Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Carneyho klidné a uvážlivé vystupování bylo vnímáno jako projev státnictví, který se nebojí postavit tlaku ze strany jižního souseda. Jeho vize se opírala o sílu legitimity, integrity a pravidel, která podle něj zůstanou silná, pokud je budou národy prosazovat společně. Kanadský premiér v projevu, který přednesl ve francouzštině i angličtině, zdůraznil, že pokud státy nebudou sedět u jednacího stolu, stanou se položkou na jídelním lístku.
O den později, 21. ledna, vystoupil na stejném pódiu americký prezident Donald Trump. Své vystoupení zahájil humorem o „přátelích a několika nepřátelích“, ale brzy přešel k tématům své dosavadní agendy a osobním výpadům. Značnou část jeho projevu tvořila kritika Joea Bidena a vyzdvihování vlastních úspěchů. Trumpův přístup k mezinárodním vztahům se jevil jako hra s nulovým součtem, kde k jeho vítězství musí ostatní prohrát, ať už jde o Francii, Velkou Británii nebo Švýcarsko.
Během projevu Trump mimo jiné napadl vyjednávací schopnosti švýcarské premiérky v oblasti cel, přičemž Švýcarsko funkci premiéra nemá a jeho současným prezidentem je muž. Zatímco Carney usiloval o propojení se spojenci, Trump se soustředil na vizi, kde lze podporu i suverénní území koupit a kde je hlavní hodnotou věrnost jeho osobě. Prezident se ve své řeči vrátil i k plánům na získání Grónska, což zdůvodnil potřebou národní a mezinárodní bezpečnosti a polohou ostrova na americké polokouli.
Trump prohlásil, že k získání Grónska nepoužije „nadměrnou sílu“, ale jako realitní developer požadoval „právo, titul a vlastnictví“. Své vystoupení doprovodil varováním pro ty, kteří by se mu chtěli postavit, slovy: „Můžete říct ne – my si to budeme pamatovat.“ Jeho ambice směřují k rozšíření amerického impéria, čímž se chce zařadit po bok historických prezidentů, jako byli Thomas Jefferson nebo William McKinley.
Kontrast mezi oběma lídry byl patrný i v jejich pohledu na budoucnost. Carney nabídl pozitivní vizi spolupráce v nejisté době, zatímco Trumpův projev byl plný superlativů o vlastní osobě, urážek a hrozeb. Americký prezident vidí svět skrze osobní dopad na svou postavu a vyžaduje, aby se ostatní národy podřídily americkým požadavkům. V samotných USA vyvolalo jeho prohlášení o nepoužití síly při získávání Grónska určité úlevy, nicméně zůstává otázkou, jaký dopad bude mít jeho snaha pozvednout Ameriku na úkor zbytku světa.
Zatímco Carneyho projev se setkal s uznáním doma i v zahraničí pro svůj státnický charakter, Trumpovo vystoupení potvrdilo jeho obraz silného hráče využívajícího ekonomický a vojenský nátlak. Nadcházející rok bude pro Trumpovo prezidentství zlomový i kvůli listopadovým volbám do Kongresu, které mohou omezit jeho schopnost prosazovat svou vůli. V Davosu se tak střetly dvě neslučitelné vize budoucího směřování světa.
Podle expertů Trump představil svou velkolepou vizi ochrany a péče o bohaté a sjednocení národů, aby plnily americké příkazy, což bylo v příkrém kontrastu s Carneym. Nadsázka a povyšování, urážky a hrozby a jedinečná vize vnímání světa pouze skrze osobní dopad, který na něj má, jsou pro amerického prezidenta příznačné. Nejlepším řečníkem ale může být jen jeden, a tentokrát to Trump nebyl.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.