Ceny potravin v USA rostou nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Ekonomové a firmy se shodují, že za to mohou kroky Trumpovy administrativy, jako jsou cla, přísnější imigrační politika a klimatické změny. Ceny potravin v srpnu vzrostly o 0,6 % oproti předchozímu měsíci a jsou o 2,7 % vyšší než před rokem.
Ceny potravin ovlivňují vnímání ekonomiky u spotřebitelů a pro více než polovinu Američanů představují hlavní zdroj stresu. Američané s nižšími a středními příjmy mění své nákupní zvyky, nakupují menší balení, kupují pouze nezbytné věci a přestávají jíst v restauracích. Firmy se snaží zákazníkům vyjít vstříc a začaly jim vracet například papírové kupóny, které zrušily už v roce 2023.
David Ortega, ekonom z Michiganské státní univerzity, uvedl, že růst cen se nejvíce dotkl potravin, které jsou závislé na práci imigrantů, například ovoce a zelenina, nebo těch, které se dovážejí ze zahraničí a platí se na ně cla, například káva a banány.
Analytici z univerzity Yale odhadují, že pokud cla zůstanou na stejné úrovni, ceny potravin v krátkodobém horizontu vzrostou o 3,4 % a v dlouhodobém se udrží o 2,5 % výše. Současná průměrná celní sazba v USA je podle nich nejvyšší od roku 1935. Mluvčí Bílého domu Kush Desai ale tvrdí, že jde pouze o krátkodobý trend a že míra inflace za Trumpovy administrativy klesla.
Největší nárůst cen zaznamenaly potraviny, které se ve velkém dovážejí. Ceny kávy vzrostly o 3,6 % a od začátku roku se zvedly o 20,9 %, což je téměř rekordní nárůst. Spojené státy dováží většinu kávy z Brazílie, která od minulého měsíce čelí 50% clu. USA jsou závislé i na dovozu ovoce a zeleniny. V srpnu vzrostly ceny jablek a salátu o 3,5 % a banánů o 2,1 %. Ceny rajčat, které se dovážejí z Mexika, se zvedly o 4,5 %.
Americké zemědělství je závislé na pracovní síle imigrantů, kteří podle ministerstva zemědělství tvoří 42 % zemědělských pracovníků v USA. Tvrdší imigrační politika, včetně razií na farmách, má velký dopad na potravinářský průmysl. Od ledna odešlo z pracovního trhu 1,2 milionu pracovníků. Podle ekonomů pokles pracovních sil tlačí na zvyšování nákladů na práci a to se pak projevuje v cenách potravin.
Kromě imigrační politiky a cel se na zdražování podílí i klimatická změna. Menší úroda pomerančů kvůli hurikánům a suchu na Floridě a v Brazílii zvedla ceny o 0,9 %. Ceny hovězího masa se zvedly o 2,7 % a v ročním srovnání o 13,9 % a to kvůli menším stádům dobytka. Ty jsou nejmenší za posledních 74 let.
Problém s vysokými cenami se dotýká hlavně domácností s nižšími příjmy. Sněmovna reprezentantů navíc schválila zákon, který omezí potravinovou pomoc až pro 4 miliony lidí měsíčně. Ronald Sargent, generální ředitel společnosti Kroger, která nedávno oznámila návrat papírových kupónů, řekl, že zákazníci s nižšími příjmy se omezují na menší a častější nákupy a místo značkových výrobků kupují vlastní značky. Naopak bohatší zákazníci podle něj utrácejí stejně, kupují si prémiové výrobky a dopřávají si.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.