Globální zdravotnické organizace a regulační úřady odmítají nepodložená tvrzení Donalda Trumpa, který se pokusil spojit běžně dostupné léky proti bolesti a očkování s autismem. V reakci na to, co Trump uvedl, britský ministr zdravotnictví Wes Streeting vyzval britskou veřejnost, aby „nevěnovala absolutně žádnou pozornost tomu, co Donald Trump říká o medicíně.“
V pondělí Trump poradil těhotným ženám, aby se vyhýbaly acetaminofenu (paracetamolu), a uvedl, že ty, které to nemohou „překonat“, by měly omezit jeho užívání. Dále také varoval rodiče, aby oddálili nebo se zcela vyhnuli některým vakcínám, čímž vystavil děti riziku smrtelných nemocí. Řekl, že by se nemělo nechat „čerpat do vašeho dítěte tu největší hromadu věcí, jakou jste kdy v životě viděli.“
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že zpochybňování hodnoty život zachraňujících vakcín je zavádějící. Mluvčí WHO, Tarik Jašarević, uvedl, že „víme, že vakcíny nezpůsobují autismus. Vakcíny, jak jsem řekl, zachraňují nespočet životů. To je něco, co věda prokázala a tyto věci by neměly být zpochybňovány.“
Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting byl ve své kritice ještě přímější, když řekl: „Upřímně, věřím doktorům víc než prezidentu Trumpovi. Musím to říct naprosto jasně: neexistuje žádný důkaz, který by spojoval užívání paracetamolu těhotnými ženami s autismem u jejich dětí. Žádný.“
I regulační úřady Spojeného království, Evropy a Austrálie potvrdily, že neexistují žádné důkazy, které by spojovaly užívání paracetamolu během těhotenství s autismem. Australský regulátor dokonce prohlásil, že se připojí k ostatním globálním regulačním orgánům a odmítne tvrzení týkající se spojitosti mezi paracetamolem a autismem nebo ADHD u dětí.
Své poznámky pronesl Donald Trump po boku svého ministra zdravotnictví, Roberta F. Kennedyho Jr., který je známý svými nepodloženými tvrzeními o autismu a různými konspiračními teoriemi spojenými s očkováním. Experty považují jeho snahu najít příčinu tak komplexního syndromu, který se zkoumá po desetiletí, za naprosto nerealistickou.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trpělo v roce 2022 v USA autismem jedno z 31 dětí ve věku osmi let, což je výrazný nárůst oproti roku 2000, kdy to bylo zhruba jedno ze 150 dětí. Lékaři se domnívají, že existují dva hlavní důvody pro nárůst, a žádný z nich nesouvisí s očkováním nebo léky: za prvé, definice autismu se rozšířila, a za druhé, rodiče častěji vyhledávají diagnostiku, protože se o autismu více ví.
Tvrzení Bílého domu se podle všeho opírají o revizi 46 dřívějších studií z roku 2025, které naznačovaly souvislost mezi prenatální expozicí paracetamolu a zvýšenou šancí na neurovývojové poruchy. Autoři těchto studií však upozornili, že neprokázali příčinnou souvislost a doporučili, aby těhotné ženy nadále používaly paracetamol v nejnižší možné dávce a po nejkratší možnou dobu.
Odborníci poukazují na rozsáhlou švédskou studii z roku 2024, která sledovala 2,4 milionu porodů a nenašla žádný důkaz souvislosti mezi prenatální expozicí paracetamolu a autismem.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.