Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Podobná prohlášení však nejsou novinkou – stejnou touhu vyjádřil již v letech 2017, 2020 a 2022, aniž by z čela Čečenska skutečně odešel. Letos se však k rezignaci přidává i zhoršující se zdravotní stav. Investigativní reportáž Novaya Gazeta z dubna 2024 totiž tvrdí, že Kadyrov trpí od roku 2019 závažným onemocněním slinivky – konkrétně pankreatickou nekrózou. Podle některých zdrojů Kreml už delší dobu hledá jeho nástupce.
Znepokojení veřejnosti zesílilo i po jmenování jeho syna, Adama Kadyrova, do čela čečenské Bezpečnostní rady. Tato instituce má zásadní vliv na regionální politiku.
Kadyrov, který je v čele Čečenska už od roku 2007, budoval svou mocenskou základnu kolem své rodiny a blízkých. Podle údajů z roku 2018 je přibližně třetina vysokých čečenských úředníků jeho příbuznými, 23 % pochází z jeho rodné vesnice a 12 % tvoří přátelé rodiny. Analytici považují tento personální styl za prostředek upevnění moci klanu Kadyrovových.
Minulý rok se Kadyrov podle informací z Novaya Gazeta pokoušel dodržovat lékařská doporučení. Na začátku letošního roku se jeho stav zdál být stabilní, o čemž svědčí i jeho lednové setkání s novináři, kde působil zdravěji a v dobré náladě.
Tradičně začátkem ledna odchází Kadyrov na dvoutýdenní dovolenou, kterou tráví v moskevské Centrální klinické nemocnici. Letos však zůstal v Čečensku. Dne 4. února se objevily zprávy o jeho hospitalizaci v soukromé klinice „Aymed“ v Grozném, která patří jeho manželce Medni Kadyrovové. Následně čečenské úřady uspořádaly PR akci, kdy byl Kadyrov předveden při „inspekci“ stavby ve čtvrti pojmenované po Vladimiru Putinovi, aby popřely spekulace o hospitalizaci.
O dva dny později se sice znovu objevil na veřejnosti na pohřbu rektora univerzity, avšak podle svědků byl jeho stav výrazně horší než v lednu.
Od února tráví Kadyrov podle zdrojů více času v klinice Aymed, kde často i přespává. Jeho pohyb je omezen převážně na město Groznyj, delší cesty podniká výhradně sanitním vrtulníkem. Jeho pracovní aktivita se mezitím omezila na publikaci příspěvků na sociálních sítích. Všechny oficiální funkce přešly na předsedu čečenské vlády Magomeda Daudova, který na veřejnosti vystupuje s Kadyrovovým psaným pozdravem v kožené složce.
Změny nastaly i v osobním okruhu Kadyrova. Jeho dcera Ayshat, dosud vicepremiérka a ministryně kultury, 27. února oznámila svou rezignaci. „Rozhodla jsem se odejít, protože práce v politice je spíš pro silné muže,“ uvedla ve videu na Instagramu. Hodlá se nadále věnovat podnikání.
Přitom ještě 7. února řídila Ayshat přípravy na kulturní události v rámci nového statusu Grozného jako „kulturního hlavního města Ruska“. Jen o několik dní později však chyběla nejen ona, ale celá rodina Kadyrovových na oficiální ceremonii. Namísto toho odcestovala do Spojených arabských emirátů, kde ji doprovázel vlivný vicepremiér Anvar Usmanov. Ten tam jednal o investicích s Fondem rozvoje Abú Dhabí, zatímco podle zdrojů Ayshat zvažovala, kam v Emirátech investovat rodinné finance.
K odklonu rodiny Kadyrovových od politiky naznačuje i Kadyrovův osobní zájem o farmaceutický byznys. Nedávno se zúčastnil otevření sítě lékáren „Darba Pharmacy“ – akt, který by v minulosti považoval za příliš bezvýznamný pro svou účast.
Přestože Ramzan Kadyrov již po čtvrté za osm let veřejně vyjádřil ochotu odstoupit z čela Čečenska, doposud se tak nestalo. Aktuální vývoj – zhoršující se zdravotní stav, delegace pravomocí, aktivita jeho dcery v zahraničí a růst vlivu předsedy vlády Daudova – však naznačují, že konec jedné politické éry v Čečensku se může opravdu blížit.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.