Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Jde o Section 338 amerického celního zákona z roku 1930. Kanada tak může posloužit jako zkouška pro další, mnohem širší použití této zbraně, potenciálně také proti Evropské unii.
Legislativa Section 338 vznikla v éře amerického prezidenta Herberta Hoovera, tedy v době, kdy se svět propadal do Velké hospodářské krize a USA dramaticky zesilovaly svůj protekcionismus. Ustanovení dává americkému prezidentovi mimořádně širokou pravomoc zakročit proti zemi, která podle něj diskriminuje americké zboží nebo americký obchod.
Prezident může na vybrané výrobky takové země uvalit dodatečné clo až 50 procent. A zákon obsahuje ještě těžší kalibr. Pokud podle Washingtonu diskriminace pokračuje, může prezident dovoz určitých výrobků dané země do USA dokonce úplně zakázat.
Pozoruhodné je, že tento „kanón“ ležel prakticky celé století zaprášený. Spojené státy před nynější akcí Section 338 k reálnému zavedení cla nikdy nepoužily. Sloužil nanejvýš jako hrozba při obchodním vyjednávání.
Trump jej nyní vytahuje také proto, že americké soudy omezily možnosti používat k plošnému zavádění cel jiné mimořádné prezidentské pravomoci. Bílý dům proto hledá další právní cesty, jak svou agresivní obchodní politiku uskutečňovat.
Pročež je kanadský případ důležitý také pro Česko.
Section 338 se totiž nevztahuje pouze na situaci, kdy jiná země zavede vysoké clo na americké výrobky. Jeho formulace je mnohem širší. Za diskriminaci mohou být považovány také některé regulace, poplatky, omezení nebo jiné praktiky znevýhodňující americký obchod.
To potenciálně otevírá cestu ke střetu s Evropskou unií. Trumpova administrativa už dříve zkoumala možnost využití Section 338 při prosazování takzvané reciprocity v obchodě. Washington může například argumentovat, že určité evropské regulace či obchodní podmínky americké firmy diskriminují, a následně pohrozit až padesátiprocentním dodatečným clem.
Pro Česko by byl takový konflikt nebezpečný především nepřímo. Česká ekonomika patří mezi nejotevřenější průmyslové ekonomiky Evropy a je silně napojena na Německo. Pokud americká cla zasáhnou evropské automobilky, strojírenství nebo elektrotechniku, dopad se přes německé výrobní řetězce přelije také k českým dodavatelům.
Už samotná obchodní válka USA s Kanadou přitom představuje varování. Obě ekonomiky spolu ročně obchodují se zbožím a službami za téměř 900 miliard dolarů. Kanada navíc slibuje odvetu „dolar za dolar“. Hrozí tedy klasická spirála: clo vyvolá odvetné clo, to další protiopatření, obchod zdražuje a ekonomický růst slábne.
Pro světovou ekonomiku je to další krok od globalizace směrem k obchodním blokům a protekcionismu. Pro malé exportní Česko je takový svět nepříznivý.
Nepříznivou zprávou z hlediska Česka tedy není samotné padesátiprocentní clo na některé kanadské výrobky, nýbrž to, jakým způsobem jej Trump uvalil – jak na Kanadu udeřil. Z téměř stoletého celního arzenálu vytáhl zbraň, která umožňuje nejen padesátiprocentní cla, ale v krajním případě i zákaz dovozu. Kanada může být zkušební střelnicí. A pokud se zbraň osvědčí, příště může Trump zamířit na Evropu. Tím pádem i na Česko.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.