I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Mladá Severokorejka I Jon-su, která vyrostla ve vojenské rodině a od dětství slýchala, že Jižní Korea je nepřítel, uprchla ze své vlasti v roce 2011. Do té doby jihokorejskou hudbu nikdy neslyšela, protože v jejím domově byly povoleny pouze politické a revoluční písně. V Jižní Koreji propadla fenoménu chlapecké skupiny BTS a stala se součástí jejich celosvětové fanouškovské komunity. Návštěvy koncertů pro ni představují možnost svobodné volby, která by v Severní Koreji byla naprosto nemyslitelná.
Další uprchlíci však potvrzují, že K-pop proniká i za ostře sledované hranice diktatury. Lidé hudbu poslouchají tajně z propašovaných SD karet nebo MP3 přehrávačů. Často přitom vůbec netušili, kdo skladby zpívá, protože názvy souborů byly kvůli utajení poškozené. Hudba se v zemi šíří snadněji než televizní seriály. V některých pohraničních oblastech, například v pobřežním okrese Kjongsong, však bylo možné na anténu zachytit i televizní signál ze sousední země a sledovat hudební pořady.
Šestadvacetiletá Kang Gju-ri, která ze Severní Koreje utekla v roce 2023, popsala, že tamní mládež masivně zasáhl hit Dynamite od BTS z roku 2020. Ačkoliv textu v angličtině nerozuměli, chytlavá melodie je nadchla. Mezi teenagery se stalo trendem kopírovat taneční pohyby jihokorejských idolů, jako byla v minulé dekádě populární skupina Teen Top. Pro Gju-ri byl kontrast mezi barevným světem v televizi a realitou plnou sledování natolik nesnesitelný, že se rozhodla ze země odejít.
Režim se snaží vliv vnějšího světa tvrdě potlačit, protože narušuje systém postavený na absolutní poslušnosti a uctívání jediného idolu, kterým má být Kim Čong-un. Podle průzkumu z roku 2023 přitom 98 % uprchlíků potvrdilo, že v KLDR sledovalo jihokorejské filmy či seriály. Pchjongjang proto tresty výrazně zpřísnil. Pětadvacetiletá Hannah Oh, jež utekla v roce 2019, vzpomíná na veřejná kárná shromáždění ve školách, kde se oznamovalo zatčení studentů. V roce 2022 byli za šíření jihokorejského obsahu údajně veřejně popraveni tři teenageři. Gju-ri také potvrdila, že kvůli porušení těchto zákonů přišli o život dva její známí.
Navzdory hrozbě trestu smrti lidé zakázanou kulturu vyhledávají dál, protože jim dává naději na přežití. Jon-su v minulosti strávila nějaký čas v severokorejském vězení poté, co ji čínské úřady při prvním pokusu o útěk vrátily zpět. Sílu přežít jí tehdy dodávala jihokorejská píseň, kterou si potichu zpívala. Po úspěšném útěku jí pak texty skupiny BTS pomohly překonat těžké začátky v nové společnosti, vyrovnat se s vlastní minulostí a najít odvahu otevřeně mluvit o svém původu.
Další z uprchlic, Hana Kang, která v Jižní Koreji žije již dvacet let, našla v písni Spring Day od BTS útěchu při stesku po rodném městě a rodině, jež v Severní Koreji zanechala. Novější uprchlíci už přicházejí do doby, kdy je jihokorejská kultura globální velmocí a nabízí obrovské množství možností. Hannah Oh po svém příchodu zjistila, že místo dohánění zmeškaných seriálů a hudby má konečně možnost svobodné volby v reálném světě.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.