Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Podobná prohlášení však nejsou novinkou – stejnou touhu vyjádřil již v letech 2017, 2020 a 2022, aniž by z čela Čečenska skutečně odešel. Letos se však k rezignaci přidává i zhoršující se zdravotní stav. Investigativní reportáž Novaya Gazeta z dubna 2024 totiž tvrdí, že Kadyrov trpí od roku 2019 závažným onemocněním slinivky – konkrétně pankreatickou nekrózou. Podle některých zdrojů Kreml už delší dobu hledá jeho nástupce.
Znepokojení veřejnosti zesílilo i po jmenování jeho syna, Adama Kadyrova, do čela čečenské Bezpečnostní rady. Tato instituce má zásadní vliv na regionální politiku.
Kadyrov, který je v čele Čečenska už od roku 2007, budoval svou mocenskou základnu kolem své rodiny a blízkých. Podle údajů z roku 2018 je přibližně třetina vysokých čečenských úředníků jeho příbuznými, 23 % pochází z jeho rodné vesnice a 12 % tvoří přátelé rodiny. Analytici považují tento personální styl za prostředek upevnění moci klanu Kadyrovových.
Minulý rok se Kadyrov podle informací z Novaya Gazeta pokoušel dodržovat lékařská doporučení. Na začátku letošního roku se jeho stav zdál být stabilní, o čemž svědčí i jeho lednové setkání s novináři, kde působil zdravěji a v dobré náladě.
Tradičně začátkem ledna odchází Kadyrov na dvoutýdenní dovolenou, kterou tráví v moskevské Centrální klinické nemocnici. Letos však zůstal v Čečensku. Dne 4. února se objevily zprávy o jeho hospitalizaci v soukromé klinice „Aymed“ v Grozném, která patří jeho manželce Medni Kadyrovové. Následně čečenské úřady uspořádaly PR akci, kdy byl Kadyrov předveden při „inspekci“ stavby ve čtvrti pojmenované po Vladimiru Putinovi, aby popřely spekulace o hospitalizaci.
O dva dny později se sice znovu objevil na veřejnosti na pohřbu rektora univerzity, avšak podle svědků byl jeho stav výrazně horší než v lednu.
Od února tráví Kadyrov podle zdrojů více času v klinice Aymed, kde často i přespává. Jeho pohyb je omezen převážně na město Groznyj, delší cesty podniká výhradně sanitním vrtulníkem. Jeho pracovní aktivita se mezitím omezila na publikaci příspěvků na sociálních sítích. Všechny oficiální funkce přešly na předsedu čečenské vlády Magomeda Daudova, který na veřejnosti vystupuje s Kadyrovovým psaným pozdravem v kožené složce.
Změny nastaly i v osobním okruhu Kadyrova. Jeho dcera Ayshat, dosud vicepremiérka a ministryně kultury, 27. února oznámila svou rezignaci. „Rozhodla jsem se odejít, protože práce v politice je spíš pro silné muže,“ uvedla ve videu na Instagramu. Hodlá se nadále věnovat podnikání.
Přitom ještě 7. února řídila Ayshat přípravy na kulturní události v rámci nového statusu Grozného jako „kulturního hlavního města Ruska“. Jen o několik dní později však chyběla nejen ona, ale celá rodina Kadyrovových na oficiální ceremonii. Namísto toho odcestovala do Spojených arabských emirátů, kde ji doprovázel vlivný vicepremiér Anvar Usmanov. Ten tam jednal o investicích s Fondem rozvoje Abú Dhabí, zatímco podle zdrojů Ayshat zvažovala, kam v Emirátech investovat rodinné finance.
K odklonu rodiny Kadyrovových od politiky naznačuje i Kadyrovův osobní zájem o farmaceutický byznys. Nedávno se zúčastnil otevření sítě lékáren „Darba Pharmacy“ – akt, který by v minulosti považoval za příliš bezvýznamný pro svou účast.
Přestože Ramzan Kadyrov již po čtvrté za osm let veřejně vyjádřil ochotu odstoupit z čela Čečenska, doposud se tak nestalo. Aktuální vývoj – zhoršující se zdravotní stav, delegace pravomocí, aktivita jeho dcery v zahraničí a růst vlivu předsedy vlády Daudova – však naznačují, že konec jedné politické éry v Čečensku se může opravdu blížit.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.