Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento.
Přitom podle učebnic platí, že země, která uvalí nová cla, se dočká zpevnění své měny. Protože cla vylepší obchodní bilanci. Trumpův ministr financí Scott Bessent při slyšení v Kongresu u příležitosti svého schválení do funkce uvedl, že dodatečné desetiprocentní průměrné efektivní clo zpevní dolar o čtyři procenta. Takže nyní, když USA průměrné efektivní clo uplatněné na svět zvedly podle odhadu, jejž uvádí agentura Bloomberg, nad 25 procent, dolar by měl posílit o nějakých deset procent. A pomoci tak svým zpevněním tlumit inflační dopad cel na amerického spotřebitele.
Jenže dolar místo toho oslabuje, takže inflační dopad cel naopak umocňuje...
Jedním z důvodů, proč dolar neposiluje, jak Trumpova administrativa předpokládala, může být protitah Číny. Ta se podle spekulací trhu zbavuje amerických dluhopisů, tedy klíčového dolarového aktiva. Tyto spekulace v přímém přenosu nelze ověřit. Peking ovšem ještě navíc čínským státním bankám v podstatě přikázal, aby omezily své nákupy dolaru, což rovněž vytváří tlak na jeho oslabení.
Otázkou je, zda „zrada dolaru“ Trumpa odradí od další odvetného šponování cel, jež pochopitelně jejich celkový inflační potenciál ještě zvýší.
...s postupným šponováním celních sazeb se navíc ovšem jak Spojeným státům, tak Číně zužuje prostor, jak protivníka v obchodní válce zasáhnout. Podle kalkulace Bloombergu už celní sazba kolem 100 %, která platí nyní, zastaví většinu čínského vývozu do USA. Zvýšení sazby dále, třeba na 200 %, tak už rozsah vývozu Číny do USA omezí méně, než nynější navýšení na 100 %. Protože už nynější navýšení zkrátka činí většinu čínského zboží v USA neprodejnou.
Eskalace americko-čínské celní války je tak tedy v tuto chvíli dramatická, ale to nejpodstatnější z ní už vlastně proběhlo.
Na řadu tak musí přijít další opatření, jak protivníka poškodit, než je navyšování celních sazeb. Bílý dům proto připravuje černou listinu věcí zakázaných k investování. Americké penzijní fondy a další investoři budou mít zakázáno do takto vyčerněných věcí investovat, protože jinak by financovali „čínskou válečnou mašinérii,“ jak říká Bessent.
Ministr financí USA také Čínu varuje, aby se neuchylovala k devalvaci své měny. Čínská měna, ta v mimopevninské variantě (méně regulovaná než pevninská varianta) ovšem nyní vůči dolaru znehodnocuje na své historické minimum. Takové oslabení alespoň zčásti tlumí účinek navýšení amerických cel, protože vrací čínským exportérům část ztracené konkurenceschopnosti. Bessentova výzva směrem k Číně, ke zdržení se devalvace v režii Pekingu, naznačuje právě jistou nervozitu americké administrativy, která čekala posilování dolaru, namísto jeho oslabování.
Možnou nervozitu Trumpova týmu nerozptyluje ani dnešní analýza Deutsche Bank. Největší německá banka varuje, že pokud probíhající nečekaný výprodej amerického dluhu, který nemusí mít na svědomí (jen) Čína, ale mezinárodní investoři děsící se nevyzpytatelnosti americké administrativy i hrozby recese v USA, neskončí, bude americká centrální banka muset zahájit nouzové kvantitativní uvolňování – i přes výrazné inflační tlaky v USA. A za nově vytvářené – nově „tištěné“ – dolary pohotovostně vykupovat právě americké dluhopisy. To by patrně dále citelně zvedlo inflační očekávání v USA a také dále prodražilo náklady obsluhy amerického dluhu.
Na druhu stranu, Trumpovi lidé sází na to, že svými cly Čínu zasahují více než ona Ameriku těmi odvetnými. Jak to?
Na první pohled se totiž zdá, že situace je symetrická: Trump tento měsíc zvedl clo na Čínu o 84 %, Čína odpověděla navýšením o 84 %. Jenže Trumpovo clo se týká daleko širšího okruhu zboží. USA totiž, vyjdeme-li z loňských čísel, dovážejí z Číny zboží za 440 miliard dolarů ročně, zato Čína z USA jen za 145 miliard.
V tomto smyslu tedy Trumpovo clo – byť číselně shodné s čínským – dopadá na čínský zahraniční obchod třikrát tíživěji než clo Pekingu na Ameriku. Náhle je obří schodek amerického obchodu s Čínou Trumpovi vlastně v určitém ohledu trumfem v ruce. Americká cla kvůli právě existenci masivního schodku zkrátka zasahují Čínu třikrát tíživěji, než je tomu naopak. Na to tedy právě vsází americká administrativa. Míní, že Čína nakonec vzájemné šponování celních sazeb utne jako první, protože jí bolí víc. Proto je dosti pravděpodobné, že Trump vyrukuje s odvetou a zvýší clo na Čínu třeba i na 200 %, i když už tím Čínu poškodí méně než předchozím navýšením na zhruba 100 %.
Trumpa ostatně stále pokračuje v nastolené linii. Chystá novou sadu cel. Tentokrát se budou týkat farmaceutických přípravků.
Česko loni do Spojených států exportovalo farmaceutické přípravky za 2,3 miliardy korun, plyne z dat ČSÚ. To je poměrně nízká hodnota. Český vývoz do USA tak může ohrozit spíše možné Trumpovo další clo, na stroje a na výrobky intenzivně využívající ocel, protože těch ČR loni vyvezla do USA v objemu kolem 40 miliard korun.
Trumpova cla tak v Česku mohou těšit alespoň čerpadláři, i když to zatím jednají tak, jako by žádná obchodní válka nebyla.
Obava z výrazného útlumu světové ekonomiky, jejž mohou způsobit rozsáhlá americká cla, žene dolů cenu ropy. V době, kdy Trump nová, „reciproční“ cla minulou středu ohlašoval, vyšel barel ropy Brent v přepočtu na nějakých 1720 korun. Nyní už stojí jen zhruba 1380 korun. Po zohlednění kursu koruny k dolaru tedy ropa v posledním necelém týdnu zlevňuje o zhruba dvacet procent. České čerpací stanice ovšem na tento masivní pokles zatím nereagují.
Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 34,99 Kč/l, tedy o čtyři haléře dráže než v den, kdy Trump svá cla oznámil. Nafta byla o pět haléřů levnější, když včera vyšla na 34,12 Kč/l. Přitom znatelně zlevňují také velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Například cena velkoobchodní nafty je po přepočtu do korun o přibližně jedenáct procent nižší, než když Trump své cla oznamoval. Velkoobchodní nafta je v korunách nyní v blízkosti svého minima za celou dobu od roku 2021.
V nejbližší době by se tedy toto mocné zlevnění mělo konečně promítnout u českých čerpacích stanic a vůbec v celém řetězci zajišťujícím zpracování, nákup, distribuci i samotný prodej paliv.
Někteří čerpadláři však mohou situace využít k přechodnému navyšování vlastních marží a zisků s odvoláním na doprodávání zásob nakoupených ještě za nesnížené ceny. Řidiči by proto v těchto dnech měli pečlivěji než jindy vybírat, kde a za kolik natankují.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
