Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
Summit představil tři hlavní plány pro řešení této krize. Bylo zdůrazněno, že Afrika je vnímána nejen jako oběť, ale jako místo s vedením a řešeními globálního oteplování.
Jedním z hlavních témat bylo získání peněz na adaptaci Afriky na rychle se oteplující klima. Ačkoli se odhaduje, že kontinent bude do roku 2035 potřebovat 1,6 bilionu USD na adaptaci, mezinárodní společenství plánuje poskytnout pouze 195 miliard USD.
Africké finanční instituce, včetně Africké rozvojové banky a dalších, přislíbily 100 miliard USD pro Iniciativu pro zelenou industrializaci Afriky. Cílem je urychlit zelenou industrializaci, podpořit místní ekologicky šetrné průmysly a zvýšit zaměstnanost.
Další závazek summitu spočívá ve financování 1 000 afrických klimatických inovací nebo adaptačních projektů ročně. Pro tento účel má být do roku 2030 shromážděno 50 miliard USD ročně v rámci Afrického paktu pro klimatické inovace a Afrického klimatického fondu. Země také trvají na tom, že globální Sever by měl mít zákonnou povinnost přispívat Africe nevratnými granty na nápravu škod způsobených klimatem, jelikož půjčky jen zhoršují už tak tíživé dluhové zatížení.
V současnosti má pouze asi osm afrických zemí zavedené klimatické zákony. Na summitu byl představen nový Modelový klimatický zákon pro Afriku, který vytvořil Expertní tým africké vyjednávací skupiny. Státy ho mohou přizpůsobit svým okolnostem a zahrnout do něj mezinárodní závazky. Zavedení klimatických zákonů usnadní občanům žalování vlád kvůli klimatickým katastrofám a pomůže vládním agenturám při vymáhání klimatických závazků.
Modelový zákon vznikl za spolupráce poslanců, expertů a právníků a představuje důležitý krok k dekolonizaci klimatické legislativy na celosvětové úrovni. Model také uznává, že do řízení v oblasti klimatu by se měly zapojit skupiny občanské společnosti, jako jsou ženy, mládež a domorodé komunity, nikoli pouze vlády.
Delegáti na summitu se shodli, že předvídatelné, spravedlivé a rovné klimatické financování musí proudit do Afriky jako právní povinnost, nikoli jako volitelná možnost. Navrhli také reformu obchodních a investičních rámců pro podporu ekonomické a klimatické odolnosti. Klimatické finance by měly být přehodnoceny, aby byly spravedlivější, a do tohoto procesu by se měly zapojit rozmanité skupiny.
I když summit zahrnoval akce prezentující příspěvky občanské společnosti a mládežnických skupin, většina afrických zemí tyto skupiny dosud nezahrnuje do rozhodování o adaptaci na klima. To se musí změnit. Země G20, které jsou zodpovědné za přibližně 80 % emisí skleníkových plynů, neplní své závazky omezit globální oteplování.
Africké státy se na summitu jasně zavázaly ke klimatickým inovacím, financování a uzákonění klimatických zákonů, což naznačuje, že jsou připraveny převzít vedení v boji proti globálnímu oteplování. Nadcházející globální klimatická konference COP30 v listopadu 2025 ukáže, kolik mezinárodních klimatických financí se Africe podaří zajistit. COP30 se pravděpodobně také pokusí pokročit v zřízení fondu pro ztráty a škody.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.
Donald Trump opět připomněl, jaká je základní americká podmínka pro uzavření dohody s Íránem. Teherán musí přijmout fakt, že nebude mít jadernou zbraň. Podle Trumpa pokračují jednání s íránskými vyjednavači, ale čas pro dohodu ještě nenastal.
Česko se připravuje na další vlnu tropického počasí, která má vydržet až do příštího víkendu. Odpolední maxima se v jeho průběhu budou blížit čtyřicítce, než přijde nepatrné ochlazení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude mít premiér Andrej Babiš (ANO) větší pravomoci než jeho předchůdci? I taková otázka vyvstala, protože byla navržena změna jednacího řádu vlády. Úřad vlády se rozhodl zareagovat na některé informace, které se objevily v médiích. Podle tvrzení úředníků se žádné zásadní úpravy nechystají.