Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Podle zprávy Production Gap 2025 od think-tanků SEI, Climate Analytics a Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj, pokud se uskuteční všechny plánované nové projekty, svět vyprodukuje v roce 2030 více než dvojnásobné množství fosilních paliv, než je slučitelné s udržením globálního oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Zpráva analyzovala dvacet největších světových producentů, kteří se na celkové těžbě podílejí zhruba 80 procenty.
Většina analyzovaných zemí, včetně Spojených států, Ruska, Saúdské Arábie a Číny, plánuje navýšit produkci fosilních paliv. Od roku 2023 jedenáct z dvaceti zemí navíc své plány na těžbu ještě zvýšilo. Pouze Spojené království, Austrálie a Norsko plánují do roku 2030 snížit produkci ropy a zemního plynu. Zpráva uvádí, že k dosažení klimatických cílů je zapotřebí urychlená náprava. Emily Ghosh z institutu SEI varovala, že „produkce fosilních paliv měla dosáhnout vrcholu a začít klesat. Každý rok zpoždění výrazně zvyšuje tlak na klima“.
Ačkoli některé státy, včetně Číny, USA a Německa, plánují snížit produkci uhlí, Indie, Rusko, Kolumbie a Austrálie naopak plánují těžbu navýšit. Klíčová je také poptávka po fosilních palivech. Přestože obnovitelné zdroje energie zažívají růst, podle Neila Granta z Climate Analytics zatím slouží spíše jako doplněk k fosilním palivům, než aby je nahradily. Mnoho vlád navíc přistupuje k energetickému přechodu velmi pomalu. To může vést k tomu, že hlasy lobbistů za fosilní paliva zesílí a budou bránit přechodu na čistší a zelenější ekonomiku.
Na klimatickém summitu COP26 v roce 2021 se státy dohodly na postupném omezování uhlí, přestože původní závazek byl ještě silnější. Na summitu COP28 v roce 2023 pak státy přijaly závazek „přechodu od fosilních paliv,“ avšak bez přesného plánu. I přesto, že vlády formálně uznaly nutnost takového přechodu, mnoho z nich se stále drží strategií závislých na fosilních palivech.
Zpráva byla zveřejněna v době, kdy se světoví lídři připravují na setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem v New Yorku před listopadovým summitem COP30 v Brazílii. V souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 mají vlády letos předložit nové národní plány pro období do roku 2035. I přesto hlavní klimatický představitel OSN Simon Stiell varoval, že tyto plány nebudou dostačující k udržení oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia.
Problémem je také nedostatečné financování zelených projektů. Jiná zpráva organizace Industrial Transition Accelerator odhaduje, že z více než 700 nízkouhlíkových průmyslových instalací, které jsou ve fázi plánování, jich potřebné finance k realizaci získává pouze 15 ročně. Emily Ghosh na závěr zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 stupně je nutné rapidně snížit investice do uhlí, ropy a plynu a přesměrovat je do energetického přechodu, který upřednostní spravedlnost a rovnost.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.