Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
Návrh rezoluce plánují tento týden předložit demokrat Ro Khanna a republikán Thomas Massie. Oba zákonodárci argumentují tím, že současné vojenské tažení vystavuje americké jednotky zbytečnému riziku a neodpovídá politice „Amerika na prvním místě“. Hlasování o tomto opatření by se mělo na půdě Sněmovny reprezentantů uskutečnit pravděpodobně ve čtvrtek.
Johnson po brífinku o stavu operace novinářům sdělil, že odebrání autority prezidentovi v takto kritické chvíli považuje za nebezpečné. Vyjádřil naději, že se v Kongresu najde dostatek hlasů pro zamítnutí rezoluce, což by podle něj bylo prospěšné pro bezpečnost a stabilitu země. Zdůraznil, že prezident jednal plně v rámci svých pravomocí, jelikož údery měly defenzivní charakter a byly nezbytné pro ochranu amerických občanů.
Společné nálety USA a Izraele byly zahájeny v sobotu po týdnech hrozeb ze strany Donalda Trumpa, který volal po změně režimu v Teheránu. Předseda Sněmovny upřesnil, že takzvaný „Gang osmi“, tedy nejužší vedení Kongresu, byl o nutnosti vojenské akce detailně informován již dříve v týdnu. Širší informování zákonodárců by podle něj neslo riziko úniku citlivých zpravodajských informací.
Prezident Trump v pondělí pro stanici CNN uvedl, že ta největší vlna operace Spojené státy teprve čeká. Na dotaz ohledně délky trvání války odpověděl, že si nepřeje, aby se konflikt protahoval. Původně odhadoval trvání operace na čtyři týdny, přičemž nyní se podle jeho slov postupuje v mírném předstihu oproti plánu.
Na opačné straně stojí lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, který vyzval kolegy k podpoře omezující rezoluce. Jeffries tvrdí, že Trump musí být vázán ústavními mantinely, a připomněl, že role USA jako lídra svobodného světa by měla zahrnovat diplomacii a budování koalic, což se v tomto případě nestalo. Podle něj ústava nikde neříká, že Spojené státy mají plnit roli světového policisty.
Navzdory těmto snahám se zatím zdá nepravděpodobné, že by rezoluce Khanny a Massieho prošla, a to především kvůli silnému odporu republikánské většiny. Proti návrhu se dříve vyjádřili i někteří vlivní demokraté blízcí Izraeli, ačkoliv jejich současný postoj po zahájení samotných úderů není zcela jasný.
Thomas Massie však trvá na tom, aby se každý zákonodárce k otázce války s Íránem veřejně přihlásil. Na sociální síti X uvedl, že ústava vyžaduje hlasování a voliči mají právo vědět, zda jejich zástupce tuto válku podporuje, či nikoliv. Podle něj tato vojenská operace není v souladu se zájmy Ameriky a je nutné vyvodit politickou odpovědnost.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.