Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Tento dokument, označený jako Memorandum o porozumění, obsahuje celkem čtrnáct bodů. Mimo jiné výslovně deklaruje, že Írán se vzdává možnosti vlastnit jaderný arzenál. Na oplátku má vzniknout obří fond v hodnotě 300 miliard dolarů zaměřený na obnovu a rozvoj íránského hospodářství.
Podle podmínek stanovených Washingtonem ovšem Američané do tohoto fondu nevloží ani dolar z vlastních zdrojů. Celý mechanismus je postaven na přísné reciprocitě. Trumpova administrativa jasně deklarovala, že Teherán se k finančním injekcím a politickým ústupkům dostane pouze v případě, že do puntíku dodrží všechny stanovené povinnosti.
K dohodě dochází zhruba čtyři měsíce od chvíle, kdy mezi oběma mocnostmi a Izraelem vypukly přímé vojenské střety. Úvodní bod memoranda striktně nařizuje okamžitý a trvalý klid zbraní na všech bojových frontách, přičemž tato zóna bezpečí se plně vztahuje také na Libanon.
Donald Trump se v poslední době netajil obavami, že pokračující izraelské údery proti hnutí Hizballáh by mohly křehká diplomatická jednání s Teheránem úplně zmařit. Íránská diplomacie zahrnutí Libanonu do textu od začátku striktně požadovala a předem varovala, že jakékoliv další izraelské útoky na libanonském území bude brát jako fatální porušení celého ujednání.
Text memoranda dále zakazuje oběma signatářům podnikat od momentu podpisu nové vojenské akce nebo vůči sobě vznášet jakékoliv hrozby. Smlouva garantuje suverenitu i územní celistvost Libanonu s cílem definitivně ukončit válečný stav. Jak se k těmto bodům postaví Izrael, však zůstává v tuto chvíli nejasné.
Druhý bod dokumentu zavazuje Washington a Teherán k vzájemnému respektování nezávislosti a k absolutnímu zákazu zasahování do vnitřní politiky druhého státu. Tato pasáž pravděpodobně vyvolá ostrou kritiku u íránských exilových disidentů. Trump přitom ještě na začátku roku, kdy íránská města paralyzovaly masové protivládní nepokoje, tamním demonstrantům veřejně sliboval plnou americkou podporu.
Třetí bod stanovuje šedesátidenní lhůtu, během níž musí obě strany vyjednat finální znění definitivní mírové smlouvy. Tento časový úsek je možné po vzájemné dohodě prodloužit. Odpočet zmíněných šedesáti dnů oficiálně odstartoval v momentě, kdy lídři obou států text stvrdili svými podpisy.
Podle zpráv z Bílého domu Trump memorandum podepsal během večeře po summitu G7 v paláci ve Versailles. Na dálku pak dokument signoval íránský prezident Masúd Pezeškiján. Původně plánovaný slavnostní podpisový ceremoniál, který se měl konat na konci týdne v Ženevě, je tak kvůli rychlému stvrzení textu momentálně v ohrožení.
Čtvrtý bod řeší ukončení námořní blokády íránských přístavů ze strany Spojených států, k čemuž musí dojít do 30 dnů. Během tohoto přechodného měsíce bude Washington pouštět do tamních vod pouze takový počet lodí, který bude odpovídat tomu, jak rychle dokáže Írán zajistit bezpečný provoz v Hormuzském průlivu. Do měsíce od podpisu konečné smlouvy pak americká armáda kompletně stáhne své vojáky z blízkosti íránských hranic.
Pátý bod ukládá Íránu povinnost zajistit volnou a bezpečnou plavbu pro obchodní lodě v oblasti Hormuzského průlivu. Obnova této námořní tepny byla pro USA klíčová, protože její uzavření na začátku bojů vyvolalo skokový nárůst cen ropy na světových trzích. Lodní doprava se má obnovit ihned poté, co budou odstraněny vojenské překážky a vody budou kompletně odminovány.
