Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Válka na Ukrajině nabírá na intenzitě prakticky ve všech ohledech. V pátek nad ránem podnikly ruské síly masivní útok proti celému území Ukrajiny. V Kyjevě podle místních úřadů zemřeli nejméně čtyři lidé, desítky dalších utrpěly zranění.
V ukrajinské metropoli zasáhla jedna z raket obytné budovy. „Pracovali pod palbou, aby pomohli lidem. Dalších devět záchranářů bylo zraněno. Někteří jsou v kritickém stavu, lékaři bojují o jejich životy,“ oznámila Státní služba pro mimořádné situace (MBS) na telegramu. Při záchraně civilistů v troskách zahynuli tři příslušníci záchranných složek.
Útoky ruských sil se neomezily jen na východní a centrální Ukrajinu. Podle CNN zasáhly rakety také Lutsk, město ležící přibližně sto kilometrů od polských hranic. „Ruský útok zranil pět lidí,“ uvedl starosta města Igor Poliščuk. Nejméně čtyři rakety způsobily rozsáhlé exploze a materiální škody.
Obě strany si v posledních týdnech vyměňují tvrdé a cílené údery. Ukrajinské jednotky ve čtvrtek raketovým útokem zasáhly soustředění ruských raketových jednotek u města Klincy v ruské Brjanské oblasti. Podle dostupných informací útok zničil jedno odpalovací zařízení balistických raket Iskander a další dvě vážně poškodil.
Jednotka byla součástí 26. raketové brigády Ruské federace a krátce před zásahem se pokusila ostřelovat ukrajinské území, pravděpodobně Kyjev. „Díky účinnému průzkumu a koordinované spolupráci ozbrojených sil a bezpečnostní služby Ukrajiny byly cíle úspěšně zasaženy,“ sdělil podle serveru Kyiv Independent ukrajinský generální štáb.
Sumská oblast pod brutálním tlakem
Značné posílení ruského úsilí je patrné i na severovýchodě Ukrajiny. V Sumské oblasti, která sousedí s Ruskou federací, zaznamenali Ukrajinci v posledních týdnech zvýšenou intenzitu raketových útoků. K obzvláště krvavému útoku došlo v polovině dubna, kdy ruské síly použily balistické rakety Iskander. „Mezi zraněnými je i dívka narozená letos,“ potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle BBC při útoku zemřelo nejméně 34 lidí a dalších 117 utrpělo zranění, včetně 15 dětí.
V posledních dnech ruské jednotky zesílily i pozemní operace v této oblasti. Podle místní vojenské správy obsadili čtyři pohraniční osady. Ukrajinské síly se krátce předtím téměř stáhly z ruské Kurské oblasti, kde působily od loňského srpna. Moskva vzápětí zesílila ostřelování ukrajinského pohraničí a podle německého serveru DW musely ukrajinské úřady evakuovat až jedenáct vesnic.
Posílení ruské ofenzivy potvrdil i ukrajinský prezident. „Rusko připravuje ofenzívu v Sumské oblasti. Moskva soustředila své největší a nejsilnější síly na kurské frontě a u hranic se nadále shromažďují vojenské jednotky. Na sumské frontě je již přes 50 tisíc vojáků, ale Rusko nemá kapacitu na vytvoření jakékoli nárazníkové zóny,“ zdůraznil Zelenskyj podle DW.
Ruská odplata?
Ukrajinci minulou neděli podnikli cílenou operaci proti ruským leteckým základnám, která nesla příhodný název Pavučina. Během ní se Bezpečnostní službě Ukrajiny (SBU) podařilo dostat do blízkosti několika základen nákladní vozy s kontejnery, odkud byly vypuštěny bezpilotní letouny typu FPV. Ty zasáhly řadu strategických bombardérů, které spadají do ruské jaderné triády.
Ruská jaderná triáda představuje základní pilíř jaderného odstrašení Ruska a zahrnuje tři složky: strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně, mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země a balistické rakety odpalované z ponorek. Útok na strategické bombardéry tedy zasahuje přímo do ruské jaderné kapacity a symbolizuje narušení ruské jaderné rovnováhy.
Před tímto faktem ve čtvrtek varoval zvláštní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Říkám vám, že riziko se výrazně zvyšuje. Když zaútočíte na část systému národní bezpečnosti protivníka, kterým je jeho jaderná triáda, znamená to, že se zvyšuje vaše riziko, protože nevíte, jak bude druhá strana reagovat,“ upozornil Kellogg podle serveru Kyiv Independent.
Podle zvláštního vyslance Kellogga představuje útok na tak citlivou část ruské vojenské infrastruktury nejen vojenské riziko, ale především politický signál o odhodlání Ukrajiny bránit se a útočit na cíle hluboko na území protivníka. „To, co mě opravdu znepokojilo, byla zpráva, že zaútočili na námořní základnu, velitelství Severní flotily v Severomorsku. A pokud je tomu tak – když zaútočíte na dvě nohy trojnožky – je zcela jasné, že riziko vzroste,“ doplnil.
Páteční ruský útok proti ukrajinské metropoli Kyjevu by tak teoreticky mohl být ruskou odvetou za nedělní operaci SBU proti ruským leteckým základnám. Na sociálních sítích, zejména na (pro)ruských telegramových kanálech, zazněly v reakci na ukrajinský útok výzvy k jadernému úderu na ukrajinské území. Tyto hlasy požadují, aby Moskva odpověděla eskalací, která by mohla znamenat vyostření nejen už tak napjatého konfliktu. Informovala o tom americká stanice CNN.
