Slovenský premiér Robert Fico usiluje o zahájení rozhovorů s českou vládou. Problém však spočívá v tom, že tento návrh přichází bez jakéhokoli konkrétního obsahu či jasného důvodu, proč by se vůbec měla česká strana s Ficovou vládou na nejvyšší úrovni sejít. Sám Fico není schopen věrohodně definovat, co by mělo být konkrétním výsledkem těchto jednání. Jeho přístup je založen čistě na prosazování vlastní ideologie a už předem nastavil mantinely, kam by se jednání měla ubírat, a tím se zbavil jakéhokoli prostoru pro konstruktivní debatu.
Fico vyjádřil ochotu projednávat s českou stranou široké spektrum témat, která podle jeho názoru mohou být předmětem vzájemné diskuse obou vlád. Mezi tato témata zařadil například aktuální stav Visegrádské čtyřky, postoje k válce na Ukrajině či český postoj k právu veta v rámci Evropské unie. Dále by se rád věnoval debatě o unijním plánu RePowerEU, který počítá s postupným zastavením dodávek energií z východu.
Je však zcela zřejmé, že Česká republika dnes se Slovenskem nemá příliš o čem jednat, dokud nedojde ke změně politického klimatu u našich východních sousedů. Ficova vláda rozdmýchává nenávist nejen napříč slovenskou společností, ale dokonce se jí daří, byť částečně, polarizovat i tu českou. Pro některé je slovenský premiér téměř modlou, pro jiné odpudivou lidskou bytostí. A stejně rozděleně se vzájemně vnímají i jednotlivé části společnosti, což je smutné a alarmující.
To je první a zásadní důvod, proč by kabinet Petra Fialy (ODS) neměl s Ficovým kabinetem vůbec jednat. Fico ve skutečnosti nepřichází s ničím jiným než s tématy, která vyvolávají další spory a rozdělují společnost. Jeho nabídka není jen troufalá – je přímo drzá a bezohledná vůči tomu, co Česko a Slovensko historicky spojovalo.
Navíc si slovenský premiér zcela neuvědomuje, že Visegrádská čtyřka (V4) už dávno ztratila svůj původní význam a dnes už není relevantním politickým uskupením. Její smysl spočíval původně v tom, aby napomohla asimilaci čtyř členských zemí – Česka, Slovenska, Polska a Maďarska – do unijních struktur a standardů. V jednotě byla síla, a nelze popřít, že před vstupem do Evropské unie a krátce po něm hrála V4 významnou roli, protože čtyři středoevropské státy společně usilovaly o respekt a prosazení svých zájmů v rámci evropského bloku.
Jenže po několika letech vlád slovenského Fica, maďarského premiéra Viktora Orbána, polského Práva a spravedlnosti a českého premiéra Andreje Babiše se z V4 stala platforma pro kritiku a odpor proti samotné Evropské unii. Tento posun jasně ukazuje, že nemá smysl jednat o Visegrádské čtyřce s někým, kdo ve skutečnosti podrývá existenci unijní spolupráce a hodnot, na nichž tato unie stojí.
Pokud jde o téma Ukrajiny, zde není příliš co diskutovat. Česká republika od začátku konfliktu pevně stojí na straně napadené země, zatímco slovenský premiér se otevřeně lísá k agresorovi, tedy k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, a pokouší se mu vetřít do přízně. Sice volá po mírovém urovnání konfliktu, ale sám vlastně ani netuší, co by takové ujednání mělo konkrétně znamenat. Všichni vědí, že mír je obecně žádoucí, ale v případě Ruska není možné počítat s ničím jiným než s eskalací a agresí.
Pokud jde o dodávky energie z východu, to, že ruský plyn přestane narušovat suverenitu členských států Evropské unie, bylo dojednáno už na začátku ruské agrese proti Ukrajině a stalo se součástí jednotného postoje unijních lídrů. Bohužel Fico, a potažmo i Orbán, jsou jediní, kdo se tomuto konsenzu vzpírají a otevřeně ho sabotují. Pokud Fico hodlá tento narativ prosazovat i při jednání s vládou Fialy, jeho snaha neobstojí a odejde s prázdnou – stejně drze, jako přišel.
A tím se dostáváme k samotnému jádru problému: slovenský premiér, místo aby hledal shodu a podporoval jednotu Evropské unie, cíleně rozehrává hru na rozdělení a polarizaci. Jeho rétorika není pokusem o kompromis, nýbrž pokusem vyvolat dojem, že je Česká republika povinna naslouchat návrhům, které odporují jejím hodnotám a bezpečnostním zájmům.
Nejde totiž jen o samotná témata, ale především o jejich rámování a účel. Fico nejedná v duchu konstruktivní diplomacie, nýbrž ve stylu provokatéra, který chce využít každou příležitost k prosazování svých kontroverzních postojů. V takovém prostředí nemá jednání žádný smysl – naopak by česká vláda riskovala, že se stane rukojmím ve hře slovenského premiéra, jenž své názory staví nad evropskou solidaritu i samotné základy právního státu.
Pokud tedy Fialův kabinet opravdu ctí hodnoty, které Česká republika v Evropě hájí, pak by měl podobným návrhům říct jasné „ne“ a vyslat tím svůj oblíbený „jasný signál“, že naše země není ochotna se podílet na legitimizaci takové vlády, která sama podrývá základní principy demokratické společnosti.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
