První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Letoun typu Boeing 787 směřoval z ándhábádského letiště do Londýna-Gatwicku. Krátce po startu 12. června však prudce ztratil výšku a zřítil se. Jediným přeživším je britský občan, který na místě pomáhal pohřbít svého bratra. Těla většiny cestujících byla nalezena v troskách, zadní část letadla zůstala zaklíněná v obytné budově.
Podle indického Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod (AAIB) byly obě palivové páčky motorů krátce po startu přepnuty ze stavu „RUN“ do „CUTOFF“ – tedy z režimu běžného provozu do režimu odstavení motorů. Tyto přepínače se běžně používají pouze na zemi, buď při startování motorů, nebo jejich vypínání na stojánce. Jsou navrženy tak, aby nedošlo k nechtěné manipulaci.
Zpráva zahrnuje i závěrečnou komunikaci pilotů, během níž došlo ke zmatení. Jeden z pilotů se ptal druhého, proč vypnul palivo. Ten však odpověděl, že tak neučinil. Krátce nato následovalo volání „Mayday“ a pád letounu. Odborníci upozorňují, že tento rozhovor může naznačovat neúmyslné nebo nečekané vypnutí motorů – avšak bez jasného závěru.
„Zpráva neidentifikuje příčinu – není zřejmé, zda šlo o chybu posádky, mechanické selhání nebo elektronickou závadu,“ uvedl kapitán Amit Singh, zakladatel nadace Safety Matters Foundation. Upozornil také, že už v minulosti vydala americká FAA varování, že u některých palivových přepínačů u Boeingu 787 může být bezpečnostní pojistka špatně nainstalována. To by mohlo umožnit neúmyslné přepnutí vlivem vibrací či kontaktu.
Aviatik Terry Tozer pro Sky News řekl, že samotný start probíhal normálně a letoun se odlepil od země v předepsaný moment. „Ale dosud nebylo s jistotou řečeno, zda na tomto konkrétním stroji pojistky fungovaly správně,“ dodal.
Rozruch v Indii vyvolalo především to, že zpráva zdánlivě rychle obviňuje piloty, přestože šlo o velmi zkušenou posádku. Piloti měli dohromady nalétáno přes 19 tisíc hodin, z toho více než 9 tisíc na typu Boeing 787. Navíc zpráva vyloučila kontaminaci paliva, technické nedostatky při údržbě i srážku s ptákem.
Indický ministr civilního letectví Kinjarapu Ram Mohan Naidu apeloval na veřejnost, aby nečinila ukvapené závěry. „Záleží nám na našich pilotech, kteří patří k nejlepším na světě. Počkejme na finální zprávu,“ uvedl.
Obavy vzbuzuje i poškození záznamových zařízení. Zadní záznamník letu – tzv. černá skříňka – která má vydržet extrémní nárazy a teploty, byla nalezena zcela zničená. Odborníci upozorňují, že by se mělo vyšetřit, proč zařízení selhalo. Podle videozáznamů z okolí byl těsně před dopadem letounu aktivován tzv. Ram Air Turbine – zařízení, které se automaticky vysouvá při ztrátě napájení. To by mohlo znamenat, že oba motory selhaly ještě před oficiálním zaznamenaným časem události.
Záhadou zůstává i nefunkčnost nouzového signálu ELT, který po pádu letadla nevyslal žádnou zprávu. Spekuluje se, zda nebyl poškozen, nesprávně zapojen, nebo zcela selhal.
Zatím nebyla vydána žádná bezpečnostní doporučení ani firmě Boeing, ani výrobci motorů General Electric. Finální vyšetřovací zpráva má být zveřejněna nejdříve za rok. Rodiny obětí tak nadále žijí v nejistotě a ztrátě, kterou lze jen těžko vyčíslit. Tragédie patří mezi nejhorší letecká neštěstí v historii Indie a zanechává mnoho nezodpovězených otázek.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.