Navzdory desetiletím snah o rovnost vzdělávání zůstává realita pro mnoho romských dětí na Slovensku alarmující. Školní segregace, ač oficiálně odmítaná, ve skutečnosti přetrvává – jen se převlékla do modernějšího kabátu, píše server The Guardian.
Podle odhadů více než 60 % romských dětí navštěvuje školy, kde tvoří většinu. V mnoha případech jde o samostatné „romské třídy“ nebo celé školy s nízkými vzdělávacími nároky, omezeným přístupem k dalším možnostem a vysokou mírou předčasného ukončení studia. Často se navíc stává, že romské děti končí v institucích určených pro děti s mentálním postižením – a to bez skutečného medicínského důvodu.
Obhájci současného stavu tvrdí, že segregace není úmyslná, ale prý vychází z jazykových bariér, chování žáků, přání rodičů nebo z faktu, že Romové často žijí odděleně od většinové populace. Jenže jak upozorňují odborníci a aktivisté, tyto argumenty jen zakrývají skutečný problém – systematickou diskriminaci.
Romská komunita je dlouhodobě jednou z nejvíce marginalizovaných menšin v Evropě. V mnoha slovenských obcích žijí Romové v extrémní chudobě, často bez základní infrastruktury jako je voda nebo elektřina. Ve společnosti pak čelí hluboce zakořeněným předsudkům a institucionálním bariérám. A vzdělávání – oblast, která by měla být klíčem ke změně – se místo toho stává nástrojem dalšího vylučování.
Přestože Slovensko v minulých letech provedlo několik reformních kroků – například zavedlo právní definici segregace, upravilo systém přípravných ročníků nebo rozšířilo právo na předškolní vzdělávání – výsledky zatím příliš vidět nejsou. Často se totiž nové nástroje zavádějí bez odpovídající kontroly, koncepce nebo politické vůle ke skutečné změně.
Například přípravné „nulté ročníky“ byly nahrazeny tzv. „úvodními třídami“, ale v praxi jde mnohdy jen o přejmenování, které nezměnilo samotný princip oddělování. Podobně nový koncept „romské národní školy“, deklarovaný jako snaha podpořit výuku v mateřském jazyce a kulturním prostředí, může vést spíše k institucionalizované segregaci pod záminkou kulturních práv.
Slovensko tak dnes spíše spravuje segregaci než že by ji odstraňovalo. A to navzdory rozsudkům soudů, doporučením mezinárodních organizací i tlaku občanské společnosti. Evropská komise dokonce kvůli tomuto stavu proti Slovensku zahájila řízení.
Podle autorů článku – Kamily Gunišové z Amnesty International a právníka Michala Zálešáka – existují osvědčené cesty, jak segregaci řešit: smíšené třídy, včasná a intenzivní podpora, podpora diverzity a rovného přístupu. Nejde o žádné radikální experimenty, ale o osvědčené principy inkluzivního vzdělávání.
Zodpovědnost však nenese jen Slovensko. EU by neměla tolerovat ani skrytou formu segregace. Současný cíl Bruselu – snížit segregaci romských dětí ve školách do roku 2030 jen o 50 % – podle autorů legitimizuje pokračující porušování základních práv.
Segregace, ať už se nazývá jakkoli, zůstává segregací. A pokud Evropa nechce přihlížet ztraceným generacím romských dětí, musí jednat teď.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.