Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Setkání navázalo na přelomovou březnovou rezoluci Organizace spojených národů, která označila transatlantické otrokářství za nejzávažnější zločin proti lidskosti a vyzvala členské státy OSN k přispění do reparačního fondu. Od patnáctého do devatenáctého století bylo odchyceno a do Ameriky odvlečeno přibližně dvanáct až patnáct milionů afrických mužů, žen a dětí, kteří zde museli pracovat jako otroci.
V ghanské metropoli Akře byl v rámci této konzultativní konference schválen devatenáctibodový plán reparací. Tento dokument požaduje komplexní oddlužení dotčených zemí, navrácení uloupeného kulturního dědictví a zřízení globálního reparačního fondu, přičemž konkrétní finanční částka v něm nebyla vyčíslena.
Plán se věnuje také neúměrnému dopadu, který mělo otrokářství na africké ženy a dívky. Vedoucí představitelé konference zároveň apelovali na státy, které se v minulosti na obchodu s otroky podílely, aby nabídly plnou, formální a bezpodmínečnou omluvu. Ghanský prezident John Dramani Mahama delegátům řekl, že historie po lidech nežádá, aby dědili vinu, ale vyžaduje, aby převzali zodpovědnost.
K účastníkům konference promluvil prostřednictvím videopřenosu také francouzský prezident Emmanuel Macron, který uznal, že zotročení lidé byli zbaveni lidské důstojnosti a bylo s nimi zacházeno jako se zbožím. Varoval však před redukováním reparací za otroctví pouze na finanční kompenzaci s tím, že by neměly být vnímány jako šek, jehož vypsáním se celá historie uzavře.
Hlasování ve Valném shromáždění OSN, které předcházelo této konferenci, dopadlo sice většinou 123 hlasů pro, ale tři státy – Spojené státy, Izrael a Argentina – hlasovaly proti prohlášení transatlantického obchodu s otroky za zločin proti lidskosti. Dalších 52 zemí, včetně Velké Británie a členských států Evropské unie, se hlasování zdrželo.
Rezoluce Valného shromáždění na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN nejsou právně závazné. Velká Británie dlouhodobě odmítá výzvy k placení reparací s argumentem, že současné instituce nemohou nést odpovědnost za minulé křivdy. Britský velvyslanec při OSN James Kariuki v březnu uvedl, že žádný jednotlivý soubor zvěrstev by neměl být považován za více či méně významný než jiný.
Podobně se vyjádřil i velvyslanec USA při OSN, podle něhož jeho země neuznává právní nárok na reparace za historické křivdy, které v době svého vzniku nebyly podle mezinárodního práva nezákonné. Americký diplomat navíc dodal, že rezoluce OSN jasně nedefinuje, kdo přesně by měl být příjemcem reparační spravedlnosti.
Žádná země v historii dosud potomkům zotročených Afričanů ani zasaženým africkým, karibským či latinskoamerickým národům reparace nevyplatila. Většina finančních kompenzací, které v devatenáctém století vlády v této souvislosti vyplatily, směřovala spíše do rukou samotných majitelů otroků po zrušení otroctví než lidem, kteří jím byli postiženi. To byl i případ Velké Británie, která ve třicátých letech devatenáctého století po zrušení otroctví vyplatila vlastníkům částku, která v přepočtu na dnešní hodnotu peněz odpovídá více než jednadvaceti miliardám dolarů.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
