Amerika varuje před čínskou nadvládou: Hrozí bezpečnostní krize, která může paralyzovat armádu i infrastrukturu

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 10. července 2025 20:12
Sdílej:

Spojené státy čelí podle expertů vážnému riziku: čínská dominance v oblasti výrobních technologií displejů může představovat zásadní hrozbu pro národní bezpečnost. Autoři varovného komentáře Mark Montgomery a Craig Singleton upozorňují, že tato situace vyžaduje okamžitý zásah vlády USA, aby si země zajistila bezpečné a spolehlivé dodavatelské řetězce.

V červnu odhalili američtí odborníci na energetiku skrytá mobilní rádia uvnitř čínských solárních měničů, která obcházejí bezpečnostní brány a teoreticky umožňují Číně vzdáleně vypnout části americké energetické sítě. Podobné riziko, jak varují autoři, se týká i displejů vyráběných v Číně – ať už jde o přístroje v letadlech, ponorkách nebo velitelských centrech.

Čína v současnosti ovládá přes 70 % celosvětové výroby displejů a je lídrem v technologii OLED. Díky masivním státním dotacím, úvěrům a daňovým úlevám dokázala vybudovat největší výrobní kapacity na světě a stlačit ceny natolik, že žádný americký nebo spojenecký výrobce nemá šanci se prosadit. Výsledkem je, že Pentagon utrácí přes 300 milionů dolarů ročně za kriticky důležité displeje – a do roku 2034 se očekává nárůst této částky na dvojnásobek. Problém? Drtivá většina těchto zařízení pochází z Číny.

Autoři článku varují, že moderní válčení se bez displejů neobejde. Jsou všude: v řídicích centrech námořnictva, na věžích civilního letectví, v polních nemocnicích i v helmách vojáků. Pokud by došlo k sabotáži – například pomocí vzdálené aktualizace firmwaru – mohly by být tyto systémy vyřazeny z provozu v nejhorší možnou chvíli. A nejen to. Podobné displeje se používají i pro řízení kritické infrastruktury jako elektrárny, železnice či letiště.

I kdyby Čína takový útok nikdy nespustila, samotný fakt, že drží v rukou celý dodavatelský řetězec – včetně klíčových vstupních materiálů jako jsou speciální skla, vzácné kovy či speciální plyny – představuje značné riziko. Již v minulosti Čína ukázala, že je ochotna tyto závislosti zneužít. V roce 2010 například náhle přerušila vývoz vzácných zemin do Japonska a letos v březnu zakázala prodej gallia do USA – suroviny zásadní pro radarové systémy.

Někteří zákonodárci už situaci řeší. Republikánský kongresman John Moolenaar loni vyzval Pentagon, aby přezkoumal největší čínské výrobce displejů kvůli jejich možným vazbám na čínskou armádu a zvážil jejich zařazení na černou listinu, která zakazuje vládní kontrakty. Nový ministr obrany Pete Hegseth by podle autorů měl na tuto výzvu reagovat a podniknout konkrétní kroky.

Podle Montgomeryho a Singletona je čas přestat považovat displeje za běžné komodity a začít je vnímat jako strategické technologie. Navrhují, aby americké úřady zvažovaly zařazení čínských firem na sankční seznamy, zahájily vyšetřování jejich neférových obchodních praktik a v případě potřeby uvalily cílená cla. Tyto kroky by podle autorů vytvořily prostor pro domácí nebo alianční výrobce, kteří byli čínskou expanzí vytlačeni z trhu.

Dlouhodobým řešením by podle nich měla být obnova domácího průmyslu, a to prostřednictvím daňových pobídek, veřejných investic a „friend-shoringu“ – tedy nákupu zařízení výhradně od spolehlivých zahraničních partnerů. Tato strategie by měla vést k vytvoření robustního a bezpečného ekosystému, nezávislého na čínském trhu. 

Stalo se