Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
Návrh rezoluce plánují tento týden předložit demokrat Ro Khanna a republikán Thomas Massie. Oba zákonodárci argumentují tím, že současné vojenské tažení vystavuje americké jednotky zbytečnému riziku a neodpovídá politice „Amerika na prvním místě“. Hlasování o tomto opatření by se mělo na půdě Sněmovny reprezentantů uskutečnit pravděpodobně ve čtvrtek.
Johnson po brífinku o stavu operace novinářům sdělil, že odebrání autority prezidentovi v takto kritické chvíli považuje za nebezpečné. Vyjádřil naději, že se v Kongresu najde dostatek hlasů pro zamítnutí rezoluce, což by podle něj bylo prospěšné pro bezpečnost a stabilitu země. Zdůraznil, že prezident jednal plně v rámci svých pravomocí, jelikož údery měly defenzivní charakter a byly nezbytné pro ochranu amerických občanů.
Společné nálety USA a Izraele byly zahájeny v sobotu po týdnech hrozeb ze strany Donalda Trumpa, který volal po změně režimu v Teheránu. Předseda Sněmovny upřesnil, že takzvaný „Gang osmi“, tedy nejužší vedení Kongresu, byl o nutnosti vojenské akce detailně informován již dříve v týdnu. Širší informování zákonodárců by podle něj neslo riziko úniku citlivých zpravodajských informací.
Prezident Trump v pondělí pro stanici CNN uvedl, že ta největší vlna operace Spojené státy teprve čeká. Na dotaz ohledně délky trvání války odpověděl, že si nepřeje, aby se konflikt protahoval. Původně odhadoval trvání operace na čtyři týdny, přičemž nyní se podle jeho slov postupuje v mírném předstihu oproti plánu.
Na opačné straně stojí lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, který vyzval kolegy k podpoře omezující rezoluce. Jeffries tvrdí, že Trump musí být vázán ústavními mantinely, a připomněl, že role USA jako lídra svobodného světa by měla zahrnovat diplomacii a budování koalic, což se v tomto případě nestalo. Podle něj ústava nikde neříká, že Spojené státy mají plnit roli světového policisty.
Navzdory těmto snahám se zatím zdá nepravděpodobné, že by rezoluce Khanny a Massieho prošla, a to především kvůli silnému odporu republikánské většiny. Proti návrhu se dříve vyjádřili i někteří vlivní demokraté blízcí Izraeli, ačkoliv jejich současný postoj po zahájení samotných úderů není zcela jasný.
Thomas Massie však trvá na tom, aby se každý zákonodárce k otázce války s Íránem veřejně přihlásil. Na sociální síti X uvedl, že ústava vyžaduje hlasování a voliči mají právo vědět, zda jejich zástupce tuto válku podporuje, či nikoliv. Podle něj tato vojenská operace není v souladu se zájmy Ameriky a je nutné vyvodit politickou odpovědnost.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.