Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
Summit představil tři hlavní plány pro řešení této krize. Bylo zdůrazněno, že Afrika je vnímána nejen jako oběť, ale jako místo s vedením a řešeními globálního oteplování.
Jedním z hlavních témat bylo získání peněz na adaptaci Afriky na rychle se oteplující klima. Ačkoli se odhaduje, že kontinent bude do roku 2035 potřebovat 1,6 bilionu USD na adaptaci, mezinárodní společenství plánuje poskytnout pouze 195 miliard USD.
Africké finanční instituce, včetně Africké rozvojové banky a dalších, přislíbily 100 miliard USD pro Iniciativu pro zelenou industrializaci Afriky. Cílem je urychlit zelenou industrializaci, podpořit místní ekologicky šetrné průmysly a zvýšit zaměstnanost.
Další závazek summitu spočívá ve financování 1 000 afrických klimatických inovací nebo adaptačních projektů ročně. Pro tento účel má být do roku 2030 shromážděno 50 miliard USD ročně v rámci Afrického paktu pro klimatické inovace a Afrického klimatického fondu. Země také trvají na tom, že globální Sever by měl mít zákonnou povinnost přispívat Africe nevratnými granty na nápravu škod způsobených klimatem, jelikož půjčky jen zhoršují už tak tíživé dluhové zatížení.
V současnosti má pouze asi osm afrických zemí zavedené klimatické zákony. Na summitu byl představen nový Modelový klimatický zákon pro Afriku, který vytvořil Expertní tým africké vyjednávací skupiny. Státy ho mohou přizpůsobit svým okolnostem a zahrnout do něj mezinárodní závazky. Zavedení klimatických zákonů usnadní občanům žalování vlád kvůli klimatickým katastrofám a pomůže vládním agenturám při vymáhání klimatických závazků.
Modelový zákon vznikl za spolupráce poslanců, expertů a právníků a představuje důležitý krok k dekolonizaci klimatické legislativy na celosvětové úrovni. Model také uznává, že do řízení v oblasti klimatu by se měly zapojit skupiny občanské společnosti, jako jsou ženy, mládež a domorodé komunity, nikoli pouze vlády.
Delegáti na summitu se shodli, že předvídatelné, spravedlivé a rovné klimatické financování musí proudit do Afriky jako právní povinnost, nikoli jako volitelná možnost. Navrhli také reformu obchodních a investičních rámců pro podporu ekonomické a klimatické odolnosti. Klimatické finance by měly být přehodnoceny, aby byly spravedlivější, a do tohoto procesu by se měly zapojit rozmanité skupiny.
I když summit zahrnoval akce prezentující příspěvky občanské společnosti a mládežnických skupin, většina afrických zemí tyto skupiny dosud nezahrnuje do rozhodování o adaptaci na klima. To se musí změnit. Země G20, které jsou zodpovědné za přibližně 80 % emisí skleníkových plynů, neplní své závazky omezit globální oteplování.
Africké státy se na summitu jasně zavázaly ke klimatickým inovacím, financování a uzákonění klimatických zákonů, což naznačuje, že jsou připraveny převzít vedení v boji proti globálnímu oteplování. Nadcházející globální klimatická konference COP30 v listopadu 2025 ukáže, kolik mezinárodních klimatických financí se Africe podaří zajistit. COP30 se pravděpodobně také pokusí pokročit v zřízení fondu pro ztráty a škody.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.