Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Spojené státy již před nedělním oznámením varovaly své spojence, že Izrael by mohl „symbolicky“ reagovat. Washingtonští úředníci si byli vědomi, že reakce Izraele může ohrozit klíčové iniciativy Trumpovy administrativy, jako jsou například takzvané Abrahamovy dohody. Tyto dohody usilovaly o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, ale nyní jsou v ohrožení kolapsu.
Uznání Palestiny dalšími členy aliance Five Eyes, která sdružuje nejbližší spojence USA v oblasti zpravodajských služeb, dále prohloubí napětí. Partneři jsou již v rozporu kvůli pomoci Ukrajině a dalším bilaterálním záležitostem, jako jsou cla.
Vysoce postavení republikánští zákonodárci v otevřeném dopise varovali premiéry Velké Británie, Kanady a Austrálie, že uznání Palestiny by bylo v rozporu s dlouhodobou politikou a zájmy USA a mohlo by vyústit v „trestná opatření".
Není jasné, zda Spojené státy aktivně podpoří izraelskou reakci, včetně případného převzetí části Západního břehu, nebo zda se Trumpova administrativa jednoduše dohodla, že Netanjahuovi nebude stát v cestě.
Izrael přitom čím dál více získává iniciativu ve svém vztahu s USA. Představitelé Netanjahuovy pravicové vlády už mluvili o maximálním plánu anexe 82 procent Západního břehu Jordánu, čímž by se od sebe oddělila zbývající palestinská území.
Netanjahuův ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v neděli uvedl, že tento krok „vyžaduje okamžitá protiopatření“. Dodal, že předloží návrh na „suverenitu v Judeji a Samaří,“ což je biblický výraz pro tuto oblast, který často používají zastánci tvrdé linie.
I když maximální plán, který podporuje i izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich, nemusí být schválen, Netanjahu by mohl na Valném shromáždění OSN vyhlásit alespoň symbolickou anexi území, která jsou mezinárodně uznávána jako palestinská.
Takový krok by vyvolal hněv arabských zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty, jejichž představitelé označili anexi Západního břehu Jordánu za „červenou linii.“ Mohlo by to vést ke snížení diplomatických vztahů jen pět let poté, co oficiálně uznaly Izrael. Anexe by také zvýšila podporu pro nové sankce a cla v EU a vyostřila by napětí mezi Izraelem a Bruselem.
Zároveň Spojené státy plánují prodat Izraeli zbraně v hodnotě téměř šesti miliard dolarů. Tyto dodávky zahrnují 30 útočných vrtulníků AH-64 Apache a přes tři tisíce útočných vozidel pro pěchotu.
Netanjahu v neděli uvedl, že Izrael se za uznání palestinského státu pomstí po svém návratu z OSN. Dodal: „Zdvojnásobili jsme židovské osídlení v Judeji a Samaří – a v této cestě budeme pokračovat. Odpověď na poslední pokus o vnucení teroristického státu uprostřed naší země bude dána po mém návratu ze Spojených států. Počkejte si na to."
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.