Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
„Všechno potřebné pro obranu země musí být pořízeno nejpozději do roku 2028,“ uvedla Lehnigk-Emden pro deník Tagesspiegel. Současná vláda kancléře Friedricha Merze podle ní výrazně usnadňuje modernizaci armády, když na obranu vyčlenila stovky miliard eur. Prioritou budou těžké zbraně, včetně protiletadlových tanků Skyranger.
Generál Carsten Breuer, náčelník německého generálního štábu, upozornil, že Rusko vyrábí až 1 500 tanků ročně a masivně posiluje své zásoby munice – například v roce 2024 vyrobilo čtyři miliony kusů 152mm dělostřelecké munice. Ne všechny tyto prostředky jdou na frontu na Ukrajině; část směřuje do zásob a nových vojenských struktur, které se orientují proti Západu.
Breuer, který hovořil s redaktory BBC na bezpečnostní konferenci Shangri-La Dialogue v Singapuru, označil současnou hrozbu ze strany Ruska za „velmi vážnou“, jakou během své čtyřicetileté vojenské kariéry nezažil. Zdůraznil, že NATO musí být připravené „bojovat dnes v noci“, a ne až za čtyři roky. „Pokud se mě zeptáte, zda je jisté, že útok nepřijde dřív než v roce 2029, odpovím: ne, jisté to není.“
Za nejzranitelnější označil tzv. Suvalský koridor, úzký pás země mezi Polskem a Litvou, který odděluje ruskou enklávu Kaliningrad od Běloruska. „Pobaltské státy jsou Rusku vystaveny napřímo. V Estonsku popisují situaci jako když stojíte blízko lesního požáru – cítíte žár, vidíte plameny, cítíte kouř. V Německu zatím jen trochu kouře na obzoru,“ řekl generál.
Breuer také zmínil, že Rusko vnímá válku na Ukrajině jako součást širšího konfliktu se Severoatlantickou aliancí. „Testuje naše obranné linie,“ dodal. Poukázal na incidenty jako jsou útoky na podmořské kabely v Baltském moři, kyberútoky na evropskou infrastrukturu či přelety neidentifikovaných dronů nad německými elektrárnami.
Zároveň ale trvá na tom, že NATO navzdory rozdílným názorům některých členů – například Maďarska či Slovenska – zůstává jednotné. Breuer poukázal na to, že Švédsko a Finsko po začátku ruské invaze rychle vstoupily do aliance, což považuje za silný signál soudržnosti.
„Nikdy jsem neviděl takovou jednotu, jaká panuje nyní. Všichni chápou, jaká hrozba se k NATO blíží, a že je třeba soustředit se na odstrašení a kolektivní obranu,“ uzavřel.
Zůstává ovšem otázkou, zda se ambiciózní plány stihnou včas naplnit. Zatímco Rusko masivně rozšiřuje svou vojenskou výrobu, evropský zbrojní průmysl se teprve probouzí k životu a Spojené státy část svých vojenských kapacit přesouvají k Indo-Pacifiku. Evropané se tak budou muset spoléhat více sami na sebe – a jednat rychle.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
