Novým vedoucím Stálé mise ČR při Organizaci spojených národů v New Yorku bude Hynek Kmoníček a Stálou misi ČR při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Paříži povede Tomáš Dub.
Jakub Kulhánek patří mezi zkušené české diplomaty s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky. Působil na klíčových pozicích ve státní správě včetně náměstka ministra zahraničních věcí, ministra obrany nebo náměstka ministra vnitra. V roce 2021 zastával pozici ministra zahraničních věcí. Od roku 2022 vedl stálou misi České republiky při Organizaci spojených národů v New Yorku, kde reprezentoval Českou republiku při jednáních o nejvýznamnějších otázkách mezinárodní bezpečnosti a globální spolupráce. Zkušenosti získal rovněž v Evropské komisi, Parlamentu České republiky i v analytických institucích zaměřených na mezinárodní vztahy a bezpečnostní politiku.
Radek Rubeš v české zahraniční službě působí od roku 1999. V diplomatických funkcích působil v Káhiře a v Pretorii a následně v letech 2012-2016 vedl Styčný úřad ČR v Ramalláhu a v letech 2017-2021 české velvyslanectví v Zambii. Od roku 2022 do současnosti působí jako státní tajemník na ministerstvu zahraničních věcí.
Lukáš Kaucký má dlouholeté zkušenosti v české diplomacii i veřejné správě. V letech 2014-2019 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně zastával funkci mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v Bulharsku, kde vedl českou diplomatickou misi v letech 2019-2024. Profesní zkušenosti získal také na Úřadu vlády České republiky, ministerstvu zdravotnictví i na Magistrátu hlavního města Prahy. Od roku 2024 do letošního června koordinoval agendu mezinárodních sankcí na Generálním ředitelství cel.
Aleš Vytečka začal pracovat v diplomacii v roce 2008. V průběhu své kariéry se věnoval především bezpečnostní politice a v letech 2011-2014 působil jako vedoucí ekonomického úseku českého velvyslanectví v Etiopii. Následně vedl oddělení kontroly a koordinace exportu vojenského materiálu v odboru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, byl vedoucím kanceláře náměstka pro řízení Sekce bezpečnostní a multilaterální a mezi lety 2017-2021 byl zástupcem velvyslance v Thajsku. Od roku 2021 je ředitelem Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) na ministerstvu obrany a koordinuje vojenskou pomoc Ukrajině a českou Muniční iniciativu. Nové funkce se ujme na začátku roku 2027.
Hynek Kmoníček působí v české diplomacii od roku 1995. V letech 1999-2001 byl náměstkem ministra zahraničních věcí, následně vedl Stálou misi při Organizaci spojených národů v New Yorku (2001-2006), byl českým velvyslancem v Indii (2006-2009) a znovu náměstkem ministra zahraničních věcí (2009-2010). V letech 2011-2013 byl velvyslancem v Austrálii a další čtyři roky vedl zahraniční odbor Kanceláře prezidenta republiky. V letech 2017-2022 vedl českou ambasádu ve Spojených státech amerických a mezi lety 2022-2026 byl velvyslancem ve Vietnamu. V současnosti působí jako poradce pro národní bezpečnost na Úřadu vlády ČR.
Tomáš Dub pracuje pro českou zahraniční službu od roku 2010. Nejdříve jako náměstek ministra zahraničních věcí (2010-2014) a dále jako český velvyslanec v Japonsku (2014-2018) a následně v Austrálii (2019-2023). Následující dva roky byl Tomáš Dub ve funkci náměstka člena vlády a pracoval pro ministra pro evropské záležitosti.
Všichni velvyslanci už mají souhlas přijímající země, tzv. agrément. Jakub Kulhánek, Radek Rubeš, Lukáš Kaucký a Hynek Kmoníček nastoupí do funkcí během léta 2026, Tomáš Dub se funkce ujme začátkem podzimu a Aleš Vytečka zahájí svoji misi na začátku roku 2027.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.