Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Zahraniční studenti představují obecně vítaný přínos pro každou univerzitu na světě. Přinášejí s sebou nejen akademickou excelenci a kulturní diverzitu, ale rovněž ekonomickou stabilitu – platí vyšší školné, přispívají do místních ekonomik a po absolvování se často stávají cennými aktéry ve vědě, technologii i diplomacii.
Spojené státy přitom disponují některými z nejprestižnějších vysokých škol na planetě, mezi nimi i institucemi sdruženými v takzvané Ivy League, kam spadá i Harvard sídlící ve městě Cambridge ve státě Massachusetts. Studium na těchto školách nepředstavuje prestižní záležitost pouze pro americké občany; naopak, zahraniční studenti tvoří lví podíl jejich celkové populace a podílejí se na udržování globálního renomé těchto institucí.
Ivy League je skupina osmi prestižních soukromých univerzit ve Spojených státech, známá nejen svou akademickou výjimečností, ale i elitářstvím, vysokými náklady na studium a mimořádným vlivem svých absolventů v politice, byznysu, vědě i kultuře.
Původně sportovní asociace se časem stala symbolem akademické a sociální exkluzivity – a současně i laboratoří, v níž se formují budoucí globální lídři. Přístup k těmto institucím nelze omezovat politickými rozhodnutími, která postrádají základní pochopení fungování akademické výměny.
Trump patrně považuje toto své rozhodnutí za geniální tah, jak v rámci obchodní války zasadit kritický úder Čínské lidové republice. Tento přístup je však zkratkovitý a nepochopitelný. Ačkoliv nejen Spojené státy, ale i většina jejich západních spojenců vnímá čínský vliv jako zásadní bezpečnostní hrozbu, v prostředí univerzit je situace diametrálně odlišná.
Čínští studenti, kteří dostanou příležitost studovat na Harvardu, často zůstávají v USA, naturalizují se a významně přispívají k akademické výměně mezi Washingtonem a Pekingem. Fungují jako mosty, ne jako nástroje infiltrace. Politické rozhodnutí je v tomto kontextu nejen kontraproduktivní, ale i hluboce neinformované.
Americký prezident zjevně nerozumí tomu, co obnáší univerzitní prostředí, a postrádá povědomí o zásadním významu mezinárodní výměny ve vědecké sféře. Ne každý čínský student je špion – naopak. Pokud se někdo takový dostane na školu formátu Harvardu, představuje to pro Spojené státy ve většině případů jednoznačný přínos.
Tito absolventi se stávají ambasadory amerických hodnot, technologickými lídry nebo zakladateli startupů, které posilují americkou ekonomiku. S ohledem na vliv, jaký absolventi těchto institucí obvykle získávají, by tuto skutečnost neměl žádný zodpovědný lídr opomíjet. Bohužel, prezident Trump právě to činí – a činí tak v rozporu se zájmy země, již reprezentuje.
Čínské sociální sítě se mezitím Trumpovu rozhodnutí otevřeně vysmívají. Uživatelé s jistou mírou škodolibosti poukazují na to, že Spojené státy zasadily ránu samy sobě – a ne poprvé. Čínská diplomacie následně konstatovala, že tímto krokem USA poškozují vlastní image coby otevřené, meritokratické společnosti.
Tentokrát, bez jakékoli nadsázky, mají pravdu, a to ani nemusí sáhnout po své obvyklé dávce propagandy. Toto rozhodnutí je prostě špatně. Je to politický symbolismus, který zcela přehlíží realitu mezinárodní akademické spolupráce a obrací se proti těm, kdo Spojené státy dlouhodobě obohacují.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
