V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.
Když roste poptávka po dluhopisech, roste jejich cena a klesá jejich výnos. Přitom dlouhodobé americké výnosy se v poslední době dostaly docela vysoko. Což zdražuje hypotéky (potenciálně dokonce i v Česku), úvěry firmám (opět i v ČR) či obsluhu amerického dluhu. A současně to škodí akciím a dalším rizikovějším aktivům, jako je bitcoin.
Samotné vládní odkupy amerického dluhu (financované dluhem jiným) nejsou novinkou. Současný program běží od roku 2024. Nestandardní je něco jiného: ještě před pouhými dvěma týdny ministerstvo financí USA zveřejnilo plán, který počítal u dlouhodobých dluhopisů s maximálně dvěma miliardami dolarů na jednu operaci. Teď jej mimo pravidelný čtvrtletní cyklus mění a limit minimálně zdvojnásobuje.
Trh si z toho evidentně bere zásadní vzkaz: Bessentovi záleží na tom, kam až dlouhodobé výnosy vystoupají. Vzniká tak něco, čemu lze říkat „Bessent put“ – přesvědčení investorů, že pokud dlouhodobé sazby vystoupají příliš vysoko, ministerstvo financí USA zasáhne. Svým způsobem jde o snahu stropovat výnos, tedy vlastně úrok, na dlouhodobém americkém dluhu.
A proto včera tak prudce vyskočil i bitcoin; na své několikaměsíční maximum.
Nižší výnosy amerických dluhopisů znamenají menší konkurenci pro aktiva, která žádný úrok nenesou. Současně oslabil dolar a investoři se osmělili jít více do rizika. Navíc byl bitcoin před oznámením silně „shortovaný“. Řada spekulantů sázela na jeho další pokles. Jakmile bitcoin začal růst, museli své sázky zavírat – tedy bitcoin nakupovat. Tím cenu vytlačili ještě výš, čímž donutili nouzově nakupovat další spekulanty na pokles.
Vznikl tedy klasický short squeeze, tudíž vytěsňování spekulantů na pokles. Spekulanti na pokles si totiž na svoji spekulaci půjčují dané aktivum, načež jej prodají s vírou, že klesne na ceně a oni jej pak tedy nakoupí levněji, aby jej mohli vrátit původnímu majiteli. Když ale aktivum na ceně neklesá, naopak roste, mají problém, neb musí nakupovat za víc, než prodávali – ztráty jsou teoreticky neomezené.
Důležitější než několik miliard dolarů dodatečných odkupů dluhu je poměrně přelomový vzkaz, který tedy zaskočil i četné spekulanty na pokles bitcoinu. Washington právě ukázal, že když se mu vývoj dlouhodobých sazeb nelíbí, je ochoten změnit předem oznámený plán a agilněji usilovat o zastropování svých vlastních úroků.
Takové stropování ale nepůjde provádět donekonečna. Jde nyní vlastně o zesílení manipulace s tržními signály. Trh nelze obelhávat věčně. Dříve či později se v důsledku dostaví inflace a znehodnocení kupní síly měny. Dolaru. Ano, americká měna je obětním beránkem celé operace. Když nyní trh vidí, že ministerstvo financí USA svým způsobem panikaří, když mimořádně stlačuje náklady dluhu celé administrativě, dochází mu, že administrativa se už uchyluje k vyloženým mimořádnostem, jen aby se dále mohla zadlužovat – a z dluhu se těžko bude dostávat jinak než inflačním znehodnocením dolaru. Což je další voda na mlýn bitcoinu. Zřejmě i proto včera tolik vyskočil.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.