Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Podle zprávy Production Gap 2025 od think-tanků SEI, Climate Analytics a Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, pokud se uskuteční všechny plánované nové projekty, svět vyprodukuje v roce 2030 více než dvojnásobné množství fosilních paliv, než je slučitelné s udržením globálního oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Zpráva analyzovala dvacet největších světových producentů, kteří se na celkové těžbě podílejí zhruba 80 procenty.
Většina analyzovaných zemí, včetně Spojených států, Ruska, Saúdské Arábie a Číny, plánuje navýšit produkci fosilních paliv. Od roku 2023 jedenáct z dvaceti zemí navíc své plány na těžbu ještě zvýšilo. Pouze Spojené království, Austrálie a Norsko plánují do roku 2030 snížit produkci ropy a zemního plynu. Zpráva uvádí, že k dosažení klimatických cílů je zapotřebí urychlená náprava. Emily Ghosh z institutu SEI varovala, že „produkce fosilních paliv měla dosáhnout vrcholu a začít klesat. Každý rok zpoždění výrazně zvyšuje tlak na klima“.
Ačkoli některé státy, včetně Číny, USA a Německa, plánují snížit produkci uhlí, Indie, Rusko, Kolumbie a Austrálie naopak plánují těžbu navýšit. Klíčová je také poptávka po fosilních palivech. Přestože obnovitelné zdroje energie zažívají růst, podle Neila Granta z Climate Analytics zatím slouží spíše jako doplněk k fosilním palivům, než aby je nahradily. Mnoho vlád navíc přistupuje k energetickému přechodu velmi pomalu. To může vést k tomu, že hlasy lobbistů za fosilní paliva zesílí a budou bránit přechodu na čistší a zelenější ekonomiku.
Na klimatickém summitu COP26 v roce 2021 se státy dohodly na postupném omezování uhlí, přestože původní závazek byl ještě silnější. Na summitu COP28 v roce 2023 pak státy přijaly závazek „přechodu od fosilních paliv,“ avšak bez přesného plánu. I přesto, že vlády formálně uznaly nutnost takového přechodu, mnoho z nich se stále drží strategií závislých na fosilních palivech.
Zpráva byla zveřejněna v době, kdy se světoví lídři připravují na setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem v New Yorku před listopadovým summitem COP30 v Brazílii. V souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 mají vlády letos předložit nové národní plány pro období do roku 2035. I přesto hlavní klimatický představitel OSN Simon Stiell varoval, že tyto plány nebudou dostačující k udržení oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia.
Problémem je také nedostatečné financování zelených projektů. Jiná zpráva organizace Industrial Transition Accelerator odhaduje, že z více než 700 nízkouhlíkových průmyslových instalací, které jsou ve fázi plánování, jich potřebné finance k realizaci získává pouze 15 ročně. Emily Ghosh na závěr zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 stupně je nutné rapidně snížit investice do uhlí, ropy a plynu a přesměrovat je do energetického přechodu, který upřednostní spravedlnost a rovnost.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.