Poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong opouštějí své funkce poté, co ztratili důvěru klíčových představitelů administrativy a přišli o podporu v Bílém domě. O jejich konci informoval server The Guardian s odvoláním na dva obeznámené zdroje.
Odchod obou bezpečnostních činitelů je vyústěním napjatého období, které kulminovalo letos v březnu incidentem známým jako „Signalgate“. Waltz tehdy omylem přidal šéfredaktora magazínu The Atlantic Jeffreyho Goldberga do skupinového chatu na šifrované aplikaci Signal. Ve skupině se sdílely předem utajované informace o plánovaných amerických raketových úderech v Jemenu.
Přestože prezident Trump zvažoval Waltzovo okamžité odvolání, nakonec se rozhodl nevyhovět nátlaku médií a vyčkal. Uklidnila ho mimo jiné interní revize, která potvrdila, že šlo o neúmyslnou chybu. Paradoxně tak incident dočasně prodloužil Waltzovo setrvání ve funkci, přestože jeho vztahy s šéfkou štábu Susie Wilesovou a dalšími vysokými představiteli už předtím výrazně ochladly.
Podle informací z Bílého domu bylo Waltzovi a Wongovi tento týden v tichosti oznámeno, že jejich působení u Rady pro národní bezpečnost končí. Waltz se ještě pokusil setrvat účastí na středečním jednání kabinetu, ale oficiální odvolání obdržel ve čtvrtek.
Kdo je Mike Waltz
Mike Waltz je veterán Zelených baretů, bývalý republikánský kongresman za Floridu a bezpečnostní expert. V letech 2019–2025 zastupoval 6. floridský obvod ve Sněmovně reprezentantů, přičemž byl prvním kongresmanem s bojovou zkušeností ze speciálních sil.
Narodil se 31. ledna 1974 v Boynton Beach na Floridě, vyrůstal v Jacksonville. Po absolvování Virginia Military Institute sloužil v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe. Za své nasazení obdržel čtyři Bronzové hvězdy, z toho dvě za statečnost. Během prezidentství George W. Bushe byl bezpečnostním poradcem tehdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho.
V Kongresu se Waltz profiloval jako tvrdý jestřáb vůči Číně, Íránu a islámskému extremismu. V roce 2021 vyzval k bojkotu zimní olympiády v Pekingu kvůli porušování práv ujgurské menšiny. Po znovuzvolení Donalda Trumpa byl v lednu 2025 jmenován jeho hlavním bezpečnostním poradcem. Funkci opouští po necelých čtyřech měsících.
Je ženatý a má jednu dceru. Po odchodu z armády založil bezpečnostní poradenskou firmu Metis Solutions, kterou v roce 2020 prodal za 25 milionů dolarů.
Kdo je Alex Wong
Alex Wong je americký diplomat a právník specializující se na národní bezpečnost a mezinárodní vztahy. Před nástupem do funkce zástupce poradce pro národní bezpečnost v administrativě Donalda Trumpa působil na několika vysokých pozicích v americké vládě, především v oblasti politiky vůči Asii.
Wong je absolventem Harvardovy univerzity a právnické fakulty Yale. Během prvního Trumpova prezidentského období (2017–2021) pracoval jako náměstek asistenta ministra zahraničí pro východní Asii a Tichomoří, kde měl na starosti vztahy s Čínou, Severní Koreou a Taiwanem. V této roli byl jedním z architektů tvrdší americké politiky vůči Pekingu a podporoval užší spolupráci s Tchaj-wanem.
Wong byl rovněž zvláštním zástupcem pro Severní Koreu a podílel se na přípravě summitu mezi Trumpem a Kim Čong-unem. Jeho přístup se vyznačoval nekompromisní rétorikou a důrazem na strategický tlak.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2025 byl jmenován zástupcem poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze. Stejně jako jeho nadřízený však čelil odporu uvnitř administrativy – zejména kvůli napjatým vztahům se šéfkou štábu Susie Wilesovou. V důsledku ztráty důvěry a vnitřních sporů bude i Wong svůj post opouštět.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
