První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Letoun typu Boeing 787 směřoval z ándhábádského letiště do Londýna-Gatwicku. Krátce po startu 12. června však prudce ztratil výšku a zřítil se. Jediným přeživším je britský občan, který na místě pomáhal pohřbít svého bratra. Těla většiny cestujících byla nalezena v troskách, zadní část letadla zůstala zaklíněná v obytné budově.
Podle indického Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod (AAIB) byly obě palivové páčky motorů krátce po startu přepnuty ze stavu „RUN“ do „CUTOFF“ – tedy z režimu běžného provozu do režimu odstavení motorů. Tyto přepínače se běžně používají pouze na zemi, buď při startování motorů, nebo jejich vypínání na stojánce. Jsou navrženy tak, aby nedošlo k nechtěné manipulaci.
Zpráva zahrnuje i závěrečnou komunikaci pilotů, během níž došlo ke zmatení. Jeden z pilotů se ptal druhého, proč vypnul palivo. Ten však odpověděl, že tak neučinil. Krátce nato následovalo volání „Mayday“ a pád letounu. Odborníci upozorňují, že tento rozhovor může naznačovat neúmyslné nebo nečekané vypnutí motorů – avšak bez jasného závěru.
„Zpráva neidentifikuje příčinu – není zřejmé, zda šlo o chybu posádky, mechanické selhání nebo elektronickou závadu,“ uvedl kapitán Amit Singh, zakladatel nadace Safety Matters Foundation. Upozornil také, že už v minulosti vydala americká FAA varování, že u některých palivových přepínačů u Boeingu 787 může být bezpečnostní pojistka špatně nainstalována. To by mohlo umožnit neúmyslné přepnutí vlivem vibrací či kontaktu.
Aviatik Terry Tozer pro Sky News řekl, že samotný start probíhal normálně a letoun se odlepil od země v předepsaný moment. „Ale dosud nebylo s jistotou řečeno, zda na tomto konkrétním stroji pojistky fungovaly správně,“ dodal.
Rozruch v Indii vyvolalo především to, že zpráva zdánlivě rychle obviňuje piloty, přestože šlo o velmi zkušenou posádku. Piloti měli dohromady nalétáno přes 19 tisíc hodin, z toho více než 9 tisíc na typu Boeing 787. Navíc zpráva vyloučila kontaminaci paliva, technické nedostatky při údržbě i srážku s ptákem.
Indický ministr civilního letectví Kinjarapu Ram Mohan Naidu apeloval na veřejnost, aby nečinila ukvapené závěry. „Záleží nám na našich pilotech, kteří patří k nejlepším na světě. Počkejme na finální zprávu,“ uvedl.
Obavy vzbuzuje i poškození záznamových zařízení. Zadní záznamník letu – tzv. černá skříňka – která má vydržet extrémní nárazy a teploty, byla nalezena zcela zničená. Odborníci upozorňují, že by se mělo vyšetřit, proč zařízení selhalo. Podle videozáznamů z okolí byl těsně před dopadem letounu aktivován tzv. Ram Air Turbine – zařízení, které se automaticky vysouvá při ztrátě napájení. To by mohlo znamenat, že oba motory selhaly ještě před oficiálním zaznamenaným časem události.
Záhadou zůstává i nefunkčnost nouzového signálu ELT, který po pádu letadla nevyslal žádnou zprávu. Spekuluje se, zda nebyl poškozen, nesprávně zapojen, nebo zcela selhal.
Zatím nebyla vydána žádná bezpečnostní doporučení ani firmě Boeing, ani výrobci motorů General Electric. Finální vyšetřovací zpráva má být zveřejněna nejdříve za rok. Rodiny obětí tak nadále žijí v nejistotě a ztrátě, kterou lze jen těžko vyčíslit. Tragédie patří mezi nejhorší letecká neštěstí v historii Indie a zanechává mnoho nezodpovězených otázek.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.