Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento.
Přitom podle učebnic platí, že země, která uvalí nová cla, se dočká zpevnění své měny. Protože cla vylepší obchodní bilanci. Trumpův ministr financí Scott Bessent při slyšení v Kongresu u příležitosti svého schválení do funkce uvedl, že dodatečné desetiprocentní průměrné efektivní clo zpevní dolar o čtyři procenta. Takže nyní, když USA průměrné efektivní clo uplatněné na svět zvedly podle odhadu, jejž uvádí agentura Bloomberg, nad 25 procent, dolar by měl posílit o nějakých deset procent. A pomoci tak svým zpevněním tlumit inflační dopad cel na amerického spotřebitele.
Jenže dolar místo toho oslabuje, takže inflační dopad cel naopak umocňuje...
Jedním z důvodů, proč dolar neposiluje, jak Trumpova administrativa předpokládala, může být protitah Číny. Ta se podle spekulací trhu zbavuje amerických dluhopisů, tedy klíčového dolarového aktiva. Tyto spekulace v přímém přenosu nelze ověřit. Peking ovšem ještě navíc čínským státním bankám v podstatě přikázal, aby omezily své nákupy dolaru, což rovněž vytváří tlak na jeho oslabení.
Otázkou je, zda „zrada dolaru“ Trumpa odradí od další odvetného šponování cel, jež pochopitelně jejich celkový inflační potenciál ještě zvýší.
...s postupným šponováním celních sazeb se navíc ovšem jak Spojeným státům, tak Číně zužuje prostor, jak protivníka v obchodní válce zasáhnout. Podle kalkulace Bloombergu už celní sazba kolem 100 %, která platí nyní, zastaví většinu čínského vývozu do USA. Zvýšení sazby dále, třeba na 200 %, tak už rozsah vývozu Číny do USA omezí méně, než nynější navýšení na 100 %. Protože už nynější navýšení zkrátka činí většinu čínského zboží v USA neprodejnou.
Eskalace americko-čínské celní války je tak tedy v tuto chvíli dramatická, ale to nejpodstatnější z ní už vlastně proběhlo.
Na řadu tak musí přijít další opatření, jak protivníka poškodit, než je navyšování celních sazeb. Bílý dům proto připravuje černou listinu věcí zakázaných k investování. Americké penzijní fondy a další investoři budou mít zakázáno do takto vyčerněných věcí investovat, protože jinak by financovali „čínskou válečnou mašinérii,“ jak říká Bessent.
Ministr financí USA také Čínu varuje, aby se neuchylovala k devalvaci své měny. Čínská měna, ta v mimopevninské variantě (méně regulovaná než pevninská varianta) ovšem nyní vůči dolaru znehodnocuje na své historické minimum. Takové oslabení alespoň zčásti tlumí účinek navýšení amerických cel, protože vrací čínským exportérům část ztracené konkurenceschopnosti. Bessentova výzva směrem k Číně, ke zdržení se devalvace v režii Pekingu, naznačuje právě jistou nervozitu americké administrativy, která čekala posilování dolaru, namísto jeho oslabování.
Možnou nervozitu Trumpova týmu nerozptyluje ani dnešní analýza Deutsche Bank. Největší německá banka varuje, že pokud probíhající nečekaný výprodej amerického dluhu, který nemusí mít na svědomí (jen) Čína, ale mezinárodní investoři děsící se nevyzpytatelnosti americké administrativy i hrozby recese v USA, neskončí, bude americká centrální banka muset zahájit nouzové kvantitativní uvolňování – i přes výrazné inflační tlaky v USA. A za nově vytvářené – nově „tištěné“ – dolary pohotovostně vykupovat právě americké dluhopisy. To by patrně dále citelně zvedlo inflační očekávání v USA a také dále prodražilo náklady obsluhy amerického dluhu.
Na druhu stranu, Trumpovi lidé sází na to, že svými cly Čínu zasahují více než ona Ameriku těmi odvetnými. Jak to?
Na první pohled se totiž zdá, že situace je symetrická: Trump tento měsíc zvedl clo na Čínu o 84 %, Čína odpověděla navýšením o 84 %. Jenže Trumpovo clo se týká daleko širšího okruhu zboží. USA totiž, vyjdeme-li z loňských čísel, dovážejí z Číny zboží za 440 miliard dolarů ročně, zato Čína z USA jen za 145 miliard.
V tomto smyslu tedy Trumpovo clo – byť číselně shodné s čínským – dopadá na čínský zahraniční obchod třikrát tíživěji než clo Pekingu na Ameriku. Náhle je obří schodek amerického obchodu s Čínou Trumpovi vlastně v určitém ohledu trumfem v ruce. Americká cla kvůli právě existenci masivního schodku zkrátka zasahují Čínu třikrát tíživěji, než je tomu naopak. Na to tedy právě vsází americká administrativa. Míní, že Čína nakonec vzájemné šponování celních sazeb utne jako první, protože jí bolí víc. Proto je dosti pravděpodobné, že Trump vyrukuje s odvetou a zvýší clo na Čínu třeba i na 200 %, i když už tím Čínu poškodí méně než předchozím navýšením na zhruba 100 %.
Trumpa ostatně stále pokračuje v nastolené linii. Chystá novou sadu cel. Tentokrát se budou týkat farmaceutických přípravků.
Česko loni do Spojených států exportovalo farmaceutické přípravky za 2,3 miliardy korun, plyne z dat ČSÚ. To je poměrně nízká hodnota. Český vývoz do USA tak může ohrozit spíše možné Trumpovo další clo, na stroje a na výrobky intenzivně využívající ocel, protože těch ČR loni vyvezla do USA v objemu kolem 40 miliard korun.
Trumpova cla tak v Česku mohou těšit alespoň čerpadláři, i když to zatím jednají tak, jako by žádná obchodní válka nebyla.
Obava z výrazného útlumu světové ekonomiky, jejž mohou způsobit rozsáhlá americká cla, žene dolů cenu ropy. V době, kdy Trump nová, „reciproční“ cla minulou středu ohlašoval, vyšel barel ropy Brent v přepočtu na nějakých 1720 korun. Nyní už stojí jen zhruba 1380 korun. Po zohlednění kursu koruny k dolaru tedy ropa v posledním necelém týdnu zlevňuje o zhruba dvacet procent. České čerpací stanice ovšem na tento masivní pokles zatím nereagují.
Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 34,99 Kč/l, tedy o čtyři haléře dráže než v den, kdy Trump svá cla oznámil. Nafta byla o pět haléřů levnější, když včera vyšla na 34,12 Kč/l. Přitom znatelně zlevňují také velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Například cena velkoobchodní nafty je po přepočtu do korun o přibližně jedenáct procent nižší, než když Trump své cla oznamoval. Velkoobchodní nafta je v korunách nyní v blízkosti svého minima za celou dobu od roku 2021.
V nejbližší době by se tedy toto mocné zlevnění mělo konečně promítnout u českých čerpacích stanic a vůbec v celém řetězci zajišťujícím zpracování, nákup, distribuci i samotný prodej paliv.
Někteří čerpadláři však mohou situace využít k přechodnému navyšování vlastních marží a zisků s odvoláním na doprodávání zásob nakoupených ještě za nesnížené ceny. Řidiči by proto v těchto dnech měli pečlivěji než jindy vybírat, kde a za kolik natankují.
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
