Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
Od konce studené války se americký průmysl orientoval na efektivitu a minimalizaci nákladů namísto odolnosti. Tento přístup „just-in-time“ sice šetřil peníze, ale zbavil systém schopnosti rychle navýšit produkci v případě krize.
Příkladem je výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm: přestože USA od začátku konfliktu na Ukrajině investovaly do nových linek 4,9 miliardy dolarů, v roce 2025 dosáhly měsíční produkce pouze 40 000 kusů, což je hluboko pod plánovaným cílem 100 000 kusů.
Současný systém je nastaven na ochranu marží, nikoliv na produkční odolnost. Podle analýzy v časopise The National Interest existují tři hlavní důvody, proč obranná základna selhává:
Špatné nastavení kapitálu: Firmy nemají jistotu dlouhodobé poptávky. Jednoleté rozpočty odrazují od investic do nových továren či školení personálu.
Byrokratické překážky: Akviziční procesy trvají 18 až 36 měsíců, což v době, kdy je rychlost strategickou proměnnou, představuje zásadní riziko.
Iluze soběstačnosti: USA postrádají hloubku v obráběcích strojích, chemii či zpracování vzácných zemin. Například Čína kontroluje přes 85 % světové rafinace vzácných prvků, což jí dává možnost kdykoliv ochromit americké zbrojní systémy.
K obnově průmyslové síly je podle autorů potřeba radikální změna pravidel:
1. Nákup jako kapitálový signál
Pentagon musí začít psát kontrakty, které učiní výstavbu továren finančně racionální. Namísto jednoletých nákupů by u prioritních kategorií, jako jsou rakety či mikroelektronika, měly být standardem 10 až 15leté závazky. Kongres by mohl vytvořit agenturu pro úvěry na obrannou kapacitu, která by poskytovala nízkoúročené půjčky na modernizaci nástrojů a rozšiřování provozů.
2. Integrace umělé inteligence do výroby
AI nesmí být jen analytickou platformou „navíc“, ale musí být vtesnána přímo do výrobních toků. Pentagon by měl nařídit používání AI k modelování propustnosti továren, detekci úzkých hrdel a předpovídání údržby v reálném čase. Cílem AI nemá být jen „chytřejší zbraň“, ale rychlejší učící křivka a odolnější výroba pod tlakem.
3. Budování distribuovaného arzenálu se spojenci
Místo nacionalistických fantazií o úplné soběstačnosti by měly USA se spojenci vytvořit „zóny interoperability“. Ty by sjednotily standardy a certifikace, aby komponenty vyrobené u spojenců (např. v rámci paktu AUKUS nebo spolupráce s Polskem na raketách Javelin) mohly být hladce integrovány do amerických systémů bez byrokratických průtahů.
Průmyslová síla se nebuduje slogany, ale kontrakty, pobídkami a infrastrukturou. Pokud se nezmění politicko-ekonomické základy obranné produkce, zůstane vize o obrodě amerického arzenálu pouze přáním na papíře.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.