Jedno z nejhorších Trumpových rozhodnutí. Nejdříve z USA vyštve akademiky, teď i co, co se jimi chtějí stát

Komentář
Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Pavel Němec 23. května 2025 14:45
Sdílej:

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.

Zahraniční studenti představují obecně vítaný přínos pro každou univerzitu na světě. Přinášejí s sebou nejen akademickou excelenci a kulturní diverzitu, ale rovněž ekonomickou stabilitu – platí vyšší školné, přispívají do místních ekonomik a po absolvování se často stávají cennými aktéry ve vědě, technologii i diplomacii.

Spojené státy přitom disponují některými z nejprestižnějších vysokých škol na planetě, mezi nimi i institucemi sdruženými v takzvané Ivy League, kam spadá i Harvard sídlící ve městě Cambridge ve státě Massachusetts. Studium na těchto školách nepředstavuje prestižní záležitost pouze pro americké občany; naopak, zahraniční studenti tvoří lví podíl jejich celkové populace a podílejí se na udržování globálního renomé těchto institucí.

Ivy League je skupina osmi prestižních soukromých univerzit ve Spojených státech, známá nejen svou akademickou výjimečností, ale i elitářstvím, vysokými náklady na studium a mimořádným vlivem svých absolventů v politice, byznysu, vědě i kultuře.

Původně sportovní asociace se časem stala symbolem akademické a sociální exkluzivity – a současně i laboratoří, v níž se formují budoucí globální lídři. Přístup k těmto institucím nelze omezovat politickými rozhodnutími, která postrádají základní pochopení fungování akademické výměny.

Trump patrně považuje toto své rozhodnutí za geniální tah, jak v rámci obchodní války zasadit kritický úder Čínské lidové republice. Tento přístup je však zkratkovitý a nepochopitelný. Ačkoliv nejen Spojené státy, ale i většina jejich západních spojenců vnímá čínský vliv jako zásadní bezpečnostní hrozbu, v prostředí univerzit je situace diametrálně odlišná.

Čínští studenti, kteří dostanou příležitost studovat na Harvardu, často zůstávají v USA, naturalizují se a významně přispívají k akademické výměně mezi Washingtonem a Pekingem. Fungují jako mosty, ne jako nástroje infiltrace. Politické rozhodnutí je v tomto kontextu nejen kontraproduktivní, ale i hluboce neinformované.

Americký prezident zjevně nerozumí tomu, co obnáší univerzitní prostředí, a postrádá povědomí o zásadním významu mezinárodní výměny ve vědecké sféře. Ne každý čínský student je špion – naopak. Pokud se někdo takový dostane na školu formátu Harvardu, představuje to pro Spojené státy ve většině případů jednoznačný přínos.

Tito absolventi se stávají ambasadory amerických hodnot, technologickými lídry nebo zakladateli startupů, které posilují americkou ekonomiku. S ohledem na vliv, jaký absolventi těchto institucí obvykle získávají, by tuto skutečnost neměl žádný zodpovědný lídr opomíjet. Bohužel, prezident Trump právě to činí – a činí tak v rozporu se zájmy země, již reprezentuje.

Čínské sociální sítě se mezitím Trumpovu rozhodnutí otevřeně vysmívají. Uživatelé s jistou mírou škodolibosti poukazují na to, že Spojené státy zasadily ránu samy sobě – a ne poprvé. Čínská diplomacie následně konstatovala, že tímto krokem USA poškozují vlastní image coby otevřené, meritokratické společnosti.

Tentokrát, bez jakékoli nadsázky, mají pravdu, a to ani nemusí sáhnout po své obvyklé dávce propagandy. Toto rozhodnutí je prostě špatně. Je to politický symbolismus, který zcela přehlíží realitu mezinárodní akademické spolupráce a obrací se proti těm, kdo Spojené státy dlouhodobě obohacují.

Stalo se
Novinky
Těžba geotermální energie

Zastaví frakování devastaci počasí? Svět má na dosah svatý grál mezi obnovitelnými zdroji

Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.

Novinky
Donald Trump

USA odchází z UNESCO, oznámil Trump

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové. 

Novinky
Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Nespí, nevychází z domu, vidí mrtvé. Jediný přeživší letecké havárie v Indii dodnes prožívá děsivé chvíle

I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.

Novinky
Chalífa Haftar

Nepřítel mého nepřítele. EU chce kvůli Rusku jednat s tyranem

Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.