Válka na Ukrajině zintenzivnila ve všech ohledech. Hrozí nasazení jaderných zbraní, diplomatické řešení je v nedohlednu

Válka na Ukrajině nabírá na intenzitě prakticky ve všech ohledech. V pátek nad ránem podnikly ruské síly masivní útok proti celému území Ukrajiny. V Kyjevě podle místních úřadů zemřeli nejméně čtyři lidé, desítky dalších utrpěly zranění.

V ukrajinské metropoli zasáhla jedna z raket obytné budovy. „Pracovali pod palbou, aby pomohli lidem. Dalších devět záchranářů bylo zraněno. Někteří jsou v kritickém stavu, lékaři bojují o jejich životy,“ oznámila Státní služba pro mimořádné situace (MBS) na telegramu. Při záchraně civilistů v troskách zahynuli tři příslušníci záchranných složek.

Útoky ruských sil se neomezily jen na východní a centrální Ukrajinu. Podle CNN zasáhly rakety také Lutsk, město ležící přibližně sto kilometrů od polských hranic. „Ruský útok zranil pět lidí,“ uvedl starosta města Igor Poliščuk. Nejméně čtyři rakety způsobily rozsáhlé exploze a materiální škody.

Obě strany si v posledních týdnech vyměňují tvrdé a cílené údery. Ukrajinské jednotky ve čtvrtek raketovým útokem zasáhly soustředění ruských raketových jednotek u města Klincy v ruské Brjanské oblasti. Podle dostupných informací útok zničil jedno odpalovací zařízení balistických raket Iskander a další dvě vážně poškodil.

Jednotka byla součástí 26. raketové brigády Ruské federace a krátce před zásahem se pokusila ostřelovat ukrajinské území, pravděpodobně Kyjev. „Díky účinnému průzkumu a koordinované spolupráci ozbrojených sil a bezpečnostní služby Ukrajiny byly cíle úspěšně zasaženy,“ sdělil podle serveru Kyiv Independent ukrajinský generální štáb.

Sumská oblast pod brutálním tlakem

Značné posílení ruského úsilí je patrné i na severovýchodě Ukrajiny. V Sumské oblasti, která sousedí s Ruskou federací, zaznamenali Ukrajinci v posledních týdnech zvýšenou intenzitu raketových útoků. K obzvláště krvavému útoku došlo v polovině dubna, kdy ruské síly použily balistické rakety Iskander. „Mezi zraněnými je i dívka narozená letos,“ potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle BBC při útoku zemřelo nejméně 34 lidí a dalších 117 utrpělo zranění, včetně 15 dětí.

V posledních dnech ruské jednotky zesílily i pozemní operace v této oblasti. Podle místní vojenské správy obsadili čtyři pohraniční osady. Ukrajinské síly se krátce předtím téměř stáhly z ruské Kurské oblasti, kde působily od loňského srpna. Moskva vzápětí zesílila ostřelování ukrajinského pohraničí a podle německého serveru DW musely ukrajinské úřady evakuovat až jedenáct vesnic.

Posílení ruské ofenzivy potvrdil i ukrajinský prezident. „Rusko připravuje ofenzívu v Sumské oblasti. Moskva soustředila své největší a nejsilnější síly na kurské frontě a u hranic se nadále shromažďují vojenské jednotky. Na sumské frontě je již přes 50 tisíc vojáků, ale Rusko nemá kapacitu na vytvoření jakékoli nárazníkové zóny,“ zdůraznil Zelenskyj podle DW.

Ruská odplata?

Ukrajinci minulou neděli podnikli cílenou operaci proti ruským leteckým základnám, která nesla příhodný název Pavučina. Během ní se Bezpečnostní službě Ukrajiny (SBU) podařilo dostat do blízkosti několika základen nákladní vozy s kontejnery, odkud byly vypuštěny bezpilotní letouny typu FPV. Ty zasáhly řadu strategických bombardérů, které spadají do ruské jaderné triády.

Ruská jaderná triáda představuje základní pilíř jaderného odstrašení Ruska a zahrnuje tři složky: strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně, mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země a balistické rakety odpalované z ponorek. Útok na strategické bombardéry tedy zasahuje přímo do ruské jaderné kapacity a symbolizuje narušení ruské jaderné rovnováhy.

Před tímto faktem ve čtvrtek varoval zvláštní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Říkám vám, že riziko se výrazně zvyšuje. Když zaútočíte na část systému národní bezpečnosti protivníka, kterým je jeho jaderná triáda, znamená to, že se zvyšuje vaše riziko, protože nevíte, jak bude druhá strana reagovat,“ upozornil Kellogg podle serveru Kyiv Independent.

Podle zvláštního vyslance Kellogga představuje útok na tak citlivou část ruské vojenské infrastruktury nejen vojenské riziko, ale především politický signál o odhodlání Ukrajiny bránit se a útočit na cíle hluboko na území protivníka. „To, co mě opravdu znepokojilo, byla zpráva, že zaútočili na námořní základnu, velitelství Severní flotily v Severomorsku. A pokud je tomu tak – když zaútočíte na dvě nohy trojnožky – je zcela jasné, že riziko vzroste,“ doplnil.

Páteční ruský útok proti ukrajinské metropoli Kyjevu by tak teoreticky mohl být ruskou odvetou za nedělní operaci SBU proti ruským leteckým základnám. Na sociálních sítích, zejména na (pro)ruských telegramových kanálech, zazněly v reakci na ukrajinský útok výzvy k jadernému úderu na ukrajinské území. Tyto hlasy požadují, aby Moskva odpověděla eskalací, která by mohla znamenat vyostření nejen už tak napjatého konfliktu. Informovala o tom americká stanice CNN.

