Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Do funkce statutárního místopředsedy byl zvolen starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, který získal silný mandát v podobě 412 hlasů. Cestu k vítězství mu ulehčil senátor Martin Červíček, který po svém projevu z klání odstoupil a Portlíka, jakožto budoucího kandidáta na pražského primátora, přímo podpořil.
Tomáš Portlík ve své kandidátské řeči popsal úlohu prvního místopředsedy především jako spolehlivou oporu pro předsedu Martina Kupku. Podle něj musí mít lídr strany volné ruce pro strategické vedení, zatímco jeho zástupce mu bude krýt záda. Svou vizi pro ODS postavil na čtyřech pilířích: jasné prozápadní orientaci, digitální modernizaci, hospodářské odpovědnosti a budování státu, který lidem slouží a nekomplikuje jim život.
Nový statutární místopředseda se také jasně vyjádřil k budoucnosti strany jako samostatného subjektu. Prohlásil, že ODS by se neměla neustále uchylovat ke kompromisům, které rozmělňují její identitu. Vyzval k tomu, aby občanští demokraté opět vystupovali sami za sebe s vlastním programem, což bylo vnímáno jako signál k diskusi o smyslu další koaliční spolupráce v rámci uskupení SPOLU.
Vymezení vůči politickým konkurentům bylo v Portlíkově podání velmi přímočaré. Kritizoval hnutí ANO za populismus a názorovou nestálost, zatímco u Pirátů mu chyběl skutečný obsah pod moderním povrchem. Zároveň však delegáty varoval před tím, aby se celá politika ODS točila kolem osoby Andreje Babiše. Namísto neustálého boje proti němu chce Portlík nastolovat vlastní témata, na která budou muset reagovat ostatní.
Podobně laděný, i když nakonec nekandidátský projev, přednesl Martin Červíček. Bývalý hejtman zdůraznil, že strana potřebuje znovu najít chuť vítězit a opřít se o silné osobnosti v regionech. Vládě vytkl malou pozornost věnovanou problémům samospráv a apeloval na ukončení praxe hromadění mnoha funkcí u jednotlivých politiků. Podle něj by se ODS měla soustředit na budování štíhlého státu a posilování bezpečnosti.
Červíček se v závěru své řeči nevyhnul ani sebereflexi a nápravě minulých pochybení. Uvedl, že strana se musí umět omluvit za své chyby a nesmí slibovat věci, které není schopna splnit. Zdůraznil, že nálepka „antibabiš“ už pro úspěch nestačí a ODS musí voličům nabídnout především odbornost a kompetenci. Tímto vystoupením a následným odstoupením v Portlíkův prospěch podtrhl potřebu vnitřní jednoty v nové éře strany.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.