Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Válka na Ukrajině nabírá na intenzitě prakticky ve všech ohledech. V pátek nad ránem podnikly ruské síly masivní útok proti celému území Ukrajiny. V Kyjevě podle místních úřadů zemřeli nejméně čtyři lidé, desítky dalších utrpěly zranění.
V ukrajinské metropoli zasáhla jedna z raket obytné budovy. „Pracovali pod palbou, aby pomohli lidem. Dalších devět záchranářů bylo zraněno. Někteří jsou v kritickém stavu, lékaři bojují o jejich životy,“ oznámila Státní služba pro mimořádné situace (MBS) na telegramu. Při záchraně civilistů v troskách zahynuli tři příslušníci záchranných složek.
Útoky ruských sil se neomezily jen na východní a centrální Ukrajinu. Podle CNN zasáhly rakety také Lutsk, město ležící přibližně sto kilometrů od polských hranic. „Ruský útok zranil pět lidí,“ uvedl starosta města Igor Poliščuk. Nejméně čtyři rakety způsobily rozsáhlé exploze a materiální škody.
Obě strany si v posledních týdnech vyměňují tvrdé a cílené údery. Ukrajinské jednotky ve čtvrtek raketovým útokem zasáhly soustředění ruských raketových jednotek u města Klincy v ruské Brjanské oblasti. Podle dostupných informací útok zničil jedno odpalovací zařízení balistických raket Iskander a další dvě vážně poškodil.
Jednotka byla součástí 26. raketové brigády Ruské federace a krátce před zásahem se pokusila ostřelovat ukrajinské území, pravděpodobně Kyjev. „Díky účinnému průzkumu a koordinované spolupráci ozbrojených sil a bezpečnostní služby Ukrajiny byly cíle úspěšně zasaženy,“ sdělil podle serveru Kyiv Independent ukrajinský generální štáb.
Sumská oblast pod brutálním tlakem
Značné posílení ruského úsilí je patrné i na severovýchodě Ukrajiny. V Sumské oblasti, která sousedí s Ruskou federací, zaznamenali Ukrajinci v posledních týdnech zvýšenou intenzitu raketových útoků. K obzvláště krvavému útoku došlo v polovině dubna, kdy ruské síly použily balistické rakety Iskander. „Mezi zraněnými je i dívka narozená letos,“ potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle BBC při útoku zemřelo nejméně 34 lidí a dalších 117 utrpělo zranění, včetně 15 dětí.
V posledních dnech ruské jednotky zesílily i pozemní operace v této oblasti. Podle místní vojenské správy obsadili čtyři pohraniční osady. Ukrajinské síly se krátce předtím téměř stáhly z ruské Kurské oblasti, kde působily od loňského srpna. Moskva vzápětí zesílila ostřelování ukrajinského pohraničí a podle německého serveru DW musely ukrajinské úřady evakuovat až jedenáct vesnic.
Posílení ruské ofenzivy potvrdil i ukrajinský prezident. „Rusko připravuje ofenzívu v Sumské oblasti. Moskva soustředila své největší a nejsilnější síly na kurské frontě a u hranic se nadále shromažďují vojenské jednotky. Na sumské frontě je již přes 50 tisíc vojáků, ale Rusko nemá kapacitu na vytvoření jakékoli nárazníkové zóny,“ zdůraznil Zelenskyj podle DW.
Ruská odplata?
Ukrajinci minulou neděli podnikli cílenou operaci proti ruským leteckým základnám, která nesla příhodný název Pavučina. Během ní se Bezpečnostní službě Ukrajiny (SBU) podařilo dostat do blízkosti několika základen nákladní vozy s kontejnery, odkud byly vypuštěny bezpilotní letouny typu FPV. Ty zasáhly řadu strategických bombardérů, které spadají do ruské jaderné triády.
Ruská jaderná triáda představuje základní pilíř jaderného odstrašení Ruska a zahrnuje tři složky: strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně, mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země a balistické rakety odpalované z ponorek. Útok na strategické bombardéry tedy zasahuje přímo do ruské jaderné kapacity a symbolizuje narušení ruské jaderné rovnováhy.
Před tímto faktem ve čtvrtek varoval zvláštní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Říkám vám, že riziko se výrazně zvyšuje. Když zaútočíte na část systému národní bezpečnosti protivníka, kterým je jeho jaderná triáda, znamená to, že se zvyšuje vaše riziko, protože nevíte, jak bude druhá strana reagovat,“ upozornil Kellogg podle serveru Kyiv Independent.
Podle zvláštního vyslance Kellogga představuje útok na tak citlivou část ruské vojenské infrastruktury nejen vojenské riziko, ale především politický signál o odhodlání Ukrajiny bránit se a útočit na cíle hluboko na území protivníka. „To, co mě opravdu znepokojilo, byla zpráva, že zaútočili na námořní základnu, velitelství Severní flotily v Severomorsku. A pokud je tomu tak – když zaútočíte na dvě nohy trojnožky – je zcela jasné, že riziko vzroste,“ doplnil.
Páteční ruský útok proti ukrajinské metropoli Kyjevu by tak teoreticky mohl být ruskou odvetou za nedělní operaci SBU proti ruským leteckým základnám. Na sociálních sítích, zejména na (pro)ruských telegramových kanálech, zazněly v reakci na ukrajinský útok výzvy k jadernému úderu na ukrajinské území. Tyto hlasy požadují, aby Moskva odpověděla eskalací, která by mohla znamenat vyostření nejen už tak napjatého konfliktu. Informovala o tom americká stanice CNN.
