První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Letoun typu Boeing 787 směřoval z ándhábádského letiště do Londýna-Gatwicku. Krátce po startu 12. června však prudce ztratil výšku a zřítil se. Jediným přeživším je britský občan, který na místě pomáhal pohřbít svého bratra. Těla většiny cestujících byla nalezena v troskách, zadní část letadla zůstala zaklíněná v obytné budově.
Podle indického Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod (AAIB) byly obě palivové páčky motorů krátce po startu přepnuty ze stavu „RUN“ do „CUTOFF“ – tedy z režimu běžného provozu do režimu odstavení motorů. Tyto přepínače se běžně používají pouze na zemi, buď při startování motorů, nebo jejich vypínání na stojánce. Jsou navrženy tak, aby nedošlo k nechtěné manipulaci.
Zpráva zahrnuje i závěrečnou komunikaci pilotů, během níž došlo ke zmatení. Jeden z pilotů se ptal druhého, proč vypnul palivo. Ten však odpověděl, že tak neučinil. Krátce nato následovalo volání „Mayday“ a pád letounu. Odborníci upozorňují, že tento rozhovor může naznačovat neúmyslné nebo nečekané vypnutí motorů – avšak bez jasného závěru.
„Zpráva neidentifikuje příčinu – není zřejmé, zda šlo o chybu posádky, mechanické selhání nebo elektronickou závadu,“ uvedl kapitán Amit Singh, zakladatel nadace Safety Matters Foundation. Upozornil také, že už v minulosti vydala americká FAA varování, že u některých palivových přepínačů u Boeingu 787 může být bezpečnostní pojistka špatně nainstalována. To by mohlo umožnit neúmyslné přepnutí vlivem vibrací či kontaktu.
Aviatik Terry Tozer pro Sky News řekl, že samotný start probíhal normálně a letoun se odlepil od země v předepsaný moment. „Ale dosud nebylo s jistotou řečeno, zda na tomto konkrétním stroji pojistky fungovaly správně,“ dodal.
Rozruch v Indii vyvolalo především to, že zpráva zdánlivě rychle obviňuje piloty, přestože šlo o velmi zkušenou posádku. Piloti měli dohromady nalétáno přes 19 tisíc hodin, z toho více než 9 tisíc na typu Boeing 787. Navíc zpráva vyloučila kontaminaci paliva, technické nedostatky při údržbě i srážku s ptákem.
Indický ministr civilního letectví Kinjarapu Ram Mohan Naidu apeloval na veřejnost, aby nečinila ukvapené závěry. „Záleží nám na našich pilotech, kteří patří k nejlepším na světě. Počkejme na finální zprávu,“ uvedl.
Obavy vzbuzuje i poškození záznamových zařízení. Zadní záznamník letu – tzv. černá skříňka – která má vydržet extrémní nárazy a teploty, byla nalezena zcela zničená. Odborníci upozorňují, že by se mělo vyšetřit, proč zařízení selhalo. Podle videozáznamů z okolí byl těsně před dopadem letounu aktivován tzv. Ram Air Turbine – zařízení, které se automaticky vysouvá při ztrátě napájení. To by mohlo znamenat, že oba motory selhaly ještě před oficiálním zaznamenaným časem události.
Záhadou zůstává i nefunkčnost nouzového signálu ELT, který po pádu letadla nevyslal žádnou zprávu. Spekuluje se, zda nebyl poškozen, nesprávně zapojen, nebo zcela selhal.
Zatím nebyla vydána žádná bezpečnostní doporučení ani firmě Boeing, ani výrobci motorů General Electric. Finální vyšetřovací zpráva má být zveřejněna nejdříve za rok. Rodiny obětí tak nadále žijí v nejistotě a ztrátě, kterou lze jen těžko vyčíslit. Tragédie patří mezi nejhorší letecká neštěstí v historii Indie a zanechává mnoho nezodpovězených otázek.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.