Ceny potravin v USA rostou nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Ekonomové a firmy se shodují, že za to mohou kroky Trumpovy administrativy, jako jsou cla, přísnější imigrační politika a klimatické změny. Ceny potravin v srpnu vzrostly o 0,6 % oproti předchozímu měsíci a jsou o 2,7 % vyšší než před rokem.
Ceny potravin ovlivňují vnímání ekonomiky u spotřebitelů a pro více než polovinu Američanů představují hlavní zdroj stresu. Američané s nižšími a středními příjmy mění své nákupní zvyky, nakupují menší balení, kupují pouze nezbytné věci a přestávají jíst v restauracích. Firmy se snaží zákazníkům vyjít vstříc a začaly jim vracet například papírové kupóny, které zrušily už v roce 2023.
David Ortega, ekonom z Michiganské státní univerzity, uvedl, že růst cen se nejvíce dotkl potravin, které jsou závislé na práci imigrantů, například ovoce a zelenina, nebo těch, které se dovážejí ze zahraničí a platí se na ně cla, například káva a banány.
Analytici z univerzity Yale odhadují, že pokud cla zůstanou na stejné úrovni, ceny potravin v krátkodobém horizontu vzrostou o 3,4 % a v dlouhodobém se udrží o 2,5 % výše. Současná průměrná celní sazba v USA je podle nich nejvyšší od roku 1935. Mluvčí Bílého domu Kush Desai ale tvrdí, že jde pouze o krátkodobý trend a že míra inflace za Trumpovy administrativy klesla.
Největší nárůst cen zaznamenaly potraviny, které se ve velkém dovážejí. Ceny kávy vzrostly o 3,6 % a od začátku roku se zvedly o 20,9 %, což je téměř rekordní nárůst. Spojené státy dováží většinu kávy z Brazílie, která od minulého měsíce čelí 50% clu. USA jsou závislé i na dovozu ovoce a zeleniny. V srpnu vzrostly ceny jablek a salátu o 3,5 % a banánů o 2,1 %. Ceny rajčat, které se dovážejí z Mexika, se zvedly o 4,5 %.
Americké zemědělství je závislé na pracovní síle imigrantů, kteří podle ministerstva zemědělství tvoří 42 % zemědělských pracovníků v USA. Tvrdší imigrační politika, včetně razií na farmách, má velký dopad na potravinářský průmysl. Od ledna odešlo z pracovního trhu 1,2 milionu pracovníků. Podle ekonomů pokles pracovních sil tlačí na zvyšování nákladů na práci a to se pak projevuje v cenách potravin.
Kromě imigrační politiky a cel se na zdražování podílí i klimatická změna. Menší úroda pomerančů kvůli hurikánům a suchu na Floridě a v Brazílii zvedla ceny o 0,9 %. Ceny hovězího masa se zvedly o 2,7 % a v ročním srovnání o 13,9 % a to kvůli menším stádům dobytka. Ty jsou nejmenší za posledních 74 let.
Problém s vysokými cenami se dotýká hlavně domácností s nižšími příjmy. Sněmovna reprezentantů navíc schválila zákon, který omezí potravinovou pomoc až pro 4 miliony lidí měsíčně. Ronald Sargent, generální ředitel společnosti Kroger, která nedávno oznámila návrat papírových kupónů, řekl, že zákazníci s nižšími příjmy se omezují na menší a častější nákupy a místo značkových výrobků kupují vlastní značky. Naopak bohatší zákazníci podle něj utrácejí stejně, kupují si prémiové výrobky a dopřávají si.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.