Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Cena severomořské ropy Brent klesla o 0,17 procenta na 98,27 dolaru za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate oslabila o 0,42 procenta na 89,29 dolaru. Trhy kolísají mezi zisky a ztrátami, zatímco vyhodnocují unilaterální prodloužení příměří v kontrastu s pokračující blokádou klíčové vodní cesty. Průlivem dříve proudila pětina světových dodávek energie, než USA a Izrael zahájily válku proti Íránu.
Prezident Trump prohlásil, že americké námořnictvo bude pokračovat v blokádě íránských přístavů a pobřeží. Doprava průlivem tak pravděpodobně zůstane na bodu mrazu. Trump zároveň dodal, že vyhověl žádosti pákistánských prostředníků, aby pozastavil útok na Írán, dokud tamní lídři a zástupci nepředloží sjednocený návrh.
Prvotní reakce z Teheránu jsou však skeptické. Tisková agentura Tasnim, napojená na revoluční gardy, uvedla, že Írán o prodloužení příměří nežádal. Zároveň opakovala hrozby, že americkou blokádu prolomí silou. Poradce hlavního íránského vyjednavače prohlásil, že Trumpovo oznámení má malou váhu a může se jednat o lest.
Finanční trhy přijaly zprávu o prodloužení příměří poměrně klidně. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,6 procenta a futures na technologický index Nasdaq si v asijských hodinách připsaly 0,7 procenta. Japonský index Nikkei vystoupal na rekordní maximum, zatímco širší index MSCI pro asijsko-pacifické akcie mimo Japonsko klesl o 0,5 procenta poté, co v úterý dosáhl sedmitýdenního maxima.
Jihokorejské a tchajwanské akcie rovněž zaznamenaly rekordní úrovně díky obnovenému nadšení pro tituly související s umělou inteligencí. Podle Matta Simpsona, hlavního analytika trhu ze společnosti StoneX, se zdá, že trhy správně předpokládaly, že vrchol válečné nejistoty již máme za sebou. Riziko podle něj zůstane živé a případné poklesy budou investoři vnímat pozitivně.
Jiní odborníci však nabádají k opatrnosti a varují před přílišným optimismem. Vasu Menon z investiční strategie OCBC uvedl, že očekává trvající volatilitu trhů vzhledem k nejistotě kolem Hormuzského průlivu. Doba trvání a rozsah krize zůstávají podle něj stále nejasné.
Energetické dopady války se nadále šíří napříč sektory. Evropská komise má ve středu nastínit plány na snížení daní z elektřiny a koordinaci doplňování zásobníků plynu napříč členskými státy. Evropa se tak připravuje na to, co analytici označují za druhou velkou energetickou krizi během čtyř let.
Evropská referenční cena plynu byla v úterý zhruba o třetinu vyšší než před vypuknutím války 28. února. Letecké společnosti varují, že v řádu týdnů pravděpodobně dojde k nedostatku leteckého paliva. Evropská unie plánuje vydat vládám pokyny pro řešení možných výpadků a doporučit firmám, aby se tam, kde je to možné, vyhnuly letecké dopravě.
Krize se promítá i do ekonomických dat v USA, kde maloobchodní tržby v březnu vzrostly více, než se čekalo. Růst byl poháněn rekordním zvýšením příjmů na čerpacích stanicích kvůli vysokým cenám benzinu. Údaje o britské inflaci za březen, které mají být zveřejněny ve středu, by měly ukázat zrychlení na 3,3 procenta z únorových 3 procent, přičemž klíčovým faktorem jsou opět energie.
Kevin Warsh, nominovaný prezidentem Trumpem do čela Federálního rezervního systému, při svém slyšení v Senátu uvedl, že prezidentovi neslíbil žádné snižování úrokových sazeb. Zdůraznil, že je odhodlán zajistit, aby měnová politika zůstala přísně nezávislá. Index dolaru se držel poblíž 98,35, blízko své týdenní maxima, a zlato se udrželo na úrovni 4 820 dolarů za unci.
Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
Ceny ropy se ve středu udržely v blízkosti hranice 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil prodloužení příměří s Íránem na dobu neurčitou, a to jen několik hodin před jeho plánovaným vypršením. Hormuzský průliv však zůstává nadále uzavřen. Stále není jasné, zda s tímto novým uspořádáním souhlasil Írán nebo Izrael.
Někteří fotbaloví fanoušci se rozhodli bojkotovat nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které se koná v USA. Důvodem jsou obavy z imigrační politiky a bezpečnosti, které u části příznivců převládají nad touhou vidět zápasy naživo. Pro mnohé návštěvníky z ciziny se americká cesta stala rizikem, kterému se raději chtějí vyhnout.
Úterý bylo ve Washingtonu ve znamení značné diplomatické nejistoty. Vše bylo připraveno k odletu vládního speciálu, kterým měl viceprezident JD Vance zamířit do Islámábádu na další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Jen o několik hodin později se ale situace výrazně změnila. Letadlo nakonec ke svému cíli nevzlétlo a plánovaná jednání byla odložena. Prezident Donald Trump totiž oznámil prodloužení příměří s Íránem, které mělo původně vypršet ve středu večer, aby získal více času na vytvoření „sjednoceného návrhu“ na ukončení války.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.