Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Válka na Ukrajině nabírá na intenzitě prakticky ve všech ohledech. V pátek nad ránem podnikly ruské síly masivní útok proti celému území Ukrajiny. V Kyjevě podle místních úřadů zemřeli nejméně čtyři lidé, desítky dalších utrpěly zranění.
V ukrajinské metropoli zasáhla jedna z raket obytné budovy. „Pracovali pod palbou, aby pomohli lidem. Dalších devět záchranářů bylo zraněno. Někteří jsou v kritickém stavu, lékaři bojují o jejich životy,“ oznámila Státní služba pro mimořádné situace (MBS) na telegramu. Při záchraně civilistů v troskách zahynuli tři příslušníci záchranných složek.
Útoky ruských sil se neomezily jen na východní a centrální Ukrajinu. Podle CNN zasáhly rakety také Lutsk, město ležící přibližně sto kilometrů od polských hranic. „Ruský útok zranil pět lidí,“ uvedl starosta města Igor Poliščuk. Nejméně čtyři rakety způsobily rozsáhlé exploze a materiální škody.
Obě strany si v posledních týdnech vyměňují tvrdé a cílené údery. Ukrajinské jednotky ve čtvrtek raketovým útokem zasáhly soustředění ruských raketových jednotek u města Klincy v ruské Brjanské oblasti. Podle dostupných informací útok zničil jedno odpalovací zařízení balistických raket Iskander a další dvě vážně poškodil.
Jednotka byla součástí 26. raketové brigády Ruské federace a krátce před zásahem se pokusila ostřelovat ukrajinské území, pravděpodobně Kyjev. „Díky účinnému průzkumu a koordinované spolupráci ozbrojených sil a bezpečnostní služby Ukrajiny byly cíle úspěšně zasaženy,“ sdělil podle serveru Kyiv Independent ukrajinský generální štáb.
Sumská oblast pod brutálním tlakem
Značné posílení ruského úsilí je patrné i na severovýchodě Ukrajiny. V Sumské oblasti, která sousedí s Ruskou federací, zaznamenali Ukrajinci v posledních týdnech zvýšenou intenzitu raketových útoků. K obzvláště krvavému útoku došlo v polovině dubna, kdy ruské síly použily balistické rakety Iskander. „Mezi zraněnými je i dívka narozená letos,“ potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle BBC při útoku zemřelo nejméně 34 lidí a dalších 117 utrpělo zranění, včetně 15 dětí.
V posledních dnech ruské jednotky zesílily i pozemní operace v této oblasti. Podle místní vojenské správy obsadili čtyři pohraniční osady. Ukrajinské síly se krátce předtím téměř stáhly z ruské Kurské oblasti, kde působily od loňského srpna. Moskva vzápětí zesílila ostřelování ukrajinského pohraničí a podle německého serveru DW musely ukrajinské úřady evakuovat až jedenáct vesnic.
Posílení ruské ofenzivy potvrdil i ukrajinský prezident. „Rusko připravuje ofenzívu v Sumské oblasti. Moskva soustředila své největší a nejsilnější síly na kurské frontě a u hranic se nadále shromažďují vojenské jednotky. Na sumské frontě je již přes 50 tisíc vojáků, ale Rusko nemá kapacitu na vytvoření jakékoli nárazníkové zóny,“ zdůraznil Zelenskyj podle DW.
Ruská odplata?
Ukrajinci minulou neděli podnikli cílenou operaci proti ruským leteckým základnám, která nesla příhodný název Pavučina. Během ní se Bezpečnostní službě Ukrajiny (SBU) podařilo dostat do blízkosti několika základen nákladní vozy s kontejnery, odkud byly vypuštěny bezpilotní letouny typu FPV. Ty zasáhly řadu strategických bombardérů, které spadají do ruské jaderné triády.
Ruská jaderná triáda představuje základní pilíř jaderného odstrašení Ruska a zahrnuje tři složky: strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně, mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země a balistické rakety odpalované z ponorek. Útok na strategické bombardéry tedy zasahuje přímo do ruské jaderné kapacity a symbolizuje narušení ruské jaderné rovnováhy.
Před tímto faktem ve čtvrtek varoval zvláštní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Říkám vám, že riziko se výrazně zvyšuje. Když zaútočíte na část systému národní bezpečnosti protivníka, kterým je jeho jaderná triáda, znamená to, že se zvyšuje vaše riziko, protože nevíte, jak bude druhá strana reagovat,“ upozornil Kellogg podle serveru Kyiv Independent.
Podle zvláštního vyslance Kellogga představuje útok na tak citlivou část ruské vojenské infrastruktury nejen vojenské riziko, ale především politický signál o odhodlání Ukrajiny bránit se a útočit na cíle hluboko na území protivníka. „To, co mě opravdu znepokojilo, byla zpráva, že zaútočili na námořní základnu, velitelství Severní flotily v Severomorsku. A pokud je tomu tak – když zaútočíte na dvě nohy trojnožky – je zcela jasné, že riziko vzroste,“ doplnil.
Páteční ruský útok proti ukrajinské metropoli Kyjevu by tak teoreticky mohl být ruskou odvetou za nedělní operaci SBU proti ruským leteckým základnám. Na sociálních sítích, zejména na (pro)ruských telegramových kanálech, zazněly v reakci na ukrajinský útok výzvy k jadernému úderu na ukrajinské území. Tyto hlasy požadují, aby Moskva odpověděla eskalací, která by mohla znamenat vyostření nejen už tak napjatého konfliktu. Informovala o tom americká stanice CNN.
