Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Spojené státy již před nedělním oznámením varovaly své spojence, že Izrael by mohl „symbolicky“ reagovat. Washingtonští úředníci si byli vědomi, že reakce Izraele může ohrozit klíčové iniciativy Trumpovy administrativy, jako jsou například takzvané Abrahamovy dohody. Tyto dohody usilovaly o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, ale nyní jsou v ohrožení kolapsu.
Uznání Palestiny dalšími členy aliance Five Eyes, která sdružuje nejbližší spojence USA v oblasti zpravodajských služeb, dále prohloubí napětí. Partneři jsou již v rozporu kvůli pomoci Ukrajině a dalším bilaterálním záležitostem, jako jsou cla.
Vysoce postavení republikánští zákonodárci v otevřeném dopise varovali premiéry Velké Británie, Kanady a Austrálie, že uznání Palestiny by bylo v rozporu s dlouhodobou politikou a zájmy USA a mohlo by vyústit v „trestná opatření".
Není jasné, zda Spojené státy aktivně podpoří izraelskou reakci, včetně případného převzetí části Západního břehu, nebo zda se Trumpova administrativa jednoduše dohodla, že Netanjahuovi nebude stát v cestě.
Izrael přitom čím dál více získává iniciativu ve svém vztahu s USA. Představitelé Netanjahuovy pravicové vlády už mluvili o maximálním plánu anexe 82 procent Západního břehu Jordánu, čímž by se od sebe oddělila zbývající palestinská území.
Netanjahuův ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v neděli uvedl, že tento krok „vyžaduje okamžitá protiopatření“. Dodal, že předloží návrh na „suverenitu v Judeji a Samaří,“ což je biblický výraz pro tuto oblast, který často používají zastánci tvrdé linie.
I když maximální plán, který podporuje i izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich, nemusí být schválen, Netanjahu by mohl na Valném shromáždění OSN vyhlásit alespoň symbolickou anexi území, která jsou mezinárodně uznávána jako palestinská.
Takový krok by vyvolal hněv arabských zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty, jejichž představitelé označili anexi Západního břehu Jordánu za „červenou linii.“ Mohlo by to vést ke snížení diplomatických vztahů jen pět let poté, co oficiálně uznaly Izrael. Anexe by také zvýšila podporu pro nové sankce a cla v EU a vyostřila by napětí mezi Izraelem a Bruselem.
Zároveň Spojené státy plánují prodat Izraeli zbraně v hodnotě téměř šesti miliard dolarů. Tyto dodávky zahrnují 30 útočných vrtulníků AH-64 Apache a přes tři tisíce útočných vozidel pro pěchotu.
Netanjahu v neděli uvedl, že Izrael se za uznání palestinského státu pomstí po svém návratu z OSN. Dodal: „Zdvojnásobili jsme židovské osídlení v Judeji a Samaří – a v této cestě budeme pokračovat. Odpověď na poslední pokus o vnucení teroristického státu uprostřed naší země bude dána po mém návratu ze Spojených států. Počkejte si na to."
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.