Ve čtvrtek 10. dubna 2025 vstupují v platnost nová odvetná opatření Číny, která v reakci na poslední vlnu cel prezidenta Donalda Trumpa uvalují 84% cla na dovoz amerického zboží. Jde o dramatické zvýšení oproti předchozí sazbě 24 % a jednoznačný signál, že obchodní napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami se nebezpečně vyostřuje.
Čínské ministerstvo financí podle The Guardian oznámilo, že tato cla budou odpovědí na „chybu za chybou“, jak Peking označuje nedávné zavedení amerických cel ve výši až 104 %. Ta vstoupila v platnost ve středu a týkají se širokého spektra čínských výrobků. Peking tvrdí, že tím Spojené státy závažně narušují multilaterální obchodní systém a poškozují legitimní čínské hospodářské zájmy.
Bezprostřední dopady na globální trhy na sebe nenechaly dlouho čekat. Akciové trhy okamžitě reagovaly prudkým poklesem. Futures na index Dow Jones spadly o více než 500 bodů, tedy o 1,4 %, zatímco index S&P 500 se propadl o 1,2 %. Technologický Nasdaq následoval s poklesem o 1 %. Investoři se obávají dlouhodobých důsledků rostoucí celní války na ziskovost firem i na celkový hospodářský růst.
Dopady však nejsou omezeny pouze na burzy – prudce klesly i ceny ropy. Cena ropy Brent spadla na 58,47 dolaru za barel, tedy pod psychologickou hranici 60 dolarů poprvé od února 2021. Americká ropa West Texas Intermediate klesla na 56,37 dolaru za barel. Propad představuje více než 5% denní pokles, což analytici spojují s obavami z oslabení globální poptávky kvůli ochromení světového obchodu.
Čína ve svém oficiálním prohlášení uvedla, že Spojené státy svými tarify „závažně porušují pravidla mezinárodního obchodu“ a poškozují stabilitu globálního systému. Zároveň však Peking neoznámil konečný seznam konkrétního amerického zboží, kterého se nová cla dotknou, což vyvolává další nejistotu na trzích.
Prezident Trump mezitím zůstává neústupný. Jeho administrativa obhajuje cla jako nutný krok k obnovení rovnováhy v obchodních vztazích a ochraně amerických pracovních míst. Jeho kritici však tvrdí, že tato opatření nejen ohrožují vztahy s hlavními obchodními partnery, ale rovněž zvyšují náklady pro americké spotřebitele a podniky.
Obchodní experti varují, že obě země se nyní dostaly do spirály odvetných opatření, ze které bude velmi obtížné vystoupit bez vážného poškození celosvětové ekonomiky. Americké i čínské firmy již čelí dopadům narušených dodavatelských řetězců, vyšších cen vstupů a klesající poptávky.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se obě strany chystaly usednout k jednacímu stolu. Naopak se objevují náznaky, že další kola cel – a následných odvet – mohou být již na obzoru. V takovém případě by mohla být ohrožena nejen obchodní výměna mezi USA a Čínou, ale i stabilita celého globálního hospodářského systému.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.