Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Podle bývalých velitelů NATO a bezpečnostních expertů jsou britské ozbrojené síly a obranný systém nedostatečně připraveny čelit rozsáhlému útoku. Zároveň se ukazuje, že kritická infrastruktura – od energetiky po zdravotnictví – by mohla být snadným terčem. Dokument má vycházet z válečné příručky z dob studené války a počítá mimo jiné s evakuací členů královské rodiny do tajných bunkrů, zavedením potravinových přídělů a vytvořením 12 správních zón s výjimečnými pravomocemi pro ministry.
V souvislosti s aktualizací těchto plánů zaznívají opakovaná varování, že Británie by mohla být první na řadě v případě útoku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Kolonel Hamish De Bretton-Gordon upozorňuje, že současná hrozba je výrazně jiná než před dvaceti lety, a plánování by se tomu mělo přizpůsobit. „Putin již dříve prokázal ochotu zaútočit, jak ukázal například při útoku nervovým jedem v Salisbury v roce 2018. Hrozba je reálná a musíme ji brát vážně,“ uvedl.
Plán rovněž předpokládá posílení kybernetické obrany, zejména prostřednictvím rozšířených pravomocí a financování agentury GCHQ. Obavy panují i kolem pěti aktivních britských jaderných elektráren – v případě zásahu by mohly způsobit radioaktivní kontaminaci s dlouhodobými následky.
Mezitím britské ozbrojené síly cvičí v rámci mezinárodních manévrů Steadfast Dart 2025 spolu s dalšími osmi zeměmi. Souběžně však zaznívá ostrá kritika stavu britské armády. Podle bývalého vojenského poradce vlády Richarda Kempa je „mezi požadavky a skutečnými schopnostmi propast“ – Británie dnes podle něj nemá dostatečný počet vojáků ani moderní výzbroj, aby zvládla rozsáhlejší konflikt. Varuje i před nedostatkem základních jednotek jako je pěchota, obrněné složky či dělostřelectvo.
Experti se shodují, že britská protivzdušná obrana není schopna čelit masivnímu útoku balistickými střelami nebo drony. V porovnání například s Izraelem, který čelí častým raketovým útokům, je britská obrana „nepřipravená“, uvedl Kemp. „Pokud by nás Rusko napadlo tak, jako Ukrajinu v roce 2022, naše obrana by během několika hodin selhala a klíčové cíle by byly zničeny,“ varuje.
Diskuze se rozbíhá i kolem nutnosti opětovného zavedení branné povinnosti. Zatímco řada evropských zemí již přistoupila k přípravám na možný konflikt včetně povolávání záloh, britské ozbrojené síly podle analytiků trpí dlouhodobým podfinancováním a personální krizí. Podle studie obranného analytika Stuarta Crawforda se armádě nedaří rekrutovat nové vojáky již více než deset let.
Za rostoucím napětím mezi Londýnem a Moskvou stojí i aktivní role Velké Británie při podpoře Ukrajiny, kde Starmerova vláda společně s Francií patří k nejhlasitějším zastáncům pokračující pomoci. I to je důvod, proč Putin a jeho okolí mohou Británii vnímat jako prioritu pro případný útok.
Zda se Británie dokáže připravit včas, zůstává otázkou. Jedno je však jisté – v situaci, kdy se válečná hrozba opět stává součástí evropské reality, se Londýn snaží alespoň částečně dohnat ztracený čas.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.