Globální zdravotnické organizace a regulační úřady odmítají nepodložená tvrzení Donalda Trumpa, který se pokusil spojit běžně dostupné léky proti bolesti a očkování s autismem. V reakci na to, co Trump uvedl, britský ministr zdravotnictví Wes Streeting vyzval britskou veřejnost, aby „nevěnovala absolutně žádnou pozornost tomu, co Donald Trump říká o medicíně.“
V pondělí Trump poradil těhotným ženám, aby se vyhýbaly acetaminofenu (paracetamolu), a uvedl, že ty, které to nemohou „překonat“, by měly omezit jeho užívání. Dále také varoval rodiče, aby oddálili nebo se zcela vyhnuli některým vakcínám, čímž vystavil děti riziku smrtelných nemocí. Řekl, že by se nemělo nechat „čerpat do vašeho dítěte tu největší hromadu věcí, jakou jste kdy v životě viděli.“
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že zpochybňování hodnoty život zachraňujících vakcín je zavádějící. Mluvčí WHO, Tarik Jašarević, uvedl, že „víme, že vakcíny nezpůsobují autismus. Vakcíny, jak jsem řekl, zachraňují nespočet životů. To je něco, co věda prokázala a tyto věci by neměly být zpochybňovány.“
Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting byl ve své kritice ještě přímější, když řekl: „Upřímně, věřím doktorům víc než prezidentu Trumpovi. Musím to říct naprosto jasně: neexistuje žádný důkaz, který by spojoval užívání paracetamolu těhotnými ženami s autismem u jejich dětí. Žádný.“
I regulační úřady Spojeného království, Evropy a Austrálie potvrdily, že neexistují žádné důkazy, které by spojovaly užívání paracetamolu během těhotenství s autismem. Australský regulátor dokonce prohlásil, že se připojí k ostatním globálním regulačním orgánům a odmítne tvrzení týkající se spojitosti mezi paracetamolem a autismem nebo ADHD u dětí.
Své poznámky pronesl Donald Trump po boku svého ministra zdravotnictví, Roberta F. Kennedyho Jr., který je známý svými nepodloženými tvrzeními o autismu a různými konspiračními teoriemi spojenými s očkováním. Experty považují jeho snahu najít příčinu tak komplexního syndromu, který se zkoumá po desetiletí, za naprosto nerealistickou.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trpělo v roce 2022 v USA autismem jedno z 31 dětí ve věku osmi let, což je výrazný nárůst oproti roku 2000, kdy to bylo zhruba jedno ze 150 dětí. Lékaři se domnívají, že existují dva hlavní důvody pro nárůst, a žádný z nich nesouvisí s očkováním nebo léky: za prvé, definice autismu se rozšířila, a za druhé, rodiče častěji vyhledávají diagnostiku, protože se o autismu více ví.
Tvrzení Bílého domu se podle všeho opírají o revizi 46 dřívějších studií z roku 2025, které naznačovaly souvislost mezi prenatální expozicí paracetamolu a zvýšenou šancí na neurovývojové poruchy. Autoři těchto studií však upozornili, že neprokázali příčinnou souvislost a doporučili, aby těhotné ženy nadále používaly paracetamol v nejnižší možné dávce a po nejkratší možnou dobu.
Odborníci poukazují na rozsáhlou švédskou studii z roku 2024, která sledovala 2,4 milionu porodů a nenašla žádný důkaz souvislosti mezi prenatální expozicí paracetamolu a autismem.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.