Ceny potravin v USA rostou nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Ekonomové a firmy se shodují, že za to mohou kroky Trumpovy administrativy, jako jsou cla, přísnější imigrační politika a klimatické změny. Ceny potravin v srpnu vzrostly o 0,6 % oproti předchozímu měsíci a jsou o 2,7 % vyšší než před rokem.
Ceny potravin ovlivňují vnímání ekonomiky u spotřebitelů a pro více než polovinu Američanů představují hlavní zdroj stresu. Američané s nižšími a středními příjmy mění své nákupní zvyky, nakupují menší balení, kupují pouze nezbytné věci a přestávají jíst v restauracích. Firmy se snaží zákazníkům vyjít vstříc a začaly jim vracet například papírové kupóny, které zrušily už v roce 2023.
David Ortega, ekonom z Michiganské státní univerzity, uvedl, že růst cen se nejvíce dotkl potravin, které jsou závislé na práci imigrantů, například ovoce a zelenina, nebo těch, které se dovážejí ze zahraničí a platí se na ně cla, například káva a banány.
Analytici z univerzity Yale odhadují, že pokud cla zůstanou na stejné úrovni, ceny potravin v krátkodobém horizontu vzrostou o 3,4 % a v dlouhodobém se udrží o 2,5 % výše. Současná průměrná celní sazba v USA je podle nich nejvyšší od roku 1935. Mluvčí Bílého domu Kush Desai ale tvrdí, že jde pouze o krátkodobý trend a že míra inflace za Trumpovy administrativy klesla.
Největší nárůst cen zaznamenaly potraviny, které se ve velkém dovážejí. Ceny kávy vzrostly o 3,6 % a od začátku roku se zvedly o 20,9 %, což je téměř rekordní nárůst. Spojené státy dováží většinu kávy z Brazílie, která od minulého měsíce čelí 50% clu. USA jsou závislé i na dovozu ovoce a zeleniny. V srpnu vzrostly ceny jablek a salátu o 3,5 % a banánů o 2,1 %. Ceny rajčat, které se dovážejí z Mexika, se zvedly o 4,5 %.
Americké zemědělství je závislé na pracovní síle imigrantů, kteří podle ministerstva zemědělství tvoří 42 % zemědělských pracovníků v USA. Tvrdší imigrační politika, včetně razií na farmách, má velký dopad na potravinářský průmysl. Od ledna odešlo z pracovního trhu 1,2 milionu pracovníků. Podle ekonomů pokles pracovních sil tlačí na zvyšování nákladů na práci a to se pak projevuje v cenách potravin.
Kromě imigrační politiky a cel se na zdražování podílí i klimatická změna. Menší úroda pomerančů kvůli hurikánům a suchu na Floridě a v Brazílii zvedla ceny o 0,9 %. Ceny hovězího masa se zvedly o 2,7 % a v ročním srovnání o 13,9 % a to kvůli menším stádům dobytka. Ty jsou nejmenší za posledních 74 let.
Problém s vysokými cenami se dotýká hlavně domácností s nižšími příjmy. Sněmovna reprezentantů navíc schválila zákon, který omezí potravinovou pomoc až pro 4 miliony lidí měsíčně. Ronald Sargent, generální ředitel společnosti Kroger, která nedávno oznámila návrat papírových kupónů, řekl, že zákazníci s nižšími příjmy se omezují na menší a častější nákupy a místo značkových výrobků kupují vlastní značky. Naopak bohatší zákazníci podle něj utrácejí stejně, kupují si prémiové výrobky a dopřávají si.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?