Rovnoprávnost pro všechny? Podívejte se na Slovensko, píše The Guardian

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 29. května 2025 09:45
Sdílej:

Navzdory desetiletím snah o rovnost vzdělávání zůstává realita pro mnoho romských dětí na Slovensku alarmující. Školní segregace, ač oficiálně odmítaná, ve skutečnosti přetrvává – jen se převlékla do modernějšího kabátu, píše server The Guardian.

Podle odhadů více než 60 % romských dětí navštěvuje školy, kde tvoří většinu. V mnoha případech jde o samostatné „romské třídy“ nebo celé školy s nízkými vzdělávacími nároky, omezeným přístupem k dalším možnostem a vysokou mírou předčasného ukončení studia. Často se navíc stává, že romské děti končí v institucích určených pro děti s mentálním postižením – a to bez skutečného medicínského důvodu.

Obhájci současného stavu tvrdí, že segregace není úmyslná, ale prý vychází z jazykových bariér, chování žáků, přání rodičů nebo z faktu, že Romové často žijí odděleně od většinové populace. Jenže jak upozorňují odborníci a aktivisté, tyto argumenty jen zakrývají skutečný problém – systematickou diskriminaci.

Romská komunita je dlouhodobě jednou z nejvíce marginalizovaných menšin v Evropě. V mnoha slovenských obcích žijí Romové v extrémní chudobě, často bez základní infrastruktury jako je voda nebo elektřina. Ve společnosti pak čelí hluboce zakořeněným předsudkům a institucionálním bariérám. A vzdělávání – oblast, která by měla být klíčem ke změně – se místo toho stává nástrojem dalšího vylučování.

Přestože Slovensko v minulých letech provedlo několik reformních kroků – například zavedlo právní definici segregace, upravilo systém přípravných ročníků nebo rozšířilo právo na předškolní vzdělávání – výsledky zatím příliš vidět nejsou. Často se totiž nové nástroje zavádějí bez odpovídající kontroly, koncepce nebo politické vůle ke skutečné změně.

Například přípravné „nulté ročníky“ byly nahrazeny tzv. „úvodními třídami“, ale v praxi jde mnohdy jen o přejmenování, které nezměnilo samotný princip oddělování. Podobně nový koncept „romské národní školy“, deklarovaný jako snaha podpořit výuku v mateřském jazyce a kulturním prostředí, může vést spíše k institucionalizované segregaci pod záminkou kulturních práv.

Slovensko tak dnes spíše spravuje segregaci než že by ji odstraňovalo. A to navzdory rozsudkům soudů, doporučením mezinárodních organizací i tlaku občanské společnosti. Evropská komise dokonce kvůli tomuto stavu proti Slovensku zahájila řízení.

Podle autorů článku – Kamily Gunišové z Amnesty International a právníka Michala Zálešáka – existují osvědčené cesty, jak segregaci řešit: smíšené třídy, včasná a intenzivní podpora, podpora diverzity a rovného přístupu. Nejde o žádné radikální experimenty, ale o osvědčené principy inkluzivního vzdělávání.

Zodpovědnost však nenese jen Slovensko. EU by neměla tolerovat ani skrytou formu segregace. Současný cíl Bruselu – snížit segregaci romských dětí ve školách do roku 2030 jen o 50 % – podle autorů legitimizuje pokračující porušování základních práv.

Segregace, ať už se nazývá jakkoli, zůstává segregací. A pokud Evropa nechce přihlížet ztraceným generacím romských dětí, musí jednat teď.

Témata:
Stalo se
Novinky
Vrak ruského bezpilotního letounu

Na území NATO byl nalezen zřícený ruský dron

V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.

Novinky
Vladimir Putin

Evropě hrozí druhý Donbas, Putin otestuje jednotu NATO, varují experti. Tohle město má být jeho dalším cílem

Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.

Novinky
Robert Fico a Donald Trump

EU prochází hlubokou krizí, notoval si Fico s Trumpem. Slovensko není bruselský papoušek, prohlásil

Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.

Novinky
Ukrajina, ilustrační foto

Ukrajina čelí mimořádné zkoušce. Teploty klesají hluboko pod nulu, topení lidem nefunguje

Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.