Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Cena severomořské ropy Brent klesla o 0,17 procenta na 98,27 dolaru za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate oslabila o 0,42 procenta na 89,29 dolaru. Trhy kolísají mezi zisky a ztrátami, zatímco vyhodnocují unilaterální prodloužení příměří v kontrastu s pokračující blokádou klíčové vodní cesty. Průlivem dříve proudila pětina světových dodávek energie, než USA a Izrael zahájily válku proti Íránu.
Prezident Trump prohlásil, že americké námořnictvo bude pokračovat v blokádě íránských přístavů a pobřeží. Doprava průlivem tak pravděpodobně zůstane na bodu mrazu. Trump zároveň dodal, že vyhověl žádosti pákistánských prostředníků, aby pozastavil útok na Írán, dokud tamní lídři a zástupci nepředloží sjednocený návrh.
Prvotní reakce z Teheránu jsou však skeptické. Tisková agentura Tasnim, napojená na revoluční gardy, uvedla, že Írán o prodloužení příměří nežádal. Zároveň opakovala hrozby, že americkou blokádu prolomí silou. Poradce hlavního íránského vyjednavače prohlásil, že Trumpovo oznámení má malou váhu a může se jednat o lest.
Finanční trhy přijaly zprávu o prodloužení příměří poměrně klidně. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,6 procenta a futures na technologický index Nasdaq si v asijských hodinách připsaly 0,7 procenta. Japonský index Nikkei vystoupal na rekordní maximum, zatímco širší index MSCI pro asijsko-pacifické akcie mimo Japonsko klesl o 0,5 procenta poté, co v úterý dosáhl sedmitýdenního maxima.
Jihokorejské a tchajwanské akcie rovněž zaznamenaly rekordní úrovně díky obnovenému nadšení pro tituly související s umělou inteligencí. Podle Matta Simpsona, hlavního analytika trhu ze společnosti StoneX, se zdá, že trhy správně předpokládaly, že vrchol válečné nejistoty již máme za sebou. Riziko podle něj zůstane živé a případné poklesy budou investoři vnímat pozitivně.
Jiní odborníci však nabádají k opatrnosti a varují před přílišným optimismem. Vasu Menon z investiční strategie OCBC uvedl, že očekává trvající volatilitu trhů vzhledem k nejistotě kolem Hormuzského průlivu. Doba trvání a rozsah krize zůstávají podle něj stále nejasné.
Energetické dopady války se nadále šíří napříč sektory. Evropská komise má ve středu nastínit plány na snížení daní z elektřiny a koordinaci doplňování zásobníků plynu napříč členskými státy. Evropa se tak připravuje na to, co analytici označují za druhou velkou energetickou krizi během čtyř let.
Evropská referenční cena plynu byla v úterý zhruba o třetinu vyšší než před vypuknutím války 28. února. Letecké společnosti varují, že v řádu týdnů pravděpodobně dojde k nedostatku leteckého paliva. Evropská unie plánuje vydat vládám pokyny pro řešení možných výpadků a doporučit firmám, aby se tam, kde je to možné, vyhnuly letecké dopravě.
Krize se promítá i do ekonomických dat v USA, kde maloobchodní tržby v březnu vzrostly více, než se čekalo. Růst byl poháněn rekordním zvýšením příjmů na čerpacích stanicích kvůli vysokým cenám benzinu. Údaje o britské inflaci za březen, které mají být zveřejněny ve středu, by měly ukázat zrychlení na 3,3 procenta z únorových 3 procent, přičemž klíčovým faktorem jsou opět energie.
Kevin Warsh, nominovaný prezidentem Trumpem do čela Federálního rezervního systému, při svém slyšení v Senátu uvedl, že prezidentovi neslíbil žádné snižování úrokových sazeb. Zdůraznil, že je odhodlán zajistit, aby měnová politika zůstala přísně nezávislá. Index dolaru se držel poblíž 98,35, blízko své týdenní maxima, a zlato se udrželo na úrovni 4 820 dolarů za unci.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.