Kerčský most opět terčem
Nedělní akce SBU ale nebyla konečným počinem této tajné služby. Ukrajinská rozvědka v úterý ráno odpálila výbušniny připevněné k pilířům Kerčského mostu, který spojuje území Ruské federace s okupovaným Krymským poloostrovem. Podle informací SBU její agenti zaminovali pilíře silničního i železničního mostu a první nálož odpálili v úterý ve 4:44 ráno.
Podle údajů SBU bylo k útoku použito až 1100 kilogramů výbušnin, jejichž cílem bylo vážně poškodit podvodní pilíře podpírající tuto klíčovou dopravní infrastrukturu. Vzhledem k rozsahu operace a množství výbušnin údajně trvalo několik měsíců, než byla příprava úspěšně dokončena. Moskva tuto akci oficiálně nepotvrdila, avšak provozovatel mostu oznámil, že byl provoz na mostě přerušen.
Kerčský most (často označovaný jako Krymský most) je strategická dopravní infrastruktura spojující Rusko s Krymským poloostrovem, který Ruská federace anektovala v roce 2014. Jedná se o nejdelší most v Evropě, měří přibližně 19 kilometrů a zahrnuje jak silniční, tak železniční část.
Ohromující ztráty
Ačkoli ruské síly zaznamenávají podle dostupných informací dílčí úspěchy na frontě, tyto zisky přicházejí za cenu obrovských lidských ztrát. Podle nejnovější analýzy Institutu pro studium války (ISW) Rusko v průměru ztrácí 1140 vojáků denně, přičemž 975 z nich je přímo zabito v boji (KIA – Killed In Action). „Jde o mnohem vyšší počet zabitých než standardní poměr KIA k zraněným v boji,“ varuje ISW.
Tyto údaje vyvolávají vážné pochybnosti o udržitelnosti ruského postupu. Anonymní zdroj ze Severoatlantické aliance potvrdil, že Rusko mezi lednem a dubnem tohoto roku ztratilo přibližně 160 tisíc mužů. „Ruské ztráty zůstávají vysoké i přes mírný pokles v květnu 2025 v důsledku zpomalení tempa,“ podotkl zdroj.
Podle šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského dosáhl počet padlých a zraněných ruských vojáků ještě vyššího čísla. Syrskyj v polovině května uvedl, že Rusko od začátku roku přišlo až o 177 tisíc mužů, což odpovídá průměru 1351 mrtvých a zraněných denně. Syrskyj zároveň upozornil, že vysoké tempo ztrát podkopává ruské útočné schopnosti, které už nyní narážejí na logistické a morální problémy.
Tento lidský účet přitom odpovídá jen minimálním územním ziskům. „Rusko v roce 2024 obsadilo pouze 0,4 % celkového území Ukrajiny a v roce 2025 dosud pouze 0,2 %. Rusko utrpělo přibližně 167 obětí na každý kilometr čtvereční postupu,“ vyčíslil poradce ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa.
Vojenská situace tak ukazuje na paradox ruské ofenzivy: za každou maličkou změnu frontové linie platí Moskva vysokou daň v podobě tisíců padlých a zraněných. Podle expertů ISW to může mít dlouhodobý dopad na schopnost Ruska pokračovat ve válce stejnou intenzitou.
Jednání nikam nevedou
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje ve snaze urovnat válku na Ukrajině, avšak konkrétní výsledky zatím nepřináší. Během pondělí se ukrajinští a ruští diplomaté sešli v Istanbulu, aby projednali možné cesty k příměří a urovnání konfliktu.
Ruská delegace po jednání oznámila ochotu zastavit boje, ale stanovila pro Kyjev podmínky, které mnozí experti označují za nereálné a pro Ukrajinu ponižující. „Rusko sdělilo, že ‚souhlasí s ukončením války‘,“ potvrdil jeden z ukrajinských vyjednavačů. Ovšem Kreml požaduje, aby se Kyjev vzdal rozsáhlých území, která ruská armáda v současnosti okupuje, a navíc přijal omezení velikosti své armády.
Podle diplomatických zdrojů je ruská nabídka v zásadě ultimátem, které Ukrajině de facto nařizuje kapitulaci. Tyto požadavky jdou proti ústavnímu pořádku Ukrajiny a jejímu právu na sebeurčení, což vyvolává pochybnosti o skutečné ochotě Moskvy přistoupit na mírové řešení.
Na druhé straně Trumpova administrativa, která se netají snahou omezit finanční i vojenskou podporu Ukrajině, čelí doma i v zahraničí kritice za údajně příliš vstřícný postoj k Moskvě. Přílišný tlak na Kyjev, aby přijal kompromisy, by mohl legitimizovat ruskou agresi a vytvořit nebezpečný precedens pro mezinárodní vztahy.
Přesto administrativa prezidenta Trumpa nadále deklaruje, že diplomatické řešení je prioritou. Podle amerického ministerstva zahraničí by mělo jít o „spravedlivé a trvalé urovnání konfliktu“, přičemž USA trvají na respektování mezinárodního práva a územní integrity Ukrajiny. O dalším postupu by mohly rozhodnout nadcházející týdny, kdy se očekávají další jednání na různých úrovních.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
