50 dní nedostane. Trump je z Putina zklamaný, lhůtu na ukončení války proti Ukrajině mu zkrátí

„Jsem prezidentem Putinem zklamaný, velice zklamaný,“ řekl Trump novinářům ve Skotsku, kde se setkal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Tu padesátidenní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím na menší počet dnů.“

Trump dodal, že s Putinem mluvil mnohokrát a vedli spolu „diskuse“. Před dvěma týdny americký prezident oznámil, že dal Putinovi padesát dní na dosažení dohody s Ukrajinou, než mu budou hrozit následky. „Pokud nebudeme mít do padesáti dnů dohodu, uvalíme velmi přísná cla,“ uvedl tehdy Trump. „Cla ve výši asi sto procent, říkáte tomu sekundární cla. Víte, co to znamená.“

Trump se po oznámení ultimáta setkal s tvrdou kritikou. Například lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.

„Nemá smysl dávat Putinovi víc času,“ řekla Braže v rozhovoru na okraji fóra. Zdůraznila, že ruské síly pokračují v útocích a západní svět by měl co nejdříve zvýšit tlak na Moskvu, aby ji donutil k jednacímu stolu. „Rusko musí pochopit, že každý den je pro něj horší než předchozí,“ dodala.

Lotyšsko, které sousedí s Ruskem i Běloruskem, patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny. Na obranu vydává 3,15 % HDP a další 2 % svého předválečného HDP poskytlo na pomoc Kyjevu.

Braže uvítala Trumpovo oznámení o dodávkách zbraní Ukrajině a o chystaných vysokých clách až do výše 100 % na země, které budou nadále obchodovat s Ruskem, pokud Moskva do 50 dnů nepřistoupí na mírové řešení. Přesto trvala na tom, že časový rámec je příliš velkorysý.

Zpravodajské služby podle ní jednoznačně shodně dospěly k závěru, že Putin nemá zájem válku ukončit. Tento závěr sdílí i USA, které jej zveřejnily už dříve během letošního roku. „Spojenci, včetně Američanů, jsou zajedno – neexistuje žádný důkaz, že by Putin chtěl mír,“ uvedla.

Trump tehdy poznamenal, že lhůta 50 dnů není pevně daná a sankce mohou být zavedeny i dříve. „Nemyslím si, že je to dlouhá doba. Může to být i rychleji,“ uvedl. 

Kreml dal navíc jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.

Jediným smyslem takového setkání by podle něj mohlo být podepsání mírové dohody, což si vyžaduje rozsáhlou předchozí práci expertů a diplomatů. Peskov podle ruských médií zdůraznil, že pozice obou delegací se zatím diametrálně rozcházejí a bude obtížné je rychle přiblížit.

Přesto ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaznamenal posun a uvedl, že ruská strana začala opatrně hovořit o možnosti přímého kontaktu mezi lídry. Podle něj se jedná o první signál, který naznačuje pohyb směrem k formátu bilaterální schůzky.

Prezident Trump 14. července prohlásil, že USA zavedou tvrdé sankce proti Rusku, pokud nebude dosaženo pokroku v řešení konfliktu do 50 dnů. Mezi opatřeními zmínil zavedení 100% cel na státy dovážející ruské suroviny — zejména ropu, plyn a uran.

Sankce by se mohly dotknout nejen Číny, Indie a Brazílie, ale i evropských zemí jako Slovensko či Maďarsko. Americké ministerstvo zahraničí později upřesnilo, že Trumpem stanovená lhůta není pevně daná a může se měnit v závislosti na vývoji jednání.

Bývalý poradce Donalda Trumpa John Bolton označil samotný časový limit za možný signál, že se prezident chystá stáhnout z jednání o Ukrajině. Podle něj se v Moskvě na ultimátum dívají jako na povolení pokračovat v útocích bez omezení, a samotná hrozba sankcí působí nevěrohodně. Bolton nevyloučil, že Trump nakonec nepodnikne žádné kroky a nechá situaci vyprchat.

Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Kremlu se ruský prezident Vladimir Putin posilování sankcí neobává a je připraven pokračovat ve válce, dokud Západ nepřijme jeho podmínky pro vyřešení konfliktu.

Putin by mohl přistoupit k zastavení ofenzivy v případě, že se mu podaří zcela ovládnout všechna čtyři anektovaná území a narazí na výrazný odpor ukrajinských jednotek. V opačném případě podle téhož zdroje zvažuje zahájit rozsáhlou vojenskou operaci směrem k Dněpru, Sumu a Charkovu.