Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Představa, že by podniky mohly být spravovány stroji a neuronovými sítěmi, není v technologických kruzích zcela nová. Již v roce 2017 předpovídal příchod robotických lídrů tehdejší šéf čínského e-commerce gigantu Alibaba Jack Ma. V posledních letech navíc některé firmy přistoupily k instalaci humanoidních AI systémů do čela svých struktur, jako to učinila například čínská herní společnost NetDragon Websoft nebo polský výrobce lihovin Dictador. Ačkoliv tyto konkrétní případy sloužily spíše jako efektivní marketingový tah než hluboká transformace, teoretickým cílem podobných iniciativ zůstává zefektivnění rozhodování za podstatně nižších nákladů.
Sám Altman však vize plně automatizovaného řízení staví do realistického světla a upozorňuje na zásadní překážku, která nespočívá v technických omezeních softwaru, ale v lidské psychologii. Současné algoritmy jsou podle něj sice schopné na základě procesních dat řídit velkou část firemního provozu, avšak běžní zaměstnanci zatím nejsou připraveni akceptovat, aby nad jejich kariérou a případným propouštěním bezprostředně rozhodoval chladný počítačový systém.
Právě kvůli této lidské bariéře navrhuje šéf OpenAI model, v němž by navenek nadále působil charismatický lidský představitel, zatímco pozadí organizace by bylo do značné míry automatizováno. Tato strategie odpovídá konceptu takzvaného „obráceného Mechanického Turka“. Původní Mechanický Turek z 18. století byl šachový automat, který vytvářel iluzi samostatně myslícího stroje, ačkoliv uvnitř něj byl ve skutečnosti ukrytý živý šachista. Vize moderního korporátního řízení funguje přesně naopak: společnost navenek vystupuje s přívětivou lidskou tváří, avšak její vnitřní rozhodovací procesy kompletně ovládají výpočetní algoritmy.
Odborníci se podle webu The Conversation přou o to, zda by algoritmus dokázal vykonávat práci generálního ředitele lépe než člověk. Pokud by definice úspěšného lídra spočívala výhradně v maximální efektivitě, snižování nákladů a neustálé optimalizaci procesů, odpovídala by vlastnostem umělé inteligence téměř dokonale. Systémy založené na analýze velkých dat jsou totiž konstruovány k tomu, aby na základě rozpoznaných vzorců dosahovaly co nejvýhodnějších výsledků.
Většina lidí však od vedoucích pracovníků očekává výrazně více než jen přímočarou logiku zaměřenou na výkon bez špetky emoce. Trvalý důraz na hodnoty, jako jsou autenticita, odpovědnost či schopnost inspirovat ostatní, naznačuje, že od firemních lídrů vyžadujeme vlastnosti, které jsou z podstaty lidské. Podobně jako je počítač neschopen prožívat city, nedokáže současná umělá inteligence projevit skutečnou empatie ani morální úsudek.
Na druhou stranu dokážou pokročilé jazykové modely tyto očekávané vlastnosti velmi přesvědčivě imitovat. Algoritmický ředitel by byl teoreticky schopen komunikovat se zaměstnanci tak, aby vyvolal dojem, že mu záleží na jejich potřebách a sdílí vizi společnosti, přesně tak, jak to dělají dnešní konverzační boti. Stále by se však jednalo pouze o sofistikovanou simulaci, neboť pod povrchem by se skrývala jen soustava prediktivních výpočtů zaměřených na provozní výsledek.
Snahy dosadit umělou inteligenci do pozice generálního ředitele tak představují podle analytiků extrémní formu polidšťování strojů. V běžné řeči již standardně používáme výrazy jako uvažování, inteligence či halucinace pro popis procesů, které s lidským vědomím nemají nic společného. Aplikace pojmu vedení v kontextu počítačového softwaru je dalším krokem v přisuzování lidských atributů čistě výpočetním systémům.
Tento trend ilustruje například krok společnosti Anthropic, která počátkem roku zveřejnila rozsáhlou ústavu pro svůj model Claude. V ní definovala osobnostní rysy jako vřelost, poctivost a oddanost etickým zásadám – tedy charakteristiky, jež si obvykle spojujeme s kvalitním lidským vedením. Podobná vyhlášení však pouze posilují iluzi, že sofistikovaný chatbot může fungovat stejně jako živý vedoucí pracovník.
Varování před podléháním této iluzi je proto zásadní. Odhalování těchto technologických chimér pomáhá bránit šíření mýtu, že by umělá inteligence v čele podniku mohla plnohodnotně nahradit skutečného lidského lídra a převzít jeho nejrozmanitější lidské vlastnosti, bez nichž je opravdové vedení lidí dlouhodobě nemyslitelné.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
