Poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong opouštějí své funkce poté, co ztratili důvěru klíčových představitelů administrativy a přišli o podporu v Bílém domě. O jejich konci informoval server The Guardian s odvoláním na dva obeznámené zdroje.
Odchod obou bezpečnostních činitelů je vyústěním napjatého období, které kulminovalo letos v březnu incidentem známým jako „Signalgate“. Waltz tehdy omylem přidal šéfredaktora magazínu The Atlantic Jeffreyho Goldberga do skupinového chatu na šifrované aplikaci Signal. Ve skupině se sdílely předem utajované informace o plánovaných amerických raketových úderech v Jemenu.
Přestože prezident Trump zvažoval Waltzovo okamžité odvolání, nakonec se rozhodl nevyhovět nátlaku médií a vyčkal. Uklidnila ho mimo jiné interní revize, která potvrdila, že šlo o neúmyslnou chybu. Paradoxně tak incident dočasně prodloužil Waltzovo setrvání ve funkci, přestože jeho vztahy s šéfkou štábu Susie Wilesovou a dalšími vysokými představiteli už předtím výrazně ochladly.
Podle informací z Bílého domu bylo Waltzovi a Wongovi tento týden v tichosti oznámeno, že jejich působení u Rady pro národní bezpečnost končí. Waltz se ještě pokusil setrvat účastí na středečním jednání kabinetu, ale oficiální odvolání obdržel ve čtvrtek.
Kdo je Mike Waltz
Mike Waltz je veterán Zelených baretů, bývalý republikánský kongresman za Floridu a bezpečnostní expert. V letech 2019–2025 zastupoval 6. floridský obvod ve Sněmovně reprezentantů, přičemž byl prvním kongresmanem s bojovou zkušeností ze speciálních sil.
Narodil se 31. ledna 1974 v Boynton Beach na Floridě, vyrůstal v Jacksonville. Po absolvování Virginia Military Institute sloužil v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Africe. Za své nasazení obdržel čtyři Bronzové hvězdy, z toho dvě za statečnost. Během prezidentství George W. Bushe byl bezpečnostním poradcem tehdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho.
V Kongresu se Waltz profiloval jako tvrdý jestřáb vůči Číně, Íránu a islámskému extremismu. V roce 2021 vyzval k bojkotu zimní olympiády v Pekingu kvůli porušování práv ujgurské menšiny. Po znovuzvolení Donalda Trumpa byl v lednu 2025 jmenován jeho hlavním bezpečnostním poradcem. Funkci opouští po necelých čtyřech měsících.
Je ženatý a má jednu dceru. Po odchodu z armády založil bezpečnostní poradenskou firmu Metis Solutions, kterou v roce 2020 prodal za 25 milionů dolarů.
Kdo je Alex Wong
Alex Wong je americký diplomat a právník specializující se na národní bezpečnost a mezinárodní vztahy. Před nástupem do funkce zástupce poradce pro národní bezpečnost v administrativě Donalda Trumpa působil na několika vysokých pozicích v americké vládě, především v oblasti politiky vůči Asii.
Wong je absolventem Harvardovy univerzity a právnické fakulty Yale. Během prvního Trumpova prezidentského období (2017–2021) pracoval jako náměstek asistenta ministra zahraničí pro východní Asii a Tichomoří, kde měl na starosti vztahy s Čínou, Severní Koreou a Taiwanem. V této roli byl jedním z architektů tvrdší americké politiky vůči Pekingu a podporoval užší spolupráci s Tchaj-wanem.
Wong byl rovněž zvláštním zástupcem pro Severní Koreu a podílel se na přípravě summitu mezi Trumpem a Kim Čong-unem. Jeho přístup se vyznačoval nekompromisní rétorikou a důrazem na strategický tlak.
Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2025 byl jmenován zástupcem poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze. Stejně jako jeho nadřízený však čelil odporu uvnitř administrativy – zejména kvůli napjatým vztahům se šéfkou štábu Susie Wilesovou. V důsledku ztráty důvěry a vnitřních sporů bude i Wong svůj post opouštět.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
