Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Prevost byl prefektem vatikánského Dikasteria pro biskupy se silným mezinárodním profilem díky misím v Peru i angažmá v Latinské Americe. Řadí se mezi reformátory, měl blízko k zesnulému papeži Františkovi, který mu svěřil klíčovou roli při výběru biskupů. Ve volbě uspěl navzdory obviněním z utajování sexuálního zneužívání v Peru, která jeho diecéze odmítla.
Bílý kouř vyšel ze speciálně nainstalovaného komína krátce po 18. hodině. V tu chvíli bylo jasné, že konkláve skončilo úspěšnou volbou nového papeže, který nahradí zesnulého Františka.
Konkláve bylo zahájeno ve středu, účastnilo se ho celkem 133 kardinálů. Poprvé se volilo již včera, další dvě neúspěšné volby proběhly v předchozím průběhu čtvrtečního dne. Úspěšné bylo čtvrté hlasování.
Nově zvolený papež byl po zvolení odveden do malé místnosti v sousedství Sixtenské kaple, kde se převlékl do papežského oděvu. Jeden z kardinálů následně oznámil rozhodnutí latinským souslovím "Habemus Papam" neboli "máme papeže". Krátce poté vystoupil Lev XIV. na balkon a poprvé se představil světu.
Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, bylo mu 88 let. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, kterou následovalo selhání srdce. Hlava katolické církve se v posledních týdnech před smrtí potýkala se zdravotními problémy, konkrétně onemocněl oboustranným zápalem plic.
Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, byl zvolen do čela katolické církve v březnu 2013 po předchozí rezignaci Benedikta XVI. Byl jako Argentinec prvním svatým otcem z amerického kontinentu a také prvním z Tovaryšstva Ježíšova. Byl také prvním papežem narozeným mimo Evropu od 8. století. V prosinci oslavil 88. narozeniny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
Veterináře v Česku momentálně zaměstnává zejména ptačí chřipka, která se za poslední dny potvrdila hned na několika místech. Špatné zprávy ale přicházejí i z Kroměřížska, kde se u uhynulého zvířete potvrdila nemoc, která je potenciálně přenosná na člověka. Informoval o tom Český rozhlas.
Nevyřízené účty mezi Jaromírem Soukupem a jednou z jeho bývalých partnerek opět vyplouvají na povrch. Eva Feuereislová nadále požaduje po podnikateli částku ve výši, která se blíží cifře 200 tisíc korun.
Exprezident Miloš Zeman od tohoto týdne opět úřaduje ve své kanceláři. Bývalá hlava státu se v posledních týdnech potýkala se zdravím, musela dokonce na operaci. Už o uplynulém víkendu se však Zeman zúčastnil posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou.
Pražský hrad se až jako druhý vyjádřil ke čtvrtečnímu jednání prezidenta Petra Pavla se šéfem Motoristů Petrem Macinkou. Podle prezidentské kanceláře byly hlavním tématem nominace strany vedené Macinkou na ministry v rodící se vládě Andreje Babiše (ANO).
Princezna Kate se sice do britské královské rodiny nenarodila, ale jako manželka budoucího krále stále častěji tahá za nitky. Jednou z jejích snah je pokus o usmíření mezi manželem a jeho mladším bratrem. Podle dostupných informací se snaží působit na prince Harryho, aby podnikl jisté kroky, které by zlepšení vztahů umožnily.
Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Zprávy o americkém mírovém plánu, který by po Ukrajině požadoval územní ústupky a omezení zbraní, považuje Oleksandr Merezhko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, za krajně nevěrohodné. Poslanec, který je členem strany Služebník lidu prezidenta Zelenského, řekl pro Sky News, že i když nezná veškeré detaily, na první pohled se jedná o nejdivnější plán, jaký kdy viděl.
Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Americko-saúdské vztahy zažívají jeden z nejprudších obratů poslední dekády. Korunní princ Muhammad bin Salmán, ještě nedávno izolovaný kvůli vraždě novináře Jamála Chášukdžího, se vrací do Washingtonu jako klíčový partner prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v něm dnes vidí nejen energetického giganta, ale i strategickou protiváhu Číně a investora s potenciálem ovlivnit americkou ekonomiku. Vztah obou zemí se tak posouvá výrazně pragmatičtějším a osobnějším směrem. Otázka lidských práv mezitím ustupuje do pozadí.
Kriminalisté i drážní inspektoři od rána vyšetřují čtvrteční srážku dvou vlaků na jihu Čech, která si vyžádala desítky zraněných. Policie již zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení. Podle předběžných informací projel rychlík návěstidlo v poloze stůj.
Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.