Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Podle zprávy Production Gap 2025 od think-tanků SEI, Climate Analytics a Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, pokud se uskuteční všechny plánované nové projekty, svět vyprodukuje v roce 2030 více než dvojnásobné množství fosilních paliv, než je slučitelné s udržením globálního oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Zpráva analyzovala dvacet největších světových producentů, kteří se na celkové těžbě podílejí zhruba 80 procenty.
Většina analyzovaných zemí, včetně Spojených států, Ruska, Saúdské Arábie a Číny, plánuje navýšit produkci fosilních paliv. Od roku 2023 jedenáct z dvaceti zemí navíc své plány na těžbu ještě zvýšilo. Pouze Spojené království, Austrálie a Norsko plánují do roku 2030 snížit produkci ropy a zemního plynu. Zpráva uvádí, že k dosažení klimatických cílů je zapotřebí urychlená náprava. Emily Ghosh z institutu SEI varovala, že „produkce fosilních paliv měla dosáhnout vrcholu a začít klesat. Každý rok zpoždění výrazně zvyšuje tlak na klima“.
Ačkoli některé státy, včetně Číny, USA a Německa, plánují snížit produkci uhlí, Indie, Rusko, Kolumbie a Austrálie naopak plánují těžbu navýšit. Klíčová je také poptávka po fosilních palivech. Přestože obnovitelné zdroje energie zažívají růst, podle Neila Granta z Climate Analytics zatím slouží spíše jako doplněk k fosilním palivům, než aby je nahradily. Mnoho vlád navíc přistupuje k energetickému přechodu velmi pomalu. To může vést k tomu, že hlasy lobbistů za fosilní paliva zesílí a budou bránit přechodu na čistší a zelenější ekonomiku.
Na klimatickém summitu COP26 v roce 2021 se státy dohodly na postupném omezování uhlí, přestože původní závazek byl ještě silnější. Na summitu COP28 v roce 2023 pak státy přijaly závazek „přechodu od fosilních paliv,“ avšak bez přesného plánu. I přesto, že vlády formálně uznaly nutnost takového přechodu, mnoho z nich se stále drží strategií závislých na fosilních palivech.
Zpráva byla zveřejněna v době, kdy se světoví lídři připravují na setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem v New Yorku před listopadovým summitem COP30 v Brazílii. V souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 mají vlády letos předložit nové národní plány pro období do roku 2035. I přesto hlavní klimatický představitel OSN Simon Stiell varoval, že tyto plány nebudou dostačující k udržení oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia.
Problémem je také nedostatečné financování zelených projektů. Jiná zpráva organizace Industrial Transition Accelerator odhaduje, že z více než 700 nízkouhlíkových průmyslových instalací, které jsou ve fázi plánování, jich potřebné finance k realizaci získává pouze 15 ročně. Emily Ghosh na závěr zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 stupně je nutné rapidně snížit investice do uhlí, ropy a plynu a přesměrovat je do energetického přechodu, který upřednostní spravedlnost a rovnost.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.