Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Podle zprávy Production Gap 2025 od think-tanků SEI, Climate Analytics a Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, pokud se uskuteční všechny plánované nové projekty, svět vyprodukuje v roce 2030 více než dvojnásobné množství fosilních paliv, než je slučitelné s udržením globálního oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Zpráva analyzovala dvacet největších světových producentů, kteří se na celkové těžbě podílejí zhruba 80 procenty.
Většina analyzovaných zemí, včetně Spojených států, Ruska, Saúdské Arábie a Číny, plánuje navýšit produkci fosilních paliv. Od roku 2023 jedenáct z dvaceti zemí navíc své plány na těžbu ještě zvýšilo. Pouze Spojené království, Austrálie a Norsko plánují do roku 2030 snížit produkci ropy a zemního plynu. Zpráva uvádí, že k dosažení klimatických cílů je zapotřebí urychlená náprava. Emily Ghosh z institutu SEI varovala, že „produkce fosilních paliv měla dosáhnout vrcholu a začít klesat. Každý rok zpoždění výrazně zvyšuje tlak na klima“.
Ačkoli některé státy, včetně Číny, USA a Německa, plánují snížit produkci uhlí, Indie, Rusko, Kolumbie a Austrálie naopak plánují těžbu navýšit. Klíčová je také poptávka po fosilních palivech. Přestože obnovitelné zdroje energie zažívají růst, podle Neila Granta z Climate Analytics zatím slouží spíše jako doplněk k fosilním palivům, než aby je nahradily. Mnoho vlád navíc přistupuje k energetickému přechodu velmi pomalu. To může vést k tomu, že hlasy lobbistů za fosilní paliva zesílí a budou bránit přechodu na čistší a zelenější ekonomiku.
Na klimatickém summitu COP26 v roce 2021 se státy dohodly na postupném omezování uhlí, přestože původní závazek byl ještě silnější. Na summitu COP28 v roce 2023 pak státy přijaly závazek „přechodu od fosilních paliv,“ avšak bez přesného plánu. I přesto, že vlády formálně uznaly nutnost takového přechodu, mnoho z nich se stále drží strategií závislých na fosilních palivech.
Zpráva byla zveřejněna v době, kdy se světoví lídři připravují na setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem v New Yorku před listopadovým summitem COP30 v Brazílii. V souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 mají vlády letos předložit nové národní plány pro období do roku 2035. I přesto hlavní klimatický představitel OSN Simon Stiell varoval, že tyto plány nebudou dostačující k udržení oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia.
Problémem je také nedostatečné financování zelených projektů. Jiná zpráva organizace Industrial Transition Accelerator odhaduje, že z více než 700 nízkouhlíkových průmyslových instalací, které jsou ve fázi plánování, jich potřebné finance k realizaci získává pouze 15 ročně. Emily Ghosh na závěr zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 stupně je nutné rapidně snížit investice do uhlí, ropy a plynu a přesměrovat je do energetického přechodu, který upřednostní spravedlnost a rovnost.
Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Americký prezident Donald Trump dal během pohřební tryzny za Charlieho Kirka, známého konzervativního komentátora, jasně najevo, že jeho smrt ho nijak neobměkčí a ani ho nepřiměje k tomu, aby se pokusil o sjednocení národa. Podle prezidenta byla Kirkova vražda důvodem k tomu, aby se ještě razantněji a bezohledněji pokoušel o posílení své moci. Tento šokující čin tak okamžitě vyústil v další politické rozdělení.
Úřady ve Spojených státech by měly v nejbližší době oznámit, že užívání oblíbeného léku na bolest Tylenol v těhotenství je spojeno s rizikem autismu.
Rozhodnutí Velké Británie, Kanady a Austrálie uznat palestinský stát vyvolalo naděje na oživení takzvaného dvoustátního řešení. Podle diplomata Husama Zomlota je tento krok jedním z posledních pokusů o dosažení míru v regionu.
Dva německé stíhací letouny Eurofighter v neděli vzlétly, aby zachytily a sledovaly ruský vojenský letoun. Jednalo se o špionážní letoun Il-20M, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, ale bez letového plánu a rádiového spojení.
Britská vláda uvažuje o využití zmrazených ruských státních aktiv v hodnotě 25 miliard liber k financování půjček pro Ukrajinu. Britská ministryně financí Rachel Reevesová představila tento kontroverzní plán na sobotním setkání ministrů financí Evropské unie v Kodani.
Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.
Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.