Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Jde o Section 338 amerického celního zákona z roku 1930. Kanada tak může posloužit jako zkouška pro další, mnohem širší použití této zbraně, potenciálně také proti Evropské unii.
Legislativa Section 338 vznikla v éře amerického prezidenta Herberta Hoovera, tedy v době, kdy se svět propadal do Velké hospodářské krize a USA dramaticky zesilovaly svůj protekcionismus. Ustanovení dává americkému prezidentovi mimořádně širokou pravomoc zakročit proti zemi, která podle něj diskriminuje americké zboží nebo americký obchod.
Prezident může na vybrané výrobky takové země uvalit dodatečné clo až 50 procent. A zákon obsahuje ještě těžší kalibr. Pokud podle Washingtonu diskriminace pokračuje, může prezident dovoz určitých výrobků dané země do USA dokonce úplně zakázat.
Pozoruhodné je, že tento „kanón“ ležel prakticky celé století zaprášený. Spojené státy před nynější akcí Section 338 k reálnému zavedení cla nikdy nepoužily. Sloužil nanejvýš jako hrozba při obchodním vyjednávání.
Trump jej nyní vytahuje také proto, že americké soudy omezily možnosti používat k plošnému zavádění cel jiné mimořádné prezidentské pravomoci. Bílý dům proto hledá další právní cesty, jak svou agresivní obchodní politiku uskutečňovat.
Pročež je kanadský případ důležitý také pro Česko.
Section 338 se totiž nevztahuje pouze na situaci, kdy jiná země zavede vysoké clo na americké výrobky. Jeho formulace je mnohem širší. Za diskriminaci mohou být považovány také některé regulace, poplatky, omezení nebo jiné praktiky znevýhodňující americký obchod.
To potenciálně otevírá cestu ke střetu s Evropskou unií. Trumpova administrativa už dříve zkoumala možnost využití Section 338 při prosazování takzvané reciprocity v obchodě. Washington může například argumentovat, že určité evropské regulace či obchodní podmínky americké firmy diskriminují, a následně pohrozit až padesátiprocentním dodatečným clem.
Pro Česko by byl takový konflikt nebezpečný především nepřímo. Česká ekonomika patří mezi nejotevřenější průmyslové ekonomiky Evropy a je silně napojena na Německo. Pokud americká cla zasáhnou evropské automobilky, strojírenství nebo elektrotechniku, dopad se přes německé výrobní řetězce přelije také k českým dodavatelům.
Už samotná obchodní válka USA s Kanadou přitom představuje varování. Obě ekonomiky spolu ročně obchodují se zbožím a službami za téměř 900 miliard dolarů. Kanada navíc slibuje odvetu „dolar za dolar“. Hrozí tedy klasická spirála: clo vyvolá odvetné clo, to další protiopatření, obchod zdražuje a ekonomický růst slábne.
Pro světovou ekonomiku je to další krok od globalizace směrem k obchodním blokům a protekcionismu. Pro malé exportní Česko je takový svět nepříznivý.
Nepříznivou zprávou z hlediska Česka tedy není samotné padesátiprocentní clo na některé kanadské výrobky, nýbrž to, jakým způsobem jej Trump uvalil – jak na Kanadu udeřil. Z téměř stoletého celního arzenálu vytáhl zbraň, která umožňuje nejen padesátiprocentní cla, ale v krajním případě i zákaz dovozu. Kanada může být zkušební střelnicí. A pokud se zbraň osvědčí, příště může Trump zamířit na Evropu. Tím pádem i na Česko.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.
Řidiči i chodci by si v sobotu měli dát pozor na kluzké povrchy v části Česka. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální výstraze, kterou vydal v pátek. Největší bude nebezpečí ve středních a vyšších polohách.
Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.