Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Prevost byl prefektem vatikánského Dikasteria pro biskupy se silným mezinárodním profilem díky misím v Peru i angažmá v Latinské Americe. Řadí se mezi reformátory, měl blízko k zesnulému papeži Františkovi, který mu svěřil klíčovou roli při výběru biskupů. Ve volbě uspěl navzdory obviněním z utajování sexuálního zneužívání v Peru, která jeho diecéze odmítla.
Bílý kouř vyšel ze speciálně nainstalovaného komína krátce po 18. hodině. V tu chvíli bylo jasné, že konkláve skončilo úspěšnou volbou nového papeže, který nahradí zesnulého Františka.
Konkláve bylo zahájeno ve středu, účastnilo se ho celkem 133 kardinálů. Poprvé se volilo již včera, další dvě neúspěšné volby proběhly v předchozím průběhu čtvrtečního dne. Úspěšné bylo čtvrté hlasování.
Nově zvolený papež byl po zvolení odveden do malé místnosti v sousedství Sixtenské kaple, kde se převlékl do papežského oděvu. Jeden z kardinálů následně oznámil rozhodnutí latinským souslovím "Habemus Papam" neboli "máme papeže". Krátce poté vystoupil Lev XIV. na balkon a poprvé se představil světu.
Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, bylo mu 88 let. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, kterou následovalo selhání srdce. Hlava katolické církve se v posledních týdnech před smrtí potýkala se zdravotními problémy, konkrétně onemocněl oboustranným zápalem plic.
Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, byl zvolen do čela katolické církve v březnu 2013 po předchozí rezignaci Benedikta XVI. Byl jako Argentinec prvním svatým otcem z amerického kontinentu a také prvním z Tovaryšstva Ježíšova. Byl také prvním papežem narozeným mimo Evropu od 8. století. V prosinci oslavil 88. narozeniny.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.