Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Zahraniční studenti představují obecně vítaný přínos pro každou univerzitu na světě. Přinášejí s sebou nejen akademickou excelenci a kulturní diverzitu, ale rovněž ekonomickou stabilitu – platí vyšší školné, přispívají do místních ekonomik a po absolvování se často stávají cennými aktéry ve vědě, technologii i diplomacii.
Spojené státy přitom disponují některými z nejprestižnějších vysokých škol na planetě, mezi nimi i institucemi sdruženými v takzvané Ivy League, kam spadá i Harvard sídlící ve městě Cambridge ve státě Massachusetts. Studium na těchto školách nepředstavuje prestižní záležitost pouze pro americké občany; naopak, zahraniční studenti tvoří lví podíl jejich celkové populace a podílejí se na udržování globálního renomé těchto institucí.
Ivy League je skupina osmi prestižních soukromých univerzit ve Spojených státech, známá nejen svou akademickou výjimečností, ale i elitářstvím, vysokými náklady na studium a mimořádným vlivem svých absolventů v politice, byznysu, vědě i kultuře.
Původně sportovní asociace se časem stala symbolem akademické a sociální exkluzivity – a současně i laboratoří, v níž se formují budoucí globální lídři. Přístup k těmto institucím nelze omezovat politickými rozhodnutími, která postrádají základní pochopení fungování akademické výměny.
Trump patrně považuje toto své rozhodnutí za geniální tah, jak v rámci obchodní války zasadit kritický úder Čínské lidové republice. Tento přístup je však zkratkovitý a nepochopitelný. Ačkoliv nejen Spojené státy, ale i většina jejich západních spojenců vnímá čínský vliv jako zásadní bezpečnostní hrozbu, v prostředí univerzit je situace diametrálně odlišná.
Čínští studenti, kteří dostanou příležitost studovat na Harvardu, často zůstávají v USA, naturalizují se a významně přispívají k akademické výměně mezi Washingtonem a Pekingem. Fungují jako mosty, ne jako nástroje infiltrace. Politické rozhodnutí je v tomto kontextu nejen kontraproduktivní, ale i hluboce neinformované.
Americký prezident zjevně nerozumí tomu, co obnáší univerzitní prostředí, a postrádá povědomí o zásadním významu mezinárodní výměny ve vědecké sféře. Ne každý čínský student je špion – naopak. Pokud se někdo takový dostane na školu formátu Harvardu, představuje to pro Spojené státy ve většině případů jednoznačný přínos.
Tito absolventi se stávají ambasadory amerických hodnot, technologickými lídry nebo zakladateli startupů, které posilují americkou ekonomiku. S ohledem na vliv, jaký absolventi těchto institucí obvykle získávají, by tuto skutečnost neměl žádný zodpovědný lídr opomíjet. Bohužel, prezident Trump právě to činí – a činí tak v rozporu se zájmy země, již reprezentuje.
Čínské sociální sítě se mezitím Trumpovu rozhodnutí otevřeně vysmívají. Uživatelé s jistou mírou škodolibosti poukazují na to, že Spojené státy zasadily ránu samy sobě – a ne poprvé. Čínská diplomacie následně konstatovala, že tímto krokem USA poškozují vlastní image coby otevřené, meritokratické společnosti.
Tentokrát, bez jakékoli nadsázky, mají pravdu, a to ani nemusí sáhnout po své obvyklé dávce propagandy. Toto rozhodnutí je prostě špatně. Je to politický symbolismus, který zcela přehlíží realitu mezinárodní akademické spolupráce a obrací se proti těm, kdo Spojené státy dlouhodobě obohacují.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.