Z dlouhodobého hlediska má Írán na správě tohoto strategického místa kooperovat s Ománem a dalšími státy Perského zálivu. Američtí vyjednavači sice předpokládají, že Teherán bude své zájmy v oblasti prosazovat velmi agresivně, sousední arabské monarchie však podle nich nikdy nepřistoupí na to, aby byl v průlivu zaveden jakýkoliv systém mýtného či poplatků za tranzit.
Šestý bod upravuje financování poválečné obnovy Íránu, na kterou má jít minimálně 300 miliard dolarů, přičemž přesný mechanismus fondu bude hotový do dvou měsíců. Washington sice přislíbil vydání nezbytných povolení a sankčních výjimek, sám se však finančně angažovat nebude. Američtí představitelé jako příklad uvedli, že s jejich svolením mohou infrastrukturu v Íránu vybudovat například Spojené arabské emiráty, pokud bude Teherán sekat dobrotu.
Sedmý bod garantuje kompletní zrušení veškerých hospodářských sankcí vůči Íránu, a to jak těch jednostranných ze strany USA, tak i restrikcí vyplývajících z rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Přestože přesný časový harmonogram odbourávání sankcí v textu memoranda chybí a bude se teprve ladit, obě strany deklarovaly vůli začít tento problém řešit bezodkladně. Íránské hospodářství bylo dosud drtivě paralyzováno americkou nátlakovou kampaní s názvem Hospodářská zuřivost.
Osmý bod obsahuje zásadní závazek Teheránu, že nebude vyvíjet ani pořizovat jaderné zbraně. Otázka, jak naložit s již existujícími zásobami vysoce obohaceného uranu, bude předmětem dalších schůzek. Minimálním požadavkem USA však zůstává, aby byl tento materiál naředěn přímo v Íránu pod přísným dozorem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Právě zamezení íránskému jadernému programu bylo hlavním motivem americké vojenské operace Velká zuřivost.
Devátý a desátý bod memoranda zavádějí prozatímní status quo pro íránské jaderné provozy do doby, než se vyřeší situace s obohaceným uranem. Spojené státy během této fáze nebudou zavádět žádné nové sankce a naopak poskytnou výjimky pro export íránské ropy, ropných produktů a s tím spojených bankovních a logistických služeb.
Jedenáctý bod se zaměřuje na dříve zmrazená íránská finanční aktiva v zahraničí, což byla dlouhodobě největší překážka v dialogu. Washington slíbil tyto peníze plně zpřístupnit. K uvolňování určitých částí prostředků navíc bude docházet průběžně už během nynějších šedesátidenních rozhovorů jako odměna za to, že Írán plní své první závazky.
Poslední tři body memoranda definují logistický a diplomatický rámec pro naplnění celé dohody. Dvanáctý bod konkrétně stanovuje, že USA a Írán zřídí společný monitorovací orgán, který bude dohlížet na dodržování podmínek nynějšího memoranda i plnění všech budoucích kroků. Přesná podoba tohoto kontrolního mechanismu však v textu specifikována není a ukáže ji až praxe.
Třináctý bod potvrzuje, že bezprostředně po podpisu memoranda a zahájení jeho implementace v terénu začnou obě diplomatické strany pracovat na finální verzi mírové smlouvy. Celý proces usmíření pak uzavírá čtrnáctý bod, podle něhož bude konečná podoba dohody schválena a zastřešena závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
Ani současná vlna veder se neobešla bez svých historických rekordů. V úterý bylo vůbec poprvé přes 40 stupňů na území Moravy a Slezska, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úterní maximum ale patří Plzni.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Čeští hasiči, kteří se zapojili do likvidace rozsáhlých požárů ve Francii, nemohli před odletem tušit, co přesně je v zemi čeká. Dostali se totiž i k honosným sídlům hollywoodských hvězd, například Brada Pitta či George Clooneyho.
Školní letní prázdniny jsou již v druhé polovině, ale za okny zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nejteplejší roční období pomalu chýlilo ke konci. Panuje totiž další vlna veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.