I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Mladá Severokorejka I Jon-su, která vyrostla ve vojenské rodině a od dětství slýchala, že Jižní Korea je nepřítel, uprchla ze své vlasti v roce 2011. Do té doby jihokorejskou hudbu nikdy neslyšela, protože v jejím domově byly povoleny pouze politické a revoluční písně. V Jižní Koreji propadla fenoménu chlapecké skupiny BTS a stala se součástí jejich celosvětové fanouškovské komunity. Návštěvy koncertů pro ni představují možnost svobodné volby, která by v Severní Koreji byla naprosto nemyslitelná.
Další uprchlíci však potvrzují, že K-pop proniká i za ostře sledované hranice diktatury. Lidé hudbu poslouchají tajně z propašovaných SD karet nebo MP3 přehrávačů. Často přitom vůbec netušili, kdo skladby zpívá, protože názvy souborů byly kvůli utajení poškozené. Hudba se v zemi šíří snadněji než televizní seriály. V některých pohraničních oblastech, například v pobřežním okrese Kjongsong, však bylo možné na anténu zachytit i televizní signál ze sousední země a sledovat hudební pořady.
Šestadvacetiletá Kang Gju-ri, která ze Severní Koreje utekla v roce 2023, popsala, že tamní mládež masivně zasáhl hit Dynamite od BTS z roku 2020. Ačkoliv textu v angličtině nerozuměli, chytlavá melodie je nadchla. Mezi teenagery se stalo trendem kopírovat taneční pohyby jihokorejských idolů, jako byla v minulé dekádě populární skupina Teen Top. Pro Gju-ri byl kontrast mezi barevným světem v televizi a realitou plnou sledování natolik nesnesitelný, že se rozhodla ze země odejít.
Režim se snaží vliv vnějšího světa tvrdě potlačit, protože narušuje systém postavený na absolutní poslušnosti a uctívání jediného idolu, kterým má být Kim Čong-un. Podle průzkumu z roku 2023 přitom 98 % uprchlíků potvrdilo, že v KLDR sledovalo jihokorejské filmy či seriály. Pchjongjang proto tresty výrazně zpřísnil. Pětadvacetiletá Hannah Oh, jež utekla v roce 2019, vzpomíná na veřejná kárná shromáždění ve školách, kde se oznamovalo zatčení studentů. V roce 2022 byli za šíření jihokorejského obsahu údajně veřejně popraveni tři teenageři. Gju-ri také potvrdila, že kvůli porušení těchto zákonů přišli o život dva její známí.
Navzdory hrozbě trestu smrti lidé zakázanou kulturu vyhledávají dál, protože jim dává naději na přežití. Jon-su v minulosti strávila nějaký čas v severokorejském vězení poté, co ji čínské úřady při prvním pokusu o útěk vrátily zpět. Sílu přežít jí tehdy dodávala jihokorejská píseň, kterou si potichu zpívala. Po úspěšném útěku jí pak texty skupiny BTS pomohly překonat těžké začátky v nové společnosti, vyrovnat se s vlastní minulostí a najít odvahu otevřeně mluvit o svém původu.
Další z uprchlic, Hana Kang, která v Jižní Koreji žije již dvacet let, našla v písni Spring Day od BTS útěchu při stesku po rodném městě a rodině, jež v Severní Koreji zanechala. Novější uprchlíci už přicházejí do doby, kdy je jihokorejská kultura globální velmocí a nabízí obrovské množství možností. Hannah Oh po svém příchodu zjistila, že místo dohánění zmeškaných seriálů a hudby má konečně možnost svobodné volby v reálném světě.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.