Trumpova celní válka s Kanadou může pomoci českému vývozu! Jinak nevěstí nic dobrého

Komentář
Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Lukáš Kovanda DNES 13:38
Sdílej:

Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.

Přímý dopad na českou ekonomiku bude omezený. Kanada není pro Česko klíčovým obchodním partnerem, přesto vzájemný obchod roste. Český vývoz do Kanady loni dosáhl rekordních 1,2 miliardy kanadských dolarů a tvoří jej zejména elektronika a elektrotechnika, průmyslové stroje, automobilové díly a spotřební zboží. Některé české firmy tak mohou z kanadské odvety paradoxně i těžit. Pokud americké stroje, elektronika či další výrobky na kanadském trhu zdraží kvůli clu, evropským dodavatelům se zlepší cenová pozice. Česko navíc těží z obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou.

Důležitější je však nepřímý dopad přes evropský a zejména německý průmysl. Americká a kanadská ekonomika jsou mimořádně propojené, především v automobilovém průmyslu, výrobě kovů a strojírenství. Vyšší cla znamenají dražší vstupy, složitější dodavatelské řetězce a slabší investice. Jakmile se problémy přelijí na německé automobilky a průmyslové dodavatele, pocítí je také české firmy, které jsou na ně silně navázané.

Dalším kanálem může být přesměrování kanadského zboží z amerického trhu do Evropy. Pokud kanadští producenti kvůli clům ztratí část odbytu v USA, budou hledat nové zákazníky. To může v Evropě zvýšit nabídku například některých kovů, dřeva nebo papírenského zboží. Pro české odběratele by levnější vstupy mohly být přínosem, pro domácí výrobce naopak znamenají silnější konkurenci.

Ještě podstatnější než samotná Kanada je ale precedent. Trumpova administrativa při zavedení nových cel sáhla po paragrafu 338 amerického celního zákona z roku 1930, který umožňuje prezidentovi uvalit dodatečné clo až 50 procent na zboží země, již Washington považuje za diskriminační vůči americkému obchodu. Jde o silný nástroj, který se v moderní obchodní praxi dosud prakticky nepoužíval.

Pro Evropu je varovné, že jedním z amerických argumentů proti Kanadě je i výhodnější přístup evropských producentů na kanadský trh v některých oblastech díky dohodě CETA. Washington tak začíná za diskriminaci označovat i rozdíly vzniklé z obchodních dohod, které si jiné země mezi sebou standardně vyjednaly.

Právě v tom spočívá hlavní riziko pro Česko. Pokud se paragraf 338 osvědčí jako nový americký „celní kanón“, může se v budoucnu dostat na mušku i Evropská unie. Bezprostřední ekonomický zásah z kanadsko-americké obchodní války je pro Česko malý. Jako signál, že Spojené státy jsou ochotny nasadit padesátiprocentní cla i proti jednomu ze svých nejbližších obchodních partnerů, je však tato eskalace mnohem závažnější.d

Stalo se