Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
U ročníku 1940 jde o období let 1940 až 1964, u ročníku 2000 o roky 2000 až 2024. Při použití běžných národních statistik teritoriálních emisí připadá na prvních 25 let života člověka narozeného v roce 1940 přibližně 194 tun CO₂. U člověka narozeného v roce 2000 jde o zhruba 266 tun CO₂. Rozdíl tedy činí asi 72 tun, tedy přibližně 37 procent.
Tento základní výpočet ale nezahrnuje mezinárodní letectví a námořní dopravu, které se v obvyklých národních emisních statistikách nepočítají jednotlivým státům, nýbrž globálnímu součtu. Po jejich zohlednění se bilance ročníku 2000 mírně zhoršuje, protože dnešní mladá generace vyrůstala v době masového létání, levnější zahraniční turistiky, globalizovaného obchodu a dovozu spotřebního zboží z velkých vzdáleností. U ročníku 1940 byla mezinárodní osobní letecká doprava v prvních 25 letech života zanedbatelná a zahraniční spotřeba i dovoz zboží byly nesrovnatelně menší.
Přesné započtení mezinárodní dopravy je však metodicky obtížné. U letectví lze nověji pracovat s odhady emisí podle země odletu, dostupné jsou ale až pro poslední období. U námořní dopravy je přiřazení ještě složitější, zvláště u vnitrozemské země, jako je Česko. Část emisí z lodní přepravy se do české uhlíkové stopy promítá nepřímo přes dovoz zboží, například elektroniky, oblečení či dalších výrobků ze zámoří. Nejde tedy o emise vzniklé na českém území, ale o emise spojené s českou spotřebou. Závěr se tím ovšem nemění. Ročník 2000 má za prvních 25 let života vyšší uhlíkovou bilanci než ročník 1940, a pokud se do ní zahrne mezinárodní doprava, rozdíl se spíše ještě zvětší. Místo přibližně 72 tun může jít orientačně o rozdíl nejméně 75 tun CO₂ na osobu, podle šíře započtení letectví, lodní dopravy a emisí spojených s dovozem zboží.
Nižší údaj u ročníku 1940 neznamená, že tehdejší ekonomika byla šetrná ke klimatu. Prvních 25 let života této generace zahrnovalo druhou světovou válku, poválečnou obnovu a teprve postupný náběh těžké industrializace. Země byla chudší, lidé méně cestovali, méně spotřebovávali a ekonomika byla méně propojena se světem. Pozdější poválečný rozmach průmyslu už ale stál hlavně na uhlí a energeticky náročné výrobě.
Ročník 2000 se naopak narodil do výrazně bohatší společnosti. Jeho prvních 25 let života provázely vyšší spotřeba domácností, automobilová doprava, letecké cesty, dovážená elektronika a oblečení i rozsáhlejší mezinárodní obchod. Současně však platí, že české emise na obyvatele po roce 1990 dlouhodobě klesaly. Kdyby k útlumu části těžkého průmyslu, modernizaci energetiky a vyšší efektivitě nedošlo, byl by rozdíl mezi ročníky 1940 a 2000 ještě větší.
Srovnání proto ukazuje dvojí skutečnost. Dnešní mladí lidé vyrůstali v čistší a technologicky vyspělejší ekonomice než generace jejich prarodičů. Zároveň ale žili v mnohem bohatším, spotřebnějším a globalizovanějším světě, jehož uhlíková stopa se zčásti přesunula za hranice země. I proto je jejich kumulovaná uhlíková bilance za prvních 25 let života vyšší než u lidí narozených v roce 1940.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.