Spojené státy čelí podle expertů vážnému riziku: čínská dominance v oblasti výrobních technologií displejů může představovat zásadní hrozbu pro národní bezpečnost. Autoři varovného komentáře Mark Montgomery a Craig Singleton upozorňují, že tato situace vyžaduje okamžitý zásah vlády USA, aby si země zajistila bezpečné a spolehlivé dodavatelské řetězce.
V červnu odhalili američtí odborníci na energetiku skrytá mobilní rádia uvnitř čínských solárních měničů, která obcházejí bezpečnostní brány a teoreticky umožňují Číně vzdáleně vypnout části americké energetické sítě. Podobné riziko, jak varují autoři, se týká i displejů vyráběných v Číně – ať už jde o přístroje v letadlech, ponorkách nebo velitelských centrech.
Čína v současnosti ovládá přes 70 % celosvětové výroby displejů a je lídrem v technologii OLED. Díky masivním státním dotacím, úvěrům a daňovým úlevám dokázala vybudovat největší výrobní kapacity na světě a stlačit ceny natolik, že žádný americký nebo spojenecký výrobce nemá šanci se prosadit. Výsledkem je, že Pentagon utrácí přes 300 milionů dolarů ročně za kriticky důležité displeje – a do roku 2034 se očekává nárůst této částky na dvojnásobek. Problém? Drtivá většina těchto zařízení pochází z Číny.
Autoři článku varují, že moderní válčení se bez displejů neobejde. Jsou všude: v řídicích centrech námořnictva, na věžích civilního letectví, v polních nemocnicích i v helmách vojáků. Pokud by došlo k sabotáži – například pomocí vzdálené aktualizace firmwaru – mohly by být tyto systémy vyřazeny z provozu v nejhorší možnou chvíli. A nejen to. Podobné displeje se používají i pro řízení kritické infrastruktury jako elektrárny, železnice či letiště.
I kdyby Čína takový útok nikdy nespustila, samotný fakt, že drží v rukou celý dodavatelský řetězec – včetně klíčových vstupních materiálů jako jsou speciální skla, vzácné kovy či speciální plyny – představuje značné riziko. Již v minulosti Čína ukázala, že je ochotna tyto závislosti zneužít. V roce 2010 například náhle přerušila vývoz vzácných zemin do Japonska a letos v březnu zakázala prodej gallia do USA – suroviny zásadní pro radarové systémy.
Někteří zákonodárci už situaci řeší. Republikánský kongresman John Moolenaar loni vyzval Pentagon, aby přezkoumal největší čínské výrobce displejů kvůli jejich možným vazbám na čínskou armádu a zvážil jejich zařazení na černou listinu, která zakazuje vládní kontrakty. Nový ministr obrany Pete Hegseth by podle autorů měl na tuto výzvu reagovat a podniknout konkrétní kroky.
Podle Montgomeryho a Singletona je čas přestat považovat displeje za běžné komodity a začít je vnímat jako strategické technologie. Navrhují, aby americké úřady zvažovaly zařazení čínských firem na sankční seznamy, zahájily vyšetřování jejich neférových obchodních praktik a v případě potřeby uvalily cílená cla. Tyto kroky by podle autorů vytvořily prostor pro domácí nebo alianční výrobce, kteří byli čínskou expanzí vytlačeni z trhu.
Dlouhodobým řešením by podle nich měla být obnova domácího průmyslu, a to prostřednictvím daňových pobídek, veřejných investic a „friend-shoringu“ – tedy nákupu zařízení výhradně od spolehlivých zahraničních partnerů. Tato strategie by měla vést k vytvoření robustního a bezpečného ekosystému, nezávislého na čínském trhu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.