Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
Zjištění exkluzivně poskytnutá deníku The Guardian ukazují, že 61 procent pravděpodobných amerických voličů je přesvědčeno o tom, že extrémní projevy počasí jsou v posledních pěti letech častější. Tento názor sdílí 72 procent demokratů, 63 procent nezávislých voličů a téměř polovina – konkrétně 46 procent – všech republikánů. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse v reakci na tato data uvedl, že veřejnost je vnímáním vážných důsledků klimatických změn daleko před samotnými politiky, a zkritizoval ty, kteří se o globálním oteplování bojí otevřeně mluvit.
Výzkumníci se respondentů dotazovali také na konkrétní typy projevů počasí. Většina dotázaných spojuje klimatické změny se zhoršováním lesních požárů (64 procent), sucha (63 procent), bleskových povodní (62 procent), hurikánů (59 procent) a silných bouří s krupobitím (59 procent). Na absolutním vrcholu žebříčku se však umístily vlny veder, u kterých vliv klimatické krize vidí 67 procent Američanů. Mezi nimi je i 48 procent republikánů, což je vůbec nejvyšší shoda u této voličské skupiny napříč všemi zkoumanými jevy.
Vysoký podíl respondentů citlivých na vlny veder si odborníci vysvětlují tím, že s neobvykle horkými dny má v posledních letech osobní zkušenost téměř každý obyvatel USA bez ohledu na region. Vysoké teploty navíc v zemi ročně připraví o život více lidí než hurikány, tornáda a záplavy dohromady. Extrémní horka tak podle sociologů představují ideální výchozí bod pro komunikaci o širších dopadech klimatické krize s veřejností. Výsledky jsou v souladu s dlouhodobými daty Yaleovy univerzity, jejíž vědci však zároveň upozorňují na přetrvávající mýtus, kdy si 27 procent Američanů stále nesprávně myslí, že současné oteplování je pouze součástí přirozeného přírodního cyklu.
Zajímavým zjištěním průzkumu je skutečnost, že opatření zaměřená na ochranu před vedrem podporují i ti Američané, kteří jsou vůči klimatickým změnám způsobeným člověkem skeptičtí. Extrémní teploty představují obrovské riziko pro venkovní pracovníky, jako jsou zedníci, zemědělci nebo pokrývači, u nichž vedou k častým pracovním úrazům i úmrtím. Rizikům kvůli chybějící klimatizaci a špatné ventilaci čelí také zaměstnanci v logistických skladech, průmyslových halách či komerčních kuchyních.
Celých 88 procent účastníků průzkumu se vyslovilo pro to, aby jednotlivé státy zavedly legislativní povinnost pro zaměstnavatele zajišťovat pracovníkům ochranná opatření, jako je přístup k pitné vodě, stínu, pravidelným přestávkám a klimatizovaným prostorám. Proti takovému nařízení se postavilo pouhých 7 procent dotázaných. Zástupci organizací na ochranu zaměstnanců upozorňují, že takto drtivá shoda vysílá jasný signál zákonodárcům a ukazuje, že společnost očekává zavedení federálních standardů ochrany před horkem, jejichž prosazování za Trumpovy administrativy stagnuje. Letos v dubnu sice úřady revidovaly celonárodní program na ochranu před nemocemi z tepla, výsledná verze však byla oproti původním plánům výrazně oslabena.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.