Kerčský most opět terčem
Nedělní akce SBU ale nebyla konečným počinem této tajné služby. Ukrajinská rozvědka v úterý ráno odpálila výbušniny připevněné k pilířům Kerčského mostu, který spojuje území Ruské federace s okupovaným Krymským poloostrovem. Podle informací SBU její agenti zaminovali pilíře silničního i železničního mostu a první nálož odpálili v úterý ve 4:44 ráno.
Podle údajů SBU bylo k útoku použito až 1100 kilogramů výbušnin, jejichž cílem bylo vážně poškodit podvodní pilíře podpírající tuto klíčovou dopravní infrastrukturu. Vzhledem k rozsahu operace a množství výbušnin údajně trvalo několik měsíců, než byla příprava úspěšně dokončena. Moskva tuto akci oficiálně nepotvrdila, avšak provozovatel mostu oznámil, že byl provoz na mostě přerušen.
Kerčský most (často označovaný jako Krymský most) je strategická dopravní infrastruktura spojující Rusko s Krymským poloostrovem, který Ruská federace anektovala v roce 2014. Jedná se o nejdelší most v Evropě, měří přibližně 19 kilometrů a zahrnuje jak silniční, tak železniční část.
Ohromující ztráty
Ačkoli ruské síly zaznamenávají podle dostupných informací dílčí úspěchy na frontě, tyto zisky přicházejí za cenu obrovských lidských ztrát. Podle nejnovější analýzy Institutu pro studium války (ISW) Rusko v průměru ztrácí 1140 vojáků denně, přičemž 975 z nich je přímo zabito v boji (KIA – Killed In Action). „Jde o mnohem vyšší počet zabitých než standardní poměr KIA k zraněným v boji,“ varuje ISW.
Tyto údaje vyvolávají vážné pochybnosti o udržitelnosti ruského postupu. Anonymní zdroj ze Severoatlantické aliance potvrdil, že Rusko mezi lednem a dubnem tohoto roku ztratilo přibližně 160 tisíc mužů. „Ruské ztráty zůstávají vysoké i přes mírný pokles v květnu 2025 v důsledku zpomalení tempa,“ podotkl zdroj.
Podle šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského dosáhl počet padlých a zraněných ruských vojáků ještě vyššího čísla. Syrskyj v polovině května uvedl, že Rusko od začátku roku přišlo až o 177 tisíc mužů, což odpovídá průměru 1351 mrtvých a zraněných denně. Syrskyj zároveň upozornil, že vysoké tempo ztrát podkopává ruské útočné schopnosti, které už nyní narážejí na logistické a morální problémy.
Tento lidský účet přitom odpovídá jen minimálním územním ziskům. „Rusko v roce 2024 obsadilo pouze 0,4 % celkového území Ukrajiny a v roce 2025 dosud pouze 0,2 %. Rusko utrpělo přibližně 167 obětí na každý kilometr čtvereční postupu,“ vyčíslil poradce ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa.
Vojenská situace tak ukazuje na paradox ruské ofenzivy: za každou maličkou změnu frontové linie platí Moskva vysokou daň v podobě tisíců padlých a zraněných. Podle expertů ISW to může mít dlouhodobý dopad na schopnost Ruska pokračovat ve válce stejnou intenzitou.
Jednání nikam nevedou
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje ve snaze urovnat válku na Ukrajině, avšak konkrétní výsledky zatím nepřináší. Během pondělí se ukrajinští a ruští diplomaté sešli v Istanbulu, aby projednali možné cesty k příměří a urovnání konfliktu.
Ruská delegace po jednání oznámila ochotu zastavit boje, ale stanovila pro Kyjev podmínky, které mnozí experti označují za nereálné a pro Ukrajinu ponižující. „Rusko sdělilo, že ‚souhlasí s ukončením války‘,“ potvrdil jeden z ukrajinských vyjednavačů. Ovšem Kreml požaduje, aby se Kyjev vzdal rozsáhlých území, která ruská armáda v současnosti okupuje, a navíc přijal omezení velikosti své armády.
Podle diplomatických zdrojů je ruská nabídka v zásadě ultimátem, které Ukrajině de facto nařizuje kapitulaci. Tyto požadavky jdou proti ústavnímu pořádku Ukrajiny a jejímu právu na sebeurčení, což vyvolává pochybnosti o skutečné ochotě Moskvy přistoupit na mírové řešení.
Na druhé straně Trumpova administrativa, která se netají snahou omezit finanční i vojenskou podporu Ukrajině, čelí doma i v zahraničí kritice za údajně příliš vstřícný postoj k Moskvě. Přílišný tlak na Kyjev, aby přijal kompromisy, by mohl legitimizovat ruskou agresi a vytvořit nebezpečný precedens pro mezinárodní vztahy.
Přesto administrativa prezidenta Trumpa nadále deklaruje, že diplomatické řešení je prioritou. Podle amerického ministerstva zahraničí by mělo jít o „spravedlivé a trvalé urovnání konfliktu“, přičemž USA trvají na respektování mezinárodního práva a územní integrity Ukrajiny. O dalším postupu by mohly rozhodnout nadcházející týdny, kdy se očekávají další jednání na různých úrovních.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
