Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Své rozhodnutí Gates oznámil náhle ve čtvrtek ráno, jen několik hodin před plánovaným vystoupením před delegáty, mezi nimiž byl i francouzský prezident Emmanuel Macron. Nadace Billa a Melindy Gatesových v oficiálním prohlášení uvedlo, že k tomuto kroku přistoupila po pečlivém zvážení. Cílem je prý zajistit, aby pozornost účastníků zůstala upřena na hlavní priority summitu o umělé inteligenci.
Zrušení projevu přišlo nečekaně, protože ještě před necelými dvěma dny nadace trvala na tom, že se Gates akce zúčastní podle původního harmonogramu. Ačkoliv oficiální zdroje konkrétní důvody obav z rozptylování pozornosti neuvedly, v pozadí stojí lednové zveřejnění dalších dokumentů z Epsteinova případu. Tyto materiály znovu rozvířily kontroverze kolem vztahu obou mužů.
V nejnovějších spisech se objevila tvrzení vycházející z Epsteinovy korespondence, která se týkala Gatesova soukromého života. Bill Gates tato obvinění označil za lživá a zopakoval, že každé minuty strávené ve společnosti tohoto finančníka hluboce lituje. K situaci se vyjádřila i jeho bývalá manželka Melinda French Gatesová, pro kterou jsou nové zprávy bolestnou připomínkou těžkých časů v manželství.
Nadace zdůraznila, že její závazek vůči rozvojovým cílům v Indii zůstává beze změny a na summitu ji zastoupí Ankur Vora. Na prestižní akci v Dillí vystupují i další významné osobnosti technologického světa, například šéf OpenAI Sam Altman nebo ředitel Google Sundar Pichai. Mezi řečníky se objevil také bývalý britský premiér Rishi Sunak, který nyní radí technologickým gigantům.
Zatímco někteří účastníci, jako George Osborne, varovali země před zaostáváním v adopci umělé inteligence, zazněly i kritické hlasy. Šéf OSN António Guterres vyzval k tomu, aby budoucnost této technologie nezávisela pouze na rozmarech několika miliardářů. Navrhl vytvoření globálního fondu, který by zajistil spravedlivý přístup k technologickému pokroku pro všechny.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.