Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Jakub Kulhánek se stane českým velvyslancem ve Spojených státech amerických, Radek Rubeš nastoupí na post velvyslance v Itálii, Lukáš Kaucký zamíří do Vietnamu a Aleš Vytečka bude zastupovat Českou republiku ve Finsku. Novým vedoucím Stálé mise ČR při Organizaci spojených národů v New Yorku bude Hynek Kmoníček a Stálou misi ČR při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Paříži povede Tomáš Dub.
Jakub Kulhánek patří mezi zkušené české diplomaty s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky. Působil na klíčových pozicích ve státní správě včetně náměstka ministra zahraničních věcí, ministra obrany nebo náměstka ministra vnitra. V roce 2021 zastával pozici ministra zahraničních věcí. Od roku 2022 vedl stálou misi České republiky při Organizaci spojených národů v New Yorku, kde reprezentoval Českou republiku při jednáních o nejvýznamnějších otázkách mezinárodní bezpečnosti a globální spolupráce. Zkušenosti získal rovněž v Evropské komisi, Parlamentu České republiky i v analytických institucích zaměřených na mezinárodní vztahy a bezpečnostní politiku.
Radek Rubeš v české zahraniční službě působí od roku 1999. V diplomatických funkcích působil v Káhiře a v Pretorii a následně v letech 2012-2016 vedl Styčný úřad ČR v Ramalláhu a v letech 2017-2021 české velvyslanectví v Zambii. Od roku 2022 do současnosti působí jako státní tajemník na ministerstvu zahraničních věcí.
Lukáš Kaucký má dlouholeté zkušenosti v české diplomacii i veřejné správě. V letech 2014-2019 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně zastával funkci mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v Bulharsku, kde vedl českou diplomatickou misi v letech 2019-2024. Profesní zkušenosti získal také na Úřadu vlády České republiky, ministerstvu zdravotnictví i na Magistrátu hlavního města Prahy. Od roku 2024 do letošního června koordinoval agendu mezinárodních sankcí na Generálním ředitelství cel.
Aleš Vytečka začal pracovat v diplomacii v roce 2008. V průběhu své kariéry se věnoval především bezpečnostní politice a v letech 2011-2014 působil jako vedoucí ekonomického úseku českého velvyslanectví v Etiopii. Následně vedl oddělení kontroly a koordinace exportu vojenského materiálu v odboru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, byl vedoucím kanceláře náměstka pro řízení Sekce bezpečnostní a multilaterální a mezi lety 2017-2021 byl zástupcem velvyslance v Thajsku. Od roku 2021 je ředitelem Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) na ministerstvu obrany a koordinuje vojenskou pomoc Ukrajině a českou Muniční iniciativu. Nové funkce se ujme na začátku roku 2027.
Hynek Kmoníček působí v české diplomacii od roku 1995. V letech 1999-2001 byl náměstkem ministra zahraničních věcí, následně vedl Stálou misi při Organizaci spojených národů v New Yorku (2001-2006), byl českým velvyslancem v Indii (2006-2009) a znovu náměstkem ministra zahraničních věcí (2009-2010). V letech 2011-2013 byl velvyslancem v Austrálii a další čtyři roky vedl zahraniční odbor Kanceláře prezidenta republiky. V letech 2017-2022 vedl českou ambasádu ve Spojených státech amerických a mezi lety 2022-2026 byl velvyslancem ve Vietnamu. V současnosti působí jako poradce pro národní bezpečnost na Úřadu vlády ČR.
Tomáš Dub pracuje pro českou zahraniční službu od roku 2010. Nejdříve jako náměstek ministra zahraničních věcí (2010-2014) a dále jako český velvyslanec v Japonsku (2014-2018) a následně v Austrálii (2019-2023). Následující dva roky byl Tomáš Dub ve funkci náměstka člena vlády a pracoval pro ministra pro evropské záležitosti.
Všichni velvyslanci už mají souhlas přijímající země, tzv. agrément. Jakub Kulhánek, Radek Rubeš, Lukáš Kaucký a Hynek Kmoníček nastoupí do funkcí během léta 2026, Tomáš Dub se funkce ujme začátkem podzimu a Aleš Vytečka zahájí svoji misi na začátku roku 2027.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.