Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Podle bývalých velitelů NATO a bezpečnostních expertů jsou britské ozbrojené síly a obranný systém nedostatečně připraveny čelit rozsáhlému útoku. Zároveň se ukazuje, že kritická infrastruktura – od energetiky po zdravotnictví – by mohla být snadným terčem. Dokument má vycházet z válečné příručky z dob studené války a počítá mimo jiné s evakuací členů královské rodiny do tajných bunkrů, zavedením potravinových přídělů a vytvořením 12 správních zón s výjimečnými pravomocemi pro ministry.
V souvislosti s aktualizací těchto plánů zaznívají opakovaná varování, že Británie by mohla být první na řadě v případě útoku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Kolonel Hamish De Bretton-Gordon upozorňuje, že současná hrozba je výrazně jiná než před dvaceti lety, a plánování by se tomu mělo přizpůsobit. „Putin již dříve prokázal ochotu zaútočit, jak ukázal například při útoku nervovým jedem v Salisbury v roce 2018. Hrozba je reálná a musíme ji brát vážně,“ uvedl.
Plán rovněž předpokládá posílení kybernetické obrany, zejména prostřednictvím rozšířených pravomocí a financování agentury GCHQ. Obavy panují i kolem pěti aktivních britských jaderných elektráren – v případě zásahu by mohly způsobit radioaktivní kontaminaci s dlouhodobými následky.
Mezitím britské ozbrojené síly cvičí v rámci mezinárodních manévrů Steadfast Dart 2025 spolu s dalšími osmi zeměmi. Souběžně však zaznívá ostrá kritika stavu britské armády. Podle bývalého vojenského poradce vlády Richarda Kempa je „mezi požadavky a skutečnými schopnostmi propast“ – Británie dnes podle něj nemá dostatečný počet vojáků ani moderní výzbroj, aby zvládla rozsáhlejší konflikt. Varuje i před nedostatkem základních jednotek jako je pěchota, obrněné složky či dělostřelectvo.
Experti se shodují, že britská protivzdušná obrana není schopna čelit masivnímu útoku balistickými střelami nebo drony. V porovnání například s Izraelem, který čelí častým raketovým útokům, je britská obrana „nepřipravená“, uvedl Kemp. „Pokud by nás Rusko napadlo tak, jako Ukrajinu v roce 2022, naše obrana by během několika hodin selhala a klíčové cíle by byly zničeny,“ varuje.
Diskuze se rozbíhá i kolem nutnosti opětovného zavedení branné povinnosti. Zatímco řada evropských zemí již přistoupila k přípravám na možný konflikt včetně povolávání záloh, britské ozbrojené síly podle analytiků trpí dlouhodobým podfinancováním a personální krizí. Podle studie obranného analytika Stuarta Crawforda se armádě nedaří rekrutovat nové vojáky již více než deset let.
Za rostoucím napětím mezi Londýnem a Moskvou stojí i aktivní role Velké Británie při podpoře Ukrajiny, kde Starmerova vláda společně s Francií patří k nejhlasitějším zastáncům pokračující pomoci. I to je důvod, proč Putin a jeho okolí mohou Británii vnímat jako prioritu pro případný útok.
Zda se Británie dokáže připravit včas, zůstává otázkou. Jedno je však jisté – v situaci, kdy se válečná hrozba opět stává součástí evropské reality, se Londýn snaží alespoň částečně dohnat ztracený čas.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.