Spojené státy čelí podle expertů vážnému riziku: čínská dominance v oblasti výrobních technologií displejů může představovat zásadní hrozbu pro národní bezpečnost. Autoři varovného komentáře Mark Montgomery a Craig Singleton upozorňují, že tato situace vyžaduje okamžitý zásah vlády USA, aby si země zajistila bezpečné a spolehlivé dodavatelské řetězce.
V červnu odhalili američtí odborníci na energetiku skrytá mobilní rádia uvnitř čínských solárních měničů, která obcházejí bezpečnostní brány a teoreticky umožňují Číně vzdáleně vypnout části americké energetické sítě. Podobné riziko, jak varují autoři, se týká i displejů vyráběných v Číně – ať už jde o přístroje v letadlech, ponorkách nebo velitelských centrech.
Čína v současnosti ovládá přes 70 % celosvětové výroby displejů a je lídrem v technologii OLED. Díky masivním státním dotacím, úvěrům a daňovým úlevám dokázala vybudovat největší výrobní kapacity na světě a stlačit ceny natolik, že žádný americký nebo spojenecký výrobce nemá šanci se prosadit. Výsledkem je, že Pentagon utrácí přes 300 milionů dolarů ročně za kriticky důležité displeje – a do roku 2034 se očekává nárůst této částky na dvojnásobek. Problém? Drtivá většina těchto zařízení pochází z Číny.
Autoři článku varují, že moderní válčení se bez displejů neobejde. Jsou všude: v řídicích centrech námořnictva, na věžích civilního letectví, v polních nemocnicích i v helmách vojáků. Pokud by došlo k sabotáži – například pomocí vzdálené aktualizace firmwaru – mohly by být tyto systémy vyřazeny z provozu v nejhorší možnou chvíli. A nejen to. Podobné displeje se používají i pro řízení kritické infrastruktury jako elektrárny, železnice či letiště.
I kdyby Čína takový útok nikdy nespustila, samotný fakt, že drží v rukou celý dodavatelský řetězec – včetně klíčových vstupních materiálů jako jsou speciální skla, vzácné kovy či speciální plyny – představuje značné riziko. Již v minulosti Čína ukázala, že je ochotna tyto závislosti zneužít. V roce 2010 například náhle přerušila vývoz vzácných zemin do Japonska a letos v březnu zakázala prodej gallia do USA – suroviny zásadní pro radarové systémy.
Někteří zákonodárci už situaci řeší. Republikánský kongresman John Moolenaar loni vyzval Pentagon, aby přezkoumal největší čínské výrobce displejů kvůli jejich možným vazbám na čínskou armádu a zvážil jejich zařazení na černou listinu, která zakazuje vládní kontrakty. Nový ministr obrany Pete Hegseth by podle autorů měl na tuto výzvu reagovat a podniknout konkrétní kroky.
Podle Montgomeryho a Singletona je čas přestat považovat displeje za běžné komodity a začít je vnímat jako strategické technologie. Navrhují, aby americké úřady zvažovaly zařazení čínských firem na sankční seznamy, zahájily vyšetřování jejich neférových obchodních praktik a v případě potřeby uvalily cílená cla. Tyto kroky by podle autorů vytvořily prostor pro domácí nebo alianční výrobce, kteří byli čínskou expanzí vytlačeni z trhu.
Dlouhodobým řešením by podle nich měla být obnova domácího průmyslu, a to prostřednictvím daňových pobídek, veřejných investic a „friend-shoringu“ – tedy nákupu zařízení výhradně od spolehlivých zahraničních partnerů. Tato strategie by měla vést k vytvoření robustního a bezpečného ekosystému, nezávislého na čínském trhu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.