Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Do funkce statutárního místopředsedy byl zvolen starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, který získal silný mandát v podobě 412 hlasů. Cestu k vítězství mu ulehčil senátor Martin Červíček, který po svém projevu z klání odstoupil a Portlíka, jakožto budoucího kandidáta na pražského primátora, přímo podpořil.
Tomáš Portlík ve své kandidátské řeči popsal úlohu prvního místopředsedy především jako spolehlivou oporu pro předsedu Martina Kupku. Podle něj musí mít lídr strany volné ruce pro strategické vedení, zatímco jeho zástupce mu bude krýt záda. Svou vizi pro ODS postavil na čtyřech pilířích: jasné prozápadní orientaci, digitální modernizaci, hospodářské odpovědnosti a budování státu, který lidem slouží a nekomplikuje jim život.
Nový statutární místopředseda se také jasně vyjádřil k budoucnosti strany jako samostatného subjektu. Prohlásil, že ODS by se neměla neustále uchylovat ke kompromisům, které rozmělňují její identitu. Vyzval k tomu, aby občanští demokraté opět vystupovali sami za sebe s vlastním programem, což bylo vnímáno jako signál k diskusi o smyslu další koaliční spolupráce v rámci uskupení SPOLU.
Vymezení vůči politickým konkurentům bylo v Portlíkově podání velmi přímočaré. Kritizoval hnutí ANO za populismus a názorovou nestálost, zatímco u Pirátů mu chyběl skutečný obsah pod moderním povrchem. Zároveň však delegáty varoval před tím, aby se celá politika ODS točila kolem osoby Andreje Babiše. Namísto neustálého boje proti němu chce Portlík nastolovat vlastní témata, na která budou muset reagovat ostatní.
Podobně laděný, i když nakonec nekandidátský projev, přednesl Martin Červíček. Bývalý hejtman zdůraznil, že strana potřebuje znovu najít chuť vítězit a opřít se o silné osobnosti v regionech. Vládě vytkl malou pozornost věnovanou problémům samospráv a apeloval na ukončení praxe hromadění mnoha funkcí u jednotlivých politiků. Podle něj by se ODS měla soustředit na budování štíhlého státu a posilování bezpečnosti.
Červíček se v závěru své řeči nevyhnul ani sebereflexi a nápravě minulých pochybení. Uvedl, že strana se musí umět omluvit za své chyby a nesmí slibovat věci, které není schopna splnit. Zdůraznil, že nálepka „antibabiš“ už pro úspěch nestačí a ODS musí voličům nabídnout především odbornost a kompetenci. Tímto vystoupením a následným odstoupením v Portlíkův prospěch podtrhl potřebu vnitřní jednoty v nové éře strany.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.