Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Prevost byl prefektem vatikánského Dikasteria pro biskupy se silným mezinárodním profilem díky misím v Peru i angažmá v Latinské Americe. Řadí se mezi reformátory, měl blízko k zesnulému papeži Františkovi, který mu svěřil klíčovou roli při výběru biskupů. Ve volbě uspěl navzdory obviněním z utajování sexuálního zneužívání v Peru, která jeho diecéze odmítla.
Bílý kouř vyšel ze speciálně nainstalovaného komína krátce po 18. hodině. V tu chvíli bylo jasné, že konkláve skončilo úspěšnou volbou nového papeže, který nahradí zesnulého Františka.
Konkláve bylo zahájeno ve středu, účastnilo se ho celkem 133 kardinálů. Poprvé se volilo již včera, další dvě neúspěšné volby proběhly v předchozím průběhu čtvrtečního dne. Úspěšné bylo čtvrté hlasování.
Nově zvolený papež byl po zvolení odveden do malé místnosti v sousedství Sixtenské kaple, kde se převlékl do papežského oděvu. Jeden z kardinálů následně oznámil rozhodnutí latinským souslovím "Habemus Papam" neboli "máme papeže". Krátce poté vystoupil Lev XIV. na balkon a poprvé se představil světu.
Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, bylo mu 88 let. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, kterou následovalo selhání srdce. Hlava katolické církve se v posledních týdnech před smrtí potýkala se zdravotními problémy, konkrétně onemocněl oboustranným zápalem plic.
Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, byl zvolen do čela katolické církve v březnu 2013 po předchozí rezignaci Benedikta XVI. Byl jako Argentinec prvním svatým otcem z amerického kontinentu a také prvním z Tovaryšstva Ježíšova. Byl také prvním papežem narozeným mimo Evropu od 8. století. V prosinci oslavil 88. narozeniny.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.