Spojené státy čelí podle expertů vážnému riziku: čínská dominance v oblasti výrobních technologií displejů může představovat zásadní hrozbu pro národní bezpečnost. Autoři varovného komentáře Mark Montgomery a Craig Singleton upozorňují, že tato situace vyžaduje okamžitý zásah vlády USA, aby si země zajistila bezpečné a spolehlivé dodavatelské řetězce.
V červnu odhalili američtí odborníci na energetiku skrytá mobilní rádia uvnitř čínských solárních měničů, která obcházejí bezpečnostní brány a teoreticky umožňují Číně vzdáleně vypnout části americké energetické sítě. Podobné riziko, jak varují autoři, se týká i displejů vyráběných v Číně – ať už jde o přístroje v letadlech, ponorkách nebo velitelských centrech.
Čína v současnosti ovládá přes 70 % celosvětové výroby displejů a je lídrem v technologii OLED. Díky masivním státním dotacím, úvěrům a daňovým úlevám dokázala vybudovat největší výrobní kapacity na světě a stlačit ceny natolik, že žádný americký nebo spojenecký výrobce nemá šanci se prosadit. Výsledkem je, že Pentagon utrácí přes 300 milionů dolarů ročně za kriticky důležité displeje – a do roku 2034 se očekává nárůst této částky na dvojnásobek. Problém? Drtivá většina těchto zařízení pochází z Číny.
Autoři článku varují, že moderní válčení se bez displejů neobejde. Jsou všude: v řídicích centrech námořnictva, na věžích civilního letectví, v polních nemocnicích i v helmách vojáků. Pokud by došlo k sabotáži – například pomocí vzdálené aktualizace firmwaru – mohly by být tyto systémy vyřazeny z provozu v nejhorší možnou chvíli. A nejen to. Podobné displeje se používají i pro řízení kritické infrastruktury jako elektrárny, železnice či letiště.
I kdyby Čína takový útok nikdy nespustila, samotný fakt, že drží v rukou celý dodavatelský řetězec – včetně klíčových vstupních materiálů jako jsou speciální skla, vzácné kovy či speciální plyny – představuje značné riziko. Již v minulosti Čína ukázala, že je ochotna tyto závislosti zneužít. V roce 2010 například náhle přerušila vývoz vzácných zemin do Japonska a letos v březnu zakázala prodej gallia do USA – suroviny zásadní pro radarové systémy.
Někteří zákonodárci už situaci řeší. Republikánský kongresman John Moolenaar loni vyzval Pentagon, aby přezkoumal největší čínské výrobce displejů kvůli jejich možným vazbám na čínskou armádu a zvážil jejich zařazení na černou listinu, která zakazuje vládní kontrakty. Nový ministr obrany Pete Hegseth by podle autorů měl na tuto výzvu reagovat a podniknout konkrétní kroky.
Podle Montgomeryho a Singletona je čas přestat považovat displeje za běžné komodity a začít je vnímat jako strategické technologie. Navrhují, aby americké úřady zvažovaly zařazení čínských firem na sankční seznamy, zahájily vyšetřování jejich neférových obchodních praktik a v případě potřeby uvalily cílená cla. Tyto kroky by podle autorů vytvořily prostor pro domácí nebo alianční výrobce, kteří byli čínskou expanzí vytlačeni z trhu.
Dlouhodobým řešením by podle nich měla být obnova domácího průmyslu, a to prostřednictvím daňových pobídek, veřejných investic a „friend-shoringu“ – tedy nákupu zařízení výhradně od spolehlivých zahraničních partnerů. Tato strategie by měla vést k vytvoření robustního a bezpečného ekosystému, nezávislého na čínském trhu.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.