Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Jde o Section 338 amerického celního zákona z roku 1930. Kanada tak může posloužit jako zkouška pro další, mnohem širší použití této zbraně, potenciálně také proti Evropské unii.
Legislativa Section 338 vznikla v éře amerického prezidenta Herberta Hoovera, tedy v době, kdy se svět propadal do Velké hospodářské krize a USA dramaticky zesilovaly svůj protekcionismus. Ustanovení dává americkému prezidentovi mimořádně širokou pravomoc zakročit proti zemi, která podle něj diskriminuje americké zboží nebo americký obchod.
Prezident může na vybrané výrobky takové země uvalit dodatečné clo až 50 procent. A zákon obsahuje ještě těžší kalibr. Pokud podle Washingtonu diskriminace pokračuje, může prezident dovoz určitých výrobků dané země do USA dokonce úplně zakázat.
Pozoruhodné je, že tento „kanón“ ležel prakticky celé století zaprášený. Spojené státy před nynější akcí Section 338 k reálnému zavedení cla nikdy nepoužily. Sloužil nanejvýš jako hrozba při obchodním vyjednávání.
Trump jej nyní vytahuje také proto, že americké soudy omezily možnosti používat k plošnému zavádění cel jiné mimořádné prezidentské pravomoci. Bílý dům proto hledá další právní cesty, jak svou agresivní obchodní politiku uskutečňovat.
Pročež je kanadský případ důležitý také pro Česko.
Section 338 se totiž nevztahuje pouze na situaci, kdy jiná země zavede vysoké clo na americké výrobky. Jeho formulace je mnohem širší. Za diskriminaci mohou být považovány také některé regulace, poplatky, omezení nebo jiné praktiky znevýhodňující americký obchod.
To potenciálně otevírá cestu ke střetu s Evropskou unií. Trumpova administrativa už dříve zkoumala možnost využití Section 338 při prosazování takzvané reciprocity v obchodě. Washington může například argumentovat, že určité evropské regulace či obchodní podmínky americké firmy diskriminují, a následně pohrozit až padesátiprocentním dodatečným clem.
Pro Česko by byl takový konflikt nebezpečný především nepřímo. Česká ekonomika patří mezi nejotevřenější průmyslové ekonomiky Evropy a je silně napojena na Německo. Pokud americká cla zasáhnou evropské automobilky, strojírenství nebo elektrotechniku, dopad se přes německé výrobní řetězce přelije také k českým dodavatelům.
Už samotná obchodní válka USA s Kanadou přitom představuje varování. Obě ekonomiky spolu ročně obchodují se zbožím a službami za téměř 900 miliard dolarů. Kanada navíc slibuje odvetu „dolar za dolar“. Hrozí tedy klasická spirála: clo vyvolá odvetné clo, to další protiopatření, obchod zdražuje a ekonomický růst slábne.
Pro světovou ekonomiku je to další krok od globalizace směrem k obchodním blokům a protekcionismu. Pro malé exportní Česko je takový svět nepříznivý.
Nepříznivou zprávou z hlediska Česka tedy není samotné padesátiprocentní clo na některé kanadské výrobky, nýbrž to, jakým způsobem jej Trump uvalil – jak na Kanadu udeřil. Z téměř stoletého celního arzenálu vytáhl zbraň, která umožňuje nejen padesátiprocentní cla, ale v krajním případě i zákaz dovozu. Kanada může být zkušební střelnicí. A pokud se zbraň osvědčí, příště může Trump zamířit na Evropu. Tím pádem i na Česko.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.
Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.
Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, jehož cílem je snížit rekordní ceny motorové nafty ve Spojených státech. Klíčovým opatřením je zrušení omezení pro prodej takzvané červeně barvené nafty, která byla dosud určena výhradně pro nezemědělské a mimosilniční stroje. Výnos by měl podle Bílého domu umožnit široké využití tohoto osvobozeného paliva i pro běžnou nákladní dopravu na dálnicích, a tím zmírnit finanční tlak na spotřebitele a dopravce.
