Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Jelikož šlo o mělké zemětřesení s magnitudo 6,0, které udeřilo pouhých deset kilometrů pod zemským povrchem, bylo zvláště destruktivní. Způsobilo značné škody, zdevastovalo celé vesnice v provincii Kunar, která sousedí s Pákistánem. Tamní úřady se obávají, že počet obětí ještě poroste, protože se záchranné týmy stále nemohou dostat do odlehlých oblastí.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Kábulu, Sharafat Zaman, naléhavě vyzval k mezinárodní pomoci. Uvedl, že zemi chybí prostředky a lékaři, kteří by mohli ošetřit zraněné. Afghánistán už před touto tragédií čelil hluboké ekonomické krizi, kterou způsobilo stažení mezinárodní pomoci poté, co se v roce 2021 dostal k moci Tálibán.
Zároveň se země potýká s návratem statisíců Afghánců, které v posledních týdnech deportovaly sousední země Pákistán a Írán. Na záchranných operacích se podílí i armáda, ale kvůli silným dešťům, které znesnadňují přístup do odlehlých oblastí, je jejich činnost omezena. Lidé se proto snaží pomáhat si sami, odklízejí sutiny, vynášejí raněné na provizorních nosítkách a pohřbívají mrtvé.
Expert na mezinárodní právo, Osama Malik, vyzval mezinárodní společenství k okamžitému jednání. Apeloval na uvolnění afghánských fondů zmrazených USA a dalšími zeměmi, a to ve prospěch humanitárních organizací působících v Afghánistánu.
Zároveň vyzval pákistánskou vládu, aby zastavila deportace Afghánců v této kritické době. Velká Británie již oznámila, že uvolní nouzové finanční prostředky, které budou směřovány přes partnerské organizace, aby se zajistilo, že se nedostanou do rukou Tálibánu.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října.
Projekt Svoboda amerického prezidenta Donalda Trumpa se pozastavuje. Podle jeho slov jsou důvodem pokračující diplomatická jednání s Íránem, která by mohla vést ke konečné mírové dohodě. Nadále však pokračuje americká námořní blokáda v Hormuzském průlivu.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu předčasně užili letní počasí, ale od středy se ochladí. Meteorologové ale nemají jen předpověď na další dny, ale i výhled na celý zbytek května. Jak bude podle aktuálního měsíčního výhledu?
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.