Americký kongres se snaží Trumpovi válku s Íránem zakázat

Donald Trump při projevu v Kongresu USA (4. března 2025 - Washington)
Donald Trump při projevu v Kongresu USA (4. března 2025 - Washington), foto: YouTube @Guardian News
Klára Marková 3. března 2026 10:18
Sdílej:

Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.

Návrh rezoluce plánují tento týden předložit demokrat Ro Khanna a republikán Thomas Massie. Oba zákonodárci argumentují tím, že současné vojenské tažení vystavuje americké jednotky zbytečnému riziku a neodpovídá politice „Amerika na prvním místě“. Hlasování o tomto opatření by se mělo na půdě Sněmovny reprezentantů uskutečnit pravděpodobně ve čtvrtek.

Johnson po brífinku o stavu operace novinářům sdělil, že odebrání autority prezidentovi v takto kritické chvíli považuje za nebezpečné. Vyjádřil naději, že se v Kongresu najde dostatek hlasů pro zamítnutí rezoluce, což by podle něj bylo prospěšné pro bezpečnost a stabilitu země. Zdůraznil, že prezident jednal plně v rámci svých pravomocí, jelikož údery měly defenzivní charakter a byly nezbytné pro ochranu amerických občanů.

Společné nálety USA a Izraele byly zahájeny v sobotu po týdnech hrozeb ze strany Donalda Trumpa, který volal po změně režimu v Teheránu. Předseda Sněmovny upřesnil, že takzvaný „Gang osmi“, tedy nejužší vedení Kongresu, byl o nutnosti vojenské akce detailně informován již dříve v týdnu. Širší informování zákonodárců by podle něj neslo riziko úniku citlivých zpravodajských informací.

Prezident Trump v pondělí pro stanici CNN uvedl, že ta největší vlna operace Spojené státy teprve čeká. Na dotaz ohledně délky trvání války odpověděl, že si nepřeje, aby se konflikt protahoval. Původně odhadoval trvání operace na čtyři týdny, přičemž nyní se podle jeho slov postupuje v mírném předstihu oproti plánu.

Na opačné straně stojí lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, který vyzval kolegy k podpoře omezující rezoluce. Jeffries tvrdí, že Trump musí být vázán ústavními mantinely, a připomněl, že role USA jako lídra svobodného světa by měla zahrnovat diplomacii a budování koalic, což se v tomto případě nestalo. Podle něj ústava nikde neříká, že Spojené státy mají plnit roli světového policisty.

Navzdory těmto snahám se zatím zdá nepravděpodobné, že by rezoluce Khanny a Massieho prošla, a to především kvůli silnému odporu republikánské většiny. Proti návrhu se dříve vyjádřili i někteří vlivní demokraté blízcí Izraeli, ačkoliv jejich současný postoj po zahájení samotných úderů není zcela jasný.

Thomas Massie však trvá na tom, aby se každý zákonodárce k otázce války s Íránem veřejně přihlásil. Na sociální síti X uvedl, že ústava vyžaduje hlasování a voliči mají právo vědět, zda jejich zástupce tuto válku podporuje, či nikoliv. Podle něj tato vojenská operace není v souladu se zájmy Ameriky a je nutné vyvodit politickou odpovědnost.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Švédsko prošlo zásadní proměnou. Jak se z jedné z nejotevřenějších zemí stal nejpřísnější migrační režim

Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.

Novinky
Ilustrační foto

Místo prosluněných pláží hořící lesy. Snímky z Evropy ukazují stále častěji drtivou realitu

Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.

Novinky
Ukrajinská armáda

Francie a Itálie spolupracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a střel Aster pro Ukrajinu

Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.

Novinky
Ukrajina, ilustrační foto

Horší než v KLDR. Ruskem okupovaná území na Ukrajině jsou nejméně svobodná místa na světě

Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.