Kerčský most opět terčem
Nedělní akce SBU ale nebyla konečným počinem této tajné služby. Ukrajinská rozvědka v úterý ráno odpálila výbušniny připevněné k pilířům Kerčského mostu, který spojuje území Ruské federace s okupovaným Krymským poloostrovem. Podle informací SBU její agenti zaminovali pilíře silničního i železničního mostu a první nálož odpálili v úterý ve 4:44 ráno.
Podle údajů SBU bylo k útoku použito až 1100 kilogramů výbušnin, jejichž cílem bylo vážně poškodit podvodní pilíře podpírající tuto klíčovou dopravní infrastrukturu. Vzhledem k rozsahu operace a množství výbušnin údajně trvalo několik měsíců, než byla příprava úspěšně dokončena. Moskva tuto akci oficiálně nepotvrdila, avšak provozovatel mostu oznámil, že byl provoz na mostě přerušen.
Kerčský most (často označovaný jako Krymský most) je strategická dopravní infrastruktura spojující Rusko s Krymským poloostrovem, který Ruská federace anektovala v roce 2014. Jedná se o nejdelší most v Evropě, měří přibližně 19 kilometrů a zahrnuje jak silniční, tak železniční část.
Ohromující ztráty
Ačkoli ruské síly zaznamenávají podle dostupných informací dílčí úspěchy na frontě, tyto zisky přicházejí za cenu obrovských lidských ztrát. Podle nejnovější analýzy Institutu pro studium války (ISW) Rusko v průměru ztrácí 1140 vojáků denně, přičemž 975 z nich je přímo zabito v boji (KIA – Killed In Action). „Jde o mnohem vyšší počet zabitých než standardní poměr KIA k zraněným v boji,“ varuje ISW.
Tyto údaje vyvolávají vážné pochybnosti o udržitelnosti ruského postupu. Anonymní zdroj ze Severoatlantické aliance potvrdil, že Rusko mezi lednem a dubnem tohoto roku ztratilo přibližně 160 tisíc mužů. „Ruské ztráty zůstávají vysoké i přes mírný pokles v květnu 2025 v důsledku zpomalení tempa,“ podotkl zdroj.
Podle šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského dosáhl počet padlých a zraněných ruských vojáků ještě vyššího čísla. Syrskyj v polovině května uvedl, že Rusko od začátku roku přišlo až o 177 tisíc mužů, což odpovídá průměru 1351 mrtvých a zraněných denně. Syrskyj zároveň upozornil, že vysoké tempo ztrát podkopává ruské útočné schopnosti, které už nyní narážejí na logistické a morální problémy.
Tento lidský účet přitom odpovídá jen minimálním územním ziskům. „Rusko v roce 2024 obsadilo pouze 0,4 % celkového území Ukrajiny a v roce 2025 dosud pouze 0,2 %. Rusko utrpělo přibližně 167 obětí na každý kilometr čtvereční postupu,“ vyčíslil poradce ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa.
Vojenská situace tak ukazuje na paradox ruské ofenzivy: za každou maličkou změnu frontové linie platí Moskva vysokou daň v podobě tisíců padlých a zraněných. Podle expertů ISW to může mít dlouhodobý dopad na schopnost Ruska pokračovat ve válce stejnou intenzitou.
Jednání nikam nevedou
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje ve snaze urovnat válku na Ukrajině, avšak konkrétní výsledky zatím nepřináší. Během pondělí se ukrajinští a ruští diplomaté sešli v Istanbulu, aby projednali možné cesty k příměří a urovnání konfliktu.
Ruská delegace po jednání oznámila ochotu zastavit boje, ale stanovila pro Kyjev podmínky, které mnozí experti označují za nereálné a pro Ukrajinu ponižující. „Rusko sdělilo, že ‚souhlasí s ukončením války‘,“ potvrdil jeden z ukrajinských vyjednavačů. Ovšem Kreml požaduje, aby se Kyjev vzdal rozsáhlých území, která ruská armáda v současnosti okupuje, a navíc přijal omezení velikosti své armády.
Podle diplomatických zdrojů je ruská nabídka v zásadě ultimátem, které Ukrajině de facto nařizuje kapitulaci. Tyto požadavky jdou proti ústavnímu pořádku Ukrajiny a jejímu právu na sebeurčení, což vyvolává pochybnosti o skutečné ochotě Moskvy přistoupit na mírové řešení.
Na druhé straně Trumpova administrativa, která se netají snahou omezit finanční i vojenskou podporu Ukrajině, čelí doma i v zahraničí kritice za údajně příliš vstřícný postoj k Moskvě. Přílišný tlak na Kyjev, aby přijal kompromisy, by mohl legitimizovat ruskou agresi a vytvořit nebezpečný precedens pro mezinárodní vztahy.
Přesto administrativa prezidenta Trumpa nadále deklaruje, že diplomatické řešení je prioritou. Podle amerického ministerstva zahraničí by mělo jít o „spravedlivé a trvalé urovnání konfliktu“, přičemž USA trvají na respektování mezinárodního práva a územní integrity Ukrajiny. O dalším postupu by mohly rozhodnout nadcházející týdny, kdy se očekávají další jednání na různých úrovních.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
