Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Spojené státy již před nedělním oznámením varovaly své spojence, že Izrael by mohl „symbolicky“ reagovat. Washingtonští úředníci si byli vědomi, že reakce Izraele může ohrozit klíčové iniciativy Trumpovy administrativy, jako jsou například takzvané Abrahamovy dohody. Tyto dohody usilovaly o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, ale nyní jsou v ohrožení kolapsu.
Uznání Palestiny dalšími členy aliance Five Eyes, která sdružuje nejbližší spojence USA v oblasti zpravodajských služeb, dále prohloubí napětí. Partneři jsou již v rozporu kvůli pomoci Ukrajině a dalším bilaterálním záležitostem, jako jsou cla.
Vysoce postavení republikánští zákonodárci v otevřeném dopise varovali premiéry Velké Británie, Kanady a Austrálie, že uznání Palestiny by bylo v rozporu s dlouhodobou politikou a zájmy USA a mohlo by vyústit v „trestná opatření".
Není jasné, zda Spojené státy aktivně podpoří izraelskou reakci, včetně případného převzetí části Západního břehu, nebo zda se Trumpova administrativa jednoduše dohodla, že Netanjahuovi nebude stát v cestě.
Izrael přitom čím dál více získává iniciativu ve svém vztahu s USA. Představitelé Netanjahuovy pravicové vlády už mluvili o maximálním plánu anexe 82 procent Západního břehu Jordánu, čímž by se od sebe oddělila zbývající palestinská území.
Netanjahuův ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v neděli uvedl, že tento krok „vyžaduje okamžitá protiopatření“. Dodal, že předloží návrh na „suverenitu v Judeji a Samaří,“ což je biblický výraz pro tuto oblast, který často používají zastánci tvrdé linie.
I když maximální plán, který podporuje i izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich, nemusí být schválen, Netanjahu by mohl na Valném shromáždění OSN vyhlásit alespoň symbolickou anexi území, která jsou mezinárodně uznávána jako palestinská.
Takový krok by vyvolal hněv arabských zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty, jejichž představitelé označili anexi Západního břehu Jordánu za „červenou linii.“ Mohlo by to vést ke snížení diplomatických vztahů jen pět let poté, co oficiálně uznaly Izrael. Anexe by také zvýšila podporu pro nové sankce a cla v EU a vyostřila by napětí mezi Izraelem a Bruselem.
Zároveň Spojené státy plánují prodat Izraeli zbraně v hodnotě téměř šesti miliard dolarů. Tyto dodávky zahrnují 30 útočných vrtulníků AH-64 Apache a přes tři tisíce útočných vozidel pro pěchotu.
Netanjahu v neděli uvedl, že Izrael se za uznání palestinského státu pomstí po svém návratu z OSN. Dodal: „Zdvojnásobili jsme židovské osídlení v Judeji a Samaří – a v této cestě budeme pokračovat. Odpověď na poslední pokus o vnucení teroristického státu uprostřed naší země bude dána po mém návratu ze Spojených států. Počkejte si na to."
Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Americký prezident Donald Trump dal během pohřební tryzny za Charlieho Kirka, známého konzervativního komentátora, jasně najevo, že jeho smrt ho nijak neobměkčí a ani ho nepřiměje k tomu, aby se pokusil o sjednocení národa. Podle prezidenta byla Kirkova vražda důvodem k tomu, aby se ještě razantněji a bezohledněji pokoušel o posílení své moci. Tento šokující čin tak okamžitě vyústil v další politické rozdělení.
Úřady ve Spojených státech by měly v nejbližší době oznámit, že užívání oblíbeného léku na bolest Tylenol v těhotenství je spojeno s rizikem autismu.
Rozhodnutí Velké Británie, Kanady a Austrálie uznat palestinský stát vyvolalo naděje na oživení takzvaného dvoustátního řešení. Podle diplomata Husama Zomlota je tento krok jedním z posledních pokusů o dosažení míru v regionu.
Dva německé stíhací letouny Eurofighter v neděli vzlétly, aby zachytily a sledovaly ruský vojenský letoun. Jednalo se o špionážní letoun Il-20M, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, ale bez letového plánu a rádiového spojení.
Britská vláda uvažuje o využití zmrazených ruských státních aktiv v hodnotě 25 miliard liber k financování půjček pro Ukrajinu. Britská ministryně financí Rachel Reevesová představila tento kontroverzní plán na sobotním setkání ministrů financí Evropské unie v Kodani.
Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.
Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království formálně uznává palestinský stát. Své rozhodnutí, které je součástí širšího mezinárodního úsilí, Starmer zdůvodnil tím, že chce oživit naději na mír a dvoustátní řešení. Podle něj je to jediná cesta, jak zajistit bezpečný a stabilní Izrael vedle životaschopného palestinského státu.
Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.