Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Prevost byl prefektem vatikánského Dikasteria pro biskupy se silným mezinárodním profilem díky misím v Peru i angažmá v Latinské Americe. Řadí se mezi reformátory, měl blízko k zesnulému papeži Františkovi, který mu svěřil klíčovou roli při výběru biskupů. Ve volbě uspěl navzdory obviněním z utajování sexuálního zneužívání v Peru, která jeho diecéze odmítla.
Bílý kouř vyšel ze speciálně nainstalovaného komína krátce po 18. hodině. V tu chvíli bylo jasné, že konkláve skončilo úspěšnou volbou nového papeže, který nahradí zesnulého Františka.
Konkláve bylo zahájeno ve středu, účastnilo se ho celkem 133 kardinálů. Poprvé se volilo již včera, další dvě neúspěšné volby proběhly v předchozím průběhu čtvrtečního dne. Úspěšné bylo čtvrté hlasování.
Nově zvolený papež byl po zvolení odveden do malé místnosti v sousedství Sixtenské kaple, kde se převlékl do papežského oděvu. Jeden z kardinálů následně oznámil rozhodnutí latinským souslovím "Habemus Papam" neboli "máme papeže". Krátce poté vystoupil Lev XIV. na balkon a poprvé se představil světu.
Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, bylo mu 88 let. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, kterou následovalo selhání srdce. Hlava katolické církve se v posledních týdnech před smrtí potýkala se zdravotními problémy, konkrétně onemocněl oboustranným zápalem plic.
Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, byl zvolen do čela katolické církve v březnu 2013 po předchozí rezignaci Benedikta XVI. Byl jako Argentinec prvním svatým otcem z amerického kontinentu a také prvním z Tovaryšstva Ježíšova. Byl také prvním papežem narozeným mimo Evropu od 8. století. V prosinci oslavil 88. narozeniny.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
Spojené státy znovu sází na osvědčený, ale hluboce problematický a systematicky neúspěšný recept. Po pokusech „stabilizovat“ Afghánistán a Irák nyní vstoupily do Venezuely, kde zadržely prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že zemi budou dočasně řídit. Vojenská správa cizího státu přitom zpochybňuje mezinárodní právo, posiluje antiamerikanismus a hrozí, že místo obnovy přinese regionu ještě hlubší chaos.
Donald Trump vystoupil před republikánskými zákonodárci ve Washingtonu a nešetřil chválou na adresu víkendové vojenské operace v Caracasu. Zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura, označil za „úžasný“, „brilantní“ a takticky naprosto neuvěřitelný. Prezident vyzdvihl zejména to, že na straně USA nedošlo k žádným ztrátám na životech, zatímco na straně obránců režimu zahynulo mnoho lidí, zejména Kubánců, kteří Madura chránili. Podle Trumpa se ukázalo, že americká armáda je nejmocnější silou na planetě, které se nikdo nemůže rovnat.
Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.