Ceny potravin v USA rostou nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Ekonomové a firmy se shodují, že za to mohou kroky Trumpovy administrativy, jako jsou cla, přísnější imigrační politika a klimatické změny. Ceny potravin v srpnu vzrostly o 0,6 % oproti předchozímu měsíci a jsou o 2,7 % vyšší než před rokem.
Ceny potravin ovlivňují vnímání ekonomiky u spotřebitelů a pro více než polovinu Američanů představují hlavní zdroj stresu. Američané s nižšími a středními příjmy mění své nákupní zvyky, nakupují menší balení, kupují pouze nezbytné věci a přestávají jíst v restauracích. Firmy se snaží zákazníkům vyjít vstříc a začaly jim vracet například papírové kupóny, které zrušily už v roce 2023.
David Ortega, ekonom z Michiganské státní univerzity, uvedl, že růst cen se nejvíce dotkl potravin, které jsou závislé na práci imigrantů, například ovoce a zelenina, nebo těch, které se dovážejí ze zahraničí a platí se na ně cla, například káva a banány.
Analytici z univerzity Yale odhadují, že pokud cla zůstanou na stejné úrovni, ceny potravin v krátkodobém horizontu vzrostou o 3,4 % a v dlouhodobém se udrží o 2,5 % výše. Současná průměrná celní sazba v USA je podle nich nejvyšší od roku 1935. Mluvčí Bílého domu Kush Desai ale tvrdí, že jde pouze o krátkodobý trend a že míra inflace za Trumpovy administrativy klesla.
Největší nárůst cen zaznamenaly potraviny, které se ve velkém dovážejí. Ceny kávy vzrostly o 3,6 % a od začátku roku se zvedly o 20,9 %, což je téměř rekordní nárůst. Spojené státy dováží většinu kávy z Brazílie, která od minulého měsíce čelí 50% clu. USA jsou závislé i na dovozu ovoce a zeleniny. V srpnu vzrostly ceny jablek a salátu o 3,5 % a banánů o 2,1 %. Ceny rajčat, které se dovážejí z Mexika, se zvedly o 4,5 %.
Americké zemědělství je závislé na pracovní síle imigrantů, kteří podle ministerstva zemědělství tvoří 42 % zemědělských pracovníků v USA. Tvrdší imigrační politika, včetně razií na farmách, má velký dopad na potravinářský průmysl. Od ledna odešlo z pracovního trhu 1,2 milionu pracovníků. Podle ekonomů pokles pracovních sil tlačí na zvyšování nákladů na práci a to se pak projevuje v cenách potravin.
Kromě imigrační politiky a cel se na zdražování podílí i klimatická změna. Menší úroda pomerančů kvůli hurikánům a suchu na Floridě a v Brazílii zvedla ceny o 0,9 %. Ceny hovězího masa se zvedly o 2,7 % a v ročním srovnání o 13,9 % a to kvůli menším stádům dobytka. Ty jsou nejmenší za posledních 74 let.
Problém s vysokými cenami se dotýká hlavně domácností s nižšími příjmy. Sněmovna reprezentantů navíc schválila zákon, který omezí potravinovou pomoc až pro 4 miliony lidí měsíčně. Ronald Sargent, generální ředitel společnosti Kroger, která nedávno oznámila návrat papírových kupónů, řekl, že zákazníci s nižšími příjmy se omezují na menší a častější nákupy a místo značkových výrobků kupují vlastní značky. Naopak bohatší zákazníci podle něj utrácejí stejně, kupují si prémiové výrobky a dopřávají si.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.