Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Zahraniční studenti představují obecně vítaný přínos pro každou univerzitu na světě. Přinášejí s sebou nejen akademickou excelenci a kulturní diverzitu, ale rovněž ekonomickou stabilitu – platí vyšší školné, přispívají do místních ekonomik a po absolvování se často stávají cennými aktéry ve vědě, technologii i diplomacii.
Spojené státy přitom disponují některými z nejprestižnějších vysokých škol na planetě, mezi nimi i institucemi sdruženými v takzvané Ivy League, kam spadá i Harvard sídlící ve městě Cambridge ve státě Massachusetts. Studium na těchto školách nepředstavuje prestižní záležitost pouze pro americké občany; naopak, zahraniční studenti tvoří lví podíl jejich celkové populace a podílejí se na udržování globálního renomé těchto institucí.
Ivy League je skupina osmi prestižních soukromých univerzit ve Spojených státech, známá nejen svou akademickou výjimečností, ale i elitářstvím, vysokými náklady na studium a mimořádným vlivem svých absolventů v politice, byznysu, vědě i kultuře.
Původně sportovní asociace se časem stala symbolem akademické a sociální exkluzivity – a současně i laboratoří, v níž se formují budoucí globální lídři. Přístup k těmto institucím nelze omezovat politickými rozhodnutími, která postrádají základní pochopení fungování akademické výměny.
Trump patrně považuje toto své rozhodnutí za geniální tah, jak v rámci obchodní války zasadit kritický úder Čínské lidové republice. Tento přístup je však zkratkovitý a nepochopitelný. Ačkoliv nejen Spojené státy, ale i většina jejich západních spojenců vnímá čínský vliv jako zásadní bezpečnostní hrozbu, v prostředí univerzit je situace diametrálně odlišná.
Čínští studenti, kteří dostanou příležitost studovat na Harvardu, často zůstávají v USA, naturalizují se a významně přispívají k akademické výměně mezi Washingtonem a Pekingem. Fungují jako mosty, ne jako nástroje infiltrace. Politické rozhodnutí je v tomto kontextu nejen kontraproduktivní, ale i hluboce neinformované.
Americký prezident zjevně nerozumí tomu, co obnáší univerzitní prostředí, a postrádá povědomí o zásadním významu mezinárodní výměny ve vědecké sféře. Ne každý čínský student je špion – naopak. Pokud se někdo takový dostane na školu formátu Harvardu, představuje to pro Spojené státy ve většině případů jednoznačný přínos.
Tito absolventi se stávají ambasadory amerických hodnot, technologickými lídry nebo zakladateli startupů, které posilují americkou ekonomiku. S ohledem na vliv, jaký absolventi těchto institucí obvykle získávají, by tuto skutečnost neměl žádný zodpovědný lídr opomíjet. Bohužel, prezident Trump právě to činí – a činí tak v rozporu se zájmy země, již reprezentuje.
Čínské sociální sítě se mezitím Trumpovu rozhodnutí otevřeně vysmívají. Uživatelé s jistou mírou škodolibosti poukazují na to, že Spojené státy zasadily ránu samy sobě – a ne poprvé. Čínská diplomacie následně konstatovala, že tímto krokem USA poškozují vlastní image coby otevřené, meritokratické společnosti.
Tentokrát, bez jakékoli nadsázky, mají pravdu, a to ani nemusí sáhnout po své obvyklé dávce propagandy. Toto rozhodnutí je prostě špatně. Je to politický symbolismus, který zcela přehlíží realitu mezinárodní akademické spolupráce a obrací se proti těm, kdo Spojené státy dlouhodobě obohacují.
Policie nadále vyšetřuje středeční tragické úmrtí nezletilého chlapce v jihočeském Táboře jako nedbalostní jednání. Podle nejnovějších mediálních informací měl hoch s kamarádem najít zbraň, která mu následně způsobila smrtelné zranění.
Tereza Brodská mizí z Instagramu. „Zavírám tuhle milou kapitolu,“ napsala. Havlová jen vydechla: „Terko?!“
Chystá se další dějství války o Rozárku mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem. Bývalí partneři dlouhodobě vedou spor o to, jak by měla vypadat péče o holčičku. V současnosti se oba střídají. Hanychová se to snaží změnit, a to doopravdy všelijak.
Nejvýznamnější osobností karlovarského filmového festivalu vždy byl zesnulý Jiří Bartoška, ale nedílnou součástí akce je každoročně i Marek Eben. Moderátor již odhalil, že se do lázeňského města na západě Čech chystá i letos. A samozřejmě tam bude s hosty na Bartošku vzpomínat.
Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
