Navzdory desetiletím snah o rovnost vzdělávání zůstává realita pro mnoho romských dětí na Slovensku alarmující. Školní segregace, ač oficiálně odmítaná, ve skutečnosti přetrvává – jen se převlékla do modernějšího kabátu, píše server The Guardian.
Podle odhadů více než 60 % romských dětí navštěvuje školy, kde tvoří většinu. V mnoha případech jde o samostatné „romské třídy“ nebo celé školy s nízkými vzdělávacími nároky, omezeným přístupem k dalším možnostem a vysokou mírou předčasného ukončení studia. Často se navíc stává, že romské děti končí v institucích určených pro děti s mentálním postižením – a to bez skutečného medicínského důvodu.
Obhájci současného stavu tvrdí, že segregace není úmyslná, ale prý vychází z jazykových bariér, chování žáků, přání rodičů nebo z faktu, že Romové často žijí odděleně od většinové populace. Jenže jak upozorňují odborníci a aktivisté, tyto argumenty jen zakrývají skutečný problém – systematickou diskriminaci.
Romská komunita je dlouhodobě jednou z nejvíce marginalizovaných menšin v Evropě. V mnoha slovenských obcích žijí Romové v extrémní chudobě, často bez základní infrastruktury jako je voda nebo elektřina. Ve společnosti pak čelí hluboce zakořeněným předsudkům a institucionálním bariérám. A vzdělávání – oblast, která by měla být klíčem ke změně – se místo toho stává nástrojem dalšího vylučování.
Přestože Slovensko v minulých letech provedlo několik reformních kroků – například zavedlo právní definici segregace, upravilo systém přípravných ročníků nebo rozšířilo právo na předškolní vzdělávání – výsledky zatím příliš vidět nejsou. Často se totiž nové nástroje zavádějí bez odpovídající kontroly, koncepce nebo politické vůle ke skutečné změně.
Například přípravné „nulté ročníky“ byly nahrazeny tzv. „úvodními třídami“, ale v praxi jde mnohdy jen o přejmenování, které nezměnilo samotný princip oddělování. Podobně nový koncept „romské národní školy“, deklarovaný jako snaha podpořit výuku v mateřském jazyce a kulturním prostředí, může vést spíše k institucionalizované segregaci pod záminkou kulturních práv.
Slovensko tak dnes spíše spravuje segregaci než že by ji odstraňovalo. A to navzdory rozsudkům soudů, doporučením mezinárodních organizací i tlaku občanské společnosti. Evropská komise dokonce kvůli tomuto stavu proti Slovensku zahájila řízení.
Podle autorů článku – Kamily Gunišové z Amnesty International a právníka Michala Zálešáka – existují osvědčené cesty, jak segregaci řešit: smíšené třídy, včasná a intenzivní podpora, podpora diverzity a rovného přístupu. Nejde o žádné radikální experimenty, ale o osvědčené principy inkluzivního vzdělávání.
Zodpovědnost však nenese jen Slovensko. EU by neměla tolerovat ani skrytou formu segregace. Současný cíl Bruselu – snížit segregaci romských dětí ve školách do roku 2030 jen o 50 % – podle autorů legitimizuje pokračující porušování základních práv.
Segregace, ať už se nazývá jakkoli, zůstává segregací. A pokud Evropa nechce přihlížet ztraceným generacím romských dětí, musí jednat teď.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Anti-environmentalismus, tedy odpor vůči ekologickým iniciativám a aktivismu, zažívá v západním světě vzestup. Stále častěji se útočí na cíle uhlíkové neutrality, opatření proti znečištění a přírodě blízké projekty. Jak ukazují nedávné volební výsledky, tato rétorika zásadně ovlivňuje politiku v Británii i jinde v západním světě.
Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Spojené státy zažívají další bouřlivý den na politické scéně. Prezident Donald Trump se dnes chystá vystoupit na tiskové konferenci v Oválné pracovně společně s technologickým magnátem Elonem Muskem – ve chvíli, kdy čelí velké právní výzvě ohledně svého celosvětově kritizovaného systému cel.
Západ zásadně mění přístup k Ukrajině. Německo pod vedením kancléře Friedricha Merze bourá dosavadní limity vojenské pomoci a USA pod Donaldem Trumpem ztrácejí trpělivost s Kremlem. Berlín nově připouští údery hluboko na ruském území a Washington zvažuje tvrdší linii po neúspěšných snahách o mírové urovnání. Reakce Moskvy je ostrá. Hovoří o nebezpečné eskalaci a varuje před destabilizací evropské bezpečnostní rovnováhy.
Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.