Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Jakub Kulhánek se stane českým velvyslancem ve Spojených státech amerických, Radek Rubeš nastoupí na post velvyslance v Itálii, Lukáš Kaucký zamíří do Vietnamu a Aleš Vytečka bude zastupovat Českou republiku ve Finsku. Novým vedoucím Stálé mise ČR při Organizaci spojených národů v New Yorku bude Hynek Kmoníček a Stálou misi ČR při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Paříži povede Tomáš Dub.
Jakub Kulhánek patří mezi zkušené české diplomaty s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky. Působil na klíčových pozicích ve státní správě včetně náměstka ministra zahraničních věcí, ministra obrany nebo náměstka ministra vnitra. V roce 2021 zastával pozici ministra zahraničních věcí. Od roku 2022 vedl stálou misi České republiky při Organizaci spojených národů v New Yorku, kde reprezentoval Českou republiku při jednáních o nejvýznamnějších otázkách mezinárodní bezpečnosti a globální spolupráce. Zkušenosti získal rovněž v Evropské komisi, Parlamentu České republiky i v analytických institucích zaměřených na mezinárodní vztahy a bezpečnostní politiku.
Radek Rubeš v české zahraniční službě působí od roku 1999. V diplomatických funkcích působil v Káhiře a v Pretorii a následně v letech 2012-2016 vedl Styčný úřad ČR v Ramalláhu a v letech 2017-2021 české velvyslanectví v Zambii. Od roku 2022 do současnosti působí jako státní tajemník na ministerstvu zahraničních věcí.
Lukáš Kaucký má dlouholeté zkušenosti v české diplomacii i veřejné správě. V letech 2014-2019 působil jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně zastával funkci mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v Bulharsku, kde vedl českou diplomatickou misi v letech 2019-2024. Profesní zkušenosti získal také na Úřadu vlády České republiky, ministerstvu zdravotnictví i na Magistrátu hlavního města Prahy. Od roku 2024 do letošního června koordinoval agendu mezinárodních sankcí na Generálním ředitelství cel.
Aleš Vytečka začal pracovat v diplomacii v roce 2008. V průběhu své kariéry se věnoval především bezpečnostní politice a v letech 2011-2014 působil jako vedoucí ekonomického úseku českého velvyslanectví v Etiopii. Následně vedl oddělení kontroly a koordinace exportu vojenského materiálu v odboru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, byl vedoucím kanceláře náměstka pro řízení Sekce bezpečnostní a multilaterální a mezi lety 2017-2021 byl zástupcem velvyslance v Thajsku. Od roku 2021 je ředitelem Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) na ministerstvu obrany a koordinuje vojenskou pomoc Ukrajině a českou Muniční iniciativu. Nové funkce se ujme na začátku roku 2027.
Hynek Kmoníček působí v české diplomacii od roku 1995. V letech 1999-2001 byl náměstkem ministra zahraničních věcí, následně vedl Stálou misi při Organizaci spojených národů v New Yorku (2001-2006), byl českým velvyslancem v Indii (2006-2009) a znovu náměstkem ministra zahraničních věcí (2009-2010). V letech 2011-2013 byl velvyslancem v Austrálii a další čtyři roky vedl zahraniční odbor Kanceláře prezidenta republiky. V letech 2017-2022 vedl českou ambasádu ve Spojených státech amerických a mezi lety 2022-2026 byl velvyslancem ve Vietnamu. V současnosti působí jako poradce pro národní bezpečnost na Úřadu vlády ČR.
Tomáš Dub pracuje pro českou zahraniční službu od roku 2010. Nejdříve jako náměstek ministra zahraničních věcí (2010-2014) a dále jako český velvyslanec v Japonsku (2014-2018) a následně v Austrálii (2019-2023). Následující dva roky byl Tomáš Dub ve funkci náměstka člena vlády a pracoval pro ministra pro evropské záležitosti.
Všichni velvyslanci už mají souhlas přijímající země, tzv. agrément. Jakub Kulhánek, Radek Rubeš, Lukáš Kaucký a Hynek Kmoníček nastoupí do funkcí během léta 2026, Tomáš Dub se funkce ujme začátkem podzimu a Aleš Vytečka zahájí svoji misi na začátku roku 2027.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.