Americký ministr financí Scott Bessent se ve středu ráno v rozhovoru pro Fox Business vyjádřil k nejnovější vlně obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které se ještě více vyhrotilo po oznámení čínských cel ve výši 84 % na americký dovoz. Bessent však reagoval s nadhledem a slovy, která vzbudila pozornost: „A co jako?“
„Je smutné, že Čína nechce přijít a vyjednávat,“ uvedl Bessent a označil Peking za „největšího viníka v mezinárodním obchodním systému“. Jeho slova přicházejí po té, co Čína uvalila drakonická cla v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zvýšit americká cla na čínské zboží na 104 %, což jsou nejvyšší cla za posledních sto let.
Bessent se snažil čínské odvety zlehčit a tvrdil, že Peking tím škodí především sobě. „Mají nejnevyváženější ekonomiku v moderní historii. Mohu vám říct, že tato eskalace je pro ně prohra... Jsou zemí s obrovským obchodním přebytkem,“ zdůraznil ministr.
Podle něj je podíl čínského exportu do USA pětkrát vyšší než amerického exportu do Číny. „Takže si mohou zvyšovat cla, ale co jako?“ prohlásil Bessent a naznačil, že skutečný dopad bude na čínskou ekonomiku větší než na americkou.
Navzdory prudké eskalaci si ministr stojí za tím, že vztahy mezi prezidentem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem zůstávají na osobní úrovni dobré. „Mají velmi dobrý osobní vztah,“ řekl Bessent. Zároveň vyjádřil naději, že obě ekonomiky se mohou posunout kupředu – Spojené státy směrem k obnovení výrobní základny a Čína směrem k větší domácí spotřebě.
Bessentovo prohlášení zaznělo v době, kdy světové trhy zůstávají v nejistotě a investoři nervózně sledují vývoj další obchodní přestřelky mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Přestože někteří experti varují, že obě strany mohou ztratit, Bessent vypadá přesvědčený, že USA mají v této konfrontaci navrch.
Zatímco Trump se snaží podnítit americké firmy k návratu domů a slibuje jim výhodné podmínky bez ekologických průtahů, Bessent se soustředí na širší ekonomický obraz a poukazuje na strukturální slabiny čínského modelu.
Tím však obchodní válka neskončí. Zatímco Peking zvyšuje cla a rozšiřuje seznam „nespolehlivých entit“, Washington hledá způsoby, jak si udržet kontrolu nad klíčovými sektory, jako jsou technologie a energetika. Vzájemná rivalita tak pokračuje bez jasného konce, a jak se zdá, obě mocnosti zatím nehodlají ustoupit ani o píď.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.