Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Přímý dopad na českou ekonomiku bude omezený. Kanada není pro Česko klíčovým obchodním partnerem, přesto vzájemný obchod roste. Český vývoz do Kanady loni dosáhl rekordních 1,2 miliardy kanadských dolarů a tvoří jej zejména elektronika a elektrotechnika, průmyslové stroje, automobilové díly a spotřební zboží. Některé české firmy tak mohou z kanadské odvety paradoxně i těžit. Pokud americké stroje, elektronika či další výrobky na kanadském trhu zdraží kvůli clu, evropským dodavatelům se zlepší cenová pozice. Česko navíc těží z obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou.
Důležitější je však nepřímý dopad přes evropský a zejména německý průmysl. Americká a kanadská ekonomika jsou mimořádně propojené, především v automobilovém průmyslu, výrobě kovů a strojírenství. Vyšší cla znamenají dražší vstupy, složitější dodavatelské řetězce a slabší investice. Jakmile se problémy přelijí na německé automobilky a průmyslové dodavatele, pocítí je také české firmy, které jsou na ně silně navázané.
Dalším kanálem může být přesměrování kanadského zboží z amerického trhu do Evropy. Pokud kanadští producenti kvůli clům ztratí část odbytu v USA, budou hledat nové zákazníky. To může v Evropě zvýšit nabídku například některých kovů, dřeva nebo papírenského zboží. Pro české odběratele by levnější vstupy mohly být přínosem, pro domácí výrobce naopak znamenají silnější konkurenci.
Ještě podstatnější než samotná Kanada je ale precedent. Trumpova administrativa při zavedení nových cel sáhla po paragrafu 338 amerického celního zákona z roku 1930, který umožňuje prezidentovi uvalit dodatečné clo až 50 procent na zboží země, již Washington považuje za diskriminační vůči americkému obchodu. Jde o silný nástroj, který se v moderní obchodní praxi dosud prakticky nepoužíval.
Pro Evropu je varovné, že jedním z amerických argumentů proti Kanadě je i výhodnější přístup evropských producentů na kanadský trh v některých oblastech díky dohodě CETA. Washington tak začíná za diskriminaci označovat i rozdíly vzniklé z obchodních dohod, které si jiné země mezi sebou standardně vyjednaly.
Právě v tom spočívá hlavní riziko pro Česko. Pokud se paragraf 338 osvědčí jako nový americký „celní kanón“, může se v budoucnu dostat na mušku i Evropská unie. Bezprostřední ekonomický zásah z kanadsko-americké obchodní války je pro Česko malý. Jako signál, že Spojené státy jsou ochotny nasadit padesátiprocentní cla i proti jednomu ze svých nejbližších obchodních partnerů, je však tato eskalace mnohem závažnější.d
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
