Americká obranná průmyslová základna je v rozvratu, tvrdí experti. Popsali hlavní důvody rozpadu

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 11. února 2026 21:50
Sdílej:

Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.

Od konce studené války se americký průmysl orientoval na efektivitu a minimalizaci nákladů namísto odolnosti. Tento přístup „just-in-time“ sice šetřil peníze, ale zbavil systém schopnosti rychle navýšit produkci v případě krize.

Příkladem je výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm: přestože USA od začátku konfliktu na Ukrajině investovaly do nových linek 4,9 miliardy dolarů, v roce 2025 dosáhly měsíční produkce pouze 40 000 kusů, což je hluboko pod plánovaným cílem 100 000 kusů.

Současný systém je nastaven na ochranu marží, nikoliv na produkční odolnost. Podle analýzy v časopise The National Interest existují tři hlavní důvody, proč obranná základna selhává:

Špatné nastavení kapitálu: Firmy nemají jistotu dlouhodobé poptávky. Jednoleté rozpočty odrazují od investic do nových továren či školení personálu.

Byrokratické překážky: Akviziční procesy trvají 18 až 36 měsíců, což v době, kdy je rychlost strategickou proměnnou, představuje zásadní riziko.

Iluze soběstačnosti: USA postrádají hloubku v obráběcích strojích, chemii či zpracování vzácných zemin. Například Čína kontroluje přes 85 % světové rafinace vzácných prvků, což jí dává možnost kdykoliv ochromit americké zbrojní systémy.
 
K obnově průmyslové síly je podle autorů potřeba radikální změna pravidel:

1. Nákup jako kapitálový signál

Pentagon musí začít psát kontrakty, které učiní výstavbu továren finančně racionální. Namísto jednoletých nákupů by u prioritních kategorií, jako jsou rakety či mikroelektronika, měly být standardem 10 až 15leté závazky. Kongres by mohl vytvořit agenturu pro úvěry na obrannou kapacitu, která by poskytovala nízkoúročené půjčky na modernizaci nástrojů a rozšiřování provozů.

2. Integrace umělé inteligence do výroby

AI nesmí být jen analytickou platformou „navíc“, ale musí být vtesnána přímo do výrobních toků. Pentagon by měl nařídit používání AI k modelování propustnosti továren, detekci úzkých hrdel a předpovídání údržby v reálném čase. Cílem AI nemá být jen „chytřejší zbraň“, ale rychlejší učící křivka a odolnější výroba pod tlakem.

3. Budování distribuovaného arzenálu se spojenci

Místo nacionalistických fantazií o úplné soběstačnosti by měly USA se spojenci vytvořit „zóny interoperability“. Ty by sjednotily standardy a certifikace, aby komponenty vyrobené u spojenců (např. v rámci paktu AUKUS nebo spolupráce s Polskem na raketách Javelin) mohly být hladce integrovány do amerických systémů bez byrokratických průtahů.

Průmyslová síla se nebuduje slogany, ale kontrakty, pobídkami a infrastrukturou. Pokud se nezmění politicko-ekonomické základy obranné produkce, zůstane vize o obrodě amerického arzenálu pouze přáním na papíře.

Stalo se
Novinky
Venezuela

Čtyři měsíce od pádu Madura: Jak se za tu dobu Venezuela změnila?

Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.

Novinky
Evropská unie

Smutný závěr nové studie: Proruské postoje nejsou v Evropě ojedinělým jevem

Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.

Novinky
Keir Starmer

Starmer usadil kritiky. Rezignovat zatím nehodlá

Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.

Novinky
U.S. Army, ilustrační fotografie

Boj o americké vojáky odstartoval. Východní státy NATO chtějí, aby je Trump přesunul z Německa k nim

Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.