Británie se tajně připravuje na válku. Počítá s jadernými údery

Podle bývalých velitelů NATO a bezpečnostních expertů jsou britské ozbrojené síly a obranný systém nedostatečně připraveny čelit rozsáhlému útoku. Zároveň se ukazuje, že kritická infrastruktura – od energetiky po zdravotnictví – by mohla být snadným terčem. Dokument má vycházet z válečné příručky z dob studené války a počítá mimo jiné s evakuací členů královské rodiny do tajných bunkrů, zavedením potravinových přídělů a vytvořením 12 správních zón s výjimečnými pravomocemi pro ministry.

V souvislosti s aktualizací těchto plánů zaznívají opakovaná varování, že Británie by mohla být první na řadě v případě útoku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Kolonel Hamish De Bretton-Gordon upozorňuje, že současná hrozba je výrazně jiná než před dvaceti lety, a plánování by se tomu mělo přizpůsobit. „Putin již dříve prokázal ochotu zaútočit, jak ukázal například při útoku nervovým jedem v Salisbury v roce 2018. Hrozba je reálná a musíme ji brát vážně,“ uvedl.

Plán rovněž předpokládá posílení kybernetické obrany, zejména prostřednictvím rozšířených pravomocí a financování agentury GCHQ. Obavy panují i kolem pěti aktivních britských jaderných elektráren – v případě zásahu by mohly způsobit radioaktivní kontaminaci s dlouhodobými následky.

Mezitím britské ozbrojené síly cvičí v rámci mezinárodních manévrů Steadfast Dart 2025 spolu s dalšími osmi zeměmi. Souběžně však zaznívá ostrá kritika stavu britské armády. Podle bývalého vojenského poradce vlády Richarda Kempa je „mezi požadavky a skutečnými schopnostmi propast“ – Británie dnes podle něj nemá dostatečný počet vojáků ani moderní výzbroj, aby zvládla rozsáhlejší konflikt. Varuje i před nedostatkem základních jednotek jako je pěchota, obrněné složky či dělostřelectvo.

Experti se shodují, že britská protivzdušná obrana není schopna čelit masivnímu útoku balistickými střelami nebo drony. V porovnání například s Izraelem, který čelí častým raketovým útokům, je britská obrana „nepřipravená“, uvedl Kemp. „Pokud by nás Rusko napadlo tak, jako Ukrajinu v roce 2022, naše obrana by během několika hodin selhala a klíčové cíle by byly zničeny,“ varuje.

Diskuze se rozbíhá i kolem nutnosti opětovného zavedení branné povinnosti. Zatímco řada evropských zemí již přistoupila k přípravám na možný konflikt včetně povolávání záloh, britské ozbrojené síly podle analytiků trpí dlouhodobým podfinancováním a personální krizí. Podle studie obranného analytika Stuarta Crawforda se armádě nedaří rekrutovat nové vojáky již více než deset let.

Za rostoucím napětím mezi Londýnem a Moskvou stojí i aktivní role Velké Británie při podpoře Ukrajiny, kde Starmerova vláda společně s Francií patří k nejhlasitějším zastáncům pokračující pomoci. I to je důvod, proč Putin a jeho okolí mohou Británii vnímat jako prioritu pro případný útok.

Zda se Británie dokáže připravit včas, zůstává otázkou. Jedno je však jisté – v situaci, kdy se válečná hrozba opět stává součástí evropské reality, se Londýn snaží alespoň částečně dohnat ztracený čas.