Spojené státy čelí podle expertů vážnému riziku: čínská dominance v oblasti výrobních technologií displejů může představovat zásadní hrozbu pro národní bezpečnost. Autoři varovného komentáře Mark Montgomery a Craig Singleton upozorňují, že tato situace vyžaduje okamžitý zásah vlády USA, aby si země zajistila bezpečné a spolehlivé dodavatelské řetězce.
V červnu odhalili američtí odborníci na energetiku skrytá mobilní rádia uvnitř čínských solárních měničů, která obcházejí bezpečnostní brány a teoreticky umožňují Číně vzdáleně vypnout části americké energetické sítě. Podobné riziko, jak varují autoři, se týká i displejů vyráběných v Číně – ať už jde o přístroje v letadlech, ponorkách nebo velitelských centrech.
Čína v současnosti ovládá přes 70 % celosvětové výroby displejů a je lídrem v technologii OLED. Díky masivním státním dotacím, úvěrům a daňovým úlevám dokázala vybudovat největší výrobní kapacity na světě a stlačit ceny natolik, že žádný americký nebo spojenecký výrobce nemá šanci se prosadit. Výsledkem je, že Pentagon utrácí přes 300 milionů dolarů ročně za kriticky důležité displeje – a do roku 2034 se očekává nárůst této částky na dvojnásobek. Problém? Drtivá většina těchto zařízení pochází z Číny.
Autoři článku varují, že moderní válčení se bez displejů neobejde. Jsou všude: v řídicích centrech námořnictva, na věžích civilního letectví, v polních nemocnicích i v helmách vojáků. Pokud by došlo k sabotáži – například pomocí vzdálené aktualizace firmwaru – mohly by být tyto systémy vyřazeny z provozu v nejhorší možnou chvíli. A nejen to. Podobné displeje se používají i pro řízení kritické infrastruktury jako elektrárny, železnice či letiště.
I kdyby Čína takový útok nikdy nespustila, samotný fakt, že drží v rukou celý dodavatelský řetězec – včetně klíčových vstupních materiálů jako jsou speciální skla, vzácné kovy či speciální plyny – představuje značné riziko. Již v minulosti Čína ukázala, že je ochotna tyto závislosti zneužít. V roce 2010 například náhle přerušila vývoz vzácných zemin do Japonska a letos v březnu zakázala prodej gallia do USA – suroviny zásadní pro radarové systémy.
Někteří zákonodárci už situaci řeší. Republikánský kongresman John Moolenaar loni vyzval Pentagon, aby přezkoumal největší čínské výrobce displejů kvůli jejich možným vazbám na čínskou armádu a zvážil jejich zařazení na černou listinu, která zakazuje vládní kontrakty. Nový ministr obrany Pete Hegseth by podle autorů měl na tuto výzvu reagovat a podniknout konkrétní kroky.
Podle Montgomeryho a Singletona je čas přestat považovat displeje za běžné komodity a začít je vnímat jako strategické technologie. Navrhují, aby americké úřady zvažovaly zařazení čínských firem na sankční seznamy, zahájily vyšetřování jejich neférových obchodních praktik a v případě potřeby uvalily cílená cla. Tyto kroky by podle autorů vytvořily prostor pro domácí nebo alianční výrobce, kteří byli čínskou expanzí vytlačeni z trhu.
Dlouhodobým řešením by podle nich měla být obnova domácího průmyslu, a to prostřednictvím daňových pobídek, veřejných investic a „friend-shoringu“ – tedy nákupu zařízení výhradně od spolehlivých zahraničních partnerů. Tato strategie by měla vést k vytvoření robustního a bezpečného ekosystému, nezávislého na čínském trhu.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.