Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Jelikož šlo o mělké zemětřesení s magnitudo 6,0, které udeřilo pouhých deset kilometrů pod zemským povrchem, bylo zvláště destruktivní. Způsobilo značné škody, zdevastovalo celé vesnice v provincii Kunar, která sousedí s Pákistánem. Tamní úřady se obávají, že počet obětí ještě poroste, protože se záchranné týmy stále nemohou dostat do odlehlých oblastí.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Kábulu, Sharafat Zaman, naléhavě vyzval k mezinárodní pomoci. Uvedl, že zemi chybí prostředky a lékaři, kteří by mohli ošetřit zraněné. Afghánistán už před touto tragédií čelil hluboké ekonomické krizi, kterou způsobilo stažení mezinárodní pomoci poté, co se v roce 2021 dostal k moci Tálibán.
Zároveň se země potýká s návratem statisíců Afghánců, které v posledních týdnech deportovaly sousední země Pákistán a Írán. Na záchranných operacích se podílí i armáda, ale kvůli silným dešťům, které znesnadňují přístup do odlehlých oblastí, je jejich činnost omezena. Lidé se proto snaží pomáhat si sami, odklízejí sutiny, vynášejí raněné na provizorních nosítkách a pohřbívají mrtvé.
Expert na mezinárodní právo, Osama Malik, vyzval mezinárodní společenství k okamžitému jednání. Apeloval na uvolnění afghánských fondů zmrazených USA a dalšími zeměmi, a to ve prospěch humanitárních organizací působících v Afghánistánu.
Zároveň vyzval pákistánskou vládu, aby zastavila deportace Afghánců v této kritické době. Velká Británie již oznámila, že uvolní nouzové finanční prostředky, které budou směřovány přes partnerské organizace, aby se zajistilo, že se nedostanou do rukou Tálibánu.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
