Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento.
Přitom podle učebnic platí, že země, která uvalí nová cla, se dočká zpevnění své měny. Protože cla vylepší obchodní bilanci. Trumpův ministr financí Scott Bessent při slyšení v Kongresu u příležitosti svého schválení do funkce uvedl, že dodatečné desetiprocentní průměrné efektivní clo zpevní dolar o čtyři procenta. Takže nyní, když USA průměrné efektivní clo uplatněné na svět zvedly podle odhadu, jejž uvádí agentura Bloomberg, nad 25 procent, dolar by měl posílit o nějakých deset procent. A pomoci tak svým zpevněním tlumit inflační dopad cel na amerického spotřebitele.
Jenže dolar místo toho oslabuje, takže inflační dopad cel naopak umocňuje...
Jedním z důvodů, proč dolar neposiluje, jak Trumpova administrativa předpokládala, může být protitah Číny. Ta se podle spekulací trhu zbavuje amerických dluhopisů, tedy klíčového dolarového aktiva. Tyto spekulace v přímém přenosu nelze ověřit. Peking ovšem ještě navíc čínským státním bankám v podstatě přikázal, aby omezily své nákupy dolaru, což rovněž vytváří tlak na jeho oslabení.
Otázkou je, zda „zrada dolaru“ Trumpa odradí od další odvetného šponování cel, jež pochopitelně jejich celkový inflační potenciál ještě zvýší.
...s postupným šponováním celních sazeb se navíc ovšem jak Spojeným státům, tak Číně zužuje prostor, jak protivníka v obchodní válce zasáhnout. Podle kalkulace Bloombergu už celní sazba kolem 100 %, která platí nyní, zastaví většinu čínského vývozu do USA. Zvýšení sazby dále, třeba na 200 %, tak už rozsah vývozu Číny do USA omezí méně, než nynější navýšení na 100 %. Protože už nynější navýšení zkrátka činí většinu čínského zboží v USA neprodejnou.
Eskalace americko-čínské celní války je tak tedy v tuto chvíli dramatická, ale to nejpodstatnější z ní už vlastně proběhlo.
Na řadu tak musí přijít další opatření, jak protivníka poškodit, než je navyšování celních sazeb. Bílý dům proto připravuje černou listinu věcí zakázaných k investování. Americké penzijní fondy a další investoři budou mít zakázáno do takto vyčerněných věcí investovat, protože jinak by financovali „čínskou válečnou mašinérii,“ jak říká Bessent.
Ministr financí USA také Čínu varuje, aby se neuchylovala k devalvaci své měny. Čínská měna, ta v mimopevninské variantě (méně regulovaná než pevninská varianta) ovšem nyní vůči dolaru znehodnocuje na své historické minimum. Takové oslabení alespoň zčásti tlumí účinek navýšení amerických cel, protože vrací čínským exportérům část ztracené konkurenceschopnosti. Bessentova výzva směrem k Číně, ke zdržení se devalvace v režii Pekingu, naznačuje právě jistou nervozitu americké administrativy, která čekala posilování dolaru, namísto jeho oslabování.
Možnou nervozitu Trumpova týmu nerozptyluje ani dnešní analýza Deutsche Bank. Největší německá banka varuje, že pokud probíhající nečekaný výprodej amerického dluhu, který nemusí mít na svědomí (jen) Čína, ale mezinárodní investoři děsící se nevyzpytatelnosti americké administrativy i hrozby recese v USA, neskončí, bude americká centrální banka muset zahájit nouzové kvantitativní uvolňování – i přes výrazné inflační tlaky v USA. A za nově vytvářené – nově „tištěné“ – dolary pohotovostně vykupovat právě americké dluhopisy. To by patrně dále citelně zvedlo inflační očekávání v USA a také dále prodražilo náklady obsluhy amerického dluhu.
Na druhu stranu, Trumpovi lidé sází na to, že svými cly Čínu zasahují více než ona Ameriku těmi odvetnými. Jak to?
Na první pohled se totiž zdá, že situace je symetrická: Trump tento měsíc zvedl clo na Čínu o 84 %, Čína odpověděla navýšením o 84 %. Jenže Trumpovo clo se týká daleko širšího okruhu zboží. USA totiž, vyjdeme-li z loňských čísel, dovážejí z Číny zboží za 440 miliard dolarů ročně, zato Čína z USA jen za 145 miliard.
V tomto smyslu tedy Trumpovo clo – byť číselně shodné s čínským – dopadá na čínský zahraniční obchod třikrát tíživěji než clo Pekingu na Ameriku. Náhle je obří schodek amerického obchodu s Čínou Trumpovi vlastně v určitém ohledu trumfem v ruce. Americká cla kvůli právě existenci masivního schodku zkrátka zasahují Čínu třikrát tíživěji, než je tomu naopak. Na to tedy právě vsází americká administrativa. Míní, že Čína nakonec vzájemné šponování celních sazeb utne jako první, protože jí bolí víc. Proto je dosti pravděpodobné, že Trump vyrukuje s odvetou a zvýší clo na Čínu třeba i na 200 %, i když už tím Čínu poškodí méně než předchozím navýšením na zhruba 100 %.
Trumpa ostatně stále pokračuje v nastolené linii. Chystá novou sadu cel. Tentokrát se budou týkat farmaceutických přípravků.
Česko loni do Spojených států exportovalo farmaceutické přípravky za 2,3 miliardy korun, plyne z dat ČSÚ. To je poměrně nízká hodnota. Český vývoz do USA tak může ohrozit spíše možné Trumpovo další clo, na stroje a na výrobky intenzivně využívající ocel, protože těch ČR loni vyvezla do USA v objemu kolem 40 miliard korun.
Trumpova cla tak v Česku mohou těšit alespoň čerpadláři, i když to zatím jednají tak, jako by žádná obchodní válka nebyla.
Obava z výrazného útlumu světové ekonomiky, jejž mohou způsobit rozsáhlá americká cla, žene dolů cenu ropy. V době, kdy Trump nová, „reciproční“ cla minulou středu ohlašoval, vyšel barel ropy Brent v přepočtu na nějakých 1720 korun. Nyní už stojí jen zhruba 1380 korun. Po zohlednění kursu koruny k dolaru tedy ropa v posledním necelém týdnu zlevňuje o zhruba dvacet procent. České čerpací stanice ovšem na tento masivní pokles zatím nereagují.
Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 34,99 Kč/l, tedy o čtyři haléře dráže než v den, kdy Trump svá cla oznámil. Nafta byla o pět haléřů levnější, když včera vyšla na 34,12 Kč/l. Přitom znatelně zlevňují také velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Například cena velkoobchodní nafty je po přepočtu do korun o přibližně jedenáct procent nižší, než když Trump své cla oznamoval. Velkoobchodní nafta je v korunách nyní v blízkosti svého minima za celou dobu od roku 2021.
V nejbližší době by se tedy toto mocné zlevnění mělo konečně promítnout u českých čerpacích stanic a vůbec v celém řetězci zajišťujícím zpracování, nákup, distribuci i samotný prodej paliv.
Někteří čerpadláři však mohou situace využít k přechodnému navyšování vlastních marží a zisků s odvoláním na doprodávání zásob nakoupených ještě za nesnížené ceny. Řidiči by proto v těchto dnech měli pečlivěji než jindy vybírat, kde a za kolik natankují.
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
