Poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong opouštějí své funkce poté, co ztratili důvěru klíčových představitelů administrativy a přišli o podporu v Bílém domě. O jejich konci informoval server The Guardian s odvoláním na dva obeznámené zdroje.
Odchod obou bezpečnostních činitelů je vyústěním napjatého období, které kulminovalo letos v březnu incidentem známým jako „Signalgate“. Waltz tehdy omylem přidal šéfredaktora magazínu The Atlantic Jeffreyho Goldberga do skupinového chatu na šifrované aplikaci Signal. Ve skupině se sdílely předem utajované informace o plánovaných amerických raketových úderech v Jemenu.
Přestože prezident Trump zvažoval Waltzovo okamžité odvolání, nakonec se rozhodl nevyhovět nátlaku médií a vyčkal. Uklidnila ho mimo jiné interní revize, která potvrdila, že šlo o neúmyslnou chybu. Paradoxně tak incident dočasně prodloužil Waltzovo setrvání ve funkci, přestože jeho vztahy s šéfkou štábu Susie Wilesovou a dalšími vysokými představiteli už předtím výrazně ochladly.
Podle informací z Bílého domu bylo Waltzovi a Wongovi tento týden v tichosti oznámeno, že jejich působení u Rady pro národní bezpečnost končí. Waltz se ještě pokusil setrvat účastí na středečním jednání kabinetu, ale oficiální odvolání obdržel ve čtvrtek.
Kdo je Mike Waltz
Mike Waltz je veterán Zelených baretů, bývalý republikánský kongresman za Floridu a bezpečnostní expert. V letech 2019–2025 zastupoval 6. floridský obvod ve Sněmovně reprezentantů, přičemž byl prvním kongresmanem s bojovou zkušeností ze speciálních sil.
Narodil se 31. ledna 1974 v Boynton Beach na Floridě, vyrůstal v Jacksonville. Po absolvování Virginia Military Institute sloužil v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe. Za své nasazení obdržel čtyři Bronzové hvězdy, z toho dvě za statečnost. Během prezidentství George W. Bushe byl bezpečnostním poradcem tehdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho.
V Kongresu se Waltz profiloval jako tvrdý jestřáb vůči Číně, Íránu a islámskému extremismu. V roce 2021 vyzval k bojkotu zimní olympiády v Pekingu kvůli porušování práv ujgurské menšiny. Po znovuzvolení Donalda Trumpa byl v lednu 2025 jmenován jeho hlavním bezpečnostním poradcem. Funkci opouští po necelých čtyřech měsících.
Je ženatý a má jednu dceru. Po odchodu z armády založil bezpečnostní poradenskou firmu Metis Solutions, kterou v roce 2020 prodal za 25 milionů dolarů.
Kdo je Alex Wong
Alex Wong je americký diplomat a právník specializující se na národní bezpečnost a mezinárodní vztahy. Před nástupem do funkce zástupce poradce pro národní bezpečnost v administrativě Donalda Trumpa působil na několika vysokých pozicích v americké vládě, především v oblasti politiky vůči Asii.
Wong je absolventem Harvardovy univerzity a právnické fakulty Yale. Během prvního Trumpova prezidentského období (2017–2021) pracoval jako náměstek asistenta ministra zahraničí pro východní Asii a Tichomoří, kde měl na starosti vztahy s Čínou, Severní Koreou a Taiwanem. V této roli byl jedním z architektů tvrdší americké politiky vůči Pekingu a podporoval užší spolupráci s Tchaj-wanem.
Wong byl rovněž zvláštním zástupcem pro Severní Koreu a podílel se na přípravě summitu mezi Trumpem a Kim Čong-unem. Jeho přístup se vyznačoval nekompromisní rétorikou a důrazem na strategický tlak.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2025 byl jmenován zástupcem poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze. Stejně jako jeho nadřízený však čelil odporu uvnitř administrativy – zejména kvůli napjatým vztahům se šéfkou štábu Susie Wilesovou. V důsledku ztráty důvěry a vnitřních sporů bude i Wong svůj post opouštět.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
