Ve čtvrtek 10. dubna 2025 vstupují v platnost nová odvetná opatření Číny, která v reakci na poslední vlnu cel prezidenta Donalda Trumpa uvalují 84% cla na dovoz amerického zboží. Jde o dramatické zvýšení oproti předchozí sazbě 24 % a jednoznačný signál, že obchodní napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami se nebezpečně vyostřuje.
Čínské ministerstvo financí podle The Guardian oznámilo, že tato cla budou odpovědí na „chybu za chybou“, jak Peking označuje nedávné zavedení amerických cel ve výši až 104 %. Ta vstoupila v platnost ve středu a týkají se širokého spektra čínských výrobků. Peking tvrdí, že tím Spojené státy závažně narušují multilaterální obchodní systém a poškozují legitimní čínské hospodářské zájmy.
Bezprostřední dopady na globální trhy na sebe nenechaly dlouho čekat. Akciové trhy okamžitě reagovaly prudkým poklesem. Futures na index Dow Jones spadly o více než 500 bodů, tedy o 1,4 %, zatímco index S&P 500 se propadl o 1,2 %. Technologický Nasdaq následoval s poklesem o 1 %. Investoři se obávají dlouhodobých důsledků rostoucí celní války na ziskovost firem i na celkový hospodářský růst.
Dopady však nejsou omezeny pouze na burzy – prudce klesly i ceny ropy. Cena ropy Brent spadla na 58,47 dolaru za barel, tedy pod psychologickou hranici 60 dolarů poprvé od února 2021. Americká ropa West Texas Intermediate klesla na 56,37 dolaru za barel. Propad představuje více než 5% denní pokles, což analytici spojují s obavami z oslabení globální poptávky kvůli ochromení světového obchodu.
Čína ve svém oficiálním prohlášení uvedla, že Spojené státy svými tarify „závažně porušují pravidla mezinárodního obchodu“ a poškozují stabilitu globálního systému. Zároveň však Peking neoznámil konečný seznam konkrétního amerického zboží, kterého se nová cla dotknou, což vyvolává další nejistotu na trzích.
Prezident Trump mezitím zůstává neústupný. Jeho administrativa obhajuje cla jako nutný krok k obnovení rovnováhy v obchodních vztazích a ochraně amerických pracovních míst. Jeho kritici však tvrdí, že tato opatření nejen ohrožují vztahy s hlavními obchodními partnery, ale rovněž zvyšují náklady pro americké spotřebitele a podniky.
Obchodní experti varují, že obě země se nyní dostaly do spirály odvetných opatření, ze které bude velmi obtížné vystoupit bez vážného poškození celosvětové ekonomiky. Americké i čínské firmy již čelí dopadům narušených dodavatelských řetězců, vyšších cen vstupů a klesající poptávky.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se obě strany chystaly usednout k jednacímu stolu. Naopak se objevují náznaky, že další kola cel – a následných odvet – mohou být již na obzoru. V takovém případě by mohla být ohrožena nejen obchodní výměna mezi USA a Čínou, ale i stabilita celého globálního hospodářského systému.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.