Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
Návrh rezoluce plánují tento týden předložit demokrat Ro Khanna a republikán Thomas Massie. Oba zákonodárci argumentují tím, že současné vojenské tažení vystavuje americké jednotky zbytečnému riziku a neodpovídá politice „Amerika na prvním místě“. Hlasování o tomto opatření by se mělo na půdě Sněmovny reprezentantů uskutečnit pravděpodobně ve čtvrtek.
Johnson po brífinku o stavu operace novinářům sdělil, že odebrání autority prezidentovi v takto kritické chvíli považuje za nebezpečné. Vyjádřil naději, že se v Kongresu najde dostatek hlasů pro zamítnutí rezoluce, což by podle něj bylo prospěšné pro bezpečnost a stabilitu země. Zdůraznil, že prezident jednal plně v rámci svých pravomocí, jelikož údery měly defenzivní charakter a byly nezbytné pro ochranu amerických občanů.
Společné nálety USA a Izraele byly zahájeny v sobotu po týdnech hrozeb ze strany Donalda Trumpa, který volal po změně režimu v Teheránu. Předseda Sněmovny upřesnil, že takzvaný „Gang osmi“, tedy nejužší vedení Kongresu, byl o nutnosti vojenské akce detailně informován již dříve v týdnu. Širší informování zákonodárců by podle něj neslo riziko úniku citlivých zpravodajských informací.
Prezident Trump v pondělí pro stanici CNN uvedl, že ta největší vlna operace Spojené státy teprve čeká. Na dotaz ohledně délky trvání války odpověděl, že si nepřeje, aby se konflikt protahoval. Původně odhadoval trvání operace na čtyři týdny, přičemž nyní se podle jeho slov postupuje v mírném předstihu oproti plánu.
Na opačné straně stojí lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, který vyzval kolegy k podpoře omezující rezoluce. Jeffries tvrdí, že Trump musí být vázán ústavními mantinely, a připomněl, že role USA jako lídra svobodného světa by měla zahrnovat diplomacii a budování koalic, což se v tomto případě nestalo. Podle něj ústava nikde neříká, že Spojené státy mají plnit roli světového policisty.
Navzdory těmto snahám se zatím zdá nepravděpodobné, že by rezoluce Khanny a Massieho prošla, a to především kvůli silnému odporu republikánské většiny. Proti návrhu se dříve vyjádřili i někteří vlivní demokraté blízcí Izraeli, ačkoliv jejich současný postoj po zahájení samotných úderů není zcela jasný.
Thomas Massie však trvá na tom, aby se každý zákonodárce k otázce války s Íránem veřejně přihlásil. Na sociální síti X uvedl, že ústava vyžaduje hlasování a voliči mají právo vědět, zda jejich zástupce tuto válku podporuje, či nikoliv. Podle něj tato vojenská operace není v souladu se zájmy Ameriky a je nutné vyvodit politickou odpovědnost.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.