Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Přímý dopad na českou ekonomiku bude omezený. Kanada není pro Česko klíčovým obchodním partnerem, přesto vzájemný obchod roste. Český vývoz do Kanady loni dosáhl rekordních 1,2 miliardy kanadských dolarů a tvoří jej zejména elektronika a elektrotechnika, průmyslové stroje, automobilové díly a spotřební zboží. Některé české firmy tak mohou z kanadské odvety paradoxně i těžit. Pokud americké stroje, elektronika či další výrobky na kanadském trhu zdraží kvůli clu, evropským dodavatelům se zlepší cenová pozice. Česko navíc těží z obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou.
Důležitější je však nepřímý dopad přes evropský a zejména německý průmysl. Americká a kanadská ekonomika jsou mimořádně propojené, především v automobilovém průmyslu, výrobě kovů a strojírenství. Vyšší cla znamenají dražší vstupy, složitější dodavatelské řetězce a slabší investice. Jakmile se problémy přelijí na německé automobilky a průmyslové dodavatele, pocítí je také české firmy, které jsou na ně silně navázané.
Dalším kanálem může být přesměrování kanadského zboží z amerického trhu do Evropy. Pokud kanadští producenti kvůli clům ztratí část odbytu v USA, budou hledat nové zákazníky. To může v Evropě zvýšit nabídku například některých kovů, dřeva nebo papírenského zboží. Pro české odběratele by levnější vstupy mohly být přínosem, pro domácí výrobce naopak znamenají silnější konkurenci.
Ještě podstatnější než samotná Kanada je ale precedent. Trumpova administrativa při zavedení nových cel sáhla po paragrafu 338 amerického celního zákona z roku 1930, který umožňuje prezidentovi uvalit dodatečné clo až 50 procent na zboží země, již Washington považuje za diskriminační vůči americkému obchodu. Jde o silný nástroj, který se v moderní obchodní praxi dosud prakticky nepoužíval.
Pro Evropu je varovné, že jedním z amerických argumentů proti Kanadě je i výhodnější přístup evropských producentů na kanadský trh v některých oblastech díky dohodě CETA. Washington tak začíná za diskriminaci označovat i rozdíly vzniklé z obchodních dohod, které si jiné země mezi sebou standardně vyjednaly.
Právě v tom spočívá hlavní riziko pro Česko. Pokud se paragraf 338 osvědčí jako nový americký „celní kanón“, může se v budoucnu dostat na mušku i Evropská unie. Bezprostřední ekonomický zásah z kanadsko-americké obchodní války je pro Česko malý. Jako signál, že Spojené státy jsou ochotny nasadit padesátiprocentní cla i proti jednomu ze svých nejbližších obchodních partnerů, je však tato eskalace mnohem závažnější.d
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.