Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Podle bývalých velitelů NATO a bezpečnostních expertů jsou britské ozbrojené síly a obranný systém nedostatečně připraveny čelit rozsáhlému útoku. Zároveň se ukazuje, že kritická infrastruktura – od energetiky po zdravotnictví – by mohla být snadným terčem. Dokument má vycházet z válečné příručky z dob studené války a počítá mimo jiné s evakuací členů královské rodiny do tajných bunkrů, zavedením potravinových přídělů a vytvořením 12 správních zón s výjimečnými pravomocemi pro ministry.
V souvislosti s aktualizací těchto plánů zaznívají opakovaná varování, že Británie by mohla být první na řadě v případě útoku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Kolonel Hamish De Bretton-Gordon upozorňuje, že současná hrozba je výrazně jiná než před dvaceti lety, a plánování by se tomu mělo přizpůsobit. „Putin již dříve prokázal ochotu zaútočit, jak ukázal například při útoku nervovým jedem v Salisbury v roce 2018. Hrozba je reálná a musíme ji brát vážně,“ uvedl.
Plán rovněž předpokládá posílení kybernetické obrany, zejména prostřednictvím rozšířených pravomocí a financování agentury GCHQ. Obavy panují i kolem pěti aktivních britských jaderných elektráren – v případě zásahu by mohly způsobit radioaktivní kontaminaci s dlouhodobými následky.
Mezitím britské ozbrojené síly cvičí v rámci mezinárodních manévrů Steadfast Dart 2025 spolu s dalšími osmi zeměmi. Souběžně však zaznívá ostrá kritika stavu britské armády. Podle bývalého vojenského poradce vlády Richarda Kempa je „mezi požadavky a skutečnými schopnostmi propast“ – Británie dnes podle něj nemá dostatečný počet vojáků ani moderní výzbroj, aby zvládla rozsáhlejší konflikt. Varuje i před nedostatkem základních jednotek jako je pěchota, obrněné složky či dělostřelectvo.
Experti se shodují, že britská protivzdušná obrana není schopna čelit masivnímu útoku balistickými střelami nebo drony. V porovnání například s Izraelem, který čelí častým raketovým útokům, je britská obrana „nepřipravená“, uvedl Kemp. „Pokud by nás Rusko napadlo tak, jako Ukrajinu v roce 2022, naše obrana by během několika hodin selhala a klíčové cíle by byly zničeny,“ varuje.
Diskuze se rozbíhá i kolem nutnosti opětovného zavedení branné povinnosti. Zatímco řada evropských zemí již přistoupila k přípravám na možný konflikt včetně povolávání záloh, britské ozbrojené síly podle analytiků trpí dlouhodobým podfinancováním a personální krizí. Podle studie obranného analytika Stuarta Crawforda se armádě nedaří rekrutovat nové vojáky již více než deset let.
Za rostoucím napětím mezi Londýnem a Moskvou stojí i aktivní role Velké Británie při podpoře Ukrajiny, kde Starmerova vláda společně s Francií patří k nejhlasitějším zastáncům pokračující pomoci. I to je důvod, proč Putin a jeho okolí mohou Británii vnímat jako prioritu pro případný útok.
Zda se Británie dokáže připravit včas, zůstává otázkou. Jedno je však jisté – v situaci, kdy se válečná hrozba opět stává součástí evropské reality, se Londýn snaží alespoň částečně dohnat ztracený čas.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.