Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Spojené státy již před nedělním oznámením varovaly své spojence, že Izrael by mohl „symbolicky“ reagovat. Washingtonští úředníci si byli vědomi, že reakce Izraele může ohrozit klíčové iniciativy Trumpovy administrativy, jako jsou například takzvané Abrahamovy dohody. Tyto dohody usilovaly o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, ale nyní jsou v ohrožení kolapsu.
Uznání Palestiny dalšími členy aliance Five Eyes, která sdružuje nejbližší spojence USA v oblasti zpravodajských služeb, dále prohloubí napětí. Partneři jsou již v rozporu kvůli pomoci Ukrajině a dalším bilaterálním záležitostem, jako jsou cla.
Vysoce postavení republikánští zákonodárci v otevřeném dopise varovali premiéry Velké Británie, Kanady a Austrálie, že uznání Palestiny by bylo v rozporu s dlouhodobou politikou a zájmy USA a mohlo by vyústit v „trestná opatření".
Není jasné, zda Spojené státy aktivně podpoří izraelskou reakci, včetně případného převzetí části Západního břehu, nebo zda se Trumpova administrativa jednoduše dohodla, že Netanjahuovi nebude stát v cestě.
Izrael přitom čím dál více získává iniciativu ve svém vztahu s USA. Představitelé Netanjahuovy pravicové vlády už mluvili o maximálním plánu anexe 82 procent Západního břehu Jordánu, čímž by se od sebe oddělila zbývající palestinská území.
Netanjahuův ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v neděli uvedl, že tento krok „vyžaduje okamžitá protiopatření“. Dodal, že předloží návrh na „suverenitu v Judeji a Samaří,“ což je biblický výraz pro tuto oblast, který často používají zastánci tvrdé linie.
I když maximální plán, který podporuje i izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich, nemusí být schválen, Netanjahu by mohl na Valném shromáždění OSN vyhlásit alespoň symbolickou anexi území, která jsou mezinárodně uznávána jako palestinská.
Takový krok by vyvolal hněv arabských zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty, jejichž představitelé označili anexi Západního břehu Jordánu za „červenou linii.“ Mohlo by to vést ke snížení diplomatických vztahů jen pět let poté, co oficiálně uznaly Izrael. Anexe by také zvýšila podporu pro nové sankce a cla v EU a vyostřila by napětí mezi Izraelem a Bruselem.
Zároveň Spojené státy plánují prodat Izraeli zbraně v hodnotě téměř šesti miliard dolarů. Tyto dodávky zahrnují 30 útočných vrtulníků AH-64 Apache a přes tři tisíce útočných vozidel pro pěchotu.
Netanjahu v neděli uvedl, že Izrael se za uznání palestinského státu pomstí po svém návratu z OSN. Dodal: „Zdvojnásobili jsme židovské osídlení v Judeji a Samaří – a v této cestě budeme pokračovat. Odpověď na poslední pokus o vnucení teroristického státu uprostřed naší země bude dána po mém návratu ze Spojených států. Počkejte si na to."
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.