Poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong opouštějí své funkce poté, co ztratili důvěru klíčových představitelů administrativy a přišli o podporu v Bílém domě. O jejich konci informoval server The Guardian s odvoláním na dva obeznámené zdroje.
Odchod obou bezpečnostních činitelů je vyústěním napjatého období, které kulminovalo letos v březnu incidentem známým jako „Signalgate“. Waltz tehdy omylem přidal šéfredaktora magazínu The Atlantic Jeffreyho Goldberga do skupinového chatu na šifrované aplikaci Signal. Ve skupině se sdílely předem utajované informace o plánovaných amerických raketových úderech v Jemenu.
Přestože prezident Trump zvažoval Waltzovo okamžité odvolání, nakonec se rozhodl nevyhovět nátlaku médií a vyčkal. Uklidnila ho mimo jiné interní revize, která potvrdila, že šlo o neúmyslnou chybu. Paradoxně tak incident dočasně prodloužil Waltzovo setrvání ve funkci, přestože jeho vztahy s šéfkou štábu Susie Wilesovou a dalšími vysokými představiteli už předtím výrazně ochladly.
Podle informací z Bílého domu bylo Waltzovi a Wongovi tento týden v tichosti oznámeno, že jejich působení u Rady pro národní bezpečnost končí. Waltz se ještě pokusil setrvat účastí na středečním jednání kabinetu, ale oficiální odvolání obdržel ve čtvrtek.
Kdo je Mike Waltz
Mike Waltz je veterán Zelených baretů, bývalý republikánský kongresman za Floridu a bezpečnostní expert. V letech 2019–2025 zastupoval 6. floridský obvod ve Sněmovně reprezentantů, přičemž byl prvním kongresmanem s bojovou zkušeností ze speciálních sil.
Narodil se 31. ledna 1974 v Boynton Beach na Floridě, vyrůstal v Jacksonville. Po absolvování Virginia Military Institute sloužil v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe. Za své nasazení obdržel čtyři Bronzové hvězdy, z toho dvě za statečnost. Během prezidentství George W. Bushe byl bezpečnostním poradcem tehdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho.
V Kongresu se Waltz profiloval jako tvrdý jestřáb vůči Číně, Íránu a islámskému extremismu. V roce 2021 vyzval k bojkotu zimní olympiády v Pekingu kvůli porušování práv ujgurské menšiny. Po znovuzvolení Donalda Trumpa byl v lednu 2025 jmenován jeho hlavním bezpečnostním poradcem. Funkci opouští po necelých čtyřech měsících.
Je ženatý a má jednu dceru. Po odchodu z armády založil bezpečnostní poradenskou firmu Metis Solutions, kterou v roce 2020 prodal za 25 milionů dolarů.
Kdo je Alex Wong
Alex Wong je americký diplomat a právník specializující se na národní bezpečnost a mezinárodní vztahy. Před nástupem do funkce zástupce poradce pro národní bezpečnost v administrativě Donalda Trumpa působil na několika vysokých pozicích v americké vládě, především v oblasti politiky vůči Asii.
Wong je absolventem Harvardovy univerzity a právnické fakulty Yale. Během prvního Trumpova prezidentského období (2017–2021) pracoval jako náměstek asistenta ministra zahraničí pro východní Asii a Tichomoří, kde měl na starosti vztahy s Čínou, Severní Koreou a Taiwanem. V této roli byl jedním z architektů tvrdší americké politiky vůči Pekingu a podporoval užší spolupráci s Tchaj-wanem.
Wong byl rovněž zvláštním zástupcem pro Severní Koreu a podílel se na přípravě summitu mezi Trumpem a Kim Čong-unem. Jeho přístup se vyznačoval nekompromisní rétorikou a důrazem na strategický tlak.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2025 byl jmenován zástupcem poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze. Stejně jako jeho nadřízený však čelil odporu uvnitř administrativy – zejména kvůli napjatým vztahům se šéfkou štábu Susie Wilesovou. V důsledku ztráty důvěry a vnitřních sporů bude i Wong svůj post opouštět.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
