Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
Summit představil tři hlavní plány pro řešení této krize. Bylo zdůrazněno, že Afrika je vnímána nejen jako oběť, ale jako místo s vedením a řešeními globálního oteplování.
Jedním z hlavních témat bylo získání peněz na adaptaci Afriky na rychle se oteplující klima. Ačkoli se odhaduje, že kontinent bude do roku 2035 potřebovat 1,6 bilionu USD na adaptaci, mezinárodní společenství plánuje poskytnout pouze 195 miliard USD.
Africké finanční instituce, včetně Africké rozvojové banky a dalších, přislíbily 100 miliard USD pro Iniciativu pro zelenou industrializaci Afriky. Cílem je urychlit zelenou industrializaci, podpořit místní ekologicky šetrné průmysly a zvýšit zaměstnanost.
Další závazek summitu spočívá ve financování 1 000 afrických klimatických inovací nebo adaptačních projektů ročně. Pro tento účel má být do roku 2030 shromážděno 50 miliard USD ročně v rámci Afrického paktu pro klimatické inovace a Afrického klimatického fondu. Země také trvají na tom, že globální Sever by měl mít zákonnou povinnost přispívat Africe nevratnými granty na nápravu škod způsobených klimatem, jelikož půjčky jen zhoršují už tak tíživé dluhové zatížení.
V současnosti má pouze asi osm afrických zemí zavedené klimatické zákony. Na summitu byl představen nový Modelový klimatický zákon pro Afriku, který vytvořil Expertní tým africké vyjednávací skupiny. Státy ho mohou přizpůsobit svým okolnostem a zahrnout do něj mezinárodní závazky. Zavedení klimatických zákonů usnadní občanům žalování vlád kvůli klimatickým katastrofám a pomůže vládním agenturám při vymáhání klimatických závazků.
Modelový zákon vznikl za spolupráce poslanců, expertů a právníků a představuje důležitý krok k dekolonizaci klimatické legislativy na celosvětové úrovni. Model také uznává, že do řízení v oblasti klimatu by se měly zapojit skupiny občanské společnosti, jako jsou ženy, mládež a domorodé komunity, nikoli pouze vlády.
Delegáti na summitu se shodli, že předvídatelné, spravedlivé a rovné klimatické financování musí proudit do Afriky jako právní povinnost, nikoli jako volitelná možnost. Navrhli také reformu obchodních a investičních rámců pro podporu ekonomické a klimatické odolnosti. Klimatické finance by měly být přehodnoceny, aby byly spravedlivější, a do tohoto procesu by se měly zapojit rozmanité skupiny.
I když summit zahrnoval akce prezentující příspěvky občanské společnosti a mládežnických skupin, většina afrických zemí tyto skupiny dosud nezahrnuje do rozhodování o adaptaci na klima. To se musí změnit. Země G20, které jsou zodpovědné za přibližně 80 % emisí skleníkových plynů, neplní své závazky omezit globální oteplování.
Africké státy se na summitu jasně zavázaly ke klimatickým inovacím, financování a uzákonění klimatických zákonů, což naznačuje, že jsou připraveny převzít vedení v boji proti globálnímu oteplování. Nadcházející globální klimatická konference COP30 v listopadu 2025 ukáže, kolik mezinárodních klimatických financí se Africe podaří zajistit. COP30 se pravděpodobně také pokusí pokročit v zřízení fondu pro ztráty a škody.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
