Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Spojené státy již před nedělním oznámením varovaly své spojence, že Izrael by mohl „symbolicky“ reagovat. Washingtonští úředníci si byli vědomi, že reakce Izraele může ohrozit klíčové iniciativy Trumpovy administrativy, jako jsou například takzvané Abrahamovy dohody. Tyto dohody usilovaly o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, ale nyní jsou v ohrožení kolapsu.
Uznání Palestiny dalšími členy aliance Five Eyes, která sdružuje nejbližší spojence USA v oblasti zpravodajských služeb, dále prohloubí napětí. Partneři jsou již v rozporu kvůli pomoci Ukrajině a dalším bilaterálním záležitostem, jako jsou cla.
Vysoce postavení republikánští zákonodárci v otevřeném dopise varovali premiéry Velké Británie, Kanady a Austrálie, že uznání Palestiny by bylo v rozporu s dlouhodobou politikou a zájmy USA a mohlo by vyústit v „trestná opatření".
Není jasné, zda Spojené státy aktivně podpoří izraelskou reakci, včetně případného převzetí části Západního břehu, nebo zda se Trumpova administrativa jednoduše dohodla, že Netanjahuovi nebude stát v cestě.
Izrael přitom čím dál více získává iniciativu ve svém vztahu s USA. Představitelé Netanjahuovy pravicové vlády už mluvili o maximálním plánu anexe 82 procent Západního břehu Jordánu, čímž by se od sebe oddělila zbývající palestinská území.
Netanjahuův ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v neděli uvedl, že tento krok „vyžaduje okamžitá protiopatření“. Dodal, že předloží návrh na „suverenitu v Judeji a Samaří,“ což je biblický výraz pro tuto oblast, který často používají zastánci tvrdé linie.
I když maximální plán, který podporuje i izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich, nemusí být schválen, Netanjahu by mohl na Valném shromáždění OSN vyhlásit alespoň symbolickou anexi území, která jsou mezinárodně uznávána jako palestinská.
Takový krok by vyvolal hněv arabských zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty, jejichž představitelé označili anexi Západního břehu Jordánu za „červenou linii.“ Mohlo by to vést ke snížení diplomatických vztahů jen pět let poté, co oficiálně uznaly Izrael. Anexe by také zvýšila podporu pro nové sankce a cla v EU a vyostřila by napětí mezi Izraelem a Bruselem.
Zároveň Spojené státy plánují prodat Izraeli zbraně v hodnotě téměř šesti miliard dolarů. Tyto dodávky zahrnují 30 útočných vrtulníků AH-64 Apache a přes tři tisíce útočných vozidel pro pěchotu.
Netanjahu v neděli uvedl, že Izrael se za uznání palestinského státu pomstí po svém návratu z OSN. Dodal: „Zdvojnásobili jsme židovské osídlení v Judeji a Samaří – a v této cestě budeme pokračovat. Odpověď na poslední pokus o vnucení teroristického státu uprostřed naší země bude dána po mém návratu ze Spojených států. Počkejte si na to."
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.