Afrika už na zbytek světa nespoléhá. Extrémní počasí začala řešit sama

Summit představil tři hlavní plány pro řešení této krize. Bylo zdůrazněno, že Afrika je vnímána nejen jako oběť, ale jako místo s vedením a řešeními globálního oteplování.

Jedním z hlavních témat bylo získání peněz na adaptaci Afriky na rychle se oteplující klima. Ačkoli se odhaduje, že kontinent bude do roku 2035 potřebovat 1,6 bilionu USD na adaptaci, mezinárodní společenství plánuje poskytnout pouze 195 miliard USD.

Africké finanční instituce, včetně Africké rozvojové banky a dalších, přislíbily 100 miliard USD pro Iniciativu pro zelenou industrializaci Afriky. Cílem je urychlit zelenou industrializaci, podpořit místní ekologicky šetrné průmysly a zvýšit zaměstnanost.

Další závazek summitu spočívá ve financování 1 000 afrických klimatických inovací nebo adaptačních projektů ročně. Pro tento účel má být do roku 2030 shromážděno 50 miliard USD ročně v rámci Afrického paktu pro klimatické inovace a Afrického klimatického fondu. Země také trvají na tom, že globální Sever by měl mít zákonnou povinnost přispívat Africe nevratnými granty na nápravu škod způsobených klimatem, jelikož půjčky jen zhoršují už tak tíživé dluhové zatížení.

V současnosti má pouze asi osm afrických zemí zavedené klimatické zákony. Na summitu byl představen nový Modelový klimatický zákon pro Afriku, který vytvořil Expertní tým africké vyjednávací skupiny. Státy ho mohou přizpůsobit svým okolnostem a zahrnout do něj mezinárodní závazky. Zavedení klimatických zákonů usnadní občanům žalování vlád kvůli klimatickým katastrofám a pomůže vládním agenturám při vymáhání klimatických závazků.

Modelový zákon vznikl za spolupráce poslanců, expertů a právníků a představuje důležitý krok k dekolonizaci klimatické legislativy na celosvětové úrovni. Model také uznává, že do řízení v oblasti klimatu by se měly zapojit skupiny občanské společnosti, jako jsou ženy, mládež a domorodé komunity, nikoli pouze vlády.

Delegáti na summitu se shodli, že předvídatelné, spravedlivé a rovné klimatické financování musí proudit do Afriky jako právní povinnost, nikoli jako volitelná možnost. Navrhli také reformu obchodních a investičních rámců pro podporu ekonomické a klimatické odolnosti. Klimatické finance by měly být přehodnoceny, aby byly spravedlivější, a do tohoto procesu by se měly zapojit rozmanité skupiny.

I když summit zahrnoval akce prezentující příspěvky občanské společnosti a mládežnických skupin, většina afrických zemí tyto skupiny dosud nezahrnuje do rozhodování o adaptaci na klima. To se musí změnit. Země G20, které jsou zodpovědné za přibližně 80 % emisí skleníkových plynů, neplní své závazky omezit globální oteplování.

Africké státy se na summitu jasně zavázaly ke klimatickým inovacím, financování a uzákonění klimatických zákonů, což naznačuje, že jsou připraveny převzít vedení v boji proti globálnímu oteplování. Nadcházející globální klimatická konference COP30 v listopadu 2025 ukáže, kolik mezinárodních klimatických financí se Africe podaří zajistit. COP30 se pravděpodobně také pokusí pokročit v zřízení fondu pro ztráty a škody.