Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
Od konce studené války se americký průmysl orientoval na efektivitu a minimalizaci nákladů namísto odolnosti. Tento přístup „just-in-time“ sice šetřil peníze, ale zbavil systém schopnosti rychle navýšit produkci v případě krize.
Příkladem je výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm: přestože USA od začátku konfliktu na Ukrajině investovaly do nových linek 4,9 miliardy dolarů, v roce 2025 dosáhly měsíční produkce pouze 40 000 kusů, což je hluboko pod plánovaným cílem 100 000 kusů.
Současný systém je nastaven na ochranu marží, nikoliv na produkční odolnost. Podle analýzy v časopise The National Interest existují tři hlavní důvody, proč obranná základna selhává:
Špatné nastavení kapitálu: Firmy nemají jistotu dlouhodobé poptávky. Jednoleté rozpočty odrazují od investic do nových továren či školení personálu.
Byrokratické překážky: Akviziční procesy trvají 18 až 36 měsíců, což v době, kdy je rychlost strategickou proměnnou, představuje zásadní riziko.
Iluze soběstačnosti: USA postrádají hloubku v obráběcích strojích, chemii či zpracování vzácných zemin. Například Čína kontroluje přes 85 % světové rafinace vzácných prvků, což jí dává možnost kdykoliv ochromit americké zbrojní systémy.
K obnově průmyslové síly je podle autorů potřeba radikální změna pravidel:
1. Nákup jako kapitálový signál
Pentagon musí začít psát kontrakty, které učiní výstavbu továren finančně racionální. Namísto jednoletých nákupů by u prioritních kategorií, jako jsou rakety či mikroelektronika, měly být standardem 10 až 15leté závazky. Kongres by mohl vytvořit agenturu pro úvěry na obrannou kapacitu, která by poskytovala nízkoúročené půjčky na modernizaci nástrojů a rozšiřování provozů.
2. Integrace umělé inteligence do výroby
AI nesmí být jen analytickou platformou „navíc“, ale musí být vtesnána přímo do výrobních toků. Pentagon by měl nařídit používání AI k modelování propustnosti továren, detekci úzkých hrdel a předpovídání údržby v reálném čase. Cílem AI nemá být jen „chytřejší zbraň“, ale rychlejší učící křivka a odolnější výroba pod tlakem.
3. Budování distribuovaného arzenálu se spojenci
Místo nacionalistických fantazií o úplné soběstačnosti by měly USA se spojenci vytvořit „zóny interoperability“. Ty by sjednotily standardy a certifikace, aby komponenty vyrobené u spojenců (např. v rámci paktu AUKUS nebo spolupráce s Polskem na raketách Javelin) mohly být hladce integrovány do amerických systémů bez byrokratických průtahů.
Průmyslová síla se nebuduje slogany, ale kontrakty, pobídkami a infrastrukturou. Pokud se nezmění politicko-ekonomické základy obranné produkce, zůstane vize o obrodě amerického arzenálu pouze přáním na papíře.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.
