Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Do funkce statutárního místopředsedy byl zvolen starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, který získal silný mandát v podobě 412 hlasů. Cestu k vítězství mu ulehčil senátor Martin Červíček, který po svém projevu z klání odstoupil a Portlíka, jakožto budoucího kandidáta na pražského primátora, přímo podpořil.
Tomáš Portlík ve své kandidátské řeči popsal úlohu prvního místopředsedy především jako spolehlivou oporu pro předsedu Martina Kupku. Podle něj musí mít lídr strany volné ruce pro strategické vedení, zatímco jeho zástupce mu bude krýt záda. Svou vizi pro ODS postavil na čtyřech pilířích: jasné prozápadní orientaci, digitální modernizaci, hospodářské odpovědnosti a budování státu, který lidem slouží a nekomplikuje jim život.
Nový statutární místopředseda se také jasně vyjádřil k budoucnosti strany jako samostatného subjektu. Prohlásil, že ODS by se neměla neustále uchylovat ke kompromisům, které rozmělňují její identitu. Vyzval k tomu, aby občanští demokraté opět vystupovali sami za sebe s vlastním programem, což bylo vnímáno jako signál k diskusi o smyslu další koaliční spolupráce v rámci uskupení SPOLU.
Vymezení vůči politickým konkurentům bylo v Portlíkově podání velmi přímočaré. Kritizoval hnutí ANO za populismus a názorovou nestálost, zatímco u Pirátů mu chyběl skutečný obsah pod moderním povrchem. Zároveň však delegáty varoval před tím, aby se celá politika ODS točila kolem osoby Andreje Babiše. Namísto neustálého boje proti němu chce Portlík nastolovat vlastní témata, na která budou muset reagovat ostatní.
Podobně laděný, i když nakonec nekandidátský projev, přednesl Martin Červíček. Bývalý hejtman zdůraznil, že strana potřebuje znovu najít chuť vítězit a opřít se o silné osobnosti v regionech. Vládě vytkl malou pozornost věnovanou problémům samospráv a apeloval na ukončení praxe hromadění mnoha funkcí u jednotlivých politiků. Podle něj by se ODS měla soustředit na budování štíhlého státu a posilování bezpečnosti.
Červíček se v závěru své řeči nevyhnul ani sebereflexi a nápravě minulých pochybení. Uvedl, že strana se musí umět omluvit za své chyby a nesmí slibovat věci, které není schopna splnit. Zdůraznil, že nálepka „antibabiš“ už pro úspěch nestačí a ODS musí voličům nabídnout především odbornost a kompetenci. Tímto vystoupením a následným odstoupením v Portlíkův prospěch podtrhl potřebu vnitřní jednoty v nové éře strany.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.