Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalý premiér Petr Fiala popřál Babišovi hodně štěstí. Babiš slíbil, že jeho vláda se bude snažit o zlepšení života v České republice a o získání důvěry i těch, kteří koalici nevolili. Uvedl, že se na vládnutí intenzivně připravovali po čtyři roky v opozici a nyní se těší na příležitost být transparentní. První řádné jednání kabinetu je naplánováno na úterý, další pak na 22. prosince.
Jedním z bezprostředních bodů programu je státní rozpočet na rok 2026. Babiš oznámil, že na úterní zasedání dorazí i ředitelé klíčových resortů. Ministři mají poté předložit nové rozpočtové návrhy pro své kapitoly, které by měly pokrýt mandatorní výdaje.
Premiér se také dotkl konfliktu na Ukrajině. Vyjádřil přání, aby k výročí čtvrtého roku ruské invaze, tedy 24. února, mohlo být vyhlášeno příměří. Podle Babiše je nesprávné, že v boji umírají každý týden tisíce vojáků, a každá válka je špatná. Dodal, že součástí řešení by mělo být zajištění bezpečnostních záruk pro zúčastněné strany.
Co se týče Evropské unie, Babiš potvrdil, že členství ČR je výhodné, ale zároveň kritizoval Unii za ztrátu konkurenceschopnosti a neschopnost řešit problémy s daňovými úniky a energetikou. Uvedl, že jeho vláda, která mění tradici a bude zasedat v pondělí místo ve středu, se okamžitě pustí do práce.
Mezi hlavní body, které kabinet plánuje neodkladně řešit, patří schválení nového stavebního zákona a splnění slibu ohledně odmítnutí migračního paktu a systému emisních povolenek ETS2. Vláda se také zaměří na situaci ve zdravotnictví.
Během tohoto týdne Babiš plánuje projednat ve Sněmovně s poslanci i témata chystaná pro jednání Evropské rady. Mezi ně patří rozšíření Unie a podpora Ukrajiny. Premiér zmínil, že Česká republika přispívá do evropského rozpočtu 62 miliardami korun ročně, ze kterého Ukrajina získává značné finanční prostředky. Zmínil rovněž probíhající intenzivní vyjednávání před blížícím se evropským summitem a iniciativy vedené Itálií, Belgií a Bulharskem.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.