Navzdory desetiletím snah o rovnost vzdělávání zůstává realita pro mnoho romských dětí na Slovensku alarmující. Školní segregace, ač oficiálně odmítaná, ve skutečnosti přetrvává – jen se převlékla do modernějšího kabátu, píše server The Guardian.
Podle odhadů více než 60 % romských dětí navštěvuje školy, kde tvoří většinu. V mnoha případech jde o samostatné „romské třídy“ nebo celé školy s nízkými vzdělávacími nároky, omezeným přístupem k dalším možnostem a vysokou mírou předčasného ukončení studia. Často se navíc stává, že romské děti končí v institucích určených pro děti s mentálním postižením – a to bez skutečného medicínského důvodu.
Obhájci současného stavu tvrdí, že segregace není úmyslná, ale prý vychází z jazykových bariér, chování žáků, přání rodičů nebo z faktu, že Romové často žijí odděleně od většinové populace. Jenže jak upozorňují odborníci a aktivisté, tyto argumenty jen zakrývají skutečný problém – systematickou diskriminaci.
Romská komunita je dlouhodobě jednou z nejvíce marginalizovaných menšin v Evropě. V mnoha slovenských obcích žijí Romové v extrémní chudobě, často bez základní infrastruktury jako je voda nebo elektřina. Ve společnosti pak čelí hluboce zakořeněným předsudkům a institucionálním bariérám. A vzdělávání – oblast, která by měla být klíčem ke změně – se místo toho stává nástrojem dalšího vylučování.
Přestože Slovensko v minulých letech provedlo několik reformních kroků – například zavedlo právní definici segregace, upravilo systém přípravných ročníků nebo rozšířilo právo na předškolní vzdělávání – výsledky zatím příliš vidět nejsou. Často se totiž nové nástroje zavádějí bez odpovídající kontroly, koncepce nebo politické vůle ke skutečné změně.
Například přípravné „nulté ročníky“ byly nahrazeny tzv. „úvodními třídami“, ale v praxi jde mnohdy jen o přejmenování, které nezměnilo samotný princip oddělování. Podobně nový koncept „romské národní školy“, deklarovaný jako snaha podpořit výuku v mateřském jazyce a kulturním prostředí, může vést spíše k institucionalizované segregaci pod záminkou kulturních práv.
Slovensko tak dnes spíše spravuje segregaci než že by ji odstraňovalo. A to navzdory rozsudkům soudů, doporučením mezinárodních organizací i tlaku občanské společnosti. Evropská komise dokonce kvůli tomuto stavu proti Slovensku zahájila řízení.
Podle autorů článku – Kamily Gunišové z Amnesty International a právníka Michala Zálešáka – existují osvědčené cesty, jak segregaci řešit: smíšené třídy, včasná a intenzivní podpora, podpora diverzity a rovného přístupu. Nejde o žádné radikální experimenty, ale o osvědčené principy inkluzivního vzdělávání.
Zodpovědnost však nenese jen Slovensko. EU by neměla tolerovat ani skrytou formu segregace. Současný cíl Bruselu – snížit segregaci romských dětí ve školách do roku 2030 jen o 50 % – podle autorů legitimizuje pokračující porušování základních práv.
Segregace, ať už se nazývá jakkoli, zůstává segregací. A pokud Evropa nechce přihlížet ztraceným generacím romských dětí, musí jednat teď.
Velkou a radostnou novinkou z osobního života se v červenci pochlubila Veronika Arichteva, když odhalila, že se s manželem Biserem těší na druhého potomka. Fanoušci a hlavně fanynky od té chvíle netrpělivě očekávali, až herečka poprvé ukáže bříško. A už k tomu došlo.
Pražská policie od čtvrtka vyšetřuje případ vraždy na sídlišti v Krči. Obětí se stal pětašedesátiletý muž, jemuž útočník způsobil mnohočetná poranění. Kriminalisté již vypátrali muže, který je z trestného činu podezřelý.
Miloš Zeman už si naplno užívá důchod, kdy jsou lidé zvyklí plnit roli dědečků a babiček. Jeho se to zatím netýká, ale možná mu svitla naděje. Spekuluje se o novém vztahu dcery Kateřiny. Exprezident se k těmto zvěstem poprvé vyjádřil.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.