Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Setkání navázalo na přelomovou březnovou rezoluci Organizace spojených národů, která označila transatlantické otrokářství za nejzávažnější zločin proti lidskosti a vyzvala členské státy OSN k přispění do reparačního fondu. Od patnáctého do devatenáctého století bylo odchyceno a do Ameriky odvlečeno přibližně dvanáct až patnáct milionů afrických mužů, žen a dětí, kteří zde museli pracovat jako otroci.
V ghanské metropoli Akře byl v rámci této konzultativní konference schválen devatenáctibodový plán reparací. Tento dokument požaduje komplexní oddlužení dotčených zemí, navrácení uloupeného kulturního dědictví a zřízení globálního reparačního fondu, přičemž konkrétní finanční částka v něm nebyla vyčíslena.
Plán se věnuje také neúměrnému dopadu, který mělo otrokářství na africké ženy a dívky. Vedoucí představitelé konference zároveň apelovali na státy, které se v minulosti na obchodu s otroky podílely, aby nabídly plnou, formální a bezpodmínečnou omluvu. Ghanský prezident John Dramani Mahama delegátům řekl, že historie po lidech nežádá, aby dědili vinu, ale vyžaduje, aby převzali zodpovědnost.
K účastníkům konference promluvil prostřednictvím videopřenosu také francouzský prezident Emmanuel Macron, který uznal, že zotročení lidé byli zbaveni lidské důstojnosti a bylo s nimi zacházeno jako se zbožím. Varoval však před redukováním reparací za otroctví pouze na finanční kompenzaci s tím, že by neměly být vnímány jako šek, jehož vypsáním se celá historie uzavře.
Hlasování ve Valném shromáždění OSN, které předcházelo této konferenci, dopadlo sice většinou 123 hlasů pro, ale tři státy – Spojené státy, Izrael a Argentina – hlasovaly proti prohlášení transatlantického obchodu s otroky za zločin proti lidskosti. Dalších 52 zemí, včetně Velké Británie a členských států Evropské unie, se hlasování zdrželo.
Rezoluce Valného shromáždění na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN nejsou právně závazné. Velká Británie dlouhodobě odmítá výzvy k placení reparací s argumentem, že současné instituce nemohou nést odpovědnost za minulé křivdy. Britský velvyslanec při OSN James Kariuki v březnu uvedl, že žádný jednotlivý soubor zvěrstev by neměl být považován za více či méně významný než jiný.
Podobně se vyjádřil i velvyslanec USA při OSN, podle něhož jeho země neuznává právní nárok na reparace za historické křivdy, které v době svého vzniku nebyly podle mezinárodního práva nezákonné. Americký diplomat navíc dodal, že rezoluce OSN jasně nedefinuje, kdo přesně by měl být příjemcem reparační spravedlnosti.
Žádná země v historii dosud potomkům zotročených Afričanů ani zasaženým africkým, karibským či latinskoamerickým národům reparace nevyplatila. Většina finančních kompenzací, které v devatenáctém století vlády v této souvislosti vyplatily, směřovala spíše do rukou samotných majitelů otroků po zrušení otroctví než lidem, kteří jím byli postiženi. To byl i případ Velké Británie, která ve třicátých letech devatenáctého století po zrušení otroctví vyplatila vlastníkům částku, která v přepočtu na dnešní hodnotu peněz odpovídá více než jednadvaceti miliardám dolarů.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.