Navzdory desetiletím snah o rovnost vzdělávání zůstává realita pro mnoho romských dětí na Slovensku alarmující. Školní segregace, ač oficiálně odmítaná, ve skutečnosti přetrvává – jen se převlékla do modernějšího kabátu, píše server The Guardian.
Podle odhadů více než 60 % romských dětí navštěvuje školy, kde tvoří většinu. V mnoha případech jde o samostatné „romské třídy“ nebo celé školy s nízkými vzdělávacími nároky, omezeným přístupem k dalším možnostem a vysokou mírou předčasného ukončení studia. Často se navíc stává, že romské děti končí v institucích určených pro děti s mentálním postižením – a to bez skutečného medicínského důvodu.
Obhájci současného stavu tvrdí, že segregace není úmyslná, ale prý vychází z jazykových bariér, chování žáků, přání rodičů nebo z faktu, že Romové často žijí odděleně od většinové populace. Jenže jak upozorňují odborníci a aktivisté, tyto argumenty jen zakrývají skutečný problém – systematickou diskriminaci.
Romská komunita je dlouhodobě jednou z nejvíce marginalizovaných menšin v Evropě. V mnoha slovenských obcích žijí Romové v extrémní chudobě, často bez základní infrastruktury jako je voda nebo elektřina. Ve společnosti pak čelí hluboce zakořeněným předsudkům a institucionálním bariérám. A vzdělávání – oblast, která by měla být klíčem ke změně – se místo toho stává nástrojem dalšího vylučování.
Přestože Slovensko v minulých letech provedlo několik reformních kroků – například zavedlo právní definici segregace, upravilo systém přípravných ročníků nebo rozšířilo právo na předškolní vzdělávání – výsledky zatím příliš vidět nejsou. Často se totiž nové nástroje zavádějí bez odpovídající kontroly, koncepce nebo politické vůle ke skutečné změně.
Například přípravné „nulté ročníky“ byly nahrazeny tzv. „úvodními třídami“, ale v praxi jde mnohdy jen o přejmenování, které nezměnilo samotný princip oddělování. Podobně nový koncept „romské národní školy“, deklarovaný jako snaha podpořit výuku v mateřském jazyce a kulturním prostředí, může vést spíše k institucionalizované segregaci pod záminkou kulturních práv.
Slovensko tak dnes spíše spravuje segregaci než že by ji odstraňovalo. A to navzdory rozsudkům soudů, doporučením mezinárodních organizací i tlaku občanské společnosti. Evropská komise dokonce kvůli tomuto stavu proti Slovensku zahájila řízení.
Podle autorů článku – Kamily Gunišové z Amnesty International a právníka Michala Zálešáka – existují osvědčené cesty, jak segregaci řešit: smíšené třídy, včasná a intenzivní podpora, podpora diverzity a rovného přístupu. Nejde o žádné radikální experimenty, ale o osvědčené principy inkluzivního vzdělávání.
Zodpovědnost však nenese jen Slovensko. EU by neměla tolerovat ani skrytou formu segregace. Současný cíl Bruselu – snížit segregaci romských dětí ve školách do roku 2030 jen o 50 % – podle autorů legitimizuje pokračující porušování základních práv.
Segregace, ať už se nazývá jakkoli, zůstává segregací. A pokud Evropa nechce přihlížet ztraceným generacím romských dětí, musí jednat teď.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.