Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalý premiér Petr Fiala popřál Babišovi hodně štěstí. Babiš slíbil, že jeho vláda se bude snažit o zlepšení života v České republice a o získání důvěry i těch, kteří koalici nevolili. Uvedl, že se na vládnutí intenzivně připravovali po čtyři roky v opozici a nyní se těší na příležitost být transparentní. První řádné jednání kabinetu je naplánováno na úterý, další pak na 22. prosince.
Jedním z bezprostředních bodů programu je státní rozpočet na rok 2026. Babiš oznámil, že na úterní zasedání dorazí i ředitelé klíčových resortů. Ministři mají poté předložit nové rozpočtové návrhy pro své kapitoly, které by měly pokrýt mandatorní výdaje.
Premiér se také dotkl konfliktu na Ukrajině. Vyjádřil přání, aby k výročí čtvrtého roku ruské invaze, tedy 24. února, mohlo být vyhlášeno příměří. Podle Babiše je nesprávné, že v boji umírají každý týden tisíce vojáků, a každá válka je špatná. Dodal, že součástí řešení by mělo být zajištění bezpečnostních záruk pro zúčastněné strany.
Co se týče Evropské unie, Babiš potvrdil, že členství ČR je výhodné, ale zároveň kritizoval Unii za ztrátu konkurenceschopnosti a neschopnost řešit problémy s daňovými úniky a energetikou. Uvedl, že jeho vláda, která mění tradici a bude zasedat v pondělí místo ve středu, se okamžitě pustí do práce.
Mezi hlavní body, které kabinet plánuje neodkladně řešit, patří schválení nového stavebního zákona a splnění slibu ohledně odmítnutí migračního paktu a systému emisních povolenek ETS2. Vláda se také zaměří na situaci ve zdravotnictví.
Během tohoto týdne Babiš plánuje projednat ve Sněmovně s poslanci i témata chystaná pro jednání Evropské rady. Mezi ně patří rozšíření Unie a podpora Ukrajiny. Premiér zmínil, že Česká republika přispívá do evropského rozpočtu 62 miliardami korun ročně, ze kterého Ukrajina získává značné finanční prostředky. Zmínil rovněž probíhající intenzivní vyjednávání před blížícím se evropským summitem a iniciativy vedené Itálií, Belgií a Bulharskem.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).