Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Setkání navázalo na přelomovou březnovou rezoluci Organizace spojených národů, která označila transatlantické otrokářství za nejzávažnější zločin proti lidskosti a vyzvala členské státy OSN k přispění do reparačního fondu. Od patnáctého do devatenáctého století bylo odchyceno a do Ameriky odvlečeno přibližně dvanáct až patnáct milionů afrických mužů, žen a dětí, kteří zde museli pracovat jako otroci.
V ghanské metropoli Akře byl v rámci této konzultativní konference schválen devatenáctibodový plán reparací. Tento dokument požaduje komplexní oddlužení dotčených zemí, navrácení uloupeného kulturního dědictví a zřízení globálního reparačního fondu, přičemž konkrétní finanční částka v něm nebyla vyčíslena.
Plán se věnuje také neúměrnému dopadu, který mělo otrokářství na africké ženy a dívky. Vedoucí představitelé konference zároveň apelovali na státy, které se v minulosti na obchodu s otroky podílely, aby nabídly plnou, formální a bezpodmínečnou omluvu. Ghanský prezident John Dramani Mahama delegátům řekl, že historie po lidech nežádá, aby dědili vinu, ale vyžaduje, aby převzali zodpovědnost.
K účastníkům konference promluvil prostřednictvím videopřenosu také francouzský prezident Emmanuel Macron, který uznal, že zotročení lidé byli zbaveni lidské důstojnosti a bylo s nimi zacházeno jako se zbožím. Varoval však před redukováním reparací za otroctví pouze na finanční kompenzaci s tím, že by neměly být vnímány jako šek, jehož vypsáním se celá historie uzavře.
Hlasování ve Valném shromáždění OSN, které předcházelo této konferenci, dopadlo sice většinou 123 hlasů pro, ale tři státy – Spojené státy, Izrael a Argentina – hlasovaly proti prohlášení transatlantického obchodu s otroky za zločin proti lidskosti. Dalších 52 zemí, včetně Velké Británie a členských států Evropské unie, se hlasování zdrželo.
Rezoluce Valného shromáždění na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN nejsou právně závazné. Velká Británie dlouhodobě odmítá výzvy k placení reparací s argumentem, že současné instituce nemohou nést odpovědnost za minulé křivdy. Britský velvyslanec při OSN James Kariuki v březnu uvedl, že žádný jednotlivý soubor zvěrstev by neměl být považován za více či méně významný než jiný.
Podobně se vyjádřil i velvyslanec USA při OSN, podle něhož jeho země neuznává právní nárok na reparace za historické křivdy, které v době svého vzniku nebyly podle mezinárodního práva nezákonné. Americký diplomat navíc dodal, že rezoluce OSN jasně nedefinuje, kdo přesně by měl být příjemcem reparační spravedlnosti.
Žádná země v historii dosud potomkům zotročených Afričanů ani zasaženým africkým, karibským či latinskoamerickým národům reparace nevyplatila. Většina finančních kompenzací, které v devatenáctém století vlády v této souvislosti vyplatily, směřovala spíše do rukou samotných majitelů otroků po zrušení otroctví než lidem, kteří jím byli postiženi. To byl i případ Velké Británie, která ve třicátých letech devatenáctého století po zrušení otroctví vyplatila vlastníkům částku, která v přepočtu na dnešní hodnotu peněz odpovídá více než jednadvaceti miliardám dolarů.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.