Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Podle zprávy Production Gap 2025 od think-tanků SEI, Climate Analytics a Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, pokud se uskuteční všechny plánované nové projekty, svět vyprodukuje v roce 2030 více než dvojnásobné množství fosilních paliv, než je slučitelné s udržením globálního oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Zpráva analyzovala dvacet největších světových producentů, kteří se na celkové těžbě podílejí zhruba 80 procenty.
Většina analyzovaných zemí, včetně Spojených států, Ruska, Saúdské Arábie a Číny, plánuje navýšit produkci fosilních paliv. Od roku 2023 jedenáct z dvaceti zemí navíc své plány na těžbu ještě zvýšilo. Pouze Spojené království, Austrálie a Norsko plánují do roku 2030 snížit produkci ropy a zemního plynu. Zpráva uvádí, že k dosažení klimatických cílů je zapotřebí urychlená náprava. Emily Ghosh z institutu SEI varovala, že „produkce fosilních paliv měla dosáhnout vrcholu a začít klesat. Každý rok zpoždění výrazně zvyšuje tlak na klima“.
Ačkoli některé státy, včetně Číny, USA a Německa, plánují snížit produkci uhlí, Indie, Rusko, Kolumbie a Austrálie naopak plánují těžbu navýšit. Klíčová je také poptávka po fosilních palivech. Přestože obnovitelné zdroje energie zažívají růst, podle Neila Granta z Climate Analytics zatím slouží spíše jako doplněk k fosilním palivům, než aby je nahradily. Mnoho vlád navíc přistupuje k energetickému přechodu velmi pomalu. To může vést k tomu, že hlasy lobbistů za fosilní paliva zesílí a budou bránit přechodu na čistší a zelenější ekonomiku.
Na klimatickém summitu COP26 v roce 2021 se státy dohodly na postupném omezování uhlí, přestože původní závazek byl ještě silnější. Na summitu COP28 v roce 2023 pak státy přijaly závazek „přechodu od fosilních paliv,“ avšak bez přesného plánu. I přesto, že vlády formálně uznaly nutnost takového přechodu, mnoho z nich se stále drží strategií závislých na fosilních palivech.
Zpráva byla zveřejněna v době, kdy se světoví lídři připravují na setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem v New Yorku před listopadovým summitem COP30 v Brazílii. V souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 mají vlády letos předložit nové národní plány pro období do roku 2035. I přesto hlavní klimatický představitel OSN Simon Stiell varoval, že tyto plány nebudou dostačující k udržení oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia.
Problémem je také nedostatečné financování zelených projektů. Jiná zpráva organizace Industrial Transition Accelerator odhaduje, že z více než 700 nízkouhlíkových průmyslových instalací, které jsou ve fázi plánování, jich potřebné finance k realizaci získává pouze 15 ročně. Emily Ghosh na závěr zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 stupně je nutné rapidně snížit investice do uhlí, ropy a plynu a přesměrovat je do energetického přechodu, který upřednostní spravedlnost a rovnost.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?