První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Letoun typu Boeing 787 směřoval z ándhábádského letiště do Londýna-Gatwicku. Krátce po startu 12. června však prudce ztratil výšku a zřítil se. Jediným přeživším je britský občan, který na místě pomáhal pohřbít svého bratra. Těla většiny cestujících byla nalezena v troskách, zadní část letadla zůstala zaklíněná v obytné budově.
Podle indického Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod (AAIB) byly obě palivové páčky motorů krátce po startu přepnuty ze stavu „RUN“ do „CUTOFF“ – tedy z režimu běžného provozu do režimu odstavení motorů. Tyto přepínače se běžně používají pouze na zemi, buď při startování motorů, nebo jejich vypínání na stojánce. Jsou navrženy tak, aby nedošlo k nechtěné manipulaci.
Zpráva zahrnuje i závěrečnou komunikaci pilotů, během níž došlo ke zmatení. Jeden z pilotů se ptal druhého, proč vypnul palivo. Ten však odpověděl, že tak neučinil. Krátce nato následovalo volání „Mayday“ a pád letounu. Odborníci upozorňují, že tento rozhovor může naznačovat neúmyslné nebo nečekané vypnutí motorů – avšak bez jasného závěru.
„Zpráva neidentifikuje příčinu – není zřejmé, zda šlo o chybu posádky, mechanické selhání nebo elektronickou závadu,“ uvedl kapitán Amit Singh, zakladatel nadace Safety Matters Foundation. Upozornil také, že už v minulosti vydala americká FAA varování, že u některých palivových přepínačů u Boeingu 787 může být bezpečnostní pojistka špatně nainstalována. To by mohlo umožnit neúmyslné přepnutí vlivem vibrací či kontaktu.
Aviatik Terry Tozer pro Sky News řekl, že samotný start probíhal normálně a letoun se odlepil od země v předepsaný moment. „Ale dosud nebylo s jistotou řečeno, zda na tomto konkrétním stroji pojistky fungovaly správně,“ dodal.
Rozruch v Indii vyvolalo především to, že zpráva zdánlivě rychle obviňuje piloty, přestože šlo o velmi zkušenou posádku. Piloti měli dohromady nalétáno přes 19 tisíc hodin, z toho více než 9 tisíc na typu Boeing 787. Navíc zpráva vyloučila kontaminaci paliva, technické nedostatky při údržbě i srážku s ptákem.
Indický ministr civilního letectví Kinjarapu Ram Mohan Naidu apeloval na veřejnost, aby nečinila ukvapené závěry. „Záleží nám na našich pilotech, kteří patří k nejlepším na světě. Počkejme na finální zprávu,“ uvedl.
Obavy vzbuzuje i poškození záznamových zařízení. Zadní záznamník letu – tzv. černá skříňka – která má vydržet extrémní nárazy a teploty, byla nalezena zcela zničená. Odborníci upozorňují, že by se mělo vyšetřit, proč zařízení selhalo. Podle videozáznamů z okolí byl těsně před dopadem letounu aktivován tzv. Ram Air Turbine – zařízení, které se automaticky vysouvá při ztrátě napájení. To by mohlo znamenat, že oba motory selhaly ještě před oficiálním zaznamenaným časem události.
Záhadou zůstává i nefunkčnost nouzového signálu ELT, který po pádu letadla nevyslal žádnou zprávu. Spekuluje se, zda nebyl poškozen, nesprávně zapojen, nebo zcela selhal.
Zatím nebyla vydána žádná bezpečnostní doporučení ani firmě Boeing, ani výrobci motorů General Electric. Finální vyšetřovací zpráva má být zveřejněna nejdříve za rok. Rodiny obětí tak nadále žijí v nejistotě a ztrátě, kterou lze jen těžko vyčíslit. Tragédie patří mezi nejhorší letecká neštěstí v historii Indie a zanechává mnoho nezodpovězených otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.