Kerčský most opět terčem

Nedělní akce SBU ale nebyla konečným počinem této tajné služby. Ukrajinská rozvědka v úterý ráno odpálila výbušniny připevněné k pilířům Kerčského mostu, který spojuje území Ruské federace s okupovaným Krymským poloostrovem. Podle informací SBU její agenti zaminovali pilíře silničního i železničního mostu a první nálož odpálili v úterý ve 4:44 ráno.

Podle údajů SBU bylo k útoku použito až 1100 kilogramů výbušnin, jejichž cílem bylo vážně poškodit podvodní pilíře podpírající tuto klíčovou dopravní infrastrukturu. Vzhledem k rozsahu operace a množství výbušnin údajně trvalo několik měsíců, než byla příprava úspěšně dokončena. Moskva tuto akci oficiálně nepotvrdila, avšak provozovatel mostu oznámil, že byl provoz na mostě přerušen.

Kerčský most (často označovaný jako Krymský most) je strategická dopravní infrastruktura spojující Rusko s Krymským poloostrovem, který Ruská federace anektovala v roce 2014. Jedná se o nejdelší most v Evropě, měří přibližně 19 kilometrů a zahrnuje jak silniční, tak železniční část. 

Ohromující ztráty

Ačkoli ruské síly zaznamenávají podle dostupných informací dílčí úspěchy na frontě, tyto zisky přicházejí za cenu obrovských lidských ztrát. Podle nejnovější analýzy Institutu pro studium války (ISW) Rusko v průměru ztrácí 1140 vojáků denně, přičemž 975 z nich je přímo zabito v boji (KIA – Killed In Action). „Jde o mnohem vyšší počet zabitých než standardní poměr KIA k zraněným v boji,“ varuje ISW.

Tyto údaje vyvolávají vážné pochybnosti o udržitelnosti ruského postupu. Anonymní zdroj ze Severoatlantické aliance potvrdil, že Rusko mezi lednem a dubnem tohoto roku ztratilo přibližně 160 tisíc mužů. „Ruské ztráty zůstávají vysoké i přes mírný pokles v květnu 2025 v důsledku zpomalení tempa,“ podotkl zdroj.

Podle šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského dosáhl počet padlých a zraněných ruských vojáků ještě vyššího čísla. Syrskyj v polovině května uvedl, že Rusko od začátku roku přišlo až o 177 tisíc mužů, což odpovídá průměru 1351 mrtvých a zraněných denně. Syrskyj zároveň upozornil, že vysoké tempo ztrát podkopává ruské útočné schopnosti, které už nyní narážejí na logistické a morální problémy.

Tento lidský účet přitom odpovídá jen minimálním územním ziskům. „Rusko v roce 2024 obsadilo pouze 0,4 % celkového území Ukrajiny a v roce 2025 dosud pouze 0,2 %. Rusko utrpělo přibližně 167 obětí na každý kilometr čtvereční postupu,“ vyčíslil poradce ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa.

Vojenská situace tak ukazuje na paradox ruské ofenzivy: za každou maličkou změnu frontové linie platí Moskva vysokou daň v podobě tisíců padlých a zraněných. Podle expertů ISW to může mít dlouhodobý dopad na schopnost Ruska pokračovat ve válce stejnou intenzitou.

Jednání nikam nevedou

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje ve snaze urovnat válku na Ukrajině, avšak konkrétní výsledky zatím nepřináší. Během pondělí se ukrajinští a ruští diplomaté sešli v Istanbulu, aby projednali možné cesty k příměří a urovnání konfliktu.

Ruská delegace po jednání oznámila ochotu zastavit boje, ale stanovila pro Kyjev podmínky, které mnozí experti označují za nereálné a pro Ukrajinu ponižující. „Rusko sdělilo, že ‚souhlasí s ukončením války‘,“ potvrdil jeden z ukrajinských vyjednavačů. Ovšem Kreml požaduje, aby se Kyjev vzdal rozsáhlých území, která ruská armáda v současnosti okupuje, a navíc přijal omezení velikosti své armády.

Podle diplomatických zdrojů je ruská nabídka v zásadě ultimátem, které Ukrajině de facto nařizuje kapitulaci. Tyto požadavky jdou proti ústavnímu pořádku Ukrajiny a jejímu právu na sebeurčení, což vyvolává pochybnosti o skutečné ochotě Moskvy přistoupit na mírové řešení.

Na druhé straně Trumpova administrativa, která se netají snahou omezit finanční i vojenskou podporu Ukrajině, čelí doma i v zahraničí kritice za údajně příliš vstřícný postoj k Moskvě. Přílišný tlak na Kyjev, aby přijal kompromisy, by mohl legitimizovat ruskou agresi a vytvořit nebezpečný precedens pro mezinárodní vztahy.

Přesto administrativa prezidenta Trumpa nadále deklaruje, že diplomatické řešení je prioritou. Podle amerického ministerstva zahraničí by mělo jít o „spravedlivé a trvalé urovnání konfliktu“, přičemž USA trvají na respektování mezinárodního práva a územní integrity Ukrajiny. O dalším postupu by mohly rozhodnout nadcházející týdny, kdy se očekávají další jednání na různých úrovních.