Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Carneyho klidné a uvážlivé vystupování bylo vnímáno jako projev státnictví, který se nebojí postavit tlaku ze strany jižního souseda. Jeho vize se opírala o sílu legitimity, integrity a pravidel, která podle něj zůstanou silná, pokud je budou národy prosazovat společně. Kanadský premiér v projevu, který přednesl ve francouzštině i angličtině, zdůraznil, že pokud státy nebudou sedět u jednacího stolu, stanou se položkou na jídelním lístku.
O den později, 21. ledna, vystoupil na stejném pódiu americký prezident Donald Trump. Své vystoupení zahájil humorem o „přátelích a několika nepřátelích“, ale brzy přešel k tématům své dosavadní agendy a osobním výpadům. Značnou část jeho projevu tvořila kritika Joea Bidena a vyzdvihování vlastních úspěchů. Trumpův přístup k mezinárodním vztahům se jevil jako hra s nulovým součtem, kde k jeho vítězství musí ostatní prohrát, ať už jde o Francii, Velkou Británii nebo Švýcarsko.
Během projevu Trump mimo jiné napadl vyjednávací schopnosti švýcarské premiérky v oblasti cel, přičemž Švýcarsko funkci premiéra nemá a jeho současným prezidentem je muž. Zatímco Carney usiloval o propojení se spojenci, Trump se soustředil na vizi, kde lze podporu i suverénní území koupit a kde je hlavní hodnotou věrnost jeho osobě. Prezident se ve své řeči vrátil i k plánům na získání Grónska, což zdůvodnil potřebou národní a mezinárodní bezpečnosti a polohou ostrova na americké polokouli.
Trump prohlásil, že k získání Grónska nepoužije „nadměrnou sílu“, ale jako realitní developer požadoval „právo, titul a vlastnictví“. Své vystoupení doprovodil varováním pro ty, kteří by se mu chtěli postavit, slovy: „Můžete říct ne – my si to budeme pamatovat.“ Jeho ambice směřují k rozšíření amerického impéria, čímž se chce zařadit po bok historických prezidentů, jako byli Thomas Jefferson nebo William McKinley.
Kontrast mezi oběma lídry byl patrný i v jejich pohledu na budoucnost. Carney nabídl pozitivní vizi spolupráce v nejisté době, zatímco Trumpův projev byl plný superlativů o vlastní osobě, urážek a hrozeb. Americký prezident vidí svět skrze osobní dopad na svou postavu a vyžaduje, aby se ostatní národy podřídily americkým požadavkům. V samotných USA vyvolalo jeho prohlášení o nepoužití síly při získávání Grónska určité úlevy, nicméně zůstává otázkou, jaký dopad bude mít jeho snaha pozvednout Ameriku na úkor zbytku světa.
Zatímco Carneyho projev se setkal s uznáním doma i v zahraničí pro svůj státnický charakter, Trumpovo vystoupení potvrdilo jeho obraz silného hráče využívajícího ekonomický a vojenský nátlak. Nadcházející rok bude pro Trumpovo prezidentství zlomový i kvůli listopadovým volbám do Kongresu, které mohou omezit jeho schopnost prosazovat svou vůli. V Davosu se tak střetly dvě neslučitelné vize budoucího směřování světa.
Podle expertů Trump představil svou velkolepou vizi ochrany a péče o bohaté a sjednocení národů, aby plnily americké příkazy, což bylo v příkrém kontrastu s Carneym. Nadsázka a povyšování, urážky a hrozby a jedinečná vize vnímání světa pouze skrze osobní dopad, který na něj má, jsou pro amerického prezidenta příznačné. Nejlepším řečníkem ale může být jen jeden, a tentokrát to Trump nebyl.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Americký prezident Donald Trump pod tíhou kritiky ocenil hrdinství britských vojáků během války v Afghánistánu. Dříve přitom roli spojeneckých vojsk při konfliktu umenšil. Vysloužil si za to kritiku, opřel se do něj i princ Harry.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?
Jedna z největších porevolučních kriminálních kauz nebude už oficiálně nikdy objasněna. O půlnoci na pondělí dojde k promlčení nájemné vraždy podnikatele Františka Mrázka, která se stala v lednu 2006. Policisté přitom tuší, kdo střílel. Mají i docela jasno o tom, proč někdo nechal Mrázka zprovodit ze světa.