Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
„Všechno potřebné pro obranu země musí být pořízeno nejpozději do roku 2028,“ uvedla Lehnigk-Emden pro deník Tagesspiegel. Současná vláda kancléře Friedricha Merze podle ní výrazně usnadňuje modernizaci armády, když na obranu vyčlenila stovky miliard eur. Prioritou budou těžké zbraně, včetně protiletadlových tanků Skyranger.
Generál Carsten Breuer, náčelník německého generálního štábu, upozornil, že Rusko vyrábí až 1 500 tanků ročně a masivně posiluje své zásoby munice – například v roce 2024 vyrobilo čtyři miliony kusů 152mm dělostřelecké munice. Ne všechny tyto prostředky jdou na frontu na Ukrajině; část směřuje do zásob a nových vojenských struktur, které se orientují proti Západu.
Breuer, který hovořil s redaktory BBC na bezpečnostní konferenci Shangri-La Dialogue v Singapuru, označil současnou hrozbu ze strany Ruska za „velmi vážnou“, jakou během své čtyřicetileté vojenské kariéry nezažil. Zdůraznil, že NATO musí být připravené „bojovat dnes v noci“, a ne až za čtyři roky. „Pokud se mě zeptáte, zda je jisté, že útok nepřijde dřív než v roce 2029, odpovím: ne, jisté to není.“
Za nejzranitelnější označil tzv. Suvalský koridor, úzký pás země mezi Polskem a Litvou, který odděluje ruskou enklávu Kaliningrad od Běloruska. „Pobaltské státy jsou Rusku vystaveny napřímo. V Estonsku popisují situaci jako když stojíte blízko lesního požáru – cítíte žár, vidíte plameny, cítíte kouř. V Německu zatím jen trochu kouře na obzoru,“ řekl generál.
Breuer také zmínil, že Rusko vnímá válku na Ukrajině jako součást širšího konfliktu se Severoatlantickou aliancí. „Testuje naše obranné linie,“ dodal. Poukázal na incidenty jako jsou útoky na podmořské kabely v Baltském moři, kyberútoky na evropskou infrastrukturu či přelety neidentifikovaných dronů nad německými elektrárnami.
Zároveň ale trvá na tom, že NATO navzdory rozdílným názorům některých členů – například Maďarska či Slovenska – zůstává jednotné. Breuer poukázal na to, že Švédsko a Finsko po začátku ruské invaze rychle vstoupily do aliance, což považuje za silný signál soudržnosti.
„Nikdy jsem neviděl takovou jednotu, jaká panuje nyní. Všichni chápou, jaká hrozba se k NATO blíží, a že je třeba soustředit se na odstrašení a kolektivní obranu,“ uzavřel.
Zůstává ovšem otázkou, zda se ambiciózní plány stihnou včas naplnit. Zatímco Rusko masivně rozšiřuje svou vojenskou výrobu, evropský zbrojní průmysl se teprve probouzí k životu a Spojené státy část svých vojenských kapacit přesouvají k Indo-Pacifiku. Evropané se tak budou muset spoléhat více sami na sebe – a jednat rychle.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
