Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
„Jsem prezidentem Putinem zklamaný, velice zklamaný,“ řekl Trump novinářům ve Skotsku, kde se setkal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Tu padesátidenní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím na menší počet dnů.“
Trump dodal, že s Putinem mluvil mnohokrát a vedli spolu „diskuse“. Před dvěma týdny americký prezident oznámil, že dal Putinovi padesát dní na dosažení dohody s Ukrajinou, než mu budou hrozit následky. „Pokud nebudeme mít do padesáti dnů dohodu, uvalíme velmi přísná cla,“ uvedl tehdy Trump. „Cla ve výši asi sto procent, říkáte tomu sekundární cla. Víte, co to znamená.“
Trump se po oznámení ultimáta setkal s tvrdou kritikou. Například lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
„Nemá smysl dávat Putinovi víc času,“ řekla Braže v rozhovoru na okraji fóra. Zdůraznila, že ruské síly pokračují v útocích a západní svět by měl co nejdříve zvýšit tlak na Moskvu, aby ji donutil k jednacímu stolu. „Rusko musí pochopit, že každý den je pro něj horší než předchozí,“ dodala.
Lotyšsko, které sousedí s Ruskem i Běloruskem, patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny. Na obranu vydává 3,15 % HDP a další 2 % svého předválečného HDP poskytlo na pomoc Kyjevu.
Braže uvítala Trumpovo oznámení o dodávkách zbraní Ukrajině a o chystaných vysokých clách až do výše 100 % na země, které budou nadále obchodovat s Ruskem, pokud Moskva do 50 dnů nepřistoupí na mírové řešení. Přesto trvala na tom, že časový rámec je příliš velkorysý.
Zpravodajské služby podle ní jednoznačně shodně dospěly k závěru, že Putin nemá zájem válku ukončit. Tento závěr sdílí i USA, které jej zveřejnily už dříve během letošního roku. „Spojenci, včetně Američanů, jsou zajedno – neexistuje žádný důkaz, že by Putin chtěl mír,“ uvedla.
Trump tehdy poznamenal, že lhůta 50 dnů není pevně daná a sankce mohou být zavedeny i dříve. „Nemyslím si, že je to dlouhá doba. Může to být i rychleji,“ uvedl.
Kreml dal navíc jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Jediným smyslem takového setkání by podle něj mohlo být podepsání mírové dohody, což si vyžaduje rozsáhlou předchozí práci expertů a diplomatů. Peskov podle ruských médií zdůraznil, že pozice obou delegací se zatím diametrálně rozcházejí a bude obtížné je rychle přiblížit.
Přesto ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaznamenal posun a uvedl, že ruská strana začala opatrně hovořit o možnosti přímého kontaktu mezi lídry. Podle něj se jedná o první signál, který naznačuje pohyb směrem k formátu bilaterální schůzky.
Prezident Trump 14. července prohlásil, že USA zavedou tvrdé sankce proti Rusku, pokud nebude dosaženo pokroku v řešení konfliktu do 50 dnů. Mezi opatřeními zmínil zavedení 100% cel na státy dovážející ruské suroviny — zejména ropu, plyn a uran.
Sankce by se mohly dotknout nejen Číny, Indie a Brazílie, ale i evropských zemí jako Slovensko či Maďarsko. Americké ministerstvo zahraničí později upřesnilo, že Trumpem stanovená lhůta není pevně daná a může se měnit v závislosti na vývoji jednání.
Bývalý poradce Donalda Trumpa John Bolton označil samotný časový limit za možný signál, že se prezident chystá stáhnout z jednání o Ukrajině. Podle něj se v Moskvě na ultimátum dívají jako na povolení pokračovat v útocích bez omezení, a samotná hrozba sankcí působí nevěrohodně. Bolton nevyloučil, že Trump nakonec nepodnikne žádné kroky a nechá situaci vyprchat.
Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Kremlu se ruský prezident Vladimir Putin posilování sankcí neobává a je připraven pokračovat ve válce, dokud Západ nepřijme jeho podmínky pro vyřešení konfliktu.
Putin by mohl přistoupit k zastavení ofenzivy v případě, že se mu podaří zcela ovládnout všechna čtyři anektovaná území a narazí na výrazný odpor ukrajinských jednotek. V opačném případě podle téhož zdroje zvažuje zahájit rozsáhlou vojenskou operaci směrem k Dněpru, Sumu a Charkovu.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.