Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Podle bývalých velitelů NATO a bezpečnostních expertů jsou britské ozbrojené síly a obranný systém nedostatečně připraveny čelit rozsáhlému útoku. Zároveň se ukazuje, že kritická infrastruktura – od energetiky po zdravotnictví – by mohla být snadným terčem. Dokument má vycházet z válečné příručky z dob studené války a počítá mimo jiné s evakuací členů královské rodiny do tajných bunkrů, zavedením potravinových přídělů a vytvořením 12 správních zón s výjimečnými pravomocemi pro ministry.
V souvislosti s aktualizací těchto plánů zaznívají opakovaná varování, že Británie by mohla být první na řadě v případě útoku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Kolonel Hamish De Bretton-Gordon upozorňuje, že současná hrozba je výrazně jiná než před dvaceti lety, a plánování by se tomu mělo přizpůsobit. „Putin již dříve prokázal ochotu zaútočit, jak ukázal například při útoku nervovým jedem v Salisbury v roce 2018. Hrozba je reálná a musíme ji brát vážně,“ uvedl.
Plán rovněž předpokládá posílení kybernetické obrany, zejména prostřednictvím rozšířených pravomocí a financování agentury GCHQ. Obavy panují i kolem pěti aktivních britských jaderných elektráren – v případě zásahu by mohly způsobit radioaktivní kontaminaci s dlouhodobými následky.
Mezitím britské ozbrojené síly cvičí v rámci mezinárodních manévrů Steadfast Dart 2025 spolu s dalšími osmi zeměmi. Souběžně však zaznívá ostrá kritika stavu britské armády. Podle bývalého vojenského poradce vlády Richarda Kempa je „mezi požadavky a skutečnými schopnostmi propast“ – Británie dnes podle něj nemá dostatečný počet vojáků ani moderní výzbroj, aby zvládla rozsáhlejší konflikt. Varuje i před nedostatkem základních jednotek jako je pěchota, obrněné složky či dělostřelectvo.
Experti se shodují, že britská protivzdušná obrana není schopna čelit masivnímu útoku balistickými střelami nebo drony. V porovnání například s Izraelem, který čelí častým raketovým útokům, je britská obrana „nepřipravená“, uvedl Kemp. „Pokud by nás Rusko napadlo tak, jako Ukrajinu v roce 2022, naše obrana by během několika hodin selhala a klíčové cíle by byly zničeny,“ varuje.
Diskuze se rozbíhá i kolem nutnosti opětovného zavedení branné povinnosti. Zatímco řada evropských zemí již přistoupila k přípravám na možný konflikt včetně povolávání záloh, britské ozbrojené síly podle analytiků trpí dlouhodobým podfinancováním a personální krizí. Podle studie obranného analytika Stuarta Crawforda se armádě nedaří rekrutovat nové vojáky již více než deset let.
Za rostoucím napětím mezi Londýnem a Moskvou stojí i aktivní role Velké Británie při podpoře Ukrajiny, kde Starmerova vláda společně s Francií patří k nejhlasitějším zastáncům pokračující pomoci. I to je důvod, proč Putin a jeho okolí mohou Británii vnímat jako prioritu pro případný útok.
Zda se Británie dokáže připravit včas, zůstává otázkou. Jedno je však jisté – v situaci, kdy se válečná hrozba opět stává součástí evropské reality, se Londýn snaží alespoň částečně dohnat ztracený čas.
Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.