Ceny potravin v USA rostou nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Ekonomové a firmy se shodují, že za to mohou kroky Trumpovy administrativy, jako jsou cla, přísnější imigrační politika a klimatické změny. Ceny potravin v srpnu vzrostly o 0,6 % oproti předchozímu měsíci a jsou o 2,7 % vyšší než před rokem.
Ceny potravin ovlivňují vnímání ekonomiky u spotřebitelů a pro více než polovinu Američanů představují hlavní zdroj stresu. Američané s nižšími a středními příjmy mění své nákupní zvyky, nakupují menší balení, kupují pouze nezbytné věci a přestávají jíst v restauracích. Firmy se snaží zákazníkům vyjít vstříc a začaly jim vracet například papírové kupóny, které zrušily už v roce 2023.
David Ortega, ekonom z Michiganské státní univerzity, uvedl, že růst cen se nejvíce dotkl potravin, které jsou závislé na práci imigrantů, například ovoce a zelenina, nebo těch, které se dovážejí ze zahraničí a platí se na ně cla, například káva a banány.
Analytici z univerzity Yale odhadují, že pokud cla zůstanou na stejné úrovni, ceny potravin v krátkodobém horizontu vzrostou o 3,4 % a v dlouhodobém se udrží o 2,5 % výše. Současná průměrná celní sazba v USA je podle nich nejvyšší od roku 1935. Mluvčí Bílého domu Kush Desai ale tvrdí, že jde pouze o krátkodobý trend a že míra inflace za Trumpovy administrativy klesla.
Největší nárůst cen zaznamenaly potraviny, které se ve velkém dovážejí. Ceny kávy vzrostly o 3,6 % a od začátku roku se zvedly o 20,9 %, což je téměř rekordní nárůst. Spojené státy dováží většinu kávy z Brazílie, která od minulého měsíce čelí 50% clu. USA jsou závislé i na dovozu ovoce a zeleniny. V srpnu vzrostly ceny jablek a salátu o 3,5 % a banánů o 2,1 %. Ceny rajčat, které se dovážejí z Mexika, se zvedly o 4,5 %.
Americké zemědělství je závislé na pracovní síle imigrantů, kteří podle ministerstva zemědělství tvoří 42 % zemědělských pracovníků v USA. Tvrdší imigrační politika, včetně razií na farmách, má velký dopad na potravinářský průmysl. Od ledna odešlo z pracovního trhu 1,2 milionu pracovníků. Podle ekonomů pokles pracovních sil tlačí na zvyšování nákladů na práci a to se pak projevuje v cenách potravin.
Kromě imigrační politiky a cel se na zdražování podílí i klimatická změna. Menší úroda pomerančů kvůli hurikánům a suchu na Floridě a v Brazílii zvedla ceny o 0,9 %. Ceny hovězího masa se zvedly o 2,7 % a v ročním srovnání o 13,9 % a to kvůli menším stádům dobytka. Ty jsou nejmenší za posledních 74 let.
Problém s vysokými cenami se dotýká hlavně domácností s nižšími příjmy. Sněmovna reprezentantů navíc schválila zákon, který omezí potravinovou pomoc až pro 4 miliony lidí měsíčně. Ronald Sargent, generální ředitel společnosti Kroger, která nedávno oznámila návrat papírových kupónů, řekl, že zákazníci s nižšími příjmy se omezují na menší a častější nákupy a místo značkových výrobků kupují vlastní značky. Naopak bohatší zákazníci podle něj utrácejí stejně, kupují si prémiové výrobky a dopřávají si.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.