Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Jelikož šlo o mělké zemětřesení s magnitudo 6,0, které udeřilo pouhých deset kilometrů pod zemským povrchem, bylo zvláště destruktivní. Způsobilo značné škody, zdevastovalo celé vesnice v provincii Kunar, která sousedí s Pákistánem. Tamní úřady se obávají, že počet obětí ještě poroste, protože se záchranné týmy stále nemohou dostat do odlehlých oblastí.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Kábulu, Sharafat Zaman, naléhavě vyzval k mezinárodní pomoci. Uvedl, že zemi chybí prostředky a lékaři, kteří by mohli ošetřit zraněné. Afghánistán už před touto tragédií čelil hluboké ekonomické krizi, kterou způsobilo stažení mezinárodní pomoci poté, co se v roce 2021 dostal k moci Tálibán.
Zároveň se země potýká s návratem statisíců Afghánců, které v posledních týdnech deportovaly sousední země Pákistán a Írán. Na záchranných operacích se podílí i armáda, ale kvůli silným dešťům, které znesnadňují přístup do odlehlých oblastí, je jejich činnost omezena. Lidé se proto snaží pomáhat si sami, odklízejí sutiny, vynášejí raněné na provizorních nosítkách a pohřbívají mrtvé.
Expert na mezinárodní právo, Osama Malik, vyzval mezinárodní společenství k okamžitému jednání. Apeloval na uvolnění afghánských fondů zmrazených USA a dalšími zeměmi, a to ve prospěch humanitárních organizací působících v Afghánistánu.
Zároveň vyzval pákistánskou vládu, aby zastavila deportace Afghánců v této kritické době. Velká Británie již oznámila, že uvolní nouzové finanční prostředky, které budou směřovány přes partnerské organizace, aby se zajistilo, že se nedostanou do rukou Tálibánu.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.