Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Přímý dopad na českou ekonomiku bude omezený. Kanada není pro Česko klíčovým obchodním partnerem, přesto vzájemný obchod roste. Český vývoz do Kanady loni dosáhl rekordních 1,2 miliardy kanadských dolarů a tvoří jej zejména elektronika a elektrotechnika, průmyslové stroje, automobilové díly a spotřební zboží. Některé české firmy tak mohou z kanadské odvety paradoxně i těžit. Pokud americké stroje, elektronika či další výrobky na kanadském trhu zdraží kvůli clu, evropským dodavatelům se zlepší cenová pozice. Česko navíc těží z obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou.
Důležitější je však nepřímý dopad přes evropský a zejména německý průmysl. Americká a kanadská ekonomika jsou mimořádně propojené, především v automobilovém průmyslu, výrobě kovů a strojírenství. Vyšší cla znamenají dražší vstupy, složitější dodavatelské řetězce a slabší investice. Jakmile se problémy přelijí na německé automobilky a průmyslové dodavatele, pocítí je také české firmy, které jsou na ně silně navázané.
Dalším kanálem může být přesměrování kanadského zboží z amerického trhu do Evropy. Pokud kanadští producenti kvůli clům ztratí část odbytu v USA, budou hledat nové zákazníky. To může v Evropě zvýšit nabídku například některých kovů, dřeva nebo papírenského zboží. Pro české odběratele by levnější vstupy mohly být přínosem, pro domácí výrobce naopak znamenají silnější konkurenci.
Ještě podstatnější než samotná Kanada je ale precedent. Trumpova administrativa při zavedení nových cel sáhla po paragrafu 338 amerického celního zákona z roku 1930, který umožňuje prezidentovi uvalit dodatečné clo až 50 procent na zboží země, již Washington považuje za diskriminační vůči americkému obchodu. Jde o silný nástroj, který se v moderní obchodní praxi dosud prakticky nepoužíval.
Pro Evropu je varovné, že jedním z amerických argumentů proti Kanadě je i výhodnější přístup evropských producentů na kanadský trh v některých oblastech díky dohodě CETA. Washington tak začíná za diskriminaci označovat i rozdíly vzniklé z obchodních dohod, které si jiné země mezi sebou standardně vyjednaly.
Právě v tom spočívá hlavní riziko pro Česko. Pokud se paragraf 338 osvědčí jako nový americký „celní kanón“, může se v budoucnu dostat na mušku i Evropská unie. Bezprostřední ekonomický zásah z kanadsko-americké obchodní války je pro Česko malý. Jako signál, že Spojené státy jsou ochotny nasadit padesátiprocentní cla i proti jednomu ze svých nejbližších obchodních partnerů, je však tato eskalace mnohem závažnější.d
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.