Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
Summit představil tři hlavní plány pro řešení této krize. Bylo zdůrazněno, že Afrika je vnímána nejen jako oběť, ale jako místo s vedením a řešeními globálního oteplování.
Jedním z hlavních témat bylo získání peněz na adaptaci Afriky na rychle se oteplující klima. Ačkoli se odhaduje, že kontinent bude do roku 2035 potřebovat 1,6 bilionu USD na adaptaci, mezinárodní společenství plánuje poskytnout pouze 195 miliard USD.
Africké finanční instituce, včetně Africké rozvojové banky a dalších, přislíbily 100 miliard USD pro Iniciativu pro zelenou industrializaci Afriky. Cílem je urychlit zelenou industrializaci, podpořit místní ekologicky šetrné průmysly a zvýšit zaměstnanost.
Další závazek summitu spočívá ve financování 1 000 afrických klimatických inovací nebo adaptačních projektů ročně. Pro tento účel má být do roku 2030 shromážděno 50 miliard USD ročně v rámci Afrického paktu pro klimatické inovace a Afrického klimatického fondu. Země také trvají na tom, že globální Sever by měl mít zákonnou povinnost přispívat Africe nevratnými granty na nápravu škod způsobených klimatem, jelikož půjčky jen zhoršují už tak tíživé dluhové zatížení.
V současnosti má pouze asi osm afrických zemí zavedené klimatické zákony. Na summitu byl představen nový Modelový klimatický zákon pro Afriku, který vytvořil Expertní tým africké vyjednávací skupiny. Státy ho mohou přizpůsobit svým okolnostem a zahrnout do něj mezinárodní závazky. Zavedení klimatických zákonů usnadní občanům žalování vlád kvůli klimatickým katastrofám a pomůže vládním agenturám při vymáhání klimatických závazků.
Modelový zákon vznikl za spolupráce poslanců, expertů a právníků a představuje důležitý krok k dekolonizaci klimatické legislativy na celosvětové úrovni. Model také uznává, že do řízení v oblasti klimatu by se měly zapojit skupiny občanské společnosti, jako jsou ženy, mládež a domorodé komunity, nikoli pouze vlády.
Delegáti na summitu se shodli, že předvídatelné, spravedlivé a rovné klimatické financování musí proudit do Afriky jako právní povinnost, nikoli jako volitelná možnost. Navrhli také reformu obchodních a investičních rámců pro podporu ekonomické a klimatické odolnosti. Klimatické finance by měly být přehodnoceny, aby byly spravedlivější, a do tohoto procesu by se měly zapojit rozmanité skupiny.
I když summit zahrnoval akce prezentující příspěvky občanské společnosti a mládežnických skupin, většina afrických zemí tyto skupiny dosud nezahrnuje do rozhodování o adaptaci na klima. To se musí změnit. Země G20, které jsou zodpovědné za přibližně 80 % emisí skleníkových plynů, neplní své závazky omezit globální oteplování.
Africké státy se na summitu jasně zavázaly ke klimatickým inovacím, financování a uzákonění klimatických zákonů, což naznačuje, že jsou připraveny převzít vedení v boji proti globálnímu oteplování. Nadcházející globální klimatická konference COP30 v listopadu 2025 ukáže, kolik mezinárodních klimatických financí se Africe podaří zajistit. COP30 se pravděpodobně také pokusí pokročit v zřízení fondu pro ztráty a škody.
Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Je to už půl roku, co Česko rozesmutnila zpráva o smrti Anny Slováčkové, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou onkologickou nemocí. Jeden z jejích kolegů až nyní poskytl zpověď o posledních dnech nadané herečky a zpěvačky.