Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Carneyho klidné a uvážlivé vystupování bylo vnímáno jako projev státnictví, který se nebojí postavit tlaku ze strany jižního souseda. Jeho vize se opírala o sílu legitimity, integrity a pravidel, která podle něj zůstanou silná, pokud je budou národy prosazovat společně. Kanadský premiér v projevu, který přednesl ve francouzštině i angličtině, zdůraznil, že pokud státy nebudou sedět u jednacího stolu, stanou se položkou na jídelním lístku.
O den později, 21. ledna, vystoupil na stejném pódiu americký prezident Donald Trump. Své vystoupení zahájil humorem o „přátelích a několika nepřátelích“, ale brzy přešel k tématům své dosavadní agendy a osobním výpadům. Značnou část jeho projevu tvořila kritika Joea Bidena a vyzdvihování vlastních úspěchů. Trumpův přístup k mezinárodním vztahům se jevil jako hra s nulovým součtem, kde k jeho vítězství musí ostatní prohrát, ať už jde o Francii, Velkou Británii nebo Švýcarsko.
Během projevu Trump mimo jiné napadl vyjednávací schopnosti švýcarské premiérky v oblasti cel, přičemž Švýcarsko funkci premiéra nemá a jeho současným prezidentem je muž. Zatímco Carney usiloval o propojení se spojenci, Trump se soustředil na vizi, kde lze podporu i suverénní území koupit a kde je hlavní hodnotou věrnost jeho osobě. Prezident se ve své řeči vrátil i k plánům na získání Grónska, což zdůvodnil potřebou národní a mezinárodní bezpečnosti a polohou ostrova na americké polokouli.
Trump prohlásil, že k získání Grónska nepoužije „nadměrnou sílu“, ale jako realitní developer požadoval „právo, titul a vlastnictví“. Své vystoupení doprovodil varováním pro ty, kteří by se mu chtěli postavit, slovy: „Můžete říct ne – my si to budeme pamatovat.“ Jeho ambice směřují k rozšíření amerického impéria, čímž se chce zařadit po bok historických prezidentů, jako byli Thomas Jefferson nebo William McKinley.
Kontrast mezi oběma lídry byl patrný i v jejich pohledu na budoucnost. Carney nabídl pozitivní vizi spolupráce v nejisté době, zatímco Trumpův projev byl plný superlativů o vlastní osobě, urážek a hrozeb. Americký prezident vidí svět skrze osobní dopad na svou postavu a vyžaduje, aby se ostatní národy podřídily americkým požadavkům. V samotných USA vyvolalo jeho prohlášení o nepoužití síly při získávání Grónska určité úlevy, nicméně zůstává otázkou, jaký dopad bude mít jeho snaha pozvednout Ameriku na úkor zbytku světa.
Zatímco Carneyho projev se setkal s uznáním doma i v zahraničí pro svůj státnický charakter, Trumpovo vystoupení potvrdilo jeho obraz silného hráče využívajícího ekonomický a vojenský nátlak. Nadcházející rok bude pro Trumpovo prezidentství zlomový i kvůli listopadovým volbám do Kongresu, které mohou omezit jeho schopnost prosazovat svou vůli. V Davosu se tak střetly dvě neslučitelné vize budoucího směřování světa.
Podle expertů Trump představil svou velkolepou vizi ochrany a péče o bohaté a sjednocení národů, aby plnily americké příkazy, což bylo v příkrém kontrastu s Carneym. Nadsázka a povyšování, urážky a hrozby a jedinečná vize vnímání světa pouze skrze osobní dopad, který na něj má, jsou pro amerického prezidenta příznačné. Nejlepším řečníkem ale může být jen jeden, a tentokrát to Trump nebyl.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.