Ve čtvrtek 10. dubna 2025 vstupují v platnost nová odvetná opatření Číny, která v reakci na poslední vlnu cel prezidenta Donalda Trumpa uvalují 84% cla na dovoz amerického zboží. Jde o dramatické zvýšení oproti předchozí sazbě 24 % a jednoznačný signál, že obchodní napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami se nebezpečně vyostřuje.
Čínské ministerstvo financí podle The Guardian oznámilo, že tato cla budou odpovědí na „chybu za chybou“, jak Peking označuje nedávné zavedení amerických cel ve výši až 104 %. Ta vstoupila v platnost ve středu a týkají se širokého spektra čínských výrobků. Peking tvrdí, že tím Spojené státy závažně narušují multilaterální obchodní systém a poškozují legitimní čínské hospodářské zájmy.
Bezprostřední dopady na globální trhy na sebe nenechaly dlouho čekat. Akciové trhy okamžitě reagovaly prudkým poklesem. Futures na index Dow Jones spadly o více než 500 bodů, tedy o 1,4 %, zatímco index S&P 500 se propadl o 1,2 %. Technologický Nasdaq následoval s poklesem o 1 %. Investoři se obávají dlouhodobých důsledků rostoucí celní války na ziskovost firem i na celkový hospodářský růst.
Dopady však nejsou omezeny pouze na burzy – prudce klesly i ceny ropy. Cena ropy Brent spadla na 58,47 dolaru za barel, tedy pod psychologickou hranici 60 dolarů poprvé od února 2021. Americká ropa West Texas Intermediate klesla na 56,37 dolaru za barel. Propad představuje více než 5% denní pokles, což analytici spojují s obavami z oslabení globální poptávky kvůli ochromení světového obchodu.
Čína ve svém oficiálním prohlášení uvedla, že Spojené státy svými tarify „závažně porušují pravidla mezinárodního obchodu“ a poškozují stabilitu globálního systému. Zároveň však Peking neoznámil konečný seznam konkrétního amerického zboží, kterého se nová cla dotknou, což vyvolává další nejistotu na trzích.
Prezident Trump mezitím zůstává neústupný. Jeho administrativa obhajuje cla jako nutný krok k obnovení rovnováhy v obchodních vztazích a ochraně amerických pracovních míst. Jeho kritici však tvrdí, že tato opatření nejen ohrožují vztahy s hlavními obchodními partnery, ale rovněž zvyšují náklady pro americké spotřebitele a podniky.
Obchodní experti varují, že obě země se nyní dostaly do spirály odvetných opatření, ze které bude velmi obtížné vystoupit bez vážného poškození celosvětové ekonomiky. Americké i čínské firmy již čelí dopadům narušených dodavatelských řetězců, vyšších cen vstupů a klesající poptávky.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se obě strany chystaly usednout k jednacímu stolu. Naopak se objevují náznaky, že další kola cel – a následných odvet – mohou být již na obzoru. V takovém případě by mohla být ohrožena nejen obchodní výměna mezi USA a Čínou, ale i stabilita celého globálního hospodářského systému.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.