Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Cena severomořské ropy Brent klesla o 0,17 procenta na 98,27 dolaru za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate oslabila o 0,42 procenta na 89,29 dolaru. Trhy kolísají mezi zisky a ztrátami, zatímco vyhodnocují unilaterální prodloužení příměří v kontrastu s pokračující blokádou klíčové vodní cesty. Průlivem dříve proudila pětina světových dodávek energie, než USA a Izrael zahájily válku proti Íránu.
Prezident Trump prohlásil, že americké námořnictvo bude pokračovat v blokádě íránských přístavů a pobřeží. Doprava průlivem tak pravděpodobně zůstane na bodu mrazu. Trump zároveň dodal, že vyhověl žádosti pákistánských prostředníků, aby pozastavil útok na Írán, dokud tamní lídři a zástupci nepředloží sjednocený návrh.
Prvotní reakce z Teheránu jsou však skeptické. Tisková agentura Tasnim, napojená na revoluční gardy, uvedla, že Írán o prodloužení příměří nežádal. Zároveň opakovala hrozby, že americkou blokádu prolomí silou. Poradce hlavního íránského vyjednavače prohlásil, že Trumpovo oznámení má malou váhu a může se jednat o lest.
Finanční trhy přijaly zprávu o prodloužení příměří poměrně klidně. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,6 procenta a futures na technologický index Nasdaq si v asijských hodinách připsaly 0,7 procenta. Japonský index Nikkei vystoupal na rekordní maximum, zatímco širší index MSCI pro asijsko-pacifické akcie mimo Japonsko klesl o 0,5 procenta poté, co v úterý dosáhl sedmitýdenního maxima.
Jihokorejské a tchajwanské akcie rovněž zaznamenaly rekordní úrovně díky obnovenému nadšení pro tituly související s umělou inteligencí. Podle Matta Simpsona, hlavního analytika trhu ze společnosti StoneX, se zdá, že trhy správně předpokládaly, že vrchol válečné nejistoty již máme za sebou. Riziko podle něj zůstane živé a případné poklesy budou investoři vnímat pozitivně.
Jiní odborníci však nabádají k opatrnosti a varují před přílišným optimismem. Vasu Menon z investiční strategie OCBC uvedl, že očekává trvající volatilitu trhů vzhledem k nejistotě kolem Hormuzského průlivu. Doba trvání a rozsah krize zůstávají podle něj stále nejasné.
Energetické dopady války se nadále šíří napříč sektory. Evropská komise má ve středu nastínit plány na snížení daní z elektřiny a koordinaci doplňování zásobníků plynu napříč členskými státy. Evropa se tak připravuje na to, co analytici označují za druhou velkou energetickou krizi během čtyř let.
Evropská referenční cena plynu byla v úterý zhruba o třetinu vyšší než před vypuknutím války 28. února. Letecké společnosti varují, že v řádu týdnů pravděpodobně dojde k nedostatku leteckého paliva. Evropská unie plánuje vydat vládám pokyny pro řešení možných výpadků a doporučit firmám, aby se tam, kde je to možné, vyhnuly letecké dopravě.
Krize se promítá i do ekonomických dat v USA, kde maloobchodní tržby v březnu vzrostly více, než se čekalo. Růst byl poháněn rekordním zvýšením příjmů na čerpacích stanicích kvůli vysokým cenám benzinu. Údaje o britské inflaci za březen, které mají být zveřejněny ve středu, by měly ukázat zrychlení na 3,3 procenta z únorových 3 procent, přičemž klíčovým faktorem jsou opět energie.
Kevin Warsh, nominovaný prezidentem Trumpem do čela Federálního rezervního systému, při svém slyšení v Senátu uvedl, že prezidentovi neslíbil žádné snižování úrokových sazeb. Zdůraznil, že je odhodlán zajistit, aby měnová politika zůstala přísně nezávislá. Index dolaru se držel poblíž 98,35, blízko své týdenní maxima, a zlato se udrželo na úrovni 4 820 dolarů za unci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy ze záměrného zdržování dodávek protiraketových střel. Během jednání s americkými senátory uvedl, že zadržované zásilky munice již dříve zaplatily evropské země v rámci programu PURL. Dodávky podle něj v současnosti čekají pouze na podpis amerického ministra obrany Peta Hegsetha.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl vyjádřit k tomu, zda podporuje opětovné zvolení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tento postoj představuje zřetelný odklon od prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno izraelskému předsedovi vlády vyjádřil plnou veřejnou podporu. K vyjádření dochází v citlivém období pouhých několik dní před konáním izraelských parlamentních voleb.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
