Jedno z nejhorších Trumpových rozhodnutí. Nejdříve z USA vyštve akademiky, teď i co, co se jimi chtějí stát

Komentář
Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Pavel Němec 23. května 2025 14:45
Sdílej:

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.

Zahraniční studenti představují obecně vítaný přínos pro každou univerzitu na světě. Přinášejí s sebou nejen akademickou excelenci a kulturní diverzitu, ale rovněž ekonomickou stabilitu – platí vyšší školné, přispívají do místních ekonomik a po absolvování se často stávají cennými aktéry ve vědě, technologii i diplomacii.

Spojené státy přitom disponují některými z nejprestižnějších vysokých škol na planetě, mezi nimi i institucemi sdruženými v takzvané Ivy League, kam spadá i Harvard sídlící ve městě Cambridge ve státě Massachusetts. Studium na těchto školách nepředstavuje prestižní záležitost pouze pro americké občany; naopak, zahraniční studenti tvoří lví podíl jejich celkové populace a podílejí se na udržování globálního renomé těchto institucí.

Ivy League je skupina osmi prestižních soukromých univerzit ve Spojených státech, známá nejen svou akademickou výjimečností, ale i elitářstvím, vysokými náklady na studium a mimořádným vlivem svých absolventů v politice, byznysu, vědě i kultuře.

Původně sportovní asociace se časem stala symbolem akademické a sociální exkluzivity – a současně i laboratoří, v níž se formují budoucí globální lídři. Přístup k těmto institucím nelze omezovat politickými rozhodnutími, která postrádají základní pochopení fungování akademické výměny.

Trump patrně považuje toto své rozhodnutí za geniální tah, jak v rámci obchodní války zasadit kritický úder Čínské lidové republice. Tento přístup je však zkratkovitý a nepochopitelný. Ačkoliv nejen Spojené státy, ale i většina jejich západních spojenců vnímá čínský vliv jako zásadní bezpečnostní hrozbu, v prostředí univerzit je situace diametrálně odlišná.

Čínští studenti, kteří dostanou příležitost studovat na Harvardu, často zůstávají v USA, naturalizují se a významně přispívají k akademické výměně mezi Washingtonem a Pekingem. Fungují jako mosty, ne jako nástroje infiltrace. Politické rozhodnutí je v tomto kontextu nejen kontraproduktivní, ale i hluboce neinformované.

Americký prezident zjevně nerozumí tomu, co obnáší univerzitní prostředí, a postrádá povědomí o zásadním významu mezinárodní výměny ve vědecké sféře. Ne každý čínský student je špion – naopak. Pokud se někdo takový dostane na školu formátu Harvardu, představuje to pro Spojené státy ve většině případů jednoznačný přínos.

Tito absolventi se stávají ambasadory amerických hodnot, technologickými lídry nebo zakladateli startupů, které posilují americkou ekonomiku. S ohledem na vliv, jaký absolventi těchto institucí obvykle získávají, by tuto skutečnost neměl žádný zodpovědný lídr opomíjet. Bohužel, prezident Trump právě to činí – a činí tak v rozporu se zájmy země, již reprezentuje.

Čínské sociální sítě se mezitím Trumpovu rozhodnutí otevřeně vysmívají. Uživatelé s jistou mírou škodolibosti poukazují na to, že Spojené státy zasadily ránu samy sobě – a ne poprvé. Čínská diplomacie následně konstatovala, že tímto krokem USA poškozují vlastní image coby otevřené, meritokratické společnosti.

Tentokrát, bez jakékoli nadsázky, mají pravdu, a to ani nemusí sáhnout po své obvyklé dávce propagandy. Toto rozhodnutí je prostě špatně. Je to politický symbolismus, který zcela přehlíží realitu mezinárodní akademické spolupráce a obrací se proti těm, kdo Spojené státy dlouhodobě obohacují.

Stalo se
Novinky
Babišovo hnutí ANO má sněm. (24.1.2026)

Překvapení na sněmu ANO? Babiš je předsedou, ale Havlíčka volilo více delegátů!

Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy. 

Celebrity
Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025)

Patrik Hezucký (†55) a nekončící láska: Vdova prozradila, co jí ukázal koncert!

Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti. 

Novinky
Babišovo hnutí ANO má sněm. (24.1.2026)

Babiš už přemýšlí nad prezidentskou volbou! Proč se na sněmu ANO omlouval?

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

Sport
Ilustrační fotografie.

Český sport zasáhla smutná zpráva: Zemřel vzpěrač Ota Zaremba

Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.