Američané Trumpovi nevěří. Extrémní počasí dál spojují s globálním oteplováním

Zjištění exkluzivně poskytnutá deníku The Guardian ukazují, že 61 procent pravděpodobných amerických voličů je přesvědčeno o tom, že extrémní projevy počasí jsou v posledních pěti letech častější. Tento názor sdílí 72 procent demokratů, 63 procent nezávislých voličů a téměř polovina – konkrétně 46 procent – všech republikánů. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse v reakci na tato data uvedl, že veřejnost je vnímáním vážných důsledků klimatických změn daleko před samotnými politiky, a zkritizoval ty, kteří se o globálním oteplování bojí otevřeně mluvit.

Výzkumníci se respondentů dotazovali také na konkrétní typy projevů počasí. Většina dotázaných spojuje klimatické změny se zhoršováním lesních požárů (64 procent), sucha (63 procent), bleskových povodní (62 procent), hurikánů (59 procent) a silných bouří s krupobitím (59 procent). Na absolutním vrcholu žebříčku se však umístily vlny veder, u kterých vliv klimatické krize vidí 67 procent Američanů. Mezi nimi je i 48 procent republikánů, což je vůbec nejvyšší shoda u této voličské skupiny napříč všemi zkoumanými jevy.

Vysoký podíl respondentů citlivých na vlny veder si odborníci vysvětlují tím, že s neobvykle horkými dny má v posledních letech osobní zkušenost téměř každý obyvatel USA bez ohledu na region. Vysoké teploty navíc v zemi ročně připraví o život více lidí než hurikány, tornáda a záplavy dohromady. Extrémní horka tak podle sociologů představují ideální výchozí bod pro komunikaci o širších dopadech klimatické krize s veřejností. Výsledky jsou v souladu s dlouhodobými daty Yaleovy univerzity, jejíž vědci však zároveň upozorňují na přetrvávající mýtus, kdy si 27 procent Američanů stále nesprávně myslí, že současné oteplování je pouze součástí přirozeného přírodního cyklu.

Zajímavým zjištěním průzkumu je skutečnost, že opatření zaměřená na ochranu před vedrem podporují i ti Američané, kteří jsou vůči klimatickým změnám způsobeným člověkem skeptičtí. Extrémní teploty představují obrovské riziko pro venkovní pracovníky, jako jsou zedníci, zemědělci nebo pokrývači, u nichž vedou k častým pracovním úrazům i úmrtím. Rizikům kvůli chybějící klimatizaci a špatné ventilaci čelí také zaměstnanci v logistických skladech, průmyslových halách či komerčních kuchyních.

Celých 88 procent účastníků průzkumu se vyslovilo pro to, aby jednotlivé státy zavedly legislativní povinnost pro zaměstnavatele zajišťovat pracovníkům ochranná opatření, jako je přístup k pitné vodě, stínu, pravidelným přestávkám a klimatizovaným prostorám. Proti takovému nařízení se postavilo pouhých 7 procent dotázaných. Zástupci organizací na ochranu zaměstnanců upozorňují, že takto drtivá shoda vysílá jasný signál zákonodárcům a ukazuje, že společnost očekává zavedení federálních standardů ochrany před horkem, jejichž prosazování za Trumpovy administrativy stagnuje. Letos v dubnu sice úřady revidovaly celonárodní program na ochranu před nemocemi z tepla, výsledná verze však byla oproti původním plánům výrazně